Vysoké IQ odhalí i pouhé koukání na obrázky  
Slavní mudrci, slovutní psychiatři, páni docenti psychologie, teologie, zkrátka inteligence, se na tom co je intelekt, shodnout nedokáže. Američtí vědci z Rochesteru a Nashville zjistili, že genialita s sebou nese i stinnou stránku a že „Einsteiny“ jejich hendikep snadno odhalí. S novým poznatkem lze i bez zdlouhavého testu rychle zjistit, zda genialitou obdařenou osobu nemáme třeba mezi svými blízkými.

Disputace nad tím, zda u inteligence jde o schopnost logiky a úsudku, nebo o něco více z čeho vycházejí různá nadání, necháme tentokrát stranou a zaměříme se na kuriózní vztah mezi IQ a schopností vjemy filtrovat, jak jej řešitelský tým M.D. Melnicka z University of Rochester popsal v nejnovějším vydání časopisu Cell Press Current Biology.

 

Zvětšit obrázek
Méně podstatné věci bývají většinou ty, které se odehrává na pozadí. Kredit: J. Adam Fenster, University of Rochester

Objev Američané udělali na dobrovolnících, které nechali sledovat krátké videoklipy. Promítaly jim jednoduché obrazce složené z pouze z černých a bílých pruhů. Jediným úkolem probandů bylo odpovědět na otázku, zda se jim zdá, že proužky na obrázcích utíkají doprava, nebo doleva. 


 

Zvětšit obrázek
Michael Melnick: „Na inteligenci již není dobré se dívat jako na rychlé zpracování co největšího objemu vstupních dat. Rozhoduje spíše jejich filtrování a schopnost pracovat jen s tím podstatným.“ (Kredit: Tadin Lab. University of Rochester)

Delší dobu se ví, že optimální pro naše vnímání je oblast vymezená zhruba velikostí palce při natažené ruce. Když se pozorovací plocha zvětší, naše pozorovací schopnosti se úměrně zhorší a trvá nám pak déle, než poznáme co se na scéně vlastně děje. Prý je to proto, že z větší plochy přichází do mozku také větší objem dat a ty je nutno selektovat.  Pohybující se pozadí je pak pro mozek doslova „záhul“ jak se ho ze všech sil snaží nebrat v patrnost. Logické je, že filtrování rušivých vlivů na pozadí budou inteligentnější mozky zvládat lépe. A ejhle! Inteligenti s vysokým IQ se ukázali být nejhorší. Škodolibě tak můžeme prohlásit, že i "einsteinovským mozkům" se někdy nedaří. Dokonce v tak jednoduché věci, jako je určování směru, kterým  ubíhají proužky na obrázku. Pokud je obraz dostatečně velký, s námi průměrnými vysloveně „propadají“. Jednoduchý úkol se ukazuje být velmi dobrým prediktorem výkonnosti mozku a výsledků klasického standardizovaného testu inteligence.

 


Jak pokus probíhal
V souladu s očekáváním, osoby s vyšším IQ byli při určování pohybu proužků rychlejší. Totéž v bleděmodrém zjišťovaly již dříve i jiné výzkumné týmy. Čím vyšší IQ, tím rychlejší vnímání a reakce na jednoduché smyslové podněty, třeba při určování barvy. Inteligentům zkrátka můžeme jejich rychlejší reflexy jen závidět.


Při jednom z takových testů, při němž pokusným osobám promítli proužkování na větších obrazovkách vědci naměřili protichůdné výsledky. Pojali podezření, že něco udělali špatně a tak vše  zopakovali. Místo původních dvanácti osob jich tentokrát zlanařili do pokusu 53. Pokus s novými nadšenci nejen, že nezbořil výsledky toho předchozího, ale korelace mezi prodloužením reakčního času a výší IQ se z původních 64 % vyšplhala až na 71 %. To bylo něco zcela neočekávaného. Dosavadní hodnoty korelací u jiných smyslových vjemů, jako třeba schopnosti rozlišovat barvy, tóny a reakčních časů se tyto hodnoty pohybují v rozmezí  dvaceti až čtyřiceti procent. Nový poznatek ukazuje na fakt, že  když „Einsteinům“ předhodíte tutéž scénu, jen místo v malém, tak ve velkém, jejich mozek je tak trochu zklame. Čím vyšší IQ, tím je pro jeho nositele obtížnější odfiltrovat nepodstatné a určit, na kterou stranu obrázek „utíká“.

 


 


Z předchozích výzkumů se dalo soudit, že výsledky u velkých obrázků budou horší. Jen se logicky také předpokládalo, že horší výsledky budou mít tak nějak všichni zhruba stejně a nebo že i v nich budou inteligenti stále o krok lepší. Jenže vysoké IQ je jim v popsaném případě ku škodě. V jednoduchém testu právě ti největší chytroši zaznamenávají až zahanbující sešup. Odborníci to vysvětlují tím, že jejich mozky nejsou schopny potlačovat rušivé vlivy okolí a právě ty jim pohybující se pruhy na pozadí simulovaly.


 

Zvětšit obrázek
Se stoupajícím IQ klesá schopnost odfiltrovat rušivé vlivy pozadí. Proto i jednoduchý test promítaných obrázků toho může o našem IQ vypovědět hodně. (Kredit:Duje Tadin, University of Rochester)

Ve většině případů běžného života je to, co se děje v pozadí méně důležité než to co provádí malé objekty v popředí. Stejně jako když jedeme autem, nebo jdeme po chodbě. Důležitým je do nikoho nevrazit a ne se rozptylovat na horizontu pobíhajícím zajícem, či tím, zda si na konci chodby někdo zapaluje cigaretu.


Klíčovým poznatkem této studie je tedy to, že přirozená schopnost filtrovat ruchy pozadí je spojena s IQ.  Je důkazem, že vysoká inteligence má pro své nositele i stinné stránky.  Kromě zhoršené schopnosti rychle filtrovat rušivé vlivy okolí tu je ale ještě něco. Lid prostý to komentuje slovy – jsou to „bedny, ale jinak jsou takoví divní“. Psychologové jejich chování omlouvají tím, že za jejich vysokým IQ stojí i jiný způsob zpracovávání vjemů. Proto v tomto směru obdaření jedinci častěji nejsou schopni pochopit vtip, nerozumí nadsázce, problém jim dělá i to, co většina z nás vyrozumí z pouhých změn výrazu tváře, nebo záchvěvů těla. Mívají potíže se vyznat v pocitech i osob blízkých a poznat jejich vzrušení, proto jim také častěji havarují osobní vztahy.  Nyní již víme, že mozky s vysokým IQ mají s automatickým selektováním  pohybujících se objektů na pozadí také více práce. Filtrace dějů probíhajících na pozadí a potlačování jejich významu, jim protahuje reakční časy.

 

Vlastně to je logické. Mozek je každou vteřinu bombardován ohromujícím množstvím informací. Selektovat to méně podstatné a nebrat to v procesu rozhodování v úvahu, je zřejmě významnější, než jsme předpokládali. Vědci tedy nyní jen narazili na něco, co mozky mnohých z nás odlišuje a co vysoce koreluje s tím, co považujeme za inteligenci. Navíc se jedná o jednoduchou neverbální záležitost, kterou půjde využít i tam, kde klasické testy inteligence narážejí na problém komunikace a kde jsou výsledky zpochybňovány argumentem, že komplikované testy vyhovují naší západní kultuře a ne  minoritním komunitám.  


I když je definice inteligence značně ošemetnou záležitostí, pokud si tento pojem zúžíme na výsledky klasických IQ testů, tak základní orientaci, zda máme co do činění s osobou s nadprůměrnou inteligencí, můžeme získat během několika málo vteřin. Stačí k tomu pár mrktajících  obrázků.  

 


Pramen: Melnick a kol.: A strong interactive link between sensory discriminations and intelligence: Current Biology, http://dx.doi.org/10.1016/j.cub.2013.04.053
University of Rochester


....................................................................................................................................
O moudrosti a inteligenci s Františkem Koukolíkem
 

Datum: 26.05.2013 10:58
Tisk článku

Související články:

Geny a inteligence     Autor: Jaroslav Petr (05.01.2008)



Diskuze:

bude to skor omyl

Miloš Trnavský,2013-11-13 13:29:10

Ze by som tak ohlupol - male a velke obrazky som odhaloval rovnako. Idem si tusim dat IQ test.

Ale vaznejsie - myslim si ze chlapci tam budu mat nejaku systematicku chybu alebo je to nahoda a mala vzorka.
Bolo by cudne keby vnimavost a IQ boli v nejakom antogonistickom rozpore (rovnako ako keby sa ty super inteligentny zhodovali so super vnívavými).

Odpovědět

vysoké IQ x ADHD

Filip Tichánek,2013-05-30 14:01:09

Podobnou percepci jako u super-chytrých lidí bych očekával i u lidí s ADHD (popř. s AS) - i oni mají větší problém s filtrací vjemů a dlužno dodat, že mají často podobné problémy, jako jsou popsány u super-IQ jedinců (sociální, často neschopnost zapamatovat si seznamy info., nepozornost apod.). Čím lze ten překryv vysvětlit? Mají lidé v velkým IQ mnohem častěji ADHD (tzn. dopaminový deficit v preforntálním kortextu, a celkový útlum PK)? Nebo u obou těchto skupin mohou za podobnou percepci a chování odlišné mechanismy?

Odpovědět


Mad Max3,2013-05-31 00:12:01

Zpravidla se udava nevyznamny rozdil v rozlozeni IQ populace zasazene i nezasazene ADHD, viz napr http://ldx.sagepub.com/content/33/5/425.short

Odpovědět

Jiny vyklad

Mad Max3,2013-05-27 00:22:23

Interference, at uz monitoru nebo videa, bych se neobaval. Posun pruhu je prilis pomaly vzhledem k jejich sirce.
Jako pravdepodobnejsi bych videl instinktivni snahu "aktivnejsiho" mozku udelat si nejprve celkovy obrazek sceny.
U male k tomu staci 1 pohled - oci se temer nepohybuji, pohyb pruhu v podstate prevazuje, tudiz je snadno rozpoznatelny.
U velke sceny je treba pohyb oci. Pri kratkem zobrazeni jsou oci stale v pohybu ve snaze pojmout nejprve celou scenu, tudiz je problematictejsi urcit drobny pohyb v hlavnim (pohyb oka / pohyb na scene).
Slo by overit ocni kamerou.
Zda se ze vysledky testu jsou velmi ovlivnitelne momentalni hlavni cinnosti - se znacnym odstupem a zcela jinou hlavni soucasnou hlavni cinnosti zcela rozdilne vysledky. Od snadneji rozeznatelne mensi sceny pres stejnou vyraznost po kupodivu "citelnejsi" velkou scenu.

Odpovědět


Interference

Petr Sabik,2013-05-28 11:16:31

Pan Smrcka mel zrejme na mysli to, co se mi i "podarilo" hned napoprve - u tech extra kratkych sekvenci se mi proste diky nesynchronizaci zobrazila v horni pulce/casti snimek X a v druhe casti X+1 a z toho pak jeste poznat pohyb vlevo vpravo je ponekud narocne.

Odpovědět


re: interference

Mad Max3,2013-05-28 17:05:29

To nemohu vyloucit, nicmene zatimco p. Smrcka dusledne popisuje interferenci, resp. stroboskopicky efekt, ve Vasem pripade se zjevne jedna o chybu vertikalni synchronizace.

Odpovědět

Tento článek kreslí docela opačný obrázek

Slaviboj Ošćěpić,2013-05-26 20:34:02

než článek 6920.

Odpovědět

No tak nevím, nevím...

Ladislav Smrčka,2013-05-26 20:06:04

Zajímavý článek, ale... Vyzkoušej jsem si to na vloženém videu 2x v celoobrazovkovém režimu. A opravdu se snáze rozpoznává směr pohybu v malém poli. Není to však jenom tím, že malé pole velikostí srovnatelné s šířkou proužků usnadňuje rozpoznání jejich pohybu vytvářením vztažné kružnice. Na té snadno vidíte kam proužky běží už jen tím, že je dobře viditelné jejich zkracování/prodlužování během "zákrytu/odkrytu" ?? Nebo jsem něco nepochopil? A některé ukázky v klipu byly poněkud příliš rychlé. Tak rychlé, žeby pohyb proužků mohl interferovat se snímkovým kmitočtem monitoru. Pak nemá smysl se o určení směru pohybu věrohodně pokoušet. Jistě skoro každý viděl filmové záběry třeba jedoucího traktoru, jehož kola se zdánlivě točila opačně, nesmyslně pomalu, stála a to se se změnou rychlosti traktoru střídalo. Úmyslně poukazuji na "filmové" ne video záznamy, kde je efekt vlivem použité technologie snímání méně zřetelný. Přepis originálního filmu na video nevadí, pokud je zachována základní snímková frekvence.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace