Terorismus proti nanotechnologiím  
Chudoba a násilí v Mexiku posledních let stojí i za vlnou teroristických útoků proti místnímu výzkumu nanotechnologií. Můžeme u nás časem čekat něco podobného?

 

Nanoterorista. Kredit: Nanotechnology Times.

Mnozí by se tomu asi zdráhali uvěřit, ale vlastně si stále spokojeně žijeme na středoevropském dvorku a opravdu drsné věci se odehrávají až za našimi humny. Nemusí to vydržet věčně, zvláště s momentálním přístupem českých elit, prozatím si ale skoro nemáme na co stěžovat. Týká se to i akademické obce, která tu bádá nad nedozírnými hlubinami bytí v podstatě nikým nerušena a rozhodně nejde o holé životy. Ne všude ale panuje taková pohoda.


 

Zvětšit obrázek
Strach z nanotechnologií je na vzestupu. Kredit: Futuretek.info.

Jsou místa, kde se věda stává hodně horkým a nebezpečným povoláním. Do středoevropských zpráv dolehly jen ozvěny těch skutků, ale ve skutečnosti už začíná jít o krk. Skupiny radikálně naladěných anarchistů, podle médií početně mizivé, ale jinak se slušným mediálním ohlasem, v posledních letech vstupují do násilných kampaní proti vědcům, kteří se v jejich očích podílejí na ničení světa. Týká se to jaderné energetiky, zbrojařství, genetického vylepšování, zlých nadnárodních koncernů obecně a taky poměrně nově nanotechnologií. V roce 2011 došlo v Mexiku v souvislosti s nanotechnologiemi k několika útokům na univerzity a výzkumná centra. Jejich reálný výsledek sice nebyl nijak slavný, anarchistům se ale povedlo rozšířit atmosféru strachu mezi akademiky. Na mexických univerzitách a institutech stále zesilují bezpečnostní opatření a vypjatá atmosféra také vede k celé řadě planých poplachů, které náladu mezi odborníky určitě nevylepší.


Je fakt, že Mexiko si o problémy s nanotechnologiemi docela koleduje. Protíná se tu totiž několik neblahých trendů. Jak asi skoro každý, kdo sleduje světové zpravodajství ví, že v Mexiku právě probíhá horká fáze války proti drogám mezi drogovými kartely a slabou vládou. Není těžké uhodnout, že ve skutečnosti jsou v pozadí USA, které tohle všechno svojí úděsnou protidrogovou politikou minulých desetiletí způsobily a teď ještě bezostyšně podporují nešťastný a z obou stran velice brutální konflikt. Ve zprávách z Mexika se objevují tak ohavné věci, že se dělá zle i těm nejotrlejším čtenářům. Není divu, že je tu všudypřítomně tíživá atmosféra strachu a násilí. Mimo to se v téhle zemi namíchal výbušný koktejl chudoby, často hluboké nevzdělanosti a intenzivních sociálních nepokojů. Zároveň právě Mexiko v poslední době do nanotechnologií intenzivně investuje finance i lidské zdroje a to pochopitelně vytváří silné pnutí ve společnosti a především mezi intelektuály. Výsledkem toho všeho jsou zkratovitě uvažující anarchistické skupiny, které veřejně vyhrožují násilím vysokoškolským pedagogům a studentům. Řečeno poněkud cynicky, debata o nanotechnologiích je v Mexiku hodně polarizovaná. Buď nanotechnologie anebo bomby.

 

Zvětšit obrázek
Válka proti drogám v Michoacánu. Žijeme v nudné zemi. Kredit: Diego Fernández, Wikimedia Commons.


Naštěstí, nebo v tomto případě spíše bohužel žijeme v nepříliš agresivním světě, v němž vědci obvykle nenosí zbraně a proto jim odhodlané skupinky extrémistů mohou nahánět hrůzu. Protesty proti nanotechnologiím se začínají objevovat i jinde ve světě, podle všeho se opakuje scénář s GMO. Mysteriózní obavy živené vědeckofantastickou literaturou a filmy se proměňují v protestní hnutí, která navíc mohou být nenápadně přiživovaná zvenčí, tak jako v případě takzvaných mírových hnutí studené války.

Zvětšit obrázek
LHC. Stále ještě stojí. Kredit: CERN.

Pragmatických motivů by se našlo hned několik. Teď jsme ale v jiné situaci než v době tažení proti GMO, genetičtí inženýři mohou nanotechnology kdykoliv poučit, co je čeká za hrůzy, když nechají věcem volný průběh. Výzkum genetických manipulací je se všemi jejich možnými přínosy lidstvu v naprostých troskách a kdoví, zda se ještě někdy vzpamatuje. Na druhou stranu je ale také pro vědu velkým mementem. Nanotechnologie mají stále ještě šanci zvrátit situaci ve svůj prospěch. Podle průzkumů jsou veřejnosti zatím docela lhostejné, časem se to ale asi změní. Otázkou je, jak.


Bude to chtít samozřejmě silnou vůli, důvtip, znamenité osobnosti, odvahu a trpělivost se neustále obracet na poplašenou veřejnost, důstojně diskutovat s méně či více fanatickými odpůrci nanotechnologií, v odborné i laické rovině věcí. Byla by strašlivá škoda nechat z lenosti padnout i tenhle ohromně slibný obor lidského bádání. Když mezi obyvatelstvem kulminovaly obavy z Velkého hadronového urychlovače v CERN a jeho údajné schopnosti vyrobit nenasytnou černou díru, i vrcholoví fyzici prý odpovídali na tisíce polekaných emailů. Upřímně řečeno, sedm miliard lidí téhle planety nemůže žít v anarchistických komunitách, i kdyby byly seberomantičtější. Nad vodou nás drží především vývoj nových technologií. Pokud ho dobrovolně ukončíme, tak brzy všichni skončíme pod hladinou.


Pramen:
Nature 488: 576–579.

 

Datum: 09.09.2012 22:23
Tisk článku

Související články:

Nápoj s nanokrystaly zlata je slibný v léčbě Parkinsona a roztroušené sklerózy     Autor: Stanislav Mihulka (14.02.2024)
Nové perovskitové LEDky jsou tisíckrát jasnější než organické LEDky     Autor: Stanislav Mihulka (16.01.2024)
Neuromorfní monstrum DeepSouth bude simulovat výkon lidského mozku     Autor: Stanislav Mihulka (14.12.2023)
DNA nanoroboti mohou „donekonečna“ replikovat sami sebe     Autor: Stanislav Mihulka (09.12.2023)
Fyzikální exorcismus: Vědci po 67 letech ulovili Pinesova démona     Autor: Stanislav Mihulka (10.08.2023)



Diskuze:

Pane Pospíšil, nebuďte demagog.

Jan Sádl,2012-09-28 19:36:38

Moderní věda ty chemikálie vyrábí s vědomím, že je někdo do toho jídla dávat bude. Na potravinách jsou psána malým nečitelným písmem a pod nicneříkajícími kódy začínajícími písmeny E.
Co se dává do chleba, salámu, pečiva či ovoce se ani nikde dohledat nedá. O alkoholu ani nemluvě. Sám jsem se vloni otrávil falšovaným máslem z ne zrovna laciného supermarketu. Na tom není napsaný vůbec žádný éčko.

Osobně bych spíš poukazoval na obchodníky a výrobce,než na vědce, ale přeci jen ty driáky vymejšlej s vědomím, že se to narve do jídla a že neznaj dlouhodbé důsledky kokterjlu, který se do nás ze všeho dohromady dostává, ale zákazník je ten poslední, co za to může.

Kdybysme si všichni šli kupovat zdravý potraviny bez chemie, tak toho ani nebude dost pro všechny, ani nebudeme schopný to zaplatit, ani kdybysme kromě žrádla a bydlení nic jinýho neplatili.

Odpovědět

Pane Závodný, máte potíže s kauzalitou nebo co?

Jiří Pospíšil,2012-09-16 16:44:45

Moderní věda do vás nic necpe, a to ani v podobě potravin v supermarketech. V podobě potravin v supermarketech to do sebe cpete výhradně sám. On vám to do košíku nikdo nedává a platíte to také z vlastního rozhodnutí.
S tím, čím sám sebe cpete, věda nemá fakt nic společného.
A s tím, co píšete, taky ne.

Odpovědět

Věda v područí zisku

Aktivní Čtenář,2012-09-11 09:04:44

Nadpis článku mě zaujal, nicméně po jeho přečtení sem se vlastně nic nedozvěděl. Jen to, že ve světě lidé útočí na vědu a v mexiku možná víc proti nanotechnologii. Nic konkrétního. Škoda. Z obecné roviny se na druhou stranu těžko divit, že se svět bouří. Dyť věda v područí honby za ziskem přinesla lidem tolik prospěšné věci....:
- Drahá paliva kvůli biopalivům a emisním povolenkám (přímý důsledek klima-vědy, ve skutečnosti vědo-loby)
- Drahé a nedostatkové potraviny z téhož důvodu
- Jedovaté a ochuzené potraviny, plné aditiv snižujících cenu (=větší zisk) na úkor kvality a nezávadnosti (příjemce zisku toto vůbec nezajímá)
- Drahou elektřinu opět kvůli klima-enviro-loby
.
.
A takhle by se dalo pokračovat dál. Věda v rukou systému zisku je neskutečně nebezpečné zlo, neb rozhodně neprodukuje nic (v naprosté většině případů) prospěšného pro lidi ani společnost jako takovou :-(.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-09-11 09:25:41

Oni tito teroristoaktivisté ale v podstatě podporují jevy, které se vám nezdají. Oni nemají málo jídla, oni jsou dočista vymytí evangeliem klima-kliky a ostatních spasitelů světa. Věda kvůli nim nepřestane, jen se dostane víc do područí těch investorů, kteří jí budou schopni zaručit dostatečnou ochranu. To například nejsou malé chudé státy Norskem počínaje. Vědec je jenom člověk a mimo smrtelnosti jej sužuje i potřeba jíst, což vy třeba nepociťujete. Zatímco v dobách, kdy obživu dodávalo centrálně řízené hospodářství, světe div se, sloužilo těch pár špičkových výsledků naší vědy "systému zisku" západních ďáblů, neb takové investiční schopnosti jsme tenkrát měli. Jak jen na tom ti satani vydělávali, když zcela správně píšete, to nic dobrého lidem nepřineslo, toť mi záhadou. Možná ke kontaktním čočkám dávali heroin, vždyť kdo by si takový krám zlý neužitečný jinak koupil.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2012-09-11 11:34:56

Jestli si myslíš, že za tyhle body může věda a že věda nic jiného (a dobrého) neřpináší, tak:
a) by ses měl léčit
b) nepáchnout tady na Oslu

Odpovědět

Nanotech v supermarkete

Milan Závodný,2012-09-10 06:36:42

Keď sledujem, čo moderná veda do nás napcháva v podobe potravín v supermarketoch, tak do pekla s takou vedou! Keď sledujem, ako sa nám snažia nahovoriť, že čím viac budeme spotrebovávať, tým budeme bohatší, tak do pekla s takou ideológiou! Na kieho otca potrebujeme nové elektrárne, keď sa neprodukuje ani zďaleka ten objem, čo pred rokom 1989! A že bude vojna... o tom môže pochybovať už len kojenec. 7 miliárd je nepriestrelný argument. Nerastné bohatstvo Ruska je magnet na niekoľko desiatok rokov bezstarostného pľundrovania planéty, pravda bohatstvo určené pre elitu.

Odpovědět


pesimista

Marek Fucila,2012-09-10 15:21:39

Vám sa ten pomyselný pohár už asi do polovice vylial.:-)
Ja naopak hovorím: do neba s takou vedou, ktorá ma chvala(bohu?) kŕmi cez supermarkety! Som vďačný ideológii, ktorá mi nechá možnosť vybrať si čo budem jesť. A že bude vojna? O tom nikto nepochybuje. Niekedy určite, a určite nie jedna. Kým budú ľudia, bude sa bojovať.
Ale vy už sa na katastrofu asi pripravujete. Tak odporúčam porobiť si zásoby bio-potravín a vybudovať bunker. Len neviem koľko vlastne vydržia neupravené plody zeme v slamenej stavbe. Jedine, že by človek kacírsky použil aspoň pre prípad vlastnej núdze nejaké technológie ako oceľobetón, konzervy a podobne.;-)

Odpovědět


Pán Fucila

Milan Závodný,2012-09-11 05:16:42

ďaleko od svojho taniera asi nedovidíte. Všetko, čo spotrebovávate, niekomu inému chýba, minimálne to beriete z budúcnosti našich potomkov. Ani zďaleka by sa tak nepľundrovalo, keby sme nemali lacnú čínsku silu, keby sme brali iba zo svojho, lebo by sme naše lenivé paprče museli zaplatiť. Je mi zle, keď vidím v TV, ako vodiči plačú nad drahým benzínom-naftou! Autom sa trepú priamo do vchodov supermarketov, pešo prejsť ani o meter viac, to sa im palivá drahé nezdajú. Je mi zle z tejto nekonečne pokryteckej spoločnosti!

Odpovědět


Marek Fucila,2012-09-11 11:10:30

Na problémy s nevoľnosťou odporúčam kinedryl. Nedostatok zdrojov bude vždy, a vždy sa one bude viac-menej násilne obojovať. Ale to nevymysleli ľudia. Tak funguje život. Ľudia si k tomu vymysleli rozprávky o statickom harmonickom svete, kde niekto nariadi koľko je dosť, a ostatní to budú dodržovať, kým sami neprídu na to, že vlastne toho veľa nepotrebujú a nakoniec budeme žiť v spoločnom blahobyte, kde je všetkého dosť a nikto nič nepotrebuje. Romantickú predstavu narúša snáď len fakt, že každý raz zomrie. Mne je jasné, že vy sa pozeráte do cudzích tanierov a z toho vás napína. Ale skúste sa na to pozrieť z väčšieho nadhľadu. Vojny to boli vždy. Len kauzalita je opačná kvôli vojnám ľudia zlepšujú technológie. Samotné technológie vojny nespôsobujú.

Odpovědět

Slaviboj Ošćěpić,2012-09-10 00:14:52

Není tak zle. Mexiko bylo vždycky smolař a aspoň je vidět, zač všechny předpovědi ekonomů slibující světlé zítřky nekonečného růstu nepodloženého ničím reálným stojí. Rusko, Čína, americké zbrojní kruhy, nejspíš ani Japonsko a ještě se určitě někdo najde... zkrátka vývoj půjde dál i v genetických manipulacích, jen z toho asi nebudou nic mít masy, tedy ne hned. U nás také není malý potenciál, lid stále ještě na racionalitu z lehce nadpoloviční většiny slyší, ale je otázka, jak dlouho ještě. Nejen technologie, i kámen Sisyfův roste.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz