Japonský umělý otakárek létá  
Časopis Bioinspiration and Biomimetics zveřejnil zprávu o sestrojení funkční repliky motýla – ornitoptéry. Ta odhalila, že k létání toho motýli v mozku moc nepotřebují.

 

Zvětšit obrázek
Japonský otakárek druhového jména Ornithoptera, podle Hiroto Tanaky a Isao Shimoyamy.

 

Otakárci se od mnohých jiných motýlů liší tím, že mají plochu křídel k hmotnosti jejich tělíčka nezvykle velkou.

Zvětšit obrázek
Detail křídla s výstuhami z polyuretanu. (Kredit: Hiroto Tanaka a Isao Shimoyama)

Tato disproporce má za následek nižší frekvenci mávání křídel, ale nejen to, velká křídla s sebou nesou potřebu robustního upnutí, které jde na úkor rozsahu pohyblivosti, což je připravilo o manévrovatelnost. Otakárci s velkými křídly se tak dopracovali od aktivního řízeného letu k pasivnímu, prakticky neřízenému pohybu.  A tak zatímco mnozí jiní motýli zvládají aerodynamické síly bravurně, otakárci nechávají cloumat svým majestátem. 


Zkusme na chvíli věřit japonským vědcům, že si jen nehráli a že umělotinu motýla skutečně potřebovali k ověření hypotézy. Ta spočívala v domněnce, že pro let vpřed by měl stačit velmi jednoduchý řídící systém, který pouze vydává pokyny k mávání křídel a k letu nepotřebuje  zpětnou vazbu.


K odhalení pravdy sestrojili něco, co rozměr křídel a hmotnost má jako skutečný motýl. Za vzor jim sloužil exotický otakárek Papilio karna, jehož napodobili  tvarem křídla, tloušťkou membrány i žebrováním. Také hmotnost 0,39 gramů je jako u živé předlohy, jen ten tvar těla z balzového dřeva, gumy a drátku připomíná vše, jen ne motýla.


 

Zvětšit obrázek
Náš otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) je chráněným druhem. Housenky žijí v červnu až srpnu na trnce a také na střemchách a ovocných stromech. I když toho v mozku zřejmě také moc nemá, patří mezi naše nejkrásnější motýly. (Kredit: D. Gregorová)

Umělý výtvor mává křídly a také skutečně létá. Za pomoci rychlostní kamery a počítačového software vědci analyzovali let svojí repliky a porovnávali jej s letem živého exempláře. Z obrázků pak odvodili aerodynamické schopnosti skutečného motýla. Tím nejdůležitějším poznatkem, kterým se vědci ve svém článku chlubí, je potvrzení hypotézy, že s pomocí jednoduchého mávání, bez jakékoliv zpětné vazby létat lze.

 

Zvětšit obrázek
Trajektorie letu umělého a skutečného motýla se prakticky neliší. Přímočaře lze létat i tehdy, když řídící centrum neoplývá zpětnou vazbou).

Z poznatku, jak snadno mohou motýli létat vyplývá, že se obejdou bez složitého řídícího centra a že jim k létání stačí několik málo neuronů. Vědci tvrdí, že tímto poznatkem éra jejich mechanického motýla nekončí a že bude dál využíván ke studiu možností letu jednoduchých prostředků a že by měl přispívat k vylepšování budoucích aerodynamických systémů. Snad tomu tak bude.

 

 

VIDEO: Ornithoptera otakárka v letu (Kredit: Hiroto Tanaka a Isao Shimoyama)

Větší bratříček ornithoptery zaujal i ptáky na obloze

 

A jedna obrovská


 

Pramen: Institute of Physics

 

Datum: 25.05.2010 06:31
Tisk článku

Související články:

Jak svítí hodinky     Autor: Jan Turoň (22.02.2017)
Inteligentní paruka naviguje pomocí GPS     Autor: Josef Pazdera (29.11.2013)
Levný kapesní přístroj na koukání skrz zeď     Autor: Josef Pazdera (01.07.2013)
WiSee - nová technologie čtení našich gest     Autor: Josef Pazdera (05.06.2013)
Kritické momenty kosmonautiky díly 11 – 14     Autor: Ondřej Šamárek (14.12.2012)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz