Nobelova cena v oblasti fyziky za rok 2010  
...byla udělena dvojici fyziků, kteří odhalili téměř zázračné vlastnosti monoatomární uhlíkové vrstvy – grafenu.

 

Zvětšit obrázek
Jména Andrej Konstantinovič Geim (Андрей Константинович Гейм) a Konstantin Novoselov (Константин Новосёлов) prozrazují, že oba fyzikové nejsou rozenými Brity.

Kungliga Vetenskapsakademien, tedy švédská Královská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku dvěma vědcům z britské University of Manchester. Jsou to:
Andrej Geim a Konstantin Novoselov,
kteří byli oceněni za „přelomové experimenty týkající se dvojrozměrného materiálu grafenu

 


Za letošní nobelovku oba její čerství nositelé vděčí jedné z nejběžnějších látek kolem nás i ve vzdáleném vesmíru, uhlíku. Navíc jeho velmi úsporné formě, ve které jsou jednotlivé atomy uspořádány do šestiúhelníků tvořících v podstatě dvojrozměrnou vrstvu o tloušťce jednoho atomu. Fyzikům se podařilo prokázat, že tento neobyčejný materiál, grafen, má i neobvyklé vlastnosti, vyvěrající z tajemných hlubin kvantového světa.


Grafen je vskutku obdivuhodnou látkou. Je nejtenčí, ale i nejpevnější (v propočtu na tloušťku). Je vynikajícím vodičem elektřiny a v přenosu tepla nemá konkurenta. Grafenová monovrstva je zcela průhledná, ale její hustota nedovolí proniknout ani malým atomům helia.


Geim a Novoselov první miniaturní kousek grafenu získali z běžné tuhy (grafitu). Pomocí obyčejné lepicí pásky se jim podařilo oddělit drobounký plátek, jakousi „vločku“ grafitové jednoatomární vrstvy, což je vlastně grafen. V té době málokdo věřil, že tak tenké krystalické materiály mohou být stabilní.


V současnosti Novoselov s kolegy studují i jiné typy dvojrozměrných krystalů například nitridu boritého, různých dichalkogenitů nebo komplexních oxidů. Byl to ale grafen, jenž otevřel tuto dlouho utajenou oblast, kde se vědci potkávají s fascinujícími kvantovými jevy. Nové poznatky vedou k obrovským možnostem praktických aplikací, včetně vytváření netradičních materiálů a výroby nových typů elektronických zařízení. Například budoucí grafenové tranzistory by měly být výrazně rychlejší než ty dnešní křemíkové, což je příslibem mnohem výkonnějších počítačů.

Zvětšit obrázek
Struktura grafenu.

Díky vynikající průhlednosti a vodivosti je grafen ideálním materiálem pro výrobu transparentních dotykových displejů, světelných panelů a zdá se, že i solárních článků. Příměs grafenu v plastech z nich dělá vodiče elektřiny, zvyšuje jejich tepelnou odolnost a mechanickou pevnost. Grafenem dodaná houževnatost umožňuje vývoj nových kompozitů, které jsou nejen extrémně pevné, ale zároveň pružné a lehké. A to vše jsou vlastnosti ideální pro výrobu satelitů, letadel, aut…


Dnes jenom 36letý Konstantin Novoselov spolupracoval s 51letým Andrejem Geimem již v průběhu svého doktorandského studia v Nizozemí. Po jeho ukončení dostal nabídku, jež se neodmítá a následoval Geima do Británie. Nepochybně si oba Rusové, kteří vystudovali Moskevský fyzikálně-technický institut, dobře rozuměli i přes 15letý věkový rozdíl. Vytvořili vskutku kreativní tandem, který jistě bude i nadále na čele výzkumu překvapivých vlastností jednoatomárních vrstev nejen grafenu, ale i jiných chemických látek. Oba totiž působí jako profesoři fyziky na stejném pracovišti - na Univerzitě v Manchesteru. Jejich studentům je nepochybně co závidět.


I proto, že prý mezi charakterové vlastnosti obou letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku patří hravost. Ta je nepochybně spjata s kreativitou a neotřelým myšlením. Spolu s pracovitostí a cílevědomostí mohou dovést zvídavého člověka až do stockholmské Koncertní síně (Konserthuset) a do Modrého sálu Stockholmské radnice, kde desátého prosince si zahraje jednu z hlavních rolí ve dvou dejstvích velkolepé premiéry, kterou budou sledovat stovky milionů lidí na všech kontinentech. A jeho jméno se zapíše do historie vědy, tak, jak jsou v ní ode dneška zapsána i jména Andrej Geim a Konstantin Novoselov. Jednou vrstvou tuhy – grafenem.


Zdroj: nobelprize.org


První Nobelovy ceny se udělovaly v roce 1901, ale ta letošní není 110. ročníkem, protože v letech 1916, 1931, 1934, 1940, 1941 a 1942 se svět potýkal s problémy, při nichž hrůzou umlkají múzy. V oblasti fyziky je oceněných laureátů 188, ale rozdaných medailí 189 protože Američan John Bardeen jí byl poctěn dvakrát – v roce 1956 "nobelovku" získal spolu s Williamem Shockleyem za výzkum polovodičů a objev tranzistorového jevu a v roce 1972 s Leonem N. Cooperem a Johnem R. Schriefferem za jejich příspěvek k výzkumu supravodivosti. 28 krát byla oceněna trojice fyziků a 29 krát dvojice, jako je tomu i letos.


Na rubu medaile za fyziku, který je stejný i pro oblast chemie, je citát z Vergiliovy Eneidy „Inventas vitam juvat excoluisse per artes“ (Objevy život zlepšují, umění ho činí krásnějším). Tyto slova si mohou na svých medailích přečíst i laureáti nobelovek za medicínu a literaturu. Ocenění za mír má jiné heslo, jenom ekonomové si na svých metálech žádná moudrá slova nepřečtou.

Datum: 05.10.2010 12:57
Tisk článku

Související články:

Cukrbeton z cukrové třtiny poráží tradiční beton     Autor: Stanislav Mihulka (07.02.2024)
Beton 2.0: Bleskový grafen by mohl kompletně nahradit písek v betonu     Autor: Stanislav Mihulka (30.01.2024)
První funkční polovodič z grafenu nabízí nový typ elektroniky     Autor: Stanislav Mihulka (08.01.2024)
Materiálová magie: Špetka grafenu razantně zvýší vodivost mědi     Autor: Stanislav Mihulka (25.12.2023)
Zázračný grafen pokořil další významný fyzikální rekord     Autor: Stanislav Mihulka (16.04.2023)



Diskuze:

Andrej Geim

Zarathushtra Spitama,2010-10-21 13:55:13

pro Andreje je to jiz druhe oceneni, prvni (Ig) Nobelovku ziskal za magnetickou levitaci zaby v roce 2000 http://improbable.com/ig/winners/#ig2000

Odpovědět

priehladnost

Roman Rodak,2010-10-05 22:49:34

mala oprava "Grafenová monovrstva je zcela průhledná" - nie je to pravda, monovrstva ma priehladnost 97,7%, resp. absorbuje cca 2,3%. Presne by to malo byt pi * alfa (konstanta jemnej struktury), co sa mi zda ovela fascinujucejsie ako absolutna priehladnost.
Viac o tom tu: http://onnes.ph.man.ac.uk/nano/Publications/Science_2008fsc.pdf

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2010-10-06 03:40:44

viď hypertextový odkaz v článku na dotykové displeje. Je tam aj obrázok.

Ani čisté kremenné sklo nemá "absolútnu priehľadnosť"
To predsa nikto netvrdí. Asi 1/2-3/4cm hrubá vrstva kremenného skla má (odhadom) rovnakú optickú priepustnosť vo vlnových dĺžkach viditeľného svetla ako monovrstva grafenu

Až budete písať popularizačný článok zameraný na optické vlastnosti grafenu (čo tento článok nie je), potom pi*alfa nie je priehľadnosť, ale optická hustota.

Inak díky za link, z neho vyplýva, že optická priepustnosť grafenu je v podstate nezávislá na vlnovej dĺžke svetla. Na rozdiel od napr. skla neodtieňuje UV a roentgen.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz