Vladimír Pecha

Kdyby někdo před čtvrtstoletím veřejně prohlašoval, že jednou budeme z pohodlí zemského povrchu pozorovat vzdálenou exoplanetu, zřejmě by mu doporučili psychiatrické vyšetření. Nu a jednu krásnou časosběrnou montáž nedávno prezentovali astronomové observatoře Gemini South.

Nic astronomy nepotěší víc než shoda mezi různými typy pozorování a teoretickými modely.

Tento týden bylo opět uvedeno do provozu největší pozemní pracoviště pro detekci gravitačních vln - LIGO.

Minulý pátek opět rozvířil vody internetových fanoušků vesmírného výzkumu tým mise New Horizons. V pořadu Weekly Space Hangout (o který se starají redaktoři serveru Universe Today) proběhla webová konference s opravdu zajímavými hosty. Za všechny jmenujme Alana Sterna (vedoucí týmu), jeho „pravou ruku“ Alici Bowman (dohlíží na tým letové kontroly), či neúnavnou publicistku Emily Lakdawalla ze Společnosti pro planetární výzkum.

Velké překvapení čekalo astronomy, když se rozhodli podívat se detailně na jednu docela vzdálenou galaktickou kupu.

Tento týden se v médiích objevila další dobrá zpráva na poli moderní astronomie. Americký úřad pro energetiku definitivně schválil výrobu 3.2-gigapixelové digitální kamery (největší dopoposud navržené), která bude tvořit srdce jedné ze čtyř budoucích obřích observatoří nové generace.

V pátek 21.8.2015 završila astrometrická sonda Gaia svůj první pracovní rok na orbitu kolem libračního bodu L2 v plném pracovním režimu. U té příležitosti zveřejnila Evropská kosmická agentura toto úterý krátký přehled prozatimních vědeckých výsledků.

LORRI, Ralph, Alice, REX, SWAP, PEPSSI... a plán průletu.

Po epickém takřka desetiletém putování odpočítává vesmírný posel New Horizons poslední miliony kilometrů na cestě k podivnému hybridnímu objektu naší sluneční soustavy. Těleso bylo už dávno vyřazeno ze seznamu planet, ale pro naše pochopení historie a vzniku našeho domovského systému tato skutečnost nemá větší význam.

Po sedmi měsících mlčení se modulu podařilo nabít baterie na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a začít komunikovat s řídícím centrem.

Výročí – a obzvlášť ta kulatá – bývají vždy ve znamení bilancování. Sečtou se úspěchy, odečtou slepé uličky a problémy, je to skoro takový očistný rituál pro všechny zůčastněné. Málokdy si to přiznáme, ale jakákoli podobná oslava nutí i nás samých zamyslet se nad tím, co se povedlo, co méně, a co případně vůbec.

Detektory v rentgenovém oboru na oběžných drahách tvoří důležitou oporu našeho vesmírného výzkumu. To, že se zprávy o nich v posledních týdnech neobjevují na titulních stránkách médií, neznamená, že by nebylo o čem psát. Právě naopak.

Tak v novém roce hodně zdraví, rychle naplánovat letní dovolenou, vybrat úspory, uspořádat pořádný sousedský mejdan, ať vám pak není líto, že jste něco prošvihli. Zemi totiž nečeká zrovna příjemná budoucnost. Alespoň podle doktora Coryna Bailer-Jonese.

V době potvrzení objevu 9.12. dosahovala její jasnost 14. magnitudy. Poslední prosincový týden se její jasnost zvýšila o tři magnitudy. To z ní dělá druhou nejjasnější letošní supernovu, kterou už můžeme pozorovat i dalekohledy o průměru 20 cm a větším.

Pomocí rentgenového detektoru Chandra se astronomům podařilo „zvážit“ rozlehlou galaktickou kupu v adolescentním vývojovém stadiu. Ta se navíc utvářela v době, kdy byl vesmír daleko mladší.

a že jich je...

Se zlepšováním pozorovací techniky se počet členů naší lokální skupiny galaxií neustále rozrůstá. Na podzim letošního roku objevil rusko-americký tým další přírůstek do rodiny. Je jím trpasličí sférická galaxie KKs3.

S pomocí dobrovolníků programu Galaxy Zoo detekoval tým astronomů zajímavý a neobvyklý typ galaxie, jenž může vnést více světla do zrodu hvězdných ostrovů v mladém vesmíru.

Dva astronomické týmy se opět zaměřily na oblast pozůstatků po supernově 1987A v pásmu vlnových délek od rádiových až po daleké infračervené.

Nejvzdálenější výtvor lidských rukou, odkaz silné generace popularizátorů vesmírného výzkumu Carla Sagana či Arthura C. Clarka a zároveň jedna z vlajkových lodí NASA je v dobré kondici a neustále odesílá data. Ta nyní formují vznik nové vědní disciplíny.

NASA zveřejnila informace o tom, že laboratoř SAM uvnitř roveru Curiosity úspěšně detekovala metan a další stopy organických látek na povrchu Marsu.

Poslední výzkumy roveru Curiosity naznačují, že hora Mount Sharp je vytvořena z četných vrstev usazenin rozlehlého jezera, jež se střídavě plnilo vodou a vysychalo v průběhu desítek milionů let.

Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.

Dvojici astronomů z australské Swinburne University of Technology se za pomoci největších radioteleskopů podařilo zjistit slabý signál emitovaný atomy vodíkového plynu v galaxiích vzdálených od nás tři miliardy světelných let. The Royal Astronomical Society ve svém měsíčním přehledu informuje, že dosavadní rekord tím byl překonán o takřka půl miliardy světelných let.

V polovině 19. století explodoval obří hvězdný binární systém Eta Carinae a do okolí vyvrhl hmotu odpovídající deseti Sluncí. Na nějakou dobu z toho byla druhá nejjasnější hvězda noční oblohy. Snímkování od roku 1995 ukazuje, jak útvar roste.

Po symbolických 99 dnech se z hibernace probouzí sonda, která jako první těsně mine nejvzdálenější a tajemné těleso patřící až do roku 2006 mezi plnoprávné planetární členy.

29. srpna uvedla letová kontrola NASA naposledy do hibernace sondu New Horizons. Poslední období jejího odpočinku končí 6. prosince po 99 dnech.

Pokud se potřebujete v tomto mrazivém počasí spolehlivě rozehřát a máte po ruce skupinku astrobiologů, pak je zaručeným receptem začít debatu na téma organických molekul na kometách. Či rovnou zmínit tu dnes nejslavnější - Čurjumov-Gerasimenko

Pomocí dat palubního magnetometru ROMAP se vědci pokouší rekonstruovat vícenásobný kontakt modulu s povrchem komety Čurjumov-Gerasimenko. Rychlé a intenzivní změny hodnot svěčí o chaotické rotaci. Nejspíš zavadil o okraj kráteru.

Letos v létě skončilo první kolo (z celkového počtu tří) pozorovacího programu Hubbleova kosmického teleskopu Frontier/Parallel Fields. Kosmický senior má na kontě několik dalších rekordů – na jeden z nich se dnes podíváme.

Astronomové projektu Frontier Fields a GLASS pod vedením dr. Patricka Kellyho z University of California-Berkeley oznámili detekci čtyřnásobné projekce vzdálené supernovy způsobené efektem gravitačního čočkování.

Není lehké prohledávat ze vzdálenosti 20 - 30 km těleso tak členité, jakým je kometa 67P. Týmy odborníků se už skoro týden snaží najít oblast, kde teď spící Philae odpočívá. Ale modul se bohužel ukryl do oblasti plné skal a převisů, kam denní světlo dopadne jen na pár desítek minut kometárního dne, proto je i po takové době vizuální pátrání neúspěšné.

Už je tomu více než týden, co se oddělil Philae od mateřské sondy, a poprvé v dějinách nepilotované kosmonautiky se vydal pomalým tempem vstříc kometárnímu povrchu. Měkké přistání sice nedopadlo úplně podle představ pozemní obsluhy, nicméně jde i přesto o počin historický.

Experiment SD2 (Sampling, Drilling and Distribution) byl posledním palubním zařízením uvedeným do činnosti v době, kdy měl Philae ještě dostatek energie, aby prováděl vědecká měření. Ač jsou výsledky doposud velmi nejednoznačné, přinášíme vám je v dnešním článku, neboť jak SD2, tak s ním bezprostředně provázaná zařízení COSAC a Ptolemy patří snad k nejpozoruhodnějším experimentům na palubě landeru.

Máme za sebou dalších 24 hodin - po celou tu dobu se snažíme sledovat dění kolem mise Rosetta a zatím nečinného modulu Philae. V dnešním přehledu se podíváme na další vědecká data, začneme ale doslova "explozivní" krátkou zprávou, kterou však zatím nebudeme podrobněji rozvádět, neboť nebyla dosud potvrzena.

Jak už je z názvu patrné, převratné novinky ohledně stavu Philae čekat nemůžeme. Na článek "Druhý a třetí pozemský den pro Philae" navazujeme, neboť se objevilo několik dalších fotografií a nových informací.

Události pátečního dne a sobotního byly značně dramatické. Momentálně se čeká na nabití sekundárních baterií.

Krátce po dosednutí modulu Philae bylo jasné, že nedošlo k aktivaci dvou důležitých zařízení pro bezpečné ukotvení na povrchu kometárního jádra a že začínají komplikace.

Rosettě i celému týmu blahopřejeme!

První snímky oddělení modulu od mateřské sondy dorazily do centrály ESOC!

Do oddělení modulu Philae od domovské sondy Rosetta už zbývá přibližně šest hodin. Po 98 dnech, které uběhly od přiblížení, se celá mise blíží k zásadnímu milníku: oddělení a následné přistání landeru na povrchu jádra komety 67P. V hlavním řídícím centru je zatím klid, ale to se v několika hodinách změní...

Pokud nedojde k nečekaným technickým problémů, zapíše se zítřek do historie dobývání vesmíru jako den, kdy lidstvo poprvé měkce přistálo na povrchu komety.

Pokud nenastanou problémy (které můžeme v takové situaci očekávat každou hodinou), dojde ve středeční podvečer k prvnímu řízenému dosednutí lidmi vyrobeného modulu na povrch komety – toho nejproradnějšího a nejnevypočitatelnějšího objektu slunečního systému.

Jestli byla havárie soukromého nosiče Antares firmy Orbital Sciences Corporation velkým a nepříjemným překvapením pro všechny fanoušky kosmonautiky (v tomto případě naštěstí nepilotované), pak včerejší tragická nehoda dalšího soukromého subjektu - společnosti Virgin Galactic - byla ve světle předchozí události naprostým šokem.

Někdo rád loví vysokou, někdo zase děvčata (na vysoké). Amatérský astronom Koichi Itagaki z japonského města Yamagata ležícím ve stejnojmené prefektuře má úchylku navýsost zajímavou: loví supernovy. A vypadá to, že před několika desítkami hodin narazil na jednu zbrusunovou...

Prakticky celý tento týden probíhal ve znamení sběru a zpracovávání dat, která zachytily marsovské robotické mise při průletu komety Siding Spring poblíž planety Mars. Taková událost s sebou nese jednu podstatnou nevýhodu. Pokud nechcete čekat na kompletaci všech údajů (což ve skutečnosti potrvá ne týdny, ale měsíce), nemůžete téma kompletně zpracovat do jednoho textu.

Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo jen několik desítek hodin, pojďme si však už nyní zkusit zrekapitulovat události nedělní noci a pondělního dne.

Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda.

Lidé v našem bezprostředním okolí se dělí na tři typy (což samozřejmě netvoří žádný velký reprezentativní vzorek populace). První, zřejmě ta nejspokojenější skupina, se soustředí na dění na povrchu zemském a nemá čas ani náladu sledovat, co se děje nad našimi hlavami. Ta druhá bývá už všemi těmi mediálními titulky o průletech asteroidů znuděná, a ta třetí naopak žije v obavách, že s každým dalším rokem takových zpráv přibývá. Co se to s naší starou dobrou sluneční soustavou děje?

Aktualita o výzkumu komety 67P sondou Rosetta poněkud netypicky.