Hledání neandrtálců v nás pokračuje  
Před měsícem vědci předložili první důkazy o tom, že styky našich předků s neandrtálci mohly být někdy natolik osobní, až se nám zapsaly do DNA. „Asi to tak bylo, ale jde jenom o genetickou poznámku pod čarou,“ dodávají výsledky velkého mapování celého neandertálského genomu.

 

Zvětšit obrázek
Prostranná a celkem útulná chorvatská jeskyně Vindija.

Již pátý rok běží velký mezinárodní projekt s cílem co nejpřesněji a nejkompletněji zrekonstruovat genom neandrtálců. Hlavním zdrojem genetického materiálu byly tři kosterní úlomky nalezené v chorvatské jeskyni Vindija. Zbytky kolagenu na dvou z nich umožnily uhlíkovou metodou stanovit stáří na 38 000 and 44 000 let.


Vedoucí projektu Svante Pääbo, ředitel Oddělení genetiky Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku již loni na podzim přislíbil, že výsledky brzo zveřejní. Den D nadešel a dnešnímu vydání časopisu Science dominuje článek 56 vědců ze sedmi zemí, kteří shrnuli své dosavadní poznatky a předložili první mapu genomu neandrtálce. Právě v čase, kdy se ještě diskutuje o vystoupení amerického genetika a antropologa Jeffreye Longa z University v Novém Mexiku na dubnovém výročním setkání Americké antropologické společnosti. Long přednesl příspěvek s výsledky genetické studie, kterými prokázal, že v dávné minulosti nebyly kontakty našich předků a neandrtálců jenom chladné a nepřátelské, že genetická kronika evropských i asijských obyvatel ukrývá v sobě krátké poznámky o sice zřídkavých, ale přece ne zcela výjimečných sexuálních stycích (Naše DNA si pamatuje styky s neandrtálci). A zdá se, že se Long nemýlí.

Zvětšit obrázek
Poznal by se?

 

Porovnání neandertálského genomu s genomem pěti současných lidí z různých částí světa (z jižní Afriky, západní Afriky, Papuy Nové Guineje, Číny a ze západní Evropy) odhalilo mnoho oblastí v DNA, které přirozený výběr pozměnil až po oddělení obou druhů rodu Homo někdy před 270 tisíci až 440 tisíci lety. Vědci jako příklad uvádějí geny regulující metabolizmus, vývoj kostry a geny ovlivňující poznávací schopnosti. Tyto odlišnosti od genomu neandrtálců jsou společné pro celou současnou lidskou populaci. Když ale vezmeme v úvahu jenom genetické rozdíly mezi lidmi současného afrického a neafrického původu, pak 1 až 4 procenta genomu sdílejí s neandrtálci jenom euroasijci. Z hlediska vývoje našeho lidského druhu jsou to nepodstatné, nic důležitého neřídící sekvence DNA. Genom Evropana a Asijce se tedy v některých detailech podobá tomu neandertálskému více než genom obyvatele subsaharské Afriky.

Zvětšit obrázek
Tři úlomky kostí, které poskytly materiál pro výzkum genomu neandrtálců. Vpravo – způsob, jak se získává kostní hmota pro extrakci DNA. Kredit: Frank Vinken / Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology

Na základě těchto poznatků vědci vyslovili domněnku, že ke vzájemnému mezidruhovému křížení mohlo dojít v době před asi 80 000 až 50 000 lety, kdy část moderních lidí v první migrační vlně opustila africký kontinent, ale ještě se nerozdělila do skupin osídlujících evropskou a asijskou část světa.


Vědci ale zatím nedokážou vyloučit další možnou, i když méně pravděpodobnou vysvětlující teorii. V Africe mohla původně existovat samostatná genetická podskupina moderních lidí, jejichž členové se vydali osídlovat jiné končiny světa. Pak by předkové současných neafrických lidí mohli mít i bez sexuálních kontaktů k neandertálcům geneticky o něco blíže, než předci současných subsaharských Afričanů.


Zdroj: Science Daily  , Science

Datum: 07.05.2010 09:21
Tisk článku

Související články:

Neandrtálské retroviry nalezeny v našem genomu     Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2013)
Jak neandertálci osídlovali ostrovy?     Autor: Dagmar Gregorová (03.03.2012)
Vymazal neandrtálce výbuch neapolského supervulkánu?     Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2010)
Naše DNA si pamatuje styky s neandrtálci     Autor: Dagmar Gregorová (22.04.2010)
Vrátí se neandrtálci zpátky mezi živé?     Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2010)



Diskuze:

Sex nebo hmyz nás spojují s neandrtálci?

Pavel Bezděčka,2010-05-08 16:17:13

Dne 3.5.2010 se zde objevil článek J. Pazdery "DNA si vyměňujeme i bez sexu, pošťákem je bodavý hmyz". Po přečtení dnešního článku od Dáši Gregorové mne napadlo i takovéto jednoduché vysvětlení. Žádný sex s neandrtálci, ale současně obývané stejné lokality (biotopy) biotopy s dostatečným množstvím krevsajícího hmyzu! Ale asi je to pitomina - moudří vědci jistě tuto možnost předem vyloučili. Jenže já nejsem moudrý ani vědec, proto svoji fantazii nechávám běhat po hvězdách :-))).

Odpovědět


Ani sex ani hmyz.

Lubos Dlask,2010-05-14 11:46:37

Gregorová!

Odpovědět


slová sú malé zrkadielka

Dagmar Gregorova,2010-05-14 12:29:08

Administrátor Osla zvykne zlomyseľné, alebo na niekoho útočiace poznámky vymazať (a nielen tie, určené autorom). Budem sa fakt snažiť, aby to v tomto prípade neurobil. Možno Vám dôjde prečo...

Odpovědět

Fotka

Barak Obava,2010-05-08 13:04:32

Toho chlapa z té fotky znám, bydlí od dvě ulice vedle. Bohužel je permanentně na plech, takže ho asi nebude zajímat, že jste našli jeho předka.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace