Zvětšit obrázek

Kerstin Lindblad-Toh: „Psi trpí velmi podobnými nemocemi jako člověk. Když se zeptáte majitele psa, jakými nemocemi mohou jejich mazlíčci trpět, tak si určitě vzpomenou na rakovinu, alergie a oční choroby.“

Doktorka Kerstin Lindblad-Toh z univerzity v Uppsale na téma zkoumání genomu psích plemen a možnosti využití poznatků pro možnou podporu léčby některých chorob člověka hovořila na 3. Functional Genomics Conferention v tyrolském Innsbrucku, kterou pořádala European Science Foundation na počátku října, a kde se setkalo více než 450 vědců z celé Evropy, aby prohovořili nejnovější pokroky v úloze funkční genomiky při vývoji nemocí. Funkční genomika popisuje způsoby, jakými geny a jejich produkty, proteiny, na sebe vzájemně působí ve složité síti živých buněk. Jestliže je toto vzájemné působení nenormální, může dojít k vývoji některé z nemocí.

 

Zlatí retrívři jsou plemenem, které je náchylné k určitým typům rakoviny.

„Mnoho nemocí by mohlo vznikat na stejné genetické bázi jak u psů, tak u člověka,“ řekla Lindblad-Toh na konferenci, „a protože psi byli šlechtěni v izolovaných populacích jednotlivých plemen, je u nich často mnohem snadnější určit genetickou vadu, která vede k vývoji nemoci, než u člověka. A jakmile je jednou vadný gen objeven u psa, pak by mělo být mnohem snadnější hledání mutace stejného genu u člověka.

„Objevili jsme například genovou mutaci, která vede k nemoci projevující se zhoršeným viděním ve dne, jež může postihovat jezevčíky,“ řekla Lindblad-Toh. „Podobná nemoc se může objevit i u člověka a analýza mutovaného proteinu u psa nám poskytuje nové informace o této nemoci u člověka.“ Tým také hledá geny spojené s rakovinou, ke které jsou náchylní zlatí retrívři.

 
Byla založena nová evropská asociace s názvem LUPA, v rámci které se společně pustilo dvacet veterinárních fakult ze dvanácti evropských zemí do sběru deseti tisíc vzorků DNA od čistokrevných psů. Cílem je porovnání genů zdravých zvířat s těmi, kteří jsou postiženi různými nemocemi, jaké se vyskytují i u lidí. Analýzy genomů takto postižených psů a jejich porovnání se zdravými jedinci stejného plemene povedou k odhalení genů zapojených do mechanismů vzniku a vývoje těchto nemocí. Cílem tohoto projektu bude v následujících čtyřech letech v první řadě přesně určit genové markery psích nemocí, a tak pomoci s omezením vysoké úrovně dědičných nemocí u čistokrevných psů. Dále se dá očekávat, že identifikace těchto genů zapojených do vývoje nemoci pomůže porozumět mechanismu patologického vývoje.
 

Výzkum genomu špringršpanělů by měl přispět k lepšímu poznání geneze rakoviny prsu u žen.

Například ve Švédsku je u více než třetiny špringršpanělů diagnostikován nádor na mléčné žláze, obdobný rakovině prsu u člověka. Zvýšené riziko zhoubného nádoru mléčné žlázy bylo objeveno i u dalších plemen, například kokršpanělů, německých ovčáků a boxerů, což naznačuje, že by tato plemena mohla ve svých genomech nést rizikový faktor pro tento typ rakoviny. Jestliže by geny zapojené do vývoje této nemoci mohly být nějak určovány, mohlo by to poskytnout novou možnost prevence, diagnostiky a léčby rakoviny prsu u člověka.
„Chceme objevit co nejvíce takových rizikových faktorů a  prospět tak i lidským pacientům v průběhu několika příštích let,“ slíbila doktorka Lindblad-Toh.ˇ

Zdroj: European Science Foundation