Nejmenší leknín, kapradina z Ascensionu a krokodýli mořští odmítají vymřít  
Přes veškeré úsilí lidstva se mnohým ohroženým druhům stále nedaří vymřít. Naopak, mnohem častěji než úmrtí listy čteme zprávy o zázračných znovuobjeveních údajně vymřelých rostlin či živočichů. Bude OSN muset zřídit komisi pro zaručená vymření?

 

Zvětšit obrázek
Šestimetrový krokodýl mořský jménem Stumpy z Austrálie. Kredit: J. Patrick Fischer, Wikimedia Commons.

Valné shromáždění OSN se svezlo na zelené vlně a vyhlásilo rok 2010 Mezinárodním rokem biodiverzity. Představa OSN hovoří poněkud tajemně o celoroční oslavě biodiverzity a její hodnoty pro život na Zemi, přičemž si v OSN jako hlavní cíle této 365-denní party vymezují zapojení veřejnosti do záchrany biodiverzity, snížení ohrožení biodiverzity a zamezení bezprostředním ztrátám biodiverzity. Sloganem celé kampaně je mystické rčení: „Biodiverzita je život. Biodiverzita je náš život.“ Přesto kupodivu vlastně nikdo neumí přesně říct, co to biodiverzita je, o čemž každého zájemce přesvědčí letmý pohled na heslo „Biodiversity“ v anglické verzi Wikipedie. Účastníkům celoroční slavnosti to ale jistě vadit nebude.

 

Zvětšit obrázek
Příbuzná kapradina Anogramma leptophylla. Kredit: Colchicum, Wikipedia.


V souvislosti s biodiverzitou je roztomile zarážející, že během posledních let jsme navzdory chronicky ohrožené biodiverzitě svědky takřka ponižující absence vymřelých druhů. Když k úředně potvrzenému vymření jednou za dlouhou dobu opravdu dojde, tak se rozpoutá celosvětové mediální šílenství a všichni tu zprávu nadšeně hltají a přežvykují. Paradoxně mnohem častější zprávy o zázračném vzkříšení druhu považovaného za vymřelý naopak obvykle proplouvají do zapomnění na okraji zorného pole významných médií. Je to až úsměvné, jak při údajném smrtelném a všudypřítomném ohrožení biodiverzity zlovolným lidským snažením organismy zatvrzele odmítají vymřít. Během krátké doby se nahromadily hned tři takové zázraky.


Aktérem prvního z nich je nejmenší známý leknín Nymphaea thermarum, opravdu miniaturní záležitost s listy o průměru kolem jednoho centimetru. Od svého objevu v roce 1987 až do roku 2008 rostl na jediném místě ve Rwandě, v prostředí mokřadu vzniklého rozléváním sladkovodních horkých pramenů. Už od jeho objevu bylo jasné, že maličký divný leknín, co roste v malé populaci na divném místě, nemá příliš zářnou budoucnost. V roce 2008 zmizel díky rozmachu rwandského zemědělství, které si teď vychutnává mírovou existenci Rwandy. Evropští botanici sice měli k dispozici pěstované rostliny, nikdo ale neuměl vypěstovat jejich semena. Letos v květnu oběhla světem zpráva, že zahradníci Royal Botanic Gardens v Kew, po celé řadě úmorných experimentů s klíčením divných leknínů, přece jen vypěstovali životaschopné rostliny z posledních dvaceti semen, které byly na světě k dispozici.

 

Zvětšit obrázek
Rwandský minileknín Nymphaea thermarum. Kredit: Kurt Stueber, Wikimedia Commons.


Z mrtvých letos zázračně vstala i nenápadná kapradinka Anogramma ascensionis z čeledi Pteridaceae, endemit Ascensionu, velmi izolovaného vulkanického ostrova na rovníku mezi jižní Amerikou a Afrikou. Ta byla naposledy nalezena v roce 1958 na severním svahu Zelené hory, která je jediným známým místem výskytu této maličké rostliny. Oficiálně byla prohlášena za vymřelou v roce 2003. Důvody jejího vymizení nebyly příliš jasné, významná role se ale připisovala konkurenci nepůvodních kapradin netíků (Adianthus). Letos se ale kupodivu našli čtyři exempláře anogramy na nepříliš dostupném místě jižního svahu Zelené hory a od té chvíle se v laboratořích povedlo vypěstovat přes 60 nových rostlin. Na Wikipedii je ale překvapivě stále (13. 7. 2010) vedená jako totálně vymřelá (Conservation Status - Extinct).

 

Zvětšit obrázek
Soužití s krokodýli mořskými není úplně snadné. Kredit: Toursim NT, Wikipedia.


Třetím zázrakem je obnova populací největšího žijícího archosaura krokodýla mořského (Crocodylus porosus), ke které došlo na Borneu. Úředníci malajské části Bornea zjistili, že se jim za posledních dvacet let výrazně zvýšil počet těchto ohromných zvířat, z tehdejších 1-5 tisíc na současných 11-15 tisíc. Proto by rádi přeřadili krokodýla mořského v dokumentech CITES z kategorie „ohrožený“ na „nikoli nevyhnutelně ohrožený“, což by umožnilo průmyslově zpracovat vedle krokodýlů z farem i volně žijící krokodýly. Poptávka je prý slušná, po kůži a po mase. Velká populace krokodýlů mořských má na Borneu na svědomí samozřejmě i útoky na lidi, kterých bylo za posledních deset let doloženo celkem 38, z nichž 23 skončilo smrtí kořisti.


Ne že by teplomilný leknínek, ostrovní kapradina anograma či gigantický krokodýl mořský nebyli krásní, cenní a nesmírně zajímaví. Naopak. Je moc dobře, že tu jsou a nejspíš ještě dlouho zůstanou s námi. Na druhou stranu ale všechny zmíněné druhy mají vlastnosti, které je předurčují ke sklonu vymřít, i bez cílené snahy lidské populace. Leknín a kapradiny rostli oba v jediné mikroskopické populaci na podivném místě a tak by stačila jenom malá změna prostředí, třeba lokální sesuv půdy či požár a celý druh by byl hned pryč. Lidstvo je snad neúmyslně a nepřímo ohrozilo, ale zároveň je cílevědomě a zřejmě na dlouho zachránilo smrtce z kosy. Krokodýl mořský je zase vrcholový predátor, který potřebuje spoustu místa a prostoru a také je lidem smrtelně nebezpečný. Podle všeho si ale i tak s ním dovedeme poradit a umožňujeme mu přežít. Biodiverzita je sice dejme tomu ohrožená, ale předčasný pláč nad vymřením druhů by nám neměl svazovat ruce.


Prameny:

AFP 27. 6. 2010, Royal Botanic Gardens Kew, Wikipedia (International Year of Biodiversity. Biodiversity, Nymphaea thermarum, Anogramma ascensionis).

Datum: 14.07.2010 10:21
Tisk článku

Maturitní otázky - ekologie - Mudrych Karel, Mudrychová Jitka
 
 
cena původní: 129 Kč
cena: 108 Kč
Maturitní otázky - ekologie
Mudrych Karel, Mudrychová Jitka
Související články:

Kůrovcová kalamita prospívá včelám     Autor: Josef Pazdera (16.10.2020)
Opravdu jsou požáry v Amazonii rekordní?     Autor: Vítězslav Kremlík (25.08.2019)
Aktivisté milují hesla, momentálně frčí „Zemi nekompromisně zalesnit!“     Autor: Josef Pazdera (13.07.2019)
Většina z vytěženého dřeva zakrátko končí na skládkách     Autor: Josef Pazdera (03.05.2019)
Nahrazovat plastové nákupní tašky textilními je asi tou nejhorší variantou     Autor: Josef Pazdera (27.04.2019)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace