Rozsáhlé předkolumbovské osídlení východní Amazonie  
Nové vykopávky jižně od brazilského Santarému odhalují další husté osídlení Amazonie v době příchodu prvních conquistadorů. Kde asi byl v té době slavný prales?

 

Zvětšit obrázek
Wiki Amazonie, s hranicemi příznačně vyznačenými organizací WWF. Kredit: NASA, pfly, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Jedna ze Stenborgových lokalit Kredit: Per Stenborg/GU.

Kromě líné pandy se asi těžko najde reprezentativnější symbol ochranářských snah, než je Amazonský prales. Je úchvatný, zajímavý, viditelný z družice a pro všechny kromě jeho obyvatel také ideální místo k romantickému životu plnému květin, harmonie a fotosyntézy. Bohužel ale postupně získal náboženský status, který nedovoluje jakékoliv pochyby o jeho ryzosti a významu, aniž by to vyvolalo vzteklý bzukot. Konzervativně a jednostranně zpracované heslo na Wikipedii toho budiž názorným příkladem.

 

 

K nekritickému uctívání se ještě přidaly snahy přetavit Amazonii i další porosty na zlatý důl prostřednictvím kontroverzního a neprůhledného programu OSN na snižování emisí skleníkových plynů, které pocházejí z ničení lesních porostů REDD (Reducing Emissions from Deforestation and Forest Degradation). Ten by měl fungovat jako pěkně tučný penězovod do takzvaně nerozvinutých zemí, přičemž kolem něj poletují sumy v řádech desítek miliard dolarů. Zlé jazyky tvrdí, že právě dění a očekávání kolem REDD je jedním z hlavních motorů oteplovacího tažení.

 

 

Zvětšit obrázek
Fiktivní portrét Francisca de Orellana. Kredit: Ximénex, Wikimedia Commons.

REDD ale zároveň vzbuzuje mnohé pochyby a obavy, křivením ekonomiky ala solární dotační šílenství počínaje a násilným zapojením domněle romantických, ale ve skutečnosti tvrdě pragmatických domorodců konče.

 
Per Stenborg. Kredit: Per Stenborg/GU.

Problém je v tom, že původně snad i dobré úmysly kolem pralesů směřují čím dál zřetelněji proti zájmům odpovědné ochrany přírody, což odnáší zejména cenná nepralesní krajina, na kterou už často nezbývá nadšení ani finance a přitom je potřebuje víc, než vykřičené pralesy. V takové situaci jistě neublíží píchnout do vosího hnízda.

 

 

Tohoto chvályhodného počinu se chopil švédský archeolog Per Stenborg z Göteborgské univerzity, jehož mezinárodní tým celé letošní léto kopal v Amazonii jižně od města Santarém, v brazilském státě Pará. Již celé generace archeologů v Brazílii řeší zapeklitou záhadu popisu cesty conquistadora Francisca de Orellana, který v roce 1541 pojmenoval řeku Amazonku podle bájného národa z antické mytologie. Orellana totiž popisuje Amazonii jako hustě osídlenou krajinu s mnoha sídly velikosti měst, která „jsou situována nejen u řeky, ale i ve vnitrozemí“. To ale zásadně neodpovídá našim tradičním představám o historii a povaze amazonského pralesa.

 

 

Poslední dobou to ale stále více vypadá, že se náš pohled na Amazonii, jako na rajskou zahradu nedotčenou lidskou civilizací, bude muset zcela změnit. Po objevech zahradních měst v oblasti řeky Xingu a nálezech na pomezí Brazílie a Bolívie teď Stenborgův tým u Santarému odkryl pozůstatky zhruba 90 předkolumbovských sídel. Nadšení archeologové se pozastavují nad tím, že mnohé z nich jsou daleko od řek, v dnes prakticky pustém pralese. Významné jsou především nálezy okrouhlých sníženin v krajině u některých z objevených sídel o průměru až 100 metrů, které Stenborg a spol. interpretují jako vodní nádrže, které předkolumbovským obyvatelům Amazonie zajišťovaly hospodaření s vodou. To by vysvětlovalo, jak lidé mohli ve velkém počtu obývat údajně nehostinné vnitrozemí vzdálené od amazonských řek. Vykopávky u Santarému i jinde intenzívně pokračují, protože tyto nenahraditelné lokality z předkolumbovských dob poněkud ironicky ohrožuje prudký rozvoj brazilského hospodářství a infrastruktury.

 

Zvětšit obrázek
Pozůstatky předkolumbovských sídel na brazilsko-bolivijském pomezí. Kredit: Edison Caetano, History of Western Landscapes.

 

 

Zvětšit obrázek
Santarém na Amazonce. Kredit: Lopmed, Wikimedia Commons.

Vše nasvědčuje tomu, že conquistador Orellana nebyl blázen ani pod vlivem některého z četných amazonských halucinogenů. Pokud měl pravdu, tak významná část dnešního amazonského pralesa před 500 lety prostě ještě neexistovala. Sídlili tu lidé s poměrně vyspělou kulturou, kteří výrazně přetvářeli široké okolí. Pro všechny příznivce Amazonie je to vlastně skvělá zpráva. Prales je asi jiný, než jsme si mysleli, mnohem mladší a hlavně mnohem odolnější. Po pouhých 500 letech vypadá bezesporu impozantně. Pokud se Brazílie a další amazonské státy stihnout hospodářsky dorozvinout dřív, než si vykácejí všechny stromy a to sem jim nejspíš povede, tak bude o amazonskou přírodu postaráno.


Prameny: Science Daily 17.10. 2010, Wikipedia (Amazonian Rainforest, Reducing Emissions from Deforestation and Forest Degradation).

Datum: 21.10.2010 20:15
Tisk článku

Související články:

Ötziho šíp nezabil     Autor: Josef Pazdera (01.09.2007)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace