Přízračný lesk zlata blýská dějinami našeho druhu jako málokterý prvek z hlubších pater Mendělejevovy tabulky. Přitom nejde ani tak o to, že je chemicky odolné, luxusně tepelně i elektricky vodivé či měkké. Dají se z něho vyrábět hezké cetky a především, je vzácné. Nejen na Zemi, ale vlastně i prakticky všude ve vesmíru. Na rozdíl od řady lehčích prvků, jako jsou třeba uhlík, kyslík anebo železo, se zlato neupeče při zhroucení a následném výbuchu obřích hvězd.
Ačkoliv by se to zdálo skoro nemožné, ke stvoření zlata je nutná ještě divočejší událost – srážka neutronových hvězd, při níž se odpálí krátký gama záblesk, kratší varianta nesmírně energetických jevů ozařujících téměř celý vesmír.
Krátké gama záblesky, tedy takové, co trvají méně než 2 sekundy, byly ještě donedávna poměrně záhadné. Představují zhruba 30 procent všech známých gama záblesků a přitom jsme až do roku 2005 nepozorovali jejich dosvit.
Dnes známe tucty dosvitů krátkých gama záblesků, přičemž některé z těchto záblesků pocházejí z oblastí, kde neprobíhá tvorba nových hvězd, například z velkých eliptických galaxií. To vylučuje jejich zrození z masivních a krátkověkých hvězd a ve hře je jako nejpopulárnější hypotéza vzniku krátkých gama záblesků právě srážka neutronových hvězd anebo srážka neutronové hvězdy s černou dírou.
Edo Berger z centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a jeho kolegové nedávno analyzovali gama záblesk GRB 130603B, který 3. června zachytila gama observatoř NASA Swift. Dotyčný gama záblesk přitom trval méně než 2 desetiny sekundy. Přišel z místa vzdáleného 3,9 miliardy světelných let a představuje tím pádem jeden z nejbližších známých gama záblesků. Zároveň ho doprovázel dosvit (afterglow) infračerveného záření trvající několik dní, který svými parametry neodpovídal obvyklým dosvitům gama záblesků. Jeho chování ukazovalo na původ v exotických radioaktivních prvcích.
Když při srážce neutronových hvězd dojde k rozptýlení materiálu bohatého na neutrony, tak právě takové prvky vznikají a pak produkují dosvit infračervného záření. A to je i podle všeho i případ gama záblesku GRB 130603B.
Berger a spol. propočítali, že při odpálení gama záblesku bylo vyvržena asi jedna setina hmoty Slunce a bylo v ní i nějaké zlato. Badatelé odhadují, že ve srážce dvou neutronových hvězd by při krátkém gama záblesku mohlo vzniknout tolik zlata, že by vyvážilo deset Měsíců. Když to všechno dali dohromady, tak podle nich mohly krátké gama záblesky stvořit veškeré zlato, co je ve vesmíru. Berger pohotově parafrázuje Carla Sagana, že jsme všichni jsme z hvězd a všechno naše zlato je ze srážek mrtvých hvězd.
Literatura
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics 17.7. 2013, arXiv:1306.3960, Wikipedia (Gold).
Studium nitra neutronových hvězd
Autor: Vladimír Wagner (26.04.2021)
O divokém pulsaru a prapodivné „démantové“ planetě
Autor: Dagmar Gregorová (29.08.2011)
Supratekuté nitro mladé neutronové hvězdy
Autor: Dagmar Gregorová (01.03.2011)
Diskuze:
Neutrónové hviezdy - ich pohyb a snáď aj pohyb UFO ?
Lubomir Vlcek,2017-02-23 15:13:04
[17] viXra:1405.0355 (155 unique-IP downloads)
Movement Principles of Ufo
[2] viXra:1404.0238 (166 unique-IP downloads)
Movement Principles of the Fast-Spinning Bodies
[1] viXra:1404.0130 (188 unique-IP downloads)
Nuclear Fusion
Critical examination of fundamentals in physics
http://www.trendsinphysics.info/
academia.edu
https://tuke.academia.edu/LubomirVlcek
L. Vlcek, : New Trends in Physics, Slovak Academic Press, Bratislava 1996,
ISBN 80-85665-64-6.
Presentation on European Phys. Soc. 10th Gen. Conf. – Trends in Physics ( EPS 10) Sevilla ,
E 9. -13 September 1996,
http://www.trendsinphysics.info/
http://kopecky.rtyne.net/teorie/vlcek.pdf
elektrony?
Dudo Dudo,2013-07-26 03:39:42
asi je moja otazka od veci, ale ked sa zrazia neutronove hviezdy, a vzniknu atomy zlata, odkial sa v nich vezmu elektrony
Původ elektronů
Vladimír Wagner,2013-07-26 08:34:51
Ani neutronová hvězda není celkově jen z neutronů. Jsou v ní i elektrony a ionty. To však není to hlavní. Elektrony vznikají v řadě jaderných reakcí (procesů), kterých se neutrony účastní. Třeba rozpadu (přeměny) neutronu na proton, elektron a antineutrino.
mel jsem za to,
Daniel Konečný,2013-07-23 14:18:59
ze veskere prvky tezsi nez zelezo vnikaji pri supernovach, zlato je v tomto nejake vyjimecne? proc? nebo jsem uplne mimo?
problém novinek bez kontextu
Vladimír Wagner,2013-07-25 13:38:40
To je častý problém publikování horkých krátkých novinek bez kontextu. A navíc, pokud se ještě zveličí bez pochopení původní populární článek. Lehčí prvky až po železo vznikají během termojaderných reakcí ve hvězdách. Těžší prvky než železo (všechny, zlato není nic speciálního) vznikají při výbuchu supernovy ... nebo také při jiných mnohem méně pravděpodobných událostech, jako je třeba popisovaná srážka neutronových hvězd.
V původním odborném článku na arXivu není o zlatu nic a věnuje se jen interpretaci daného záblesku gama jako srážky dvou neutronových hvězd s tím, že se při něm vytvoří a vyvrhne i velké množství těžkých prvků. V populárním článku třeba na Sci-news je zdůrazněno zlato (to může být pro laika atraktivní :-)), ale pořád se píše, že se vytváří těžké prvky a mezi nimi i zlato. V přepisu zde už je téměř výhradně pouze zlato.
Navíc je hned na začátku velice zavádějící formulace, cituji:
"Na rozdíl od řady lehčích prvků, jako jsou třeba uhlík, kyslík anebo železo, se zlato neupeče při zhroucení a následném výbuchu obřích hvězd."
Nevím, co se tím má popisovat.
Možná je to nestabilní pozdní vývoj velmi hmotných hvězd, kdy v pulzacích vyvrhují velké množství své hmoty? Právě těmito procesy se dostává velké množství prvků až po železo do vesmíru. Ale ty se "neupekly" v těchto pulzacích, ale předtím vznikly v termojaderných reakcích v těchto hvězdách.
Nebo se popisuje zhroucení velmi hmotné hvězdy a výbuch supernovy? Ale v tom případě prvky těžší než železo vznikají a to včetně zlata.
Můžu Vás tak ujistit, že mimo nejste. Prvky těžší než železo vznikají při výbuších supernov. A frekvence výbuchu supernov je taková, že ! zhruba ! dokáže zastoupení těžkých prvků vysvětlit. To, co naznačuje původní článek je, že krátké gama záblesky lze vysvětlit jako srážky neutronových hvězd. Při nich vznikají těžké prvky včetně zlata (jako při výbuších supernov). A počet pozorovaných krátkých záblesku naznačuje, že by mohl být řádově takový, aby vysvětlil existující množství těžkých prvků. Ovšem nejistota odhadů je v tomto případě mnohem vyšší než u supernov. Takže, pořad existuje možnost, že produkci těžkých prvků dominantně zajišťují supernovy, ale není ani vyloučeno, že jim zdatně sekundují srážky neutronových hvězd.
Pohromade
David Benedeki,2013-07-22 17:46:43
Hmmm, napadle mne otazka, jak to, ze nachazime zlato pohromade?
Pokud zlato opravdu vznika (prevazne) tak, jak je popsane v clanku, drzi se jeho shluky pohormade od srazky ve forme nejakych pseudo komet/meteoritu/vesmirneho smeti?
Anebo je to jen zlaty prach/plyn a do lozisek se nahromadil az na Zemi z nejakych fyzikalnich duvodu?
baktérie
Martin Smatana,2013-07-22 21:39:59
Vyzerá to tak, že hromadenie zlata, napríkald vo forme nugetov, majú na svedomí určité druhy baktérií.
Re:
Vít Výmola,2013-07-23 01:08:49
Ano, hromadí se až na Zemi. Vytváření rudných žil (jak zlata nebo železa a podobně) má na svědomí voda, rozpouštějící a unášející minerály, které se pak na určitých místech usazují. Případně to může být i rychlejší (viz. http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=earthquakes-make-gold-veins-in-an-instant).
Mimochodem, to je taky komplikace pro těžbu rud na tělesech bez vody. Třeba na Měsíci je asi železa dost, ale pro jeho těžbu je třeba narubat a zpracovat značné množství regolitu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
