Tři superzemě v obyvatelné zóně u Gliese 667C  
Nová data HARPS odhalila u slavného červeného trpaslíka ještě mnohem početnější planetární systém, než jsme původně mysleli. Hned tři kamenné planety v obyvatelné zóně, tak to je parádní úlovek.

 

Zvětšit obrázek
Trojhvězda Gliese 667 pozorovaná z povrchu planety Gliese 667 Cd. Kredit: ESO/ M. Kornmesser.



 

Zvětšit obrázek
Guillem Anglada-Escudé. Kredit: Universitat de Barcelona.

Pro čtenáře OSLA to už možná zní všedně, ale poslední dobou se všude kolem nás otevírá fantastický svět planetárních systémů. Přitom to není tak dávno, co jsme si nebyli jistí, jestli kolem Sluneční soustavy vůbec nějaké planety jsou. Naštěstí ale jsou a stojí to za to. Poměrně velký díl pozornosti odborníků i nadšené veřejnosti získala pozoruhodná trojhvězda Gliese 667 ze souhvězdí Štíra. Systém hvězd, které jsou ve všech případech menší než naše Slunce, leží ve vzdálenosti pouhých 22,1 světelných let, což z něj dělá zajímavý cíl některé z prvních mezihvězdných výprav, pokud se na ně lidstvo někdy zmůže. Čerstvé novinky o této soustavě teď atraktivitu Gliese 667 ještě zvýšily.


Systém Gliese 667 tvoří dvojhvězda oranžových trpaslíků Gliese 667 A a Gliese 667 B, kolem které obíhá ještě třetí, momentálně daleko nejzajímavější hvězda, relativně chladný červený trpaslík Gliese 667 C. Hmotností a velikostí odpovídá zhruba jedné třetině Slunce a září téměř stokrát slaběji. V hitparádách oslnivých hvězd by asi propadl, pokud jde ale o planety, je Gliese 667 C hotovou supernovou. Guillem Anglada-Escudé z Univerzity v Göttingenu a jeho kolegové loni ohlásili objev superzemě Gliese 667 Cc, která se od té doby drží na předních místech žebříčku potenciálně obyvatelných exoplanet. Nedávno se sice objevily pochybnosti o jejím magnetickém poli a tím pádem o její vhodnosti k pohodové kolonizaci, i tak je to ale pozoruhodný blízký svět, který bude stát za průzkum. Jenže to rozhodně nebylo všechno.

 

Zvětšit obrázek
Planetární systém Gliese 667 C. Zeleně obyvatelná zóna. Kredit: ESO.


 

Zvětšit obrázek
Tři superzemě v obyvatelné zóně. Kredit: Planetary Habitability Laboratory.

Guillem Anglada-Escudé se zřejmě ještě systému Gliese 667 C nenabažil. S kolegy ho prozkoumali spektrografem HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher) Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile a přihodili ještě data z rovněž chilského Very Large Telescope (ESO), ještě jednou chilských Magellanových teleskopů observatoře Las Campanas a také havajské Keckovy observatoře. Když tohle všechno dali dohromady, tak v systému, kde jsme delší dobu věděli o třech planetách, vystopovali možná až sedm planet. Už to samo o sobě je fantastické, ještě lepší ale je, že systém Gliese 667 C teď má úplně zaplněnou obyvatelnou zónu. Víc planet se smysluplnými oběžnými drahami by se do zóny s kapalnou vodou už prý nevešlo.


Takže se zdá, že v obyvatelné zóně slabě zářícího a chladného červeného trpaslíka obíhají hned tři superzemě. Kromě již dříve známé planety Gliese 667 Cc o velikosti zhruba 4 až 8 Zemí, to jsou teď nově Gliese 667 Cf s velikostí 2 až 4 Země a Gliese 667 Ce (velikost 3 až 5 Zemí).

 

Zvětšit obrázek
HARPS ve svém doupěti. Kredit: ESO/ Enjoy Space.

Je to samozřejmě vůbec poprvé, kdy jsme nalezli hvězdný systém se třemi planetami v obyvatelné zóně. Navíc s kamennými planetami a všechny ve skutečnosti obíhají hvězdu blíž, nežli Merkur Slunce, takže mají buď vázanou anebo jen velmi omezenou rotaci (snad u planety s označením „e“). Pokud se Anglada-Escudé a spol. nespletli, tak je to opravdu síla. Jak asi tenhle planetární cirkus funguje? Tento objev opět navyšuje naše odhady obyvatelných planet v Mléčné dráze, potažmo jiných galaxiích. Realita už zvolna začíná předhánět fantazii autorů science fiction minulých desetiletí. A to jsme je považovali za snílky. Co asi najdeme mezi exoplanetami příště?

 

Literatura

ESO News 25.6. 2013, arXiv:1306.6074, Wikipedia (Gliese 667).

 

 

 

 


 

 

Datum: 26.06.2013 19:33
Tisk článku

Zábavný vesmír - Frost Adam
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 219 Kč
Zábavný vesmír
Frost Adam
Související články:

Planetární soustava z úsvitu vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (30.03.2012)
Pozemské bakterie mohly doletět na Titan     Autor: Jaroslav Petr (19.03.2006)
Objevena planeta podobná Zemi     Autor: Miroslava Hromadová (26.01.2006)
Existují planety u hnědých trpaslíků?     Autor: Miroslava Hromadová (23.10.2005)
Vesmírné cigáro     Autor: Jaroslav Petr (10.09.2005)



Diskuze:

gravitace ?

Jakub Rint,2013-06-27 23:02:04

Přijde mi úsměvné zabývat se velikostí gravitace (a s chybnými závěry), když je pro nás problém cesta na Mars...

Odpovědět


neni to tak hrozne

Daniel Konečný,2013-06-27 23:14:19

teoreticky, kdyby byla dostatecna motivace a financovani tak muzeme poslat posadku snad i k neptunu. zatim to vypada, ze se toho nedockame, dokud nekdo neprijde na to, jak se da ve vesmiru vydelat

Odpovědět

kolonizace ještě jednou

Pavel Foltán,2013-06-27 21:39:46

možná také bude krapet záležet na tom, kdo bude rychlejší — kdo bude kolonizátor — my nebo oni?

Odpovědět

kolonizace?

Jiří Chaloupka,2013-06-26 22:40:46

Je sice bezvadný, že lidstvo je dnes schopné na tak velké vzdálenosti něco "pozorovat", ale za až tak bezvadný nález bych výše uvedené nepovažoval. Pokud mne selský rozum neklame, hmotnost 2/4 Zemí (a více) znamená také 2..4 x vyšší gravitaci. V takovém případě bychom se na planetu stěží podívali, natož myslet na nějakou kolonizaci. Ještě to bude chvíli trvat..

Odpovědět


Josef Šoltes,2013-06-27 00:08:48

To není tak úplně přesné. Gravitace dané planety závisí na její hmotnosti, ale v článku se neuvádí hmotnost anobrž velikost. Hustota různých planet se může poměrně značně lišit (viz. naše sluneční soustava), takže planeta o velikosti 2–4 zemí může mít gravitaci klidně 1G a přitom podstatně více místa. Nicméně to by se vše mělo dát po zjištění oběžných drah ostatních planet vypočítat.

Odpovědět


velikost vs hmotnost

Jan Salinger,2013-06-27 09:16:40

V článku je nepřesnost - sice se uvádí velikost planety, ovšem je tím míněna její hmotnost - viz např. wikipedie. Měření radiální rychlosti (HARPS) taktéž napoví snáz o hmotnosti objektu (planety) než o jeho velikosti.

Nicméně jinak souhlasím s J. Šoltesem - neznáme velikost planet, takže klidně některé mohou mít povrchovou gravitaci kolem 1G.

Odpovědět


simulácia 2G

Martin Smatana,2013-06-27 17:23:29

Myslím si, že technicky by nemal byť až taký problém v odstredivke nasimulovať gravitáciu 2G alebo 3G a nechať v nej dlhodobo sa vyvíjať a množiť nejaké organizmy, najprv jednoduchšie a potom aj evolučne pokročilejšie. Jediné, čo by mohlo byť nepríjemné, je vnímanie rotácie niektorými organizmami.

Dovolím si tvrdiť, že pozemské organizmy by 2G alebo 3G bez problémov zvládli, len napríklad stromy by boli nižšie a hrubšie, v hustejšej atmosfére s väčším vztlakom by možno vtáky a hmyz mali menšie krídla atď.

Odpovědět


rotace

Daniel Konečný,2013-06-27 18:00:54

by neměla byt problem, staci umistit "obytnou" plochu kolmo na vyslednici sil rotace a gravitace, pro zvire bez vyhledu ven to bude nerozlisitelne od pobytu v silnejsi gravitaci

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace