Čtvrtstoletí nejslavnějšího kosmického teleskopu  
Výročí – a obzvlášť ta kulatá – bývají vždy ve znamení bilancování. Sečtou se úspěchy, odečtou slepé uličky a problémy, je to skoro takový očistný rituál pro všechny zůčastněné. Málokdy si to přiznáme, ale jakákoli podobná oslava nutí i nás samých zamyslet se nad tím, co se povedlo, co méně, a co případně vůbec.


 

 

V případě letošních oslav čtvrtstoletí Hubbleova teleskopu by si možná takový rituál zasloužil ještě něco víc. Jenže je těžké hodnotit oslavence, který je vlastně „dědečkem“ v záplavě dnešních vědeckých přístrojů, a zasluhoval by si spokojený odpočinek. Přitom se těší plnému zdraví, a je stále ve vynikající kondici. Proč dědečka, když Hubble slaví „pouhé“ čtvrtstoletí činnosti? Inu ve vesmíru mimo ochranný štít atmosféry ubíhá čas jinak.

 

Ale i pokrok v technologiích a vědě se za tu dobu, co si tam senior Hubble poklidně obíhá, neuvěřitelně zrychlil. Budujeme obří pozemní observatoře, které mnohonásobně předčí jeho rozlišení, vyvíjíme kosmické detektory, které budou schopny přímo pozorovat atmosféry vzdálených exoplanet…

 

Přesto zůstane Hubbleův teleskop něčím vyjimečným. Ať už po něm přijde cokoli.

 



video1



Není jednoduché přemýšlet o roli něčeho současného v historickém kontextu. Daleko jednodušší je se do oné historie ohlédnout (minimálně je časem prověřená). To nám přeci jen umožní zachovat větší odstup. Tak třeba namátkou Pan hvězdář Galileo. Počátkem 17. století vylepšil dalekohled, a podíval se do vesmíru. Spustil tím vlastně revoluci v moderní astronomii. Historie je krutá, takže spousta dalších osobností té doby jsou zapomenuty. Ale u něj už bude v kolonce „historický přínos“ zapsán tučným písmem přívlastek: „nesmrtelný“.


Montáž snímků galaktických kup v rámci programu Frontier Fields a soběžného Paralel Fields. Tyto kupy a přilehlé oblasti už byly v rámci víceletého (a zřejmě posledního rozsáhlého) snímkování podrobně zmapovány. Názvy kup jsou řazeny odshora dolů, vlevo je vždy snímek kupy primárního Hubbleova pole, vpravo pole přilehlého: Abell 2744, MACS J0416 a MACS J0717. Snímkování poslední kupy a jejího přilehlého pole se v současnosti zpracovává, takže můžeme v blízké době jasnější snímky ve větším rozlišení.  Zdroj: http://frontierfields.org/
Montáž snímků galaktických kup v rámci programu Frontier Fields a soběžného Paralel Fields. Tyto kupy a přilehlé oblasti už byly v rámci víceletého (a zřejmě posledního rozsáhlého) snímkování podrobně zmapovány. Názvy kup jsou řazeny odshora dolů, vlevo je vždy snímek kupy primárního Hubbleova pole, vpravo pole přilehlého: Abell 2744, MACS J0416 a MACS J0717. Snímkování poslední kupy a jejího přilehlého pole se v současnosti zpracovává, takže můžeme v blízké době jasnější snímky ve větším rozlišení. Zdroj: http://frontierfields.org/
Troufám si prohlásit, že studenti astronomie, astrofyziky i kosmologie za nějakých sto let budou historii těchto oborů rozdělovat podobně jako my s přelomovým italským renesančním géniem: na dobu před HST a po něm. Zdaleka nebyl prvním teleskopem vypuštěným do vesmíru. Ale jeho význam pro naše chápání vesmíru je zásadní. Co víc – stal se z něj symbol nejen vědní, ale i kulturní a společenský. Symbol lidské touhy dobývat nové mety a posouvat hranice našich vědomostí.


A jako každá mise má i ta Hubbleova svůj konec. Zatím se o něm jedná v souvislosti s jejím nástupcem – programem infračerveného kosmického teleskopu Jamese Webba (JWST). Teď se pouštíme na tenký led, protože oficiálně se ještě úřad NASA nevyjádřil, ale v tomto týdnu se na některých kosmoportálech objevily zprávy, že JWST dostal konečně zelenou ke startu v roce 2018. Další informace – opět nepotrvzená – spekuluje o tom, že by k HST měl být dopraven malý robotický modul, jenž by teleskop navedl do hustších vrstev atmosféry a urychlil tak konec tohoto zařízení. Snad se v následujících měsících dozvíme více podrobností.Současný provoz HST by mohl pokračovat až do roku 2020. Gravitace zvolna snižuje jeho oběžnou dráhu – ale malá sluneční aktivita udržuje naši atmosféru tenčí – takže teoreticky by se teleskop mohl udržet na oběžné dráze až do roku 2030. V rámci všeobecných úsporných opatření však nemůžeme čekat tak výrazné prodloužení mise.


Zatím si kosmický dědeček neužívá zaslouženého odpočinku. Naopak – probíhá jeho poslední velký program sledování vzdálených galaktických kup. Více informací o tomto projektu naleznetezde.

Letošní výroční snímek HST, který NASA uvolnila teprve včera. Mladá hvězdokupa Westerlund 2 čítající na 3 000 hvězd nacházející se ve vzdálenosti 20 000 světelných let od nás z našeho pohledu v oblasti souhvězdí Lodního kýlu. Kupa se zformovala před necelými dvěma miliony let a obsahuje jedny z nejjasnějších a nehmotnějších hvězd v naší Galaxii. Jejich intenzivní ultrafialové záření doslova „rozfoukává“ oblaka vodíkového plynu. Zdroj: http://hubblesite.org/
Letošní výroční snímek HST, který NASA uvolnila teprve včera. Mladá hvězdokupa Westerlund 2 čítající na 3 000 hvězd nacházející se ve vzdálenosti 20 000 světelných let od nás z našeho pohledu v oblasti souhvězdí Lodního kýlu. Kupa se zformovala před necelými dvěma miliony let a obsahuje jedny z nejjasnějších a nehmotnějších hvězd v naší Galaxii. Jejich intenzivní ultrafialové záření doslova „rozfoukává“ oblaka vodíkového plynu. Zdroj: http://hubblesite.org/



Než si přiblížíme některé přelomové snímky, pojďme se krátce podívat na Hubbleův teleskop v datech:

– teleskop osazený primárním zrcadlem o rozměrech 2,4 metru má na délku 13,3 metru a hmotnost něco málo přes 11 tun (tolik by vážil na zemském povrchu).

– HST obíhá naši planetu ve výšce 560 km rychlostí přes 27 000 km/h

– od doby vypuštění na oběžnou dráhu urazil vůči zemskému povrchu vzdálenost necelých 5 miliard km

– obletěl Zemi skoro 137 000x– už loni překročil počet jeho pozorování kosmických jevů a objektů počet 1,2 miliónu

– za svou aktivní historii se zaměřil na více než 38 000 vesmírných objektů

– nejvzdálenější z nich se od nás nachází 13 miliard světelných let

– takřka 400 milionů let po vzniku vesmíru

– množství dat nashromážděné v rámci pozorovacích programů překročilo 100 TB

– měsíční objem dat HST činí přibližně 830 GB

– 4 000 astronomů z celého světa se ve svých pracích a výzkumech opírají o pozorování HST– ti publikovali skoro 12 800 prací a článků na základě pozorování HST, což z něj činí nejproduktivnější vědecký přístroj v historii vědy.

Některé z prací byly korunovány Nobelovou cenou (třeba výzkum supernov z roku 2011)

(zpracováno dle údajů Space Telescope Science Institute v Baltimoru)

 





Závěrem se pokochejme několika záběry, které se dostaly na čelní místa Hubbleových pozorování:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tsíc světelných let od Země se pod pásem Orionu nachází hvězda Sigma Orionis. Vlastně jde o pětičlenný hvězdný systém o svitivosti 75 000 sluncí! Osvětluje rozlehlý oblak chladnějšího vodíkového plynu, který jsme díky jeho tvaru pojmenovali mlhovina Koňská hlava. Stejně jako Pilíře stvoření ani toto dechberoucí divadlo nepotrvá věčně.  Zdroj: http://hubblesite.org/
Tsíc světelných let od Země se pod pásem Orionu nachází hvězda Sigma Orionis. Vlastně jde o pětičlenný hvězdný systém o svitivosti 75 000 sluncí! Osvětluje rozlehlý oblak chladnějšího vodíkového plynu, který jsme díky jeho tvaru pojmenovali mlhovina Koňská hlava. Stejně jako Pilíře stvoření ani toto dechberoucí divadlo nepotrvá věčně. Zdroj: http://hubblesite.org/
Přehlídku ikonických snímků Hubbleovy historie nemůže začít jinak, než snímkem Pilířů stvoření (M16). Na něm se totiž v nekonečných webových debatách shodli jak fanoušci, tak i personál HST. Každý z nich o délce světelného roku, ten největší z nich takřka 10 světelných let (100 bilionů kilometrů) rozlehlý. V nich probíhá intenzivní hvězdotvorba. Zajímavé je, že první snímek pořídil HST v roce 1995 a poslední loni, poté co byl upgradován palubní kamerový systém. Při porovnání snímků můžeme pozorovat dramatický vývoj útvarů. Příští generace už budou o tento krásný útvar ochuzeny.  Zdroj: http://www.spacetelescope.org/
Přehlídku ikonických snímků Hubbleovy historie nemůže začít jinak, než snímkem Pilířů stvoření (M16). Na něm se totiž v nekonečných webových debatách shodli jak fanoušci, tak i personál HST. Každý z nich o délce světelného roku, ten největší z nich takřka 10 světelných let (100 bilionů kilometrů) rozlehlý. V nich probíhá intenzivní hvězdotvorba. Zajímavé je, že první snímek pořídil HST v roce 1995 a poslední loni, poté co byl upgradován palubní kamerový systém. Při porovnání snímků můžeme pozorovat dramatický vývoj útvarů. Příští generace už budou o tento krásný útvar ochuzeny. Zdroj: http://www.spacetelescope.org/
Co se galaktického snímkování týče, i zde byl takřka jasný vítěz. Je jím spirální galaxie Sobrero (dle Hubbleovy klasifikace galaxií typu SAa), zhruba poloviční velikosti Mléčné dráhy, jejíž světlo k nám putuje třicet milionů let, a nám se na obloze projektuje směrem do souhvězdí Panny. zdroj: http://www.spacetelescope.org/
Co se galaktického snímkování týče, i zde byl takřka jasný vítěz.
Je jím spirální galaxie Sobrero
(dle Hubbleovy klasifikace galaxií typu SAa), zhruba poloviční velikosti Mléčné dráhy, jejíž světlo k nám putuje třicet milionů let, a nám se na obloze projektuje směrem do souhvězdí Panny.

Zdroj: http://www.spacetelescope.org/
Snímek Krabí mlhoviny (M1, NGC 1952 či Taurus A) se rovněž dostal do „Top 10. Emisní mlhovina v souhvězdí Býka je pozůstatkem supernovy SN 1054, kterou poprvé zaznamenali čínští astronomové v roce, který se otiskl i do jejího (posledně uvedeného) názvu. Leží přibližně 6 500 světelných let od nás, dosahuje velikosti 11 světelných let, a zvětšuje se rychlostí asi 1500 kilometrů za sekundu.  <br><br>Zdroj: http://hubblesite.org/
Snímek Krabí mlhoviny (M1, NGC 1952 či Taurus A) se rovněž dostal do „Top 10. Emisní mlhovina v souhvězdí Býka je pozůstatkem supernovy SN 1054, kterou poprvé zaznamenali čínští astronomové v roce, který se otiskl i do jejího (posledně uvedeného) názvu. Leží přibližně 6 500 světelných let od nás, dosahuje velikosti 11 světelných let, a zvětšuje se rychlostí asi 1500 kilometrů za sekundu.

Zdroj: http://hubblesite.org/
Když už jsme zmínily galaktické kupy, galaxie a mlhoviny, tak zakončeme naši krátkou přehlídku hvězdou. Ale zřejmě tou nejpodivnější a nejzajímavější, na kterou se HST ve své 25leté činnosti zaměřil. Je jí V838 Monocerotis – extrémně dynamický objekt, který zřejmě tvoří dvě hvězdy, jež pomalu spějí ke kolizi a tím se zrodí jedna hmotná a velmi nestabilní hvězda. Objekt je tak nestabilní, že při každém snímkování vidíme vývoj a pohyb v okolních oblastech, tento vývoj už byl několikkrát rozpohybován animátory.  Zdroj: http://cdn.astrobin.com/
Když už jsme zmínili galaktické kupy, galaxie a mlhoviny, tak zakončeme naši krátkou přehlídku hvězdou. Ale zřejmě tou nejpodivnější a nejzajímavější, na kterou se HST ve své 25leté činnosti zaměřil. Je jí V838 Monocerotis – extrémně dynamický objekt, který zřejmě tvoří dvě hvězdy, jež pomalu spějí ke kolizi a tím se zrodí jedna hmotná a velmi nestabilní hvězda. Objekt je tak nestabilní, že při každém snímkování vidíme vývoj a pohyb v okolních oblastech, tento vývoj už byl několikkrát rozpohybován animátory. Zdroj: http://cdn.astrobin.com/

 


Zdroje nformací:

http://frontierfields.org/

http://www.stsci.edu/http://hubblesite.org/

http://www.foxnews.com/http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:

http://www.nasa.gov/sites/default/files/hubble-telescope_0.jpghttps://frontierfields.files.wordpress.com/2015/04/ff_halfway_done.png

http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2015-12-a-web_print.jpg

http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2013-12-a-print.jpg

http://www.spacetelescope.org/static/archives/images/publicationjpg/heic1501a.jpg

http://www.spacetelescope.org/static/archives/images/publicationjpg/opo0328a.jpg

http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2005-37-a-full_jpg.jpg

http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2005-37-a-full_jpg.jpg
http://cdn.astrobin.com/images/thumbs/d1d70504f08a602b0be1f33e92ae655c.1824x0_q100_watermark.jpg
Psáno pro Osel.cz a Kosmona

Datum: 24.04.2015 14:07

Související články:

Vyřeší krizi s rozpínáním vesmíru zlatá temná siréna?     Autor: Stanislav Mihulka (14.04.2021)
Wolfe Disk je podezřele tvarovanou galaxií z úsvitu vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (21.05.2020)
Vyřeší záhadu s rozpínáním vesmíru obrovská bublina?     Autor: Stanislav Mihulka (14.03.2020)
Záhada galaxie bez temné hmoty konečně vyřešena!     Autor: Stanislav Mihulka (08.06.2019)
Nová měření Hubbleova teleskopu potvrzují rychlejší rozpínání vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (27.04.2019)



Diskuze:

To by to musel být velký modul

Václav Čermák,2015-04-27 19:04:11

se spoustou paliva ....

Odpovědět

Co kdyby

Pavel Krajtl,2015-04-27 15:03:26

Co kdyby tem malý robotický modul místo do atmosféry, odtáhl teleskop raději k ISS, kde by si ho už zachytili rukou a renovovali?

Odpovědět

Osobne si myslím, že vojsko a tajní potrebuju iné

Anton Matejov,2015-04-26 15:28:45

ďalekohľady a oveľa menšie nenápadnejšie zo stealth prvkami. Nevylučujem, ale že niektoré vyvinuté komponenty pre Hubleho mohla využiť armáda. Vojaci a tajní často vedú kamufláž, čo sa týka ich schopnosti.V časopise Qvark som čítal, že američania vypustili satelit na obežnu dráhu a nafingovali haváriu. No po opačnej strane sa dráhy sa rozbehol stealth satelit,ktorý veselo monitoroval Rusko. No tak sa ale nedá stále kamuflovať a zo Zeme vidíme aj kvôli kozmickému smetiu až 10 centimetrové kusy.Američania povolili Googlu mapy kde bod môže byť v rozlišeni zdá sa mi na 25 cm.
Už to bol asi nezmysel,a neudržateľné, lebo aj ESA vypustila všelijaké enviromentálne družice s verejnými snímkami.Dá sa ale predpokladať, že armády USA a možno Ruska, Číny, Japonska maju rozlišovaciu schopnosť okolo 10 cm na bod.
USA zverejňvovali, zameravanie Ládina. Na snímkach bolo dobre vidieť vysoku postavu Ládina na prechádzkach, ale úplne sa nedalo potvrdiť jasne jeho postavu. Snímky mohli to mať ale zosilnené cez dróny, alebo urobené cez dróny. Pri zostrelení Malaizijského lietadla síce tiež predkladali nejaké satelitné snímky, ale Putin to napadol, že takých snímok môže vyrobiť koľko chce.Som rozmýšľal, že skutočne, aj keby boli pravé snímky, určite by ich korigovali, aby neprezradili, akú majú vysokopresnú rozlišovaciu techniku svojích satelitov. Sníky sa môžu dať aj zosiľnovať rôznymi spôsobmi, ako aj drónmi.
Články často píšu aj nekompetentní, alebo rôzny senzichtívi ľudia, niekedy aj samotní špecialisti tajných,armád. Už som čítal veľa úvah, že za niektorými UFO boli vlastne rôzne skúšky armádnej techniky. A armáda je radšej, keď sa hovorí o UFO, ako a ich tajných skúškach. Volala mi raz kamarátka, že videla UFO. Ja som sa jej spýtal, či nevidela nejaké dróny, lebo vtedy v danej dobe boli u nás manévre.
Je ale pravda, že často majú armády a tajní našich veľmocí lepšiu techniku ako civilný a výskumný sektor. Ide o to že armády a tajní nepotrebujú úplne preberať z civilného sektoru. Oni si to potrebujú čo najviac prispôsobiť svojím účelom. Napríklad aby to bolo jednoduchšie, so stealth prvkami.Ináč v USA sa rozbehla určitá reorganizácia vesmírneho výskumu. A rozdelila sa Medzi NASA, súkromníkov ako SpacaX a Armádu. USA armáda má už aj svoj raketoplán bez ľudskej posádky. Veľké tajomstvo okolo neho a prečo bol tak dlho na obežnej dráhe. Na podobnom princípe už vyvinula menši raketoplán bez ľudskej posádky aj ESA.
Podľa mňa USA armáda skúša vyvinuť a odskúšať prostriedky, protiraketovej a útočnych takého spôsobom, že ju budú schopní vyniesť na obežnú dráhu do niekoľkých hodín, dní v prípade väčšiej krízy. Ináč by porušili rôzne zmluvy a to isté by začali robiť asi aj Rusko a Čína. Ide aj o to,že mať tam rôzne laserové zbrane,protiraketovú obranu je neúčelne a veľmi zaťažujuce nákladovo aj z hľadiska obsluhy zo Zeme. Hrozí aj že zbrane vyradia, alebo ochromia slnečná erupcia. Bude sa tam aj likvidovať kozmické smetie a mohli by nastať problémy.Čína už zostrelila jeden svoj vlastný satelit a niečo tým naznačila. Takže armády naších veľmoci asi zakalkulovali,že tie rôzne zbrane a obranu je tam v súčasnosti zbytočne mať. Netýka sa to samozrejme špionážnych satelitov.
Samozrejme ak tam vozia v raketopláne vnútri nejaké zbrane, alebo obranu je to ťažko dokázať.
Napríklad na linku: https://www.youtube.com/watch?v=LLtm-3jTJWE&feature=youtu.be hovorí americký stratég ......Udržať si kontrolu nad oceánmi a vesmírom je zakladom našej moci...
O Číne a Rusku si tiež nerobím veľké ilúzie v ohľade vyvíjania prostriedkov militarizácie našej obežnej dráhe a blízkeho vesmíru a hľadanie spôsobom a techník ako obchádzať rôzne zmluvy a dohody. Napríklad zostrelenie Čínského satelitu.

Odpovědět

Spionazny satelit

Martin Chabada,2015-04-25 14:16:07

Za Hubblov teleskop vdacime aj tomu, ze v dobe jeho vzniku koncila (alebo sa len prerusila ?) studena vojna. Hubblov teleskop je technologicky vo svojej podstate spionazny satelit obrateny opacnym smerom.
A zaujimave je tiez pouzitie skutocnych, uz nepotrebnych, spionaznych satelitov na astronomicke ucely:
http://www.gizmag.com/spysatellite/22813/

Odpovědět

M16

Milan K,2015-04-24 17:17:20

Dramatický vývoj útvarů ... příští generace budou ochuzeny ...
http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2015/01/video/c/
Podle tohoto upgradovaný snímek pouze zvětšil rozlišení a rozšířil záběr. Žádné dramatické změny tam nepozoruji. Co mi uniká? Děkuji, a děkuji také za článek.

Odpovědět


POC vývoj

Vladimir Pecha,2015-04-24 19:42:56

Zdravím,
omlouvám se za strohou odpověď, nestíhám teď skoro nic...
Tlak hvězdného záření časem tyto krásné útvary rozptýlí.
Jen narychlo: http://www.nasa.gov/content/goddard/hubble-goes-high-definition-to-revisit-iconic-pillars-of-creation

Odpovědět

Článek o HST ze starého časopisu ABC

Mintaka Earthian,2015-04-24 15:06:18

Našel jsem článek ze starého časopisu ABC.
Podle něj měl Hubble lítat na oběžné dráze kolem Měsíce a najít vhodné místo pro stavbu měsíční základny.

http://postimg.org/image/tplpl34vh/

Odpovědět


ABC

Vladimir Pecha,2015-04-24 19:44:20

Paráda, kde jste to našel? :)

Odpovědět


Mintaka Earthian,2015-04-25 15:21:34

Bylo to Ábíčko z jedné staré půdy. Bohužel jsem si nepoznamenal ročník a vydání :(
Odhaduji to na rok 1987..88

Odpovědět


Hmm, ale ta základna na Měsíci furt nic

Jenda Krynický,2015-04-25 19:13:10

.

Odpovědět


Pěkný nález, ale nelogické

Vojtěch Kocián,2015-04-25 22:55:04

Proč by měl Hubble létat 4000 km nad Měsícem, když současný LRO je mnohem levnější, menší a pořizuje snímky podobné nebo i lepší kvality jen proto, že létá jen nějakých 30 km nad povrchem?

Odpovědět


Mintaka Earthian,2015-04-26 16:36:20

Re. Vojtěch Kocián :
Možná pro to, že LRO byl navržen o 30 let později než HST, tedy s jinými zkušenostmi a jinými technologiemi. Na návrhu HST se pracovalo cca o roku 1977, měl být vypuštěn v roce 1983 .
Možná se tehdy o HST zveřejňovaly záměrné dezinformace, kromě ABC jsem na informace o HST a Měsíci nanarazil.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace