Když sonda prospí rande se Zemí  
Sonda JUNO, mířící k Jupiteru připravila při blízkozemním průletu technikům NASA horké chvilky.

 

Juno byla hlavní bohyně starověkého Říma (její jméno v antickém Řecku bylo Héra) – královna bohů, ochránkyně žen a manželství. Stejně jako Jupiter (římská obdoba řeckého boha Dia) měla možnost dštít blesky. Bůh Jupiter byl velký záletník a nebylo prý hezky vypadající bohyně, kterou by nesváděl. Uměl kolem sebe vytvořit hustou hradbu mraků, aby jeho činy zůstaly skryty, ovšem jeho žena, bohyně Juno, dokázala přes tyto závoje prohlédnout a odhalit jeho zálety. Jde tedy o příznačný název pro sondu, jež nám má odhalit tajemství největšího plynného obra naší sluneční soustavy.
 

Jelikož od vypuštění uběhly už více než dva roky, pojďme si v krátkosti připomenout pár základních údajů. Sonda byla vytvořena k měření a sledování mnoha fenoménů Jupiteru, za všechny jmenujme třeba:
 
• složení planety, včetně jádra, o kterém toho ještě stále moc nevíme,
• intenzitu gravitačního pole,
• počasí ve vnějších slupkách atmosféry, především složení, teplotu a obsah atmosféry,
• obsah vody v joviánské atmosféře a pohyby oblačnosti,
• zmapování magnetického a gravitačního pole Jupitera,
• studium magnetosféry, zvlášť v oblasti pólů planety, kde pozorujeme úžasné polární záře.


 

Zvětšit obrázek
Trajektorie průletu sondy kolem Země (Zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/)

Startem 5. srpna roku 2011 pomocí rakety Atlas V z mysu Canaveral započala pětiletá cesta k Jupiteru. Po dvou letech putování kosmickým prostorem se sonda v úterý 9. října opět přiblížila naší domovské planetě, aby uzmula malinkou část její pohybové energie a dosáhla tím zrychlení z původních sedmi kilometrů za sekundu na více než 12 km/s. Tato metoda, známá jako gravitační akcelerace či gravitační prak, byla původně vypočítána technikem NASA při výpočtu dráhy sondy k Merkuru, kde se pohybové energie Venuše použilo naopak ke zpomalení sondy na cestě k nejbližší planetě ke Slunci.
 

 
V úterý ve 21 hodin 21 minut našeho času prolétla Juno kolem Země ve vzdálenosti necelých 560 km a získala tím skoro dvojnásobné zrychlení, takže u Měsíce se ocitla už druhý den kolem půl osmé ráno (sondám Apollo trvalo přiblížení skoro 3 dny), z našeho pozemského hlediska jde o rychlost přímo „kosmickou“. Bohužel v době maximálního přiblížení nebyla z našich zeměpisných šířek viditelná, dobře pozorovatelná byla událost třeba z oblasti jižní Afriky, poté z jižní části Evropy a Asie, a stala se velkým lákadlem jak profesionálních, tak amatérských astronomů. Díky obřím slunečním panelům očekávali jasnost 9. magnitudy, pozdější zprávy dokonce zmiňovaly jasnost od +7,5 do +8,5 magnitudy. Na rádiové frekvenci mohli pozemští fandové dokonce poslat sondě pozdrav v morseově kódu.
 

Zvětšit obrázek
Fotografie Země pořízená palubní kamerou. (Zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/)

 
Zajímavá věc je, že Juno se v průběhu přeletu kolem Země přepnula do safe modu, který započne vždy, když se logická jednotka sondy snaží ochránit funkčnost a předejít problémům. Samo o sobě to nemá na průběh dráhy a další cestu žádný vliv, nicméně vědci z JPL zažili horké chvilky, i když přesnost trajektorie průletu nepřekročila prostorově dva kilometry. Ohledně příčin nebyla nouze na různé teorie, které byly povícero později vyloučeny – nezvyklé atmosférické anomálie ve výškách přesahujících běžně sledovaný stav, magnetismus, nezvyklé radiační vyzařování, dokonce zvýšená přítomnost temné hmoty v blízkosti Země nebo strhávání samotného časoprostoru rotací naší planety.

 

Zvětšit obrázek
Snímek prolétající sondy pořízený na španělské observatoři Nerpio. (Zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/)

 

Dle oficiálních zpráv NASA byla sonda Juno stále v safe do sobotního odpoledne. Technici byli ve spojení se sondou, zatím nenašli žádné problémy na subsystémech a jednotlivých komponentech. Oživení sondy do běžného stavu se plánovalo na víkend, nejpozději na počátek příštího týdne. Podle posledních  zpráv došlo k  “oživení“ Juna v sobotu v 17:12 EDT. Sonda je v dobrém stavu, všechny systémy jsou plně funkční. Na objasnění záhadných příčin spuštění safe modu si zřejmě budeme muset počkat do příštího týdne.
 

 


Zdroje informací:
http://missionjuno.swri.edu/news/status-20130830
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-246
http://vanguardtec.blogspot.cz/
http://vanguardtec.blogspot.cz/2013/10/juno-streaking-towards-earth.html
http://blog.thingswedontknow.com/2013/10/juno-halfway-there-and-home-again.html
http://www.sen.com/news/juno-flyby-could-help-solve-gravity-riddle
http://www.esa.int/Our_Activities/Operations/ESA_and_NASA_stumped_by_cosmic_mystery
http://www.universetoday.com/105228/juno-careening-to-earth-for-critical-flyby-boost-and-cool-movie-making-on-oct-9-watch-slooh-live/
http://www.space.com/23159-juno-jupiter-probe-glitch-outlook.html
http://earthsky.org/space/juno-spacecraft-to-speed-past-earth-october-9?utm_source=EarthSky+News&utm_campaign=9aaf190243-EarthSky_News&utm_medium=email&utm_term=0_c643945d79-9aaf190243-393719689/
http://www.swri.org/9what/releases/2013/juno.htm#.UlrF9tK-3To
http://www.theregister.co.uk/2013/10/12/juno_jupiter_probe_wakes_up_after_unexpected_sleepytime/
http://www.universetoday.com/105471/jupiter-bound-juno-probe-back-in-full-operation-after-earth-flyby-glitch/
 
Zdroje obrázků:
 http://www.sen.com/uploads/articles/detail/0c8728aff78949e0b9236c99fb867f37.jpg
 http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/…/2013/10/JunoEFBGeometriesPublic_full.jpg
 http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2013/10/efb09-580×405.jpg
 http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/…/2013/10/Juno_Spacecraft_I89_09_October_2013.jpg

Psáno pro: Kosmonautix a Osel.cz 

Datum: 14.10.2013 17:02
Tisk článku

Související články:

Nový typ těles: Osiřelé měsíce by se mohly stát plunetami     Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2019)
Zrodila se Sluneční soustava v bublině Wolf-Rayetovy hvězdy?     Autor: Stanislav Mihulka (28.12.2017)
Nové důkazy: Jupiter je nejstarší planetou Sluneční soustavy     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2017)
Dobudou Rusové krále měsíců?     Autor: Dušan Majer (03.01.2014)
Když na rozpáleném Jupiteru sněží oxid titanatý     Autor: Stanislav Mihulka (03.02.2013)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace