Černý oblázek ze Sahary důkazem dávného zásahu Země kometou  
Lesklý oblázek přezdívaný Hypatia nepochází ze Země ani z uhlíkatého chondritu. Nejspíš jde o kousek jádra komety, která před necelými 30 miliony let explodovala nad Libyjskou pouští a vytvořila libyjské pouštní sklo.

 

Zvětšit obrázek
Musela to tehdy být podívaná! Kredit: Terry Bakker, Wits University.


Mrazivá elegance komet nebývala na Zemi právě vítaná. Považovali je za zlá znamení, věštící smrt panovníka či někoho velmi významného anebo příchod velkých katastrof. Někdy v nich dokonce viděli útok obyvatel nebes na nebohé pozemšťany. Ve skutečnosti je ale pověst komet do značné míry nezasloužená. Velké špinavé ledové koule pro Zemi obvykle neznamenají nic víc, než pěkné efekty na noční obloze. Obavy z komet se proměnily v napínavá očekávání, jestli komety naplní předpovědi astronomů a předvedou vesmírné show. Zároveň se nikdy nenašly důvěryhodné stopy srážky Země s kometou. Nikdy, až do teď.

 

Zvětšit obrázek
Jan Kramers. Kredit: Wits University.

S historicky prvním konkrétním dokladem srážky Země s kometou přišli Jan Kramers z Univerzity v Johannesburgu s týmem kolegů, kteří vystopovali takovou srážku v nálezech ze Sahary. Zaujal je především záhadný černý oblázek, před lety objevený egyptským geologem v Libyjské poušti, která se rozkládá na území Egypta, Libye a Súdánu a je velikostí srovnatelná s Indií. Oblázek pochází z oblasti hojného výskytu saharských tektitů, které bývají žlutavé, narozdíl od nám důvěrně známých vltavínů. Přezdívá se jim libyjské pouštní sklo a jeho původ obestřen mnoha spory. Jeden z nejznámějších kousků ve tvaru skaraba měl ve svém pektorálu, čili šperku na hruď, faraón Tutanchamon. Kramers a spol, podrobili oblázek celé řadě sofistikovaných chemických analýz a pak radostně oznámili, že s největší pravděpodobností jde o kousek jádra dávné komety.

 

Zvětšit obrázek
Tutanchamonův pektorál se skarabem z libyjského pouštního skla. Kredit: Jon Bodsworth, Wikimedia Commons.

Jestli se nespletli, tak tu máme hmatatelný důkaz srážky Země s kometou, k němuž nejspíš došlo před 28 až 30 miliony let. Kometa tehdy vstoupila do zemské atmosféry a po chvíli oslnivě explodovala nad územím, kde v dnešním světě leží Libyjskou poušť.

 

Zvětšit obrázek
22 gramů libyjského pouštního skla. Otisk komety na Sahaře? Kredit: H. Raab, Wikimedia Commons.

 Gigantická exploze rozpálila písek pod sebou na zhruba 2 000 stupňů Celsia a vytavila z něj ohromné množství stříkanců, které dnes známe jako libyjské pouštní sklo. Nachází se na 6 a půl tisících kilometrech čtverečních Sahary a lidé z něj odjakživa vyrábějí šperky a také nástroje.

 

Když se do nárazů kosmických těles připlete uhlík, tak z něho nadšeně vznikají diamanty. Černý oblázek ze Sahary je z amorfní hmoty s vysokým obsahem uhlíku a v ní objevili spoustu nanodiamantů.

Zvětšit obrázek
Kouzlo Libyjské pouště. Kredit: Roberdan, Wikimedia Commons.

Zastoupení izotopů uhlíku a také izotopů argonu, kryptonu a xenonu vylučuje pozemský původ oblázku a liší se také od materiálu v uhlíkatých chondritech. Původ v jádru komety pak byl pro vědce docela rozumným vysvětlením. Kramers a spol. si k oblázek nakonec oblíbili natolik, že ho pokřtili Hypatia, podle Hypatie z Alexandrie, ve své době oblíbené a ctěné novoplatonské filosofky a první historicky známé matematičky. Původní Hypatia byla vlastně pohanská mučednice, protože ji na popud svatého Cyrila Alexandrijského brutálně zavraždili fanatičtí křesťané. Dnešní Hypatii jistě čeká mnohem přívětivější osud.

 

 

 


Literatura

Wits University News 9. 10. 2013, Earth & Planetary Science Letters 382: 21–31, Wikipedia (Comet, Libyan desert glass).


 

Datum: 11.10.2013 19:43
Tisk článku

Související články:

Posel z vesmíru zasáhl Ural a zranil stovky lidí     Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2013)
Chyť padající hvězdu     Autor: Vladimír Wagner (30.07.2009)
Meteory na Marsu     Autor: Pavel Koten (10.12.2005)



Diskuze:

No jo...

Jan Kment,2013-10-12 16:02:31

on se každej bojí paragrafu "šíření poplašné zprávy". Všechny katastrofické předpovědi se zlehčují nebo tají, dokud živel neuhodí naplno... ovšem když se to přehání, což by se bez onoho paragrafu jistě dělo, tak taky není o co stát. Je to zkrátka stejně těžké jako jít k příštím volbám :-).

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2013-10-12 17:24:16

To si nemyslím. Naopak to vypadá, že všichni skáčou po kachnách jako diví, ale my prostě o katastrofách předem nevíme.
Paragrafu se dotyční nebojí, prostě budou stát noviny o desetník víc na právníky. Nebo padne jedna A4 navíc na reklamu.

Odpovědět

No myslím si že nemáme daleko od dalšího setkání s

Karel Rabl,2013-10-12 15:23:05

kometou.24 listopadu tohoto roku se bude nacházet kometa ISON pouhých 1,2 miliónu kilometrů od slunce a pokud se rozpadne, může nějaký úlomek, který nedopadne do slunce ohrozit zemi, se divím že média nebijí na poplach stačil kousek Čeljabinsku a jakou to udělalo spoušť natož kousky vážících milióny tun.

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace