Virtuální procházka po Marsu  
Největší mimozemská laboratoř nás denně zásobuje nepřeberným množstvím nádherných fotek z povrchu Rudé planety, jejichž rozmanitost bere dech. Jenže právě přemíra informací může být někdy na závadu. Vypořádal se s tím portál Curiositymsl.com

 

Za vývojem stránek Curiositymsl stojí americký autor vystupující na fóru  Unmannedspaceflight  pod nickem jmknapp. Web se neustále zlepšuje a vždy něčím překvapí.

 

Zvětšit obrázek
Základní stránka s vyznačenými informacemi .


Na hlavní stránce portálu http://curiositymsl.com, je výpis nejnovějších snímků z vozítka. Pokud se na web vracíte po určité době, najdete v horní části stránky informaci, kolik snímků přibylo od vaší poslední návštěvy. Obrazový materiál přibývá takovým tempem, že za dva týdny to může být okolo dvou tisíc snímků. Pomocí zatrhávátek si lze můžete selektovat záběry pouze z některých kamer a systém je vyfiltruje. Stejně tak si lze volit systém řazení (vzestupně / sestupně), nebo si nechat zobrazit pouze snímky pořízené během nějakého konkrétního solu (marsovského dne).

U každého záběru je několik informací –  která kamera fotku pořídila, kdy se tak stalo a u pohyblivých kamer kam v době pořizování mířily – a to jak horizontálně (tedy v jakém azimutu), tak i vertikálně (s jakým sklonem). Dokonce kdy fotka dorazila na Zemi a kdy byla zveřejněna. Nechybí samozřejmě ani rozlišení snímku a jeho datová velikost. Při najetí na obrázek se vám u kurzoru zobrazí zvětšený náhled snímku a po kliknutí v plné velikosti.
V horní části stránky je odkaz s názvem Where is Curiosity, který přesměruje na stránku, snímků z družicového sledování s vyznačenou ujetou trasou a aktuální polohu. Prakticky hned vedle odkazu lokalizace je tlačítko nadepsané Drive log (kniha jízd). A věřte, že tento „cesťák” se čte opravdu dobře. Kliknutím se dostanete shrn všech  jízd vozítka.


Putování Curiosity  je zmapováno tak detailně, že se nedočtete jen kdy k jízdě došlo, ale i kam a jak byla dlouhá (s centimetrovou přesností!), jak dlouho trvala (na sekundu přesně). Po kliknutí na mapu jízdy se otvírá modře vyznačený úsek, kterého se jízda týkala. Odkaz na “speed plot” se zobrazí graf v němž modrá linka ukazuje, jak rychle kdy vozítko jelo. Zda klesalo, nebo zdolávalo stoupání informuje oranžová linka – ta má svou osu s jednotkami na pravé straně a kromě jiného ukazuje i výškový rozdíl mezi současným stanovištěm a místem přistání.

Zvětšit obrázek
Všechny jízdy Curiosity se všemi podstatnými (a velmi přesnými) údaji

 

Zvětšit obrázek
Snímek stránky věnované konkrétní fotce – všechny informace jsou přehledně zobrazeny v infografice na levé straně obrazovky.

Ani to není všechno.  Když se vrátíme na hlavní stránku, u každé fotky si můžeme všimnout tlačítka „map it“. To nás přesměruje na stránku věnovanou pouze jedné, Vámi vybrané, fotce. V pravé části obrazovky je pak vybraná fotka a nalevo se graficky zobrazí, kde byla vyfocena a ilustrační obrázek zvýrazňuje kužel, který směr natočení kamery.  Bonbónkem je pak ujetá trasa (viz výše) z níž získáváme představu, kde a kdy snímek vznikl.

 

Tolik představení portálu http://curiositymsl.com/ v němž je stále co obdivovat protože její autor přidává stále nové a nové vychytávky.




Zdroje:
http://curiositymsl.com/
msnbcmedia.msn.com
Psáno pro Kosmonautix a Osel.cz

 

Autor: Dušan Majer
Datum: 10.01.2013 16:39
Tisk článku

Související články:

Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?     Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu     Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série     Autor: Jan Špaček (19.01.2023)



Diskuze:

Vďaka Curiosity

Milan Závodný,2013-01-15 06:53:20

som sa prvý raz v živote "preniesol" na Mars a myslím, že som pochopil o tejto planéte viac, než za celú dobu jej výskumu. Tie fialovo červené balvany, zvetraný materiál a desivo pôsobiaca obloha... nie, neverím, že by tam astronauti vydržali celú misiu, je to horšie, ako peklo! Mars ničím nepripomína Zem, a myslím si, že je mŕtvejší než smrť. "Horstvá" sú len krátery vystupujúce z takmer roviny a piesok je taký, že ten saharský mi pripadá ako zo živého raja proti tejto mŕtvej hmote. Zvetrávanie trvá milióny rokov, nie ako na Zemi a tieto detaily sú všade prítomné. Mars je strašidelný.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz