Zvětšit obrázek

Bílá krvinka uvolňuje zelené partikule viru HIV. Snímek je ze elektronového mikroskopu, dodatečně kolorován. (Kredit: C. Goldsmith, CDC)

Zabijácký virus HIV (Human Immunodeficiency Virus) patří do lentivirů (skupina retrovirů) a nejspíš jsme si ho zaopatřili od kamerunských šimpanzů. Ti ho řejmě chytli při lovu svých opičích příbuzných, jejichž syrovým masem si vylepšují vegetariánský jídelníček.
Všeobecně není moc známo, že virů způsobujících AIDS je více. Kromě HIV-1, který nezadržitelně dobývá celý svět, existuje ještě HIV-2. Tomu se z nějakého důvodu líbí v západní Africe a do zbytku světa se moc nežene. Vyjma jednotlivých případů v Evropě, Indii, Japonsku a Spojených státech se zatím nerozšířil. Genetici z jeho kódu vyčetli, že tento virus nemáme od šimpanzů, ale od mangabejů. I když se HIV virům snaží na kobylku přijít stovky výzkumných týmů, stále nad námi mají navrch. Kdo se jim jednou dostane do spárů, čas mu začne utíkat setsakramensky rychle. Jen chvíli se zdálo, že se někoho podařilo uzdravit, případu se začalo říkat „berlínský pacient“. Před čtyřmi lety ho v německé metropoli léčili na leukemii. Transplantovali mu kostní dřeň od dárce, který měl genetickou mutaci, díky níž jsou jeho krevní buňky vůči viru imunní. Chybí jim totiž receptory s jejichž pomocí se nákaza do buněk dostává. Protože virus HIV se množí v leukocytech a protože ty původní pacientovy (nakažené) lékaři zničili ozařováním a chemoterapií, léčba transplatací odolných lymfocytů ho nákazy HIV zbavila. V minulém měsíci se ale naděje začaly rozplývat, v tkáních berlínského pacienta se stopy viru objevily znovu .

Na rozdíl od agresivního viru HIV-1 je jeho bratr HIV-2 k nám  poněkud shovívavější, míněno z pohledu infekčnosti a lavinovitého šíření, nicméně nález viru v krvi kteréhokoliv z nich znamená vždy to nejhorší. Naštěstí tu je ještě možnost konec oddalovat, a v tom jsou lékaři, z velké části díky Antonínu Holému, dnes mnohem úspěšnější. O antivirotikách je toho známo hodně. Další možnosti rozšíření spektra boje se možná vyvinou z nových poznatků týkajících se chování nemoci u těch, kteří jsou „prolezlí“ vícero nákazami. Případů, v nichž nemocnému strádajícímu nějakou chorobou jiné onemocnění prospěje, není mnoho. V případě virů HIV se zdá, že souběh infekcí nešťastníkům opravdu pomáhá.

 

Sarah Rowland-Jonesová, specialistka na AIDS, profesorka imunologie na John Radcliffe Hospital v britském Oxfordu: „ Aby nedošlo k mýlce, u všech infikovaných se AIDS nakonec vyvine. Rozdíl je jen v tom, že u těch, kteří si k „dvojce“ pořídí i „jedničku“, nemoc postupuje pomaleji.“

U Afričanů to je s nálezem HIV v krvi poněkud komplikovanější, než u bělochů. U některých infikovaných propukne AIDS tak jako u nás, u jiných jakoby se jich nemoc po dlouhou dobu ani netýkala. Nejvíce takových případů je známo z oblasti západní Afriky. Vědci se proto vypravili do Guinei-Bissau, kde mohli sledovat jak ty, kteří se nakazili oběma virovými infekcemi, tak ty, kteří měli jen jednu. Do hledáčku se jim postupně dostalo 223 domorodců, u nichž se z prováděných rozborů krve dalo zjistit, zda se nejprve nakazili virem HIV-2 a pak i virem HIV-1, a nebo zda v sobě nosí stále jen kmen HIV-1. Sledování probíhalo 20 let a vyplynulo z něj, že doba od nálezu viru v krvi do plného propuknutí stavu nazývaného AIDS trvala v průměru 104 měsíců (devět let). To ale platilo jen pro ty s dvojitou infekcí. U nakažených jedním typem viru  (HIV-1) se doba „zvládání“ infekce zkrátila na 68 měsíců (pět a půl roku). Na první pohled bylo na pacientech také patrné, že ti s HIV-2 se agresivitou infekce HIV-1 vypořádávají lépe. Efekt dvojí nemoci je výrazný a vědci předpokládají, že bude ovlivňovat i úmrtnost. Pomalejší průběh jakoby nahrával nemocnému tím, že mu dává k dobru více času na vylepšení obrany.

Imunology nyní čeká prověřit, zda to není tím, že se virus HIV-2 jeví našemu organismu jako větší hrozba a nějakým mechanismem vyburcuje obranný systém k vyššímu výkonu. Třeba jsme na prahu poznatků, které povedou k účinné vakcíně proti HIV. Na druhou stranu se ale vtírá otázka, jak s novým faktem naloží HIV pozitivní? Nemají co ztratit a příjemná dobrodružství, kterými by si své HIV portfolium mohli nechráněným stykem vylepšit, může být lákavá.

Pramen: New England Journal of Medicine

VIDEO: Život v republice Guinei-Bissau, bývalé portugalské kolonii, není peříčkem. V zemi není žádný průmysl, patří k nejchudším na světě, turističtí průvodci varují před násilím páchaným organizovanými gangy, vraždy generálů a presidentů nejsou výjimkou.