Denis Tito založil společnost Inspiration Mars, která by ráda v roce 2018 poslala dva astronauty k Rudé planetě a vrátila je zpátky. Má vizi, které věří, vychází z existující techniky, přesto mu jedna věc chybí. Ano, hádáte správně, jsou to peníze. Je tedy otázkou, jestli tento projekt skončí v propadlišti dějin, nebo se zapíše zlatým písmem do dějin kosmonautiky.
K Marsu se má vydat dvojice astronautů. Tito by byl nejraději, pokud by to byla manželská dvojice. Ponechme teď stranou spekulace, zda by manželé zvládli v duševní pohodě více než roční let v malém prostoru a zaměřme se na misi samotnou. Celé soulodí, které se má vydat k Marsu by mělo vážit jen něco přes 10 tun. Čtyři tuny by připadly na loď Dragon, šest tun by tvořily potraviny a další zásoby. Ty by bylyl uložené v přeletovém modulu, kde by posádka trávila většinu času. Tento modul by měl být nafukovací. Dá se tedy předpokládat spolupráce s firmou Bigelow.
Celý projekt letu k Marsu je až geniálně jednoduchý. Mise je prakticky ořezaná na minimum. Kosmická loď se neusadí na oběžné dráze Marsu, natož aby na jeho povrchu přistála. Pouze proletí kolem Rudé planety ve výšce cca. 160 kilometrů a zamíří zpět k Zemi. Tento profil letu je totiž ze všech ten nejjednodušší a nejbezpečnější. Není totiž potřeba provádět žádné brzdící nebo odletové zážehy. U téhle mise by profil letu řídili pánové Newton a Kepler, potažmo jejich zákony.
Rok 2018 má také svoje opodstatnění. Kromě toho, že by v tomto roce mělo být Slunce velmi klidné, takže klesá riziko nebezpečného zásahu, je tu i výhodná poloha obou planet. Země a Mars se každých 26 měsíců dostanou poměrně blízko sebe. Toho se pokaždé využívá k vyslání několika průzkumných sond. Ale pokud bychom srovnali vzdálenosti obou planet v těchto “maximálních přiblíženích”, zjistíme, že jednou za 15 let přijde mimořádně blízké přiblížení. Hezky to vyplyne z následujících údajů:
srpen-září 2003 (55 miliónů km)
říjen-listopad 2005 (69 miliónů km)
prosinec 2007 (88 miliónů km)
leden-únor 2010 (99 miliónů km)
březen 2012 (100 miliónů km)
duben 2014 (92 miliónů km)
květen-červen 2016 (75 miliónů km)
červenec-srpen 2018 (57 miliónů km)
Posádka by proto měla odstartovat 5.1.2018. O vynesení se má postarat těžkotonážní raketa Falcon Heavy z dílny společnosti SpaceX. 20.8.2018 proletí kosmická loď kolem Marsu a 21.5.2019, tedy 501 dní po startu by mělo přijít přistání. Mimochodem vstup do atmosféry by byl bez přehánění rekordní. Výpočty počítají se vstupem v rychlosti něco přes 14 km/s! Dosavadní rekord přitom drží neporovnatelně menší návratové pouzdro sondy Stardust s 12,6 km/s.
I přesto, že by se mělo k Marsu letět v období Slunečního minima, bylo by jistě nutné dovybavit loď protiradiační ochranou. Je samozřejmě otázkou, jak rychle je možné takové úpravy učinit. O recyklaci vzduchu a vody by se měly starat systémy, které fungují i na ISS.
Projektů na lety k Marsu jsme už zažili několik, vždycky se nad nimi ale zavřela voda. Po velkých slovech nepřišly velké činy a projekty teď mlčí. V čem má Tito výhodu? Nechce žádnou super bombastickou techniku. Naopak – sází na technologie, které budou v roce 2018 provozuschopné. Ať už mluvíme o Falconu Heavy (premiéra 2014), pilotované lodi Dragon (premiéra snad 2015), nebo o nafukovacím modulu. Misi navíc nastavil maximálně minimalisticky. Díky tomu roste bezpečnost a klesá náročnost, tedy i cena.
Ale upřímně. Peníze jsou v dnešní době až na prvním místě. projekt letu k Marsu může být realizovatelný, může být bezpečný i krásný. Ale pokud na něj nebudou peníze, zůstane jen ve fázi snu. Osobně mne ani příliš nemrzí, že je třeba okolo naddimenzovaného projektu Mars One ticho po pěšině. Ta mise od začátku ukazovala, že chce být nejlepší. To není špatná vlastnost, ale pokud chybí technické zázemí, pak se její zástupci dostávají do úrovně sci-fi. Ale Titův plán má potenciál. K letu přistupuje skromně, nehraje si na nejlepšího. Ví moc dobře, že nehynoucí slávu by mu zajistil i na první pohled jednoduchý průlet – i proto bych mu přál úspěch.
Zdroje informací:
http://cs.wikipedia.org/
http://www.kosmo.cz/
http://www.inspirationmars.org/
Zdroje obrázků:
http://static3.businessinsider.com/image/512e5c87eab8eaa667000009-590/tito-founded-a-non-profit-organization-called-inspiration-mars-to-oversee-the-mission-the-project-will-initially-be-funded-by-tito-but-the-multimillionaire-expects-to-raise-money-from-private-charitable-foundations-and-by-selling-data-to-nasa-i-will-come-out-a-lot-poorer-as-a-result-of-this-mission-but-my-grandchildren-will-come-out-a-lot-richer-tito-told-reporters.jpg
http://www.space.com/images/i/000/026/593/original/tito-mars-flyby-mission.jpg?1361989168
http://themeridianijournal.com/wp-content/uploads/inspiration-Mars.jpg
Psáno pro: Kosmonautix a Osel.cz
Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?
Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)
Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)
Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu
Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série
Autor: Jan Špaček (19.01.2023)
Diskuze:
psycho
Miro Macko,2013-03-09 09:59:22
pri takto navrhnutej misii vidim najvacsi problem v psychike posadky. viem si predstavit 500 dni na ISS nadupanej vyskumnymi aparaturami, kde ma posadka plny program "od rana do vecera", ale aby spolu dvaja ludia prezili 500 dni v nafuknutej bubline na minimalisticky navrhnutej misii, no neviem neviem. Ja v takejto misii nevidim zmysel, jedine ze pan Tito aj posadka sa zapisu zlatymi pismenami do dejin kozmonautiky. Ale to ze dvaja ludia preletia par 100km nad Marsom, spravia zopar fotografii v neporovnatelne horsej kvalite nez porobili ine sondy, stravia tam jeden jediny oblet... toto s vedou nema nic spolocne.
Tomáš Hluska,2013-03-09 12:20:58
osobně bych viděl přínos hlavně v tom, že by ukázali, že je možné k Marsu doletět a dokonce se i vrátit, protože v současnosti podobné projekty počítají spíše s jednosměrným lístkem. Samozřejmě když poletí tak vysoko a nebudou se vůbec u Marsu zastavovat, tak to poněkud ztrácí výpovědní hodnotu, ale přesto to může být katalysátor, který ukáže, že je něco takového možné a třeba se přidají další, kteří na tom Marsu už přistanou.
(ostatně ani první kosmonauté na Měsíci hned nepřistáli, že?)
"zbytecne" obleteli
Vaclav Knowledge-integration,2013-03-09 15:59:11
Jenze ted uz by ten oblet byl aspon z pohledu raketove techniky zbytecny. Jedine co by se ziskalo by byl ten dlouhodoby pobyt lidi v kosmu na ceste tam a zpatky, z radiacniho a psychologickeho hlediska.
Ale je treba pamatovat, ze do historie se zapsal Sputnik protoze byl vubec prvni a pak pristani cloveka na Mesici. Ten prvni oblet je spis jen vec fajnsmekru historie letani do vesmiru.
Tak nejak je to jako kdyby se poly zemekoule dobyvaly preletem ve vysce nad nimi - byla tady vzducholod , pokus s ni, jenze tenkrat by i jen prelet polu mel aspon hodnotu, pol tenkrat nikdo jeste ani nevidel, kdezto Mars vidime uz davno lepe, nez by byl pripad teto mise. A vypraveni ucastniku, jak to bylo uzasne videt Mars na vlastni oci tak zblizka je takove na nic, me to povidani tech co byli na Mesici nijak moc nebere, hlavni je ten fakt, ze tam clovek byl, na povrchu.
Re: Vaclav Knowledge-integration
Tomáš Hluska,2013-03-11 20:24:29
Naštěstí o tom nerozhodujete Vy, jestli tam poletí a za jakým účelem. I kdyby tento let časem zapadl v zapomění (i když se osobně domnívám, že bude spíše na úrovni prvního člověka ve vesmíru), tak to určitě otevře dvěře letům na Mars, které třeba nakonec povedou i k přistání a třeba časem i někam dál...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
