Na počátku všeho bylo slovo, tedy přesněji řečeno kontrolní otázka: „kdo je v současné době předsedou americké justice?“ My to nevíme, ale s námi i 43 % dotázaných absolventů vysokých škol USA. Zatímco nás omlouvá slabá vazba k americké justici, u američanů, tolik hrdých na vlastní ústavu a principy svobody, je to alarmující signál! Když investigativní novináři dále pokračovali v dotazování, zjistili například, že dalších 62 % procent týchž respondentů nezná délku funkčního období kongresu, jinými slovy - neví, jak často chodí k volbám. Tady dotazování raději končí a začíná polemika…
Začněme pohledem do minulosti: v roce 1961 věnovali studenti vysokých škol USA plných 40 hodin týdně studiu. O více než čtyřicet let později, v roce 2003, je to pouhých 27 hodin. Prostá, leč mrazivá matematika. Pravdou je, že v 21. století mají studenti k dispozici nejen tištěná skripta, knihy a poznámky, ale také množství technologických vymožeností, které jim ve studiu pomáhají dosáhnout za jednotku času lepšího výsledku. Na druhou stranu, mezi léty 1961 a 2003 prodělala vyspělá společnost razantní změny na poli vědy a techniky a současný vysokoškolský mozek musí pojímat poznatky a souvislosti, které by v 60. letech jejich prarodiče považovali za nesmysly. Nepouštějme se přitom do debat nad metodikou hodnocení studijního nasazení, protože i tak máme před sebou další důkazy slábnoucí inteligence elity národa. S tímto neduhem je spojené také nezdravé klima na trhu práce, kdy absolventi často nedosahují výdělků hodných jejich kvalifikace a současně zaměstnavatelé mnohdy postrádají na svých pracovních pozicích specialisty; ti jsou totiž koncentrovaní jinde a v jiné odbornosti, kde ovšem nejsou tolik potřební. Pravdou je, že tyto nepříjemné skutečnosti zaměstnávají nejen šťouravé novináře, ale taky administrativu prezidenta Obamy. Svítá tak na lepší časy, kdy státní správa zaujme pozici vedoucí ke zvrácení nebezpečného trendu? Kde ovšem vzít účinný recept a nekrást…
Jedno z mnoha starých židovských přísloví praví: „učte se z chyb druhých“. Snad se sem právě tohle moudro tolik hodí. Vždyť co jiného než poučení bychom si my sami měli odnést z této sondy, byť v americké populaci. Trend klesající inteligence u vysokoškolsky vzdělané populace Evropy potažmo České republiky je totiž stejně horkým bramborem jako v USA, i přes rozdíly v systému a financování vzdělávání na univerzitách. A co teprve odraz poptávky trhu práce ve spektru nabízeného univerzitního vzdělávání! Leckteří absolventi by mohli vyprávět o strastech s uplatněním sebe samotného. Můžeme jen vášnivě debatovat, zda tytéž trable čeká současného Macha a Šebestovou v roce 2025 poté, co opustí vysokoškolskou aulu s tubusem.
Zdroj: Time, October 7, 2013.
Diskuze:
Ach ty vlákno :(
Dalibor Dvořák,2013-10-03 21:15:57
Bohužel tento komentář patřil Martinu Pelcovi k Nejde o inteligenci ( http://osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=7174&id_c=124086#diskuze )
Omlouvám se za nepořádek.
Nechápu
Martin Plec,2013-10-04 09:39:01
Nevím, proč mi kážete o politice a svobodě, když jsem se o takových věcech ve svém příspěvku ani slovem nezmínil. Jinak citát o svobodě je pěkný a pěkně formulovaný.
Ale co se týče věnování se politice, tak je zřejmé, že tomu, kdo se aktivně věnuje politice, už nezbyde čas a síly, aby se pořádně věnoval jiným důležitým věcem, třeba své odborné profesi. Nebo je snad politika to nejdůležitější?
Souhlasím
Dalibor Dvořák,2013-10-03 21:06:10
Člověk, který si myslí, že je příliš chytrý pro politiku a proto ji nejde dělat, se pak nemůže divit, že mu vládnou lidé daleko hloupější, než je on sám. Protože, svoboda je hodnota, jejíž přítomnost přináší méně potěšení než její nepřítomnost bolesti.
Špatné otázky
Mojmir Kosco,2013-10-03 08:05:49
Správně by měli otázky znít
A./ vyjmenujte 10 nejoblíbenějších skupin včetně hitů a zazpívejte ukázky
B./ Vyjmenujte online hry které jsou celosvětové
Prostě rozdíl je v posunu potřeb a rozdíl mezi požadavky
A pro Čechy
kdo je ombudsman a kdo je předseda NKU a bez hledání !
A pro ty který jsou opravdu mentoři I. triádu periodické tabulky
Prostě inteligence s učivem nemá mnoho společného.
Předseda americké justice?
Radek Novotny,2013-10-02 16:05:31
Kdo je to předseda americké justice? To je nesmyslné slovní spojení, respektive nesmyslný překlad. V originále bylo Chief Justice (http://nation.time.com/2013/09/26/the-class-of-2025/), což je předseda Nejvyššího soudu USA, v současné době John Roberts.
Kolik procent populace mělo vysokou v roce 1961
Jenda Krynický,2013-10-02 13:11:20
a kolik v roce 2003? Eslivá von nebude ten zakopaný čokl tam. Pokud chcete aby měl papír každý, tak se nesmíte divit, když ten každý taky stojí za ...
nebo
Daniel Konečný,2013-10-02 11:09:17
Mozna spise jako upadek spicky ve vzdelani, nez nevzdelanost. Ono vysokoskolske vzdelani je stale dostupnejsi a at je to s absolvovanim jak chce, studenti si z nej neco odnesou, tak se da predpokladat, ze prumerna vzdelanost roste. Mozna jen uz z procesu nevychazeji jako takove "bedny".
Jen potvrzuji Vas bod a), politiku jsem v jiste dobe uplne zatratil a povazuji jakekoliv starosti kolem ni za, pro mne, zbytecne a radeji se soustredim na jine veci. Zkoncil jsem u nazoru, ze potrebujeme zmenit system a ne prubezne menit prasata, co se v nem vezou. Jak, to uz necham na povolanejsich.
Nejde o inteligenci
Martin Plec,2013-10-02 10:14:30
Neříkal bych tomu však klesající inteligence, nýbrž rostoucí nevzdělanost. Na výsledky takového dotazníku lze nahlížet i "pozitivně". Proč si "mladí" nepamatují takové zbytečnosti jako jméno předsedy justice, může mít např. i následující důvody:
a) Místo v hlavě je cenné a je potřeba do něj vměstnat mnohem více informací než dříve, takže jím nebudeme plýtvat. Navíc lze takovou informaci během pár minut dohledat.
b) Ve škole se zvyšuje důraz na porozumění oproti dřívějšímu memorování.
c) Čím dál více se zdůrazňuje, že není až tolik důležité toho hodně vědět a umět, ale umět to málo prodat.
d) Životní úroveň se zvyšuje, takže k pohodnému životu se není třeba tolik snažit. Cenný životní čas lze tedy věnovat zábavnějším věcem než je učení.
Suma sumárum, z takovéhoto dotazníkového výzkumu nelze dělat žádné závěry.
Jasně
Jenda Krynický,2013-10-02 13:13:57
ad b) Tohle je velmi oblíbená výmluva. Ono se to porozumění hůř hodnotí. Pochybuji, že ten "důraz" k nějakému lepšímu pochopení vede.
ad c) Co taky zbývá.
Lukáš Kříž,2013-10-02 13:22:56
Souhlasím s vámi že schopnost porozumět věcem je důležitá a memorování je zastaralá technika. Ale "sečtělost" patří také k důležité stránce inteligence. Bez vědomostí nemůžete správně využít svoje intelektuální schopnosti. Nehledě na to že sečtělost patří mezi obecné sociální schopnosti.
No a bod D, to je smutné konstatování. To už je takový vývoj se kterým bohužel nic neuděláme. S nárůstem pohodlí přichází úpadek. To je stále se opakující historie.
Tomáš N,2013-10-02 22:18:43
Naprosto souhlasím se všemi body. Člověk si nemůže pamatovat takovéto zbytečnosti. Tyhle řeči o zhoršování situace čehokoliv nemám rád, protože tomu tak v 99% není - asi selektivní paměť a potřeba rodičů, aby se děti zajímali přesně o totéž, co oni v jejich věku.
Za inteligentní postoj k politice naopak považuji nezájem o ni, pokud vyloženě nemůžete změnit systém. Názory průměrných voličů, které mají někde z hospody, nadávání na politiky a hluboké projevy o tom, kdo má v čem prsty, nesnáším také. Odmítám si pamatovat jména politiků, premiérů nebo dokonce soudců. I kdyby člověk náhodou neznal jméno prezidenta své země - je to pozoruhodné, že se s tím nesetkal a pravděpodobně vůbec nesleduje média, ale copak můžeme jen na základě této informace konstatovat, že má nižší inteligenci?
No to som zvedavý
Tomáš Štec,2013-10-03 08:18:18
Ad C: Aha, super, takže ľudia, ktorí nič nevedia, ale podajú to veľmi efektne budú našou VEDECKOU a intelektuálnou elitou? Tak v tom prípade si myslím, že máme všetky veľké vynálezy za sebov.
Ad Tomáš N:
Vojtěch Kocián,2013-10-03 10:19:36
Souhlasím s tím, že s obecnou inteligencí to nemá moc společného.
Nesouhlasím s tím, že inteligentní postoj k politice je nezájem o ni.
Člověk by měl mít základní povědomí o státním aparátu země, vě které žije. Měl by vědět, jakým způsobem do něj může zasahovat (v základu jak často se chodí k volbám a jakou pravomoc mají ti a ti volení politici). Hospodské (a vlastně jakéholiv) nadávání na politiku a politiky nic nezmění, to je fakt. Ale člověk, který se o politické dění alespoň v základu zajímá, má trochu přehled. Ti, co se nezajímají, volí v zásadě dvěma způsoby: Jednu a tutéž stranu pořád dokola (v USA dokonce i kvůli rodinným tradicím) nebo toho, kdo slibuje, co se danému voliči nejvíc líbí. Ti druzí jsou nebezpečnější, protože snadno naletí všemožným extrémistům. Většinou tam patří i ti hospodští žvanilové. A nebo nevolí vůbec, čímž nahrávají jedné z těch předchozích skupin podle toho, která má zrovna převahu.
Tomáš N,2013-10-03 18:41:44
K volbám většinou chodím, poctivě si několikrát projedu, kdo je pro jaká rozhodnutí (ve volební kalkulačce), ačkoli tedy nemyslím, že se něco změní- dělám to čistě jen ze slušnosti a vědomí, že kdyby se na to vykašlal každý jako já, tak je zle. Ale demokracii jinak nemám rád a nemám v ní důvěru.
Tím nezájmem myslím ignorování každodenních zpráv o politice v tv. To, že je někdo podezřelý z korupce nebo neplní, co slíbil před volbami... Musím říct tedy naštěstí neplní. Aby se tam procpali, potřebují plácat naprosto populistické, neekonomické a nelogické kraviny, aby je průměrní voliči zvolili - nejhorší možností je, když strana plní, co slíbila. Demokracie je založená na vládě komediantů a herců, kteří líp zahrají svou roli před hloupým lidem - toho se účastním opravdu jen s krajním odporem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
