Vrátí se neandrtálci zpátky mezi živé?  
Stane se geniální Miloš Macourek i vizionářem vědy blízké budoucnosti? Bude mít každá střední škola svého člověka neandrtálského? Překotný vývoj čtení DNA a technologií klonování embryí naznačuje, že nejspíš ano!

 

Milovník kapesníků, člověk neandrtálský pan Buml. Kredit: Adolf Born, Albatros.

Pokud neandrtálci náhodou obývají nějaký sychravý onen svět, tak poslední dobou jistě se zájmem sledují všetečné molekulární laboratoře. Ještě před pár lety by to byla naprostá utopie ze psychedelických seancí molekulárních výzkumníků, teď to ale vypadá, že technologický růst nezadržitelně spěje k okamžiku, kdy neandrtálci dostanou reálnou možnost vrátit se zpátky do hry. A pak vypukne opravdový mazec.

 

Zvětšit obrázek
Jeskyně Vindija, místo posledního odpočinku majitelky studovaného genomu neandrtálců. Kredit: Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology.

Není žádným tajemstvím, že naši nejbližší známí příbuzní – neandrtálci jsou horkými favority na rekonstrukci DNA z fosilního materiálu. Podle všeho jsme už jenom malinký krůček od tohoto průlomu, který si nijak nezadá s otiskem Armstrongovy boty na Měsíci. Mapování genomu neandrtálce odstartovali v roce 2005 vědci z Max Planck Institute v německém Lipsku, ruku v ruce s významnou molekulární laboratoří 454 Life Sciences, sídlící v Branfordu, Connecticut. V tomto projektu čtou genom neandrtálské ženy, jejíž fosilii starou zhruba 30 tisíc let vykopali v chorvatské jeskyni Vindija.

 

Gerald Irzyk z 454 Life Sciences a jeho kolegové si velice chválí explozivní rozvoj molekulárních technologií a ještě víc pokrok v konstrukci a možnostech počítačů, které dnes umožňují naprosto nevídané triky. Thomas Jarvie ze stejné laboratoře se nechal slyšet, že když začínali číst genom neandrtálské krásky, tak přečtení jediné nanicovaté bakterie s genomem o velikosti několik miliónů párů bází vyžadovalo pár miliónů dolarů, budovu se 150 lidmi a zhruba rok práce. Technologický pokrok je v molekulárních vědách tak mimořádný, že dnes, po pouhých pěti letech, stejný úkol zvládne jeden člověk přes víkend za pár set dolarů.

 

Přesto není rekonstrukce genomu neandrtálce ani zdaleka jednoduchá. Vzhledem k tomu, že v případě neandrtálce dáváme do hromady DNA blízkých příbuzných, můžeme využít nepřeberné množství dat a zkušeností, které máme k dispozici díky přečtení a analýze genomu šimpanze a především naší vlastní DNA. To nám velice usnadňuje práci. Problém je v tom, že po smrti majitele fosilního genomu buněčné enzymy rozstříhají DNA v jádře buňky na krátké cucky o délce maximálně několika set bází. Jako když by skartovací mašina rozsekala celé knihkupectví. Fosilní DNA je často chemicky pozměněná, což znesnadňuje její správné přečtení. Vzorky jsou navíc hrozně kontaminované bakteriální či jinou cizorodou DNA různého původu, která představuje až 90 procent veškeré DNA vytažené z fosilních zbytků. Naštěstí lze DNA bakteriálního původu obvykle relativně snadno rozeznat.

 

 

Zvětšit obrázek
Neandrtálské dítě, zatím jenom digitální rekonstrukce. Kredit: PBS.

Nedávno bylo ohlášeno první zběžné přečtení genomu zmíněné neandrtálské ženy z Vindiji. Podle Stephana Schustera, genetika z Pennsylvania State University, ale prakticky jistě obsahuje veliké množství chyb. Schuster odhaduje, že pro věrohodnou rekonstrukci genomu neandrtálce bude nezbytné vytáhnout DNA z pěti různých fosilních vzorků a veškeré úseky DNA neandrtálce přečíst nejméně třicetkrát. Na první pohled to dělá dojem spousty práce, ale jak již bylo řečeno, pro dnešní ďábelsky rychlé sekvenátory a výpočetní centra to nepředstavuje žádný problém.

 

Zvětšit obrázek
Neandrtálci. Uvidíme, jak vypadají? Kredit: Channel 4.

Je jistě pravda, že rekonstrukce kompletní DNA ještě zdaleka neznamená maličkého plačícího neandrtálce. Na vzniku nové živé bytosti se podílí spousta dalších informací, například řada životně významných nastavení chemických značek na DNA, jako je metylace bází či acetylace histonů anebo množství faktorů nastavených ve vajíčku před startem vývoje embrya. A při sběru těchto informací nám fosilní materiál bohužel moc nepomůže. Neandrtálci mají ale opět velké štěstí v tom, že jako naši bezprostřední příbuzní mohou být naklonováni s využitím vajíček nebo jiných buněk lidských, popřípadě šimpanzích dárců. Oficiálně zatím nemáme s klonováním zástupců rodu Homo příliš velké zkušenosti, to se ale může brzy změnit.

 

Na oživování neandrtálců se nesmírně těší armáda bioetiků, od nichž se jistě dočkáme zmateného filozofování a záplavy etických stanovisek. V médiích se bude řešit, jestli by měli mít noví neandrtálci kompletní lidská práva, jestli je politicky korektní vracet neandrtálce do světa, který je jiný, než jejich doba ledová, zda mají neandrtálci duši a podobné nesmysly. Jak ovšem ví každý věrný fanoušek Macha s Šebestovou, doba ledová je sice doba ledová, ale dnešek se podle nefalšovaného člověka neandrtálského pana Bumla nedá s dobou ledovou vůbec srovnat. Pro pokoj etiků lze samozřejmě každému plnoletému neandrtálci nabídnout volbu mezi životem v prohnilé civilizaci našeho druhu a sebevraždou.

 

Vědce i veřejnost neandrtálci očividně fascinují s neutuchající intenzitou. Jejich návrat je možná už jenom otázkou času. Podle odborníků jsme s neandrtálci v Evropě a západní části Asie společně žili zhruba 5 až 7 tisíc let, než jsme je úspěšně vytlačili, pozabíjeli a možná i snědli. Bude skvělé dobrodružství dokázat si, že máme na to, je vrátit k životu. Nepochybně díky tomu postrčíme technologie zase o něco dál. A taky jim to, bez přehnaného sentimentu, tak trochu dlužíme.

 

Pramen:  Archaeology 63: 2. 2010

Datum: 15.02.2010 06:22
Tisk článku

Související články:

Neandrtálské retroviry nalezeny v našem genomu     Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2013)
Jak neandertálci osídlovali ostrovy?     Autor: Dagmar Gregorová (03.03.2012)
Vymazal neandrtálce výbuch neapolského supervulkánu?     Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2010)
Hledání neandrtálců v nás pokračuje     Autor: Dagmar Gregorová (07.05.2010)
Naše DNA si pamatuje styky s neandrtálci     Autor: Dagmar Gregorová (22.04.2010)



Diskuze:

Martina Muselová,2011-03-31 00:57:48

www.rdos.net/eng/asperger.htm

Odpovědět

Pro paní Vendulu trochu hezčí neandertáleček :-)

Martina Muselová,2011-03-31 00:57:04

http://www.rdos.net/eng/asperger.htm

Odpovědět

Martina Muselová,2011-03-31 00:31:33

No co, neandertálské děti by při nejhorším skončily ve stacionáři... Jinak, to vymodelované dítě na mě vůbec nepůsobí děsivě, možná trochu zvláštně, a smutně, jako by se děsilo toho, co bude, jestli naše civilizace někdy neandertálce skutečně naklonuje. :-)

Odpovědět

Jestli budou vypadat skutečně tak

Vendula Faiferová,2010-02-16 18:06:30

jak jsou zobrazováni, zejména ty děti, tak radši neee. Působí na mě dost děsivě, skoro jako ta hororová panenka Chuckie...!

Odpovědět


rekonstrukce

Jiří Novák,2010-02-19 20:28:24

A nebude to tím, že výtvarník udělal neandertálskému děcku každé oko trochu jiné (jeho levé, z našeho pohledu v pravo, má jakýsi divný monokl)? A pusa má svěšené koutky. Proto možná ten hororový dojem.

Odpovědět

Ach

Roman Štědronský,2010-02-16 13:39:19

Fajn, když chcete chytat za slovíčka, nahraďte si to třeba formulací "méně inteligentních tvorů než je současný člověk".

Odpovědět

jen ten tinypic

Stanislav Drábek,2010-02-16 12:49:32

je skutečně Perlman, ale nikoliv ze Jména růže, ale z jiného úžasného filmu Boj o oheň (Quest For Fire). Taky J.J.Annaud, ale trochu jiná doba, taková smíchaná - australopithek, neandrtálec i neolitický člověk vedle sebe, ale atmosféra úžasná.
Mimochodem fotka je zřejmě z okamžiku, kdy Amoukar (Perlman) snídá můru, neopatrně se přiblížívší k jeho rukám. Film má u mě 5 z 5*.

Odpovědět


Re

Vít Výmola,2010-02-16 15:25:12

Australopiték v tom filmu snad nebyl. Nebo si to jenom špatně pamatuji? Je to už strašně dávno, co jsem film viděl.

Odpovědět

Některé skutečnosti

Igor Turecek,2010-02-16 02:02:21

se navzdory kamufláže mediemi přesto nedaří ututlat a pravdivý obraz si svoji cestu najde. Viz například pravdivé fotografie některých celebrit na
http://www.freakingnews.com/Pig-Celebrities-Pictures---1790.asp
Nebo vypadáme všichni příliš zženštile a vydáváme to za evoluční vývoj zatímco pravá tvář muže vypadá jako tato http://i38.tinypic.com/2lnjm82.jpg? Na fotce je Ronald Perlman ze zfilmovaného román Umberta Eco Jméno Růže. Ovšem ve skutečnosti je Ron homo erectus a nikoliv homo neandertalis jak je vidět na http://www.mtv.com/movies/news/articles/1477104/story.jhtml. Porovnejte například s
http://www.britannica.com/EBchecked/topic-art/270386/36975/Artists-depiction-of-what-Homo-erectus-may-have-looked-like.

Odpovědět

oživené

Jan Kočí,2010-02-15 20:06:11

Tak mě napadá, jestli si někdo u oživovaných organismů (odbočuji od neandrtálců) uvědomuje riziko invazivnosti konkrétního druhu... Aby z toho nebyla ještě pořádná paseka (k reakci mě vyprovokovaly ty oživlé kytky, ale bral bych to obecně).

Odpovědět


:)

Martin Smatana,2010-02-15 21:49:08

Náááááááááhodou, taký lepidodendron v záhradnom jazierku by potešil oko aj dušu záhradníka :)

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2010-02-16 09:34:30

Tak, skutečně si nemyslím, že by z výzkumného ústavu utekl párek brontosaurů a usadil se s potomstvem v Polabí. :)

Odpovědět

Nebyl to pan Buml?

Frantisek Kroupa,2010-02-15 19:55:27

Já bych řek, že člověk neandrtálský byl pan Buml, nikoliv Huml. Pan Huml Stanislav je expertem přes záležitosti dopravy.

Odpovědět

oživovanie vyhynutých druhov

Martin Smatana,2010-02-15 15:54:20

Pridávam sa ku kolegovi Vítovi, v podstate nemám námietky voči pokusom o "vzkriesenie" vyhynutých alebo vyzabíjaných druhov prostredníctvom rekonštrukcie ich DNA, ale malo by byť jednoznačne určené, za akých podmienok. Ak by sa niekedy v budúcnosti podarilo "zmŕtvychvstať" neandertálca, určite by mal byť vychovávaný ako každý iný človek, v rodine blízkych ľudí (pestúnov), a nie ako cvičená opica v cirkuse alebo v laboratóriu.

Celkom by ma potešilo aj to, keby sa podarilo nejakým spôsobom zrekonštruovať DNA pravekých rastlín, napríklad zo zvyškov v jantári alebo z vylisovaných nedávno vyhynutých rastlín v herbároch. Dovolím si tvrdiť, že vzhľadom na vysoký stupeň autonómie rastlinej bunky a neprítomnosť imunitného aparátu atď. v rastlinnom organizme by to malo oveľa väčšie šance na úspech ako "zmŕtvychvstávanie" živočíchov. Pletivové kultúry sa už dlhé roky bežne využívajú na rozmnožovanie okrasných aj úžitkových rastlín.

Odpovědět

Zmrtvýchvstání

Vít Výmola,2010-02-15 12:36:58

Já jsem naopak pro vytváření vyhynulých druhů, pochopitelně pouze pro vědecké a studijní účely. Ale i mně je trochu divně při představě znovuzrození myslících tvorů, tedy v tomto případě neandrtálců. Už jenom to vědomí, že zcela záměrně klonujeme člověka, který je podle dnešních měřítek retardovaný a jeho životním cílem bude sloužit jako studijní pomůcka... Opravdu nevím, asi bych pro to ruku nezvedl.

Odpovědět

proč?

Milan Boukal,2010-02-15 12:06:09

Vůbec není potřeba řešit, jestli to někdy nastane nebo ne. Už je to stejně jen otázka času... Zamysleli jste se ale nad tím, proč by ten neandertalec měl znovu-vznikat?
Pro začátek bych se přikláněl k tomu, když už něco vůbec křísit, tak něco s účelem. Tj. třeba pratura kvůli tomu, aby se daly vyšlechtit větší odolnější krávy, mající více masa apod.
Pokud vznikne neandrtálec příliš brzy, lidé na to nebudou psychicky připravení a podle mě nebudou tušit, co s tím chudákem dál...

Odpovědět

To je (a jednou bude) síla!!!

Aleš Hrubý,2010-02-15 11:05:10

Noo, od "přečtení" respektive statistické poskládání kousků informace v počítači ...je do narození živého neandrtálce hooodně daleko - sázím tak 20 let.
Zatímco u narozeného třeba mamuta to bude něco fantastického, narození neandrtálce bude fakt SÍLA!!!

Myslím, že to bude pro lidstvo obrovský šok, ze kterého se bude vzpamatovávat dalších 40 let.

Odpovědět

vědecká arogance

Jan Kolář,2010-02-15 10:27:45

Většina článku je velmi zajímavá, ale poslední dva odstavce jsou skvělou ukázkou moderní vědecké zpupnosti. Nějací etici a jiní pošukové ať si klidně blbě žvaněj, ale my si toho neandrtálce uděláme! Protože jsme borci a máme na to (nebo brzo budeme)! A všichni nám můžou políbit.

Začínám chápat, proč má část veřejnosti na vědu silnou alergii a radši věří v léčivou moc krystalů turmalínu přikládaných do čaker.

Pan Mihulka má na svůj názor právo, ale:
1) Neznamená to, že všichni biologové si nutně myslí totéž. Já jsem taky biolog - a oživování dávno mrtvých tvorů pokládám za eticky nepřijatelné.
2) Nebylo by na čase odstranit z názvu serveru slovo "objective"? Někteří autoři, jako právě pan Mihulka, sem totiž nepíšou nestranné články, ale to, čemu se říká angažovaná žurnalistika. I tu má spousta lidí ráda, ale není dobré mást návštěvníky OSLA zavádějícím názvem.

Odpovědět


víc než arogance

Petr G,2010-02-15 11:28:05

Ano, poslední věta předposledního odstavce se panu Mihulkovi opravdu velmi povedla.
Takže s klidem můžeme postupovat způsobem "my jsme vás přece stvořili, tak si vás klidně můžeme i zabít" ? Příadně znovu sníst, jste přece ze zkumavky...

Nebylo by lepší vymyslet nějaký superpočítač, který podle zadané DNA namodeluje organismus (jakýkoliv) včetně případného dalšího vývoje dle zadaných podmínek ? Jako ve stylu startreku ?

Také jsem proti znovunavracení vymřelých organizmů. Když je evoluce jednou odstranila, tak k tomu pravděpodobně měla nějaký důvod.

Odpovědět


Evolúcia ako mysliaca entita??? - Petrovi G

Martin Smatana,2010-02-15 11:53:08

"Když je evoluce jednou odstranila, tak k tomu pravděpodobně měla nějaký důvod."

Ako pán prišiel k záveru, že evolúcia má nejaké zámery a odstraňuje určité druhy organizmov? Žeby to bola živá bytosť? Lebo až doteraz som bol presvedčený, že to je len označenie pre proces vzniku biologických druhov z rodičovských druhov prostredníctvom mutácie, rekombinácie genotypov a následného výberu podmienkami prostredia.

Mám to chápať tak, že pán pokladá za evolúciu aj vyzabíjanie praturov, vakovlkov, vyvraždenie karibských Indiánov a Tasmáncov, ak pravdepodobné vyzabíjanie neandertálcov kromaňoncami označil ako evolúciu??

Odpovědět


@Martin Smatana

Dalibor Frivaldsky,2010-02-15 17:50:14

Pan Smatana, asi si to neuvedomujete, ale clovek JE sucastou prostredia. To znamena, ze aj my vytvarame podmienky na prezitie/vyhynutie ostatnych druhov a teda sme sucastou evolucie. Takze ano, mate to chapat tak, ze vybijanie praturov, vakovlkov, Indianov, neandrtalcov a urcite mnohych inych druhov je evolucia

Odpovědět


To Dalibor Frivaldsky

Pavel S,2010-02-15 19:16:23

V tom případě je evoluce i to, když člověk toho neandrtálce znovu stvoří.

Odpovědět


@Pavel S

Dalibor Frivaldsky,2010-02-15 20:24:21

aj ked sa to moze zdat divne, v podstate ano. Evolucia je proces, alebo lepsie povedane, subor procesov. A ako vsetko ostatne, dynamicky. To znamena, ze, aspon podla mna, nie je dovod na to, aby nemohlo existovat nieco ako evolucia evolucie

Odpovědět


...

Martin Smatana,2010-02-15 21:46:22

Možno sa mýlim, ale povedal by som, že vyzabájanie nejakého druhu predstavuje skôr násilné ukončenie evolúcie, aspoň čo sa týka určitej vývojovej línie. Otázka by teda mohla znieť, ako by sa asi tak mohla evolúciou vyvinúť napríklad odolnosť voči guľkám z poľovníckej pušky, ak už chceme pokladať človeka druhu "Homo technicus" za prirodzený faktor. A keďže je človek súčasťou prírody, tak aj atómové pokusy, PCB, DDT a iné "lahôdky" sú v podstate celkom prirodzené...

Odpovědět


@Martin Smatana

Dalibor Frivaldsky,2010-02-15 21:56:10

nie sme jediny druh, ktory sposobil vyhynutie ineho, ci uz priamo alebo nepriamo. Co sa tyka druhej casti Vaseho prispevku, ano, aj take "lahodky" su v podstate prirodzene

Odpovědět


Petr G,2010-02-16 09:18:10

víceméně už bylo odpovězeno...

ať evoluce má, či nemá záměr, neandrtálce (a nejen je) prostě odstranila, to je prostě fakt.

Odpovědět


@Petr G

Dalibor Frivaldsky,2010-02-16 12:20:46

Faktom je tiez to, ze neexistuje ziadny dovod, preco by ho nemala znova vratit spat

Odpovědět

.

Roman Štědronský,2010-02-15 08:38:04

Skvostné téma, které nezvykle silně dráždí představivost... jako milovníka science fiction mě fascinuje... ale přiznám se, že bych raději vyzkoušel "zmrtvýchvstání" nějakých jiných, nemyslících tvorů, například mamuta. Přece jen je mi představa zpotvořeného a trpícího mamuta přijatelnější.

Jinak je mi jasné, že přes rychlý vývoj poněkud předbíhám, od zmapování genomu k živému tvoru je sakramentsky dlouhá cesta.

Odpovědět


Barak Obava,2010-02-15 20:00:24

I vy vtipálku! Jak jste přišel na to, že mamut nemyslí?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz