Bobři přispívají ke změně klimatu  
„Zabij bobra, zachráníš strom!“ se napůl žertem „skalním“ ochráncům přírody připomínalo jejich dilema. Geomorfoložka z Colorado State University průpovídku vztáhla i na klimatology: „Zabij bobra - oteplíš planetu“.

 

Zvětšit obrázek
Skalnaté hory - pohoří v Severní Americe, které tvoří východní část horského systému Kordiller. (Kredit: www.nps.gov.)

 

Zvětšit obrázek
Bobr kanadský (Castor canadensis) Kredit: Wikipedia.

Stranit se tématu oteplování je pro vědce prakticky totéž, jako páchat zlo na své kariéře. Málo který grant totiž tímto zaklínadlem neoperuje a  tak není divu, že i v odborných periodikách je tento termín nyní citován nejčastěji.

 

Na novou příčinu oteplování planety poukázala nyní Ellen Wohlová, profesorka geologie na Colorado State University. Má ráda přírodu a tak své služební cesty směrovala do národního parku ve Skalnatých horách.

Při svých toulkách loukami podél přítoků řeky Kolorado po Rocky Mountain National Park si všimla, že si bobři staví hráze.

 

Zvětšit obrázek
Po svém příchodu udělali lovci ve Skalistých horách s bobry „krátký proces“. I to mělo svým dílem přispět k oteplování klimatu. (Kredit: NPS)

 

 
Profesorka Ellen Wohl, geomorfoložka, Colorad State Univ.

Poznatek jí otiskli v časopise Geophysical Research Letters. Je u něj poznámka, že bobři stavbou svých hradů „umrtvují“ pod vodou uhlík v podobě organického materiálu, který by se jinak rozkladnými procesy rychle vracel zpět do ovzuší jako oxid uhličitý.

 

Wohlová vše míní zcela vážně a objev doložila rozborem sedimentů. Nabrala je na  27 potocích. Sedimenty z bobry zatopených oblastí obsahovaly 12 procent (hmotnostních) uhlíku, zatímco tam, kde svá díla opustili, vzorky měly uhlíku jen 3,3 procenta. 

Autorce z toho vyplynulo, že budováním svých vodních hradů bobři Zemi prospívají – ochlazují ji. Wohlová také spočetla, že pokud by nyní všichni bobři svá stanoviště opustili, uvolnilo by se do ovzduší o 2,7 milionu tun uhlíku více...

 

Zvětšit obrázek
Údolí z něhož „odešli“ bobři. Bílá křivka vyznačuje terén a místo původní hráze. Dřevní hmota a sedimenty oxidovaly a uvolnily se do ovzduší. (Kredit: Ellen Wohl, CSU)

Jeden se při čtení zcela vážně míněného textu nemůže zbavit dojmu, že Wohlová argumentuje tak trochu jako před časem norští aktivisté. Ti zase vyzdvihovali ekologickou výhodnost konzumace velrybího masa. Spočetli si, že na kilo drůbežího „padne“ do ovzduší zhruba čtyři a půl kilogramu skleníkových plynů. Vepřové přijde na šest a půl a hovězí téměř na šestnáct kilogramů.

Zvětšit obrázek
Graf dokládající množství uskladněného sedimentu v oblastech obhospodařovaných bobry a těch, z nichž byli bobři vytlačeni a jsou znovu přirozeně drenovány. (Kredit: Ellen Wohl,CSU)

Velrybí maso je tedy skutečně ze všech mas to nejekologičtější neboť jedno kilo planetu zatíží necelými dvěma kilogramy skleníkových plynů. To nejlepší, co můžeme pro naši planetu udělat, je náhrada ostatních druhů masa masem velryb. Škoda, že se těchto výzkumů nedožil Orwell. Jistě by své dílo rozšířil o farmové chovy bobrů a řízení klima Země regulací jejich početních stavů.    

 

Literatura: Geophysical Research Letters DOI: 10.1002/grl.50710
Journal reference:Geophysical Research Letters
Rocky Mountain Nationa Park,  National Park Service  www.nps.gov


 

Datum: 19.07.2013 17:55
Tisk článku

Související články:

Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Průměrné teploty ČR 1961-2023, teploty světa podle NOAA a jev El NIňo     Autor: Stanislav Florian (06.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování     Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety     Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz