Rezistentní štěnice  
Za nebezpečné je do loňského roku označovali jen politici. Nyní se k nim přidávají entomologové a hovoří dokonce o invazi. Ruce si ale nejvíce mnou právníci.


 

Zvětšit obrázek
Cimex lectularius, doma ji může mít každý, čistota nepomůže. (Kredit: Centers for Disease Control and Prevention)

 
Podle některých štěnice domácí, podle jiných štěnice postelní, ale také štěnice obecná. To vše jsou synonyma pro Cimex lectularius, pětimilimetrového upíra živícího se lidskou krví. Že jsme se stali jejich obětí zjistíme až ráno při pohledu do zrcadla. Mnohdy štípance ale považujeme jen za pozdrav komára. Bezkřídlé ploštice se totiž před světlem skrývají v matracích, za obrazy a v různých škvírách a napadají nás až když spíme. Dokážou si na nás počkat i třičtvrtě roku. Když zalistujeme v odborných publikacích nebo hygienických příručkách, naštěstí se dočteme, že „u nás vlivem hygienických návyků spjatých s bydlením a vývojem nových insekticidů štěnice mizí“.

 

Zvětšit obrázek
Ve dne jí nepotkáte.

Poněkud v rozporu s tím co je psáno je boom deratizačních firem, které se specializují na hubení tohoto cizopasníka. Také odborník na štěnice, entomolog Ondřej Balvín tvrdí, že již mnohá ubytovací zařízení i naše příbytky nehlášeného nájemníka mají. Zaopatřit si ho lze totiž poměrně snadno, buďto nám ho přinese návštěva, nebo my sami. Třeba s nákupem z obchodu. Zahraniční zkušenosti potvrzují, že tito titěrní krvežíznivci nemají respekt ani před těmi nejluxusnějšími obchodními domy. Zavírají se kvůli nim provozovny i takových značek, jako jsou Nike, Victoria Secret a Abercrombie & Fitch. Nezastavují je ani hvězdičky luxusních hotelů, o kinech, kancelářích a domovech důchodců ani nemluvě. Mnozí si nechtěný suvenýr dovezli dokonce v zavazadlech i z dovolené na luxusní výletní lodi. Na straně žalobců jsou poškození v uvádění újmy velmi vynalézaví a žádná firma nestojí o publicitu tohoto druhu a tak spory většinou končí mimosoudní dohodou.


Jenže hmyz nemá respekt ani před branami nemocnic. V moudrých lékařských knihách se píše, že nejsou známy případy přenosu nemoci, což s laickým pohledem na hmyz s bodcem zrovna moc nekoresponduje. Trošku víc se problémem možného přenosu nemocí štěnicemi v poslední době zabývali Kanaďané. Přesněji, byli místními okolnostmi donuceni se tím zabývat. Ve Vancouveru bil do očí počet případů bakteriálních nákaz odolných vůči antibiotikům a jejich nárůst korespondoval se zamořeností městských částí. Marc Romney s kolegy odebral štěnice z oblečení a kůže nemocných pacientů a nechal je testovat. Podezření se potvrdilo - přenášejí ne jeden, ale hned dva typy bakterií vzdorujících lékům. A tak se nelze divit, že se štěnice postupně stávají hlavním programem na konferencích a že počet vědců, kteří na ně vsadili svji kariéru, roste úměrně s počtem deratizátorů. Na loňském setkání profesionálů na hmyz a jeho hubení, které se konalo v září v Chicagu, zaznělo smutné konstatování: "Štěnice se nezadržitelně šíří po celém severovýchodě Spojených států". Špatnou zkušenost s nimi mají dokonce už i požárníci. Kouřem vyplašení tvorové se snaží zasahujícím hasičům vlézt i do ... hlásí z Denveru.

 

Zvětšit obrázek
V noci si vás najde spolehlivě. (Kredit: University of Kentucky)


Comback štěnic zaznamenalo v poslední době všech padesát států USA. Je to proto, že si z pyrethroidů, jedné z mála látek používaných jako insekticid k jejich likvidaci, již moc nedělají. Tristní situaci se věnuje i listopadové číslo jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů - PLoS One.   Výzkumný tým Zacha Adelmana z entomologického oddělení na Virginia Tech vědecky popisuje v čem hmyz, který byl téměř na vyhynutí, je nyní jiný a čím vyzrál na pyrethroidy deltamethrin a betacyfluthrin.

 

Zvětšit obrázek
Zach Adelman, entomolog na Wirginia Tech

O výsledcích Adelmanova týmu stojí za to referovat. Začal odchytem odolných jedinců z populací v Richmondu ve Virginii. Tam se super-odolní  prevíti rozlézají do stále nových oblastí od roku 2008. Porovnávali s těmi, kteří se se zatím nezdají tak nebezpeční a jsou označováni za „non-rezistentní“, dovezli si je z New Jersey,  kde štěnice chovají k laboratorním účelům již od roku 1973. Pak u zástupců jednotlivých skupin prováděli řadu biochemických a genetických testů. Kapáním přesně stanovených koncentrací skleněnou mikropipetou na záda tvorečků zjistili, že na postelové spolubydlící z Richnmondu zabírá až 5 200krát větší dávka deltamethrinu  a nebo 111krát více beta-cyfulthrinu, než na hmyzí jedince na které jsme byli zvyklí před půl stoletím.


Genom štěnice zatím přečten nebyl, a tak aby bylo co porovnávat v jejich genetickém kódu, udělali vědci nouzovku - sekvenovali jen část z celého hmyzího genomu, takzvaný transkriptom. Přeloženo do lidštiy: vyšli z předpokladu, že odolnost se bude skrývat za některými z genů pracujících na plné obrátky. A že právě ty nerezistentní skupina skupina buďto mít nebude, nebo je má „uspané“. Testovali a porovnávali tedy jen sekvence aktivních (spuštěných) genů. Již první výsledky ukázaly, že odolné potvory mají aktivní stejné geny, jakými oplývají i jiné rezistentní organismy, jako například švábi. Jde o staré známé geny produkující cytochrom P450 monooxygenázu, carboxylesterázu a glutathione S-transferázu.


 

Zvětšit obrázek
Pyrethroidy si na obranu umí vyrobit i kopretiny. (Kredit: KENPEI, GNU free)

Jakmile má něco koncovku „áza“, jde vždy o enzym.  Tito nitrobuněční enzymoví mágové umí navázat, deaktivovat a rozložit insekticidy. To ale ještě není vše, co si jako svou obranu naši titěrní trapiči dokázali zaopatřit. Kromě zmíněných mocných enzymových „tří králů“ si navíc přivodili mutaci v genu pro membránový sodíkový kanál. Ten nás zajímá proto, že je cílovým místem, na který insekticidy útočí. Jeho obměnou štěnice získaly další bonus navíc, chrání jejich nervový systém před vlivy našich donedávna účinných lektvarů.
Vše zatím zapadá do scénáře, že za super-odolný hmyz si můžeme sami. Vychovali jsme si ho dlouhodobým používáním stejných přípravků. Špatnou zprávou je, že k eliminaci toho, co na ně dosud zabíralo, již štěnice mají, ne jeden, ale hned několik obranných udělátek a to znamená, že se v praxi budeme setkávat s různě odolným hmyzem, podle toho kolik obranných mechanismů si ta která populace již stačla osvojit. Jednou z mála dobrých zpráv je, že z rozmixovaných vzorků jejich tělíček budou genetici schopni určit, jak vysoké koncentrace přípravků bude potřeba v dané oblasti použít, aby se nám štěnice jen nesmály.

 

Pyrethroidy, s nimiž jsme až dosud nad hmyzem vítězili, jsou v malých dávkách pro člověka neškodné. Jsou to vlastně odvozeniny od přírodnin produkovaných například kopretinami. Z nutnosti používat velmi vysoké dávky těchto látek nebudou mít radost především ryby, jsou pro ně totiž vysoce toxické a ve vodě se rozkládají až po několika dnech. 
Tou nejhorší zprávou ale je, že obdobnou rezistenci na tyto insekticidy si postupně osvojují i další z našich „dobrých“ hmyzích přátel, kteří nás neopustili od doby, kdy jsme se začali sdružovat a přespávat v jeskyních. Pokud se výzkumníkům nepodaří urychleně přijít s něčím novým, čím bychom na nějakou dobu zase ukázali, kdo je tu pánem, můžeme tu mít dobu módních doplňků z časů Ludvíka XIV. A nemusí to trvat dlouho. 

 

Máte doma štěnice? (Video University of Florida )

 

 

Proč se jí říká štěnice postelní? Asi proto, že bychom se na dovolené měli nejdříve podívat do čeho si budeme večer lehat:

 


Prameny: Fralin Life Science Institute, Virginia Tech, Centers for Disease Control and Prevention), Deep Sequencing of Pyrethroid-Resistant Bed Bugs
Reveals Multiple Mechanisms of Resistance within a
Single Population, PLoS One.

 

Datum: 21.10.2011 20:00
Tisk článku

Matematické minutovky pro 4. ročník/ 1. díl - 4. ročník - Mikulenková Hana
 
 
cena původní: 28 Kč
cena: 28 Kč
Matematické minutovky pro 4. ročník/ 1. díl - 4. ročník
Mikulenková Hana
Související články:

Genetický kapitalismus     Autor: Josef Pazdera (02.07.2020)
Analog herbicidu účinným antibiotikem     Autor: Václav Diopan (25.04.2019)
Co mají pacienti v nemocnicích na rukou a dělá jim na pokojích společnost?     Autor: (17.04.2019)
Evoluce na dlani     Autor: Jan Zikmund (09.09.2016)
Jak moc roste spotřeba antibiotik?     Autor: Josef Pazdera (03.04.2015)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace