Hledání neandrtálců v nás pokračuje  
Před měsícem vědci předložili první důkazy o tom, že styky našich předků s neandrtálci mohly být někdy natolik osobní, až se nám zapsaly do DNA. „Asi to tak bylo, ale jde jenom o genetickou poznámku pod čarou,“ dodávají výsledky velkého mapování celého neandertálského genomu.

 

Zvětšit obrázek
Prostranná a celkem útulná chorvatská jeskyně Vindija.

Již pátý rok běží velký mezinárodní projekt s cílem co nejpřesněji a nejkompletněji zrekonstruovat genom neandrtálců. Hlavním zdrojem genetického materiálu byly tři kosterní úlomky nalezené v chorvatské jeskyni Vindija. Zbytky kolagenu na dvou z nich umožnily uhlíkovou metodou stanovit stáří na 38 000 and 44 000 let.


Vedoucí projektu Svante Pääbo, ředitel Oddělení genetiky Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku již loni na podzim přislíbil, že výsledky brzo zveřejní. Den D nadešel a dnešnímu vydání časopisu Science dominuje článek 56 vědců ze sedmi zemí, kteří shrnuli své dosavadní poznatky a předložili první mapu genomu neandrtálce. Právě v čase, kdy se ještě diskutuje o vystoupení amerického genetika a antropologa Jeffreye Longa z University v Novém Mexiku na dubnovém výročním setkání Americké antropologické společnosti. Long přednesl příspěvek s výsledky genetické studie, kterými prokázal, že v dávné minulosti nebyly kontakty našich předků a neandrtálců jenom chladné a nepřátelské, že genetická kronika evropských i asijských obyvatel ukrývá v sobě krátké poznámky o sice zřídkavých, ale přece ne zcela výjimečných sexuálních stycích (Naše DNA si pamatuje styky s neandrtálci). A zdá se, že se Long nemýlí.

Zvětšit obrázek
Poznal by se?

 

Porovnání neandertálského genomu s genomem pěti současných lidí z různých částí světa (z jižní Afriky, západní Afriky, Papuy Nové Guineje, Číny a ze západní Evropy) odhalilo mnoho oblastí v DNA, které přirozený výběr pozměnil až po oddělení obou druhů rodu Homo někdy před 270 tisíci až 440 tisíci lety. Vědci jako příklad uvádějí geny regulující metabolizmus, vývoj kostry a geny ovlivňující poznávací schopnosti. Tyto odlišnosti od genomu neandrtálců jsou společné pro celou současnou lidskou populaci. Když ale vezmeme v úvahu jenom genetické rozdíly mezi lidmi současného afrického a neafrického původu, pak 1 až 4 procenta genomu sdílejí s neandrtálci jenom euroasijci. Z hlediska vývoje našeho lidského druhu jsou to nepodstatné, nic důležitého neřídící sekvence DNA. Genom Evropana a Asijce se tedy v některých detailech podobá tomu neandertálskému více než genom obyvatele subsaharské Afriky.

Zvětšit obrázek
Tři úlomky kostí, které poskytly materiál pro výzkum genomu neandrtálců. Vpravo – způsob, jak se získává kostní hmota pro extrakci DNA. Kredit: Frank Vinken / Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology

Na základě těchto poznatků vědci vyslovili domněnku, že ke vzájemnému mezidruhovému křížení mohlo dojít v době před asi 80 000 až 50 000 lety, kdy část moderních lidí v první migrační vlně opustila africký kontinent, ale ještě se nerozdělila do skupin osídlujících evropskou a asijskou část světa.


Vědci ale zatím nedokážou vyloučit další možnou, i když méně pravděpodobnou vysvětlující teorii. V Africe mohla původně existovat samostatná genetická podskupina moderních lidí, jejichž členové se vydali osídlovat jiné končiny světa. Pak by předkové současných neafrických lidí mohli mít i bez sexuálních kontaktů k neandertálcům geneticky o něco blíže, než předci současných subsaharských Afričanů.


Zdroj: Science Daily  , Science

Datum: 07.05.2010 09:21
Tisk článku

Související články:

Neandrtálské retroviry nalezeny v našem genomu     Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2013)
Jak neandertálci osídlovali ostrovy?     Autor: Dagmar Gregorová (03.03.2012)
Vymazal neandrtálce výbuch neapolského supervulkánu?     Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2010)
Naše DNA si pamatuje styky s neandrtálci     Autor: Dagmar Gregorová (22.04.2010)
Vrátí se neandrtálci zpátky mezi živé?     Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2010)



Diskuze:

Sex nebo hmyz nás spojují s neandrtálci?

Pavel Bezděčka,2010-05-08 16:17:13

Dne 3.5.2010 se zde objevil článek J. Pazdery "DNA si vyměňujeme i bez sexu, pošťákem je bodavý hmyz". Po přečtení dnešního článku od Dáši Gregorové mne napadlo i takovéto jednoduché vysvětlení. Žádný sex s neandrtálci, ale současně obývané stejné lokality (biotopy) biotopy s dostatečným množstvím krevsajícího hmyzu! Ale asi je to pitomina - moudří vědci jistě tuto možnost předem vyloučili. Jenže já nejsem moudrý ani vědec, proto svoji fantazii nechávám běhat po hvězdách :-))).

Odpovědět


Ani sex ani hmyz.

Lubos Dlask,2010-05-14 11:46:37

Gregorová!

Odpovědět


slová sú malé zrkadielka

Dagmar Gregorova,2010-05-14 12:29:08

Administrátor Osla zvykne zlomyseľné, alebo na niekoho útočiace poznámky vymazať (a nielen tie, určené autorom). Budem sa fakt snažiť, aby to v tomto prípade neurobil. Možno Vám dôjde prečo...

Odpovědět

Fotka

Barak Obava,2010-05-08 13:04:32

Toho chlapa z té fotky znám, bydlí od dvě ulice vedle. Bohužel je permanentně na plech, takže ho asi nebude zajímat, že jste našli jeho předka.

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace