Malovaly jeskynní malby ženy?  
Podle studie tvarů rukou z pravěkých jeskynních maleb to není vyloučeno. Tři čtvrtiny z nich odpovídají ženské ruce.


 

Zvětšit obrázek
Otisky předků na Borneu. Kredit: Luc-Henri Fage, Wikimedia Commons.

Jací byli naši dávní předci před desítkami tisíc let? Tušíme, že se nám v mnohém velmi podobali, stejné geny se nezapřou. Prostě lidé jako my. Zároveň ale žili v úplně jiném světě. Z té doby se zachovaly zaprášené kosti, DNA, nějaké ty nástroje a pak také nesmírně fascinující jeskynní malby, kterými na nás promlouvají přes propast minulého času. Malby z Lascaux ve Francii, Altamiry ve Španělsku či saharského Tasíli jsou dnes známější než mnohá umělecká díla posledních století. Podle našich měřítek jde často o práce velké estetické hodnoty, líbí se nám. Pocházejí ale ze skutečně velmi odlišného světa, takže máme problém jim blíž porozumět. Obvykle chápeme, co malby představují, není nám ale moc jasné, kdo je vlastně namaloval a proč.

 

Zvětšit obrázek
Dean Snow. Kredit: Jacob Fortin.


Jeskynní malby bývají k vidění ve špatně přístupných a ani tehdy neobývaných jeskyních. Nejčastěji zobrazují zvířata, lovce, různé geometrické útvary a pak také otisky a obrysy rukou. Dlouho se říkalo, že šlo o magické kresby, které měly podporovat lov. Problém je ale v tom, že malby často zobrazují dravce a další zvířata, která se prakticky nikdy nelovila. Podle jiné hypotézy jeskynní malby představují vidění lidí v transu, kterého bylo dosaženo rituálem anebo meditací v hluboké tmě. Zároveň ale jejich namalování často vyžadovalo spolupráci celé řady lidí, při svícení či stavbě lešení, což spolu moc nejde dohromady.

 

Zvětšit obrázek
Šamanská magie anebo čmáranice teenagerů? Kredit: Prof saxx, Wikimedia Commons.


Archeolog Dean Snow z Pensylvánské státní univerzity během uplynulého desetiletí studoval ve službách National Geographic otisky a obrysy rukou v jeskynních malbách. Vycházel přitom z představy, že z poměru mezi ukazováčkem a prsteníčkem (2D:4D ratio) je možné odvodit pohlaví majitele ruky. Běžní heterosexuální muži by měli mít tento poměr o něco nižší než ženy. Snow si všiml, že ruce v jeskynních malbách připomínají spíše ženské ruce a zaujalo ho to. Nejprve vytvořil algoritmus, podle něhož přiřazoval tvary rukou z jeskynních maleb ke konkrétnímu pohlaví.

Zvětšit obrázek
Nalevo údajný muž, napravo žena, v obou případech ze španělské jeskyně El Castillo. Kredit: Roberto Ontanon Peredo, Dean Snow.

Svoji metodu pak zkoušel na vzorku moderních Evropanů a s určením pohlaví uspěl v 60 procentech případů. To není zase tak slavné, ale časem vyšlo najevo, že v dnešní době se rozdíly mezi ženami a muži v poměru délky ukazováčku a prsteníčku stírají, tak jako i v mnoha jiných ohledech. Podle Snowa je tudíž určování pohlaví podle tvaru ruky paradoxně jednoduší v případě dávných maleb.

 

Zvětšit obrázek
Na jeskyně zapomeňte. Dnešní graffiti v opuštěném ruském leteckém muzeu, poblíž Moskvy. Kredit: Sergey Rodovnichenko, Wikimedia Commons.

Když Snow analyzoval nevelký soubor 32 tvarů rukou z jeskynních maleb, tak 24 z nich (čili 75 procent) určil jako ženské. Až doposud se přitom mělo za to, že v jeskyních malovali spíše muži. Jak už to ale chodí, objev vyvolal mnohem více otázek, než odpovědí. Znamená to, že jeskynní malby jsou z valné většiny dílem žen? Anebo jejich otisky a obrysy měly určitý rituální význam? A znamená to, že v tehdejším světě hrály ženy výraznější roli, než si obvykle myslíme? Podle zoologa Jana Robovského z Jihočeské univerzity se stále častěji mluví o tom, že pravěké jeskynní malby byly běžnou součástí každodenního života a že je ve skutečnosti malovali teenageři přetékající emocemi, kteří tehdy ještě neměli mobily a tablety. Jeskynní malby by ve skutečnosti mohly být povedenými graffiti doby kamenné. Gangy Kopčemů, Veverčáků, Žabek a Kukaček je mohli dělat všude, kde se dalo, my ale známe jen ty zakonzervované jeskynním prostředím. Mohlo mezi nimi být hodně dívek, je ale možné, že nás mate nižší věk těch, kteří zanechali otisky a obrysy rukou. Studovaný vzorek tvarů rukou také není nijak závratný a už víme, že například mezi etniky mohou být větší rozdíly poměru ukazováčku k prsteníčku, než mezi ženami a muži obecně.

 


 

 

 


Literatura

National Geographic Daily News 8. 10. 2013, Wikipedia (Cave painting, Digit ratio).

Datum: 17.10.2013 15:11
Tisk článku


Diskuze:

Podrobné vysvětlení smyslu a autorství na www...

Zdeněk Procházka,2013-11-09 19:47:30

Otisky ženských dlaní mají jednoduchou příčinu: když muž maluje, aby se pochlubil, jeho posedávající partnerka se nudí, a zatímco muž se piplá s kresbou chupů na břiše bizona, žena plácne dlaň do okrové barvy a s chutí otiskne svou dlaň na stěnu. To dělají ženy stále, i když malujete chatu.

Otisky na stěnách nemusí být autorů kreseb, ale dovádivého doprovodu. ☺
I obrysy dlaní (negativní obrazy) jsou běžná věc, přiložit a poprskat, to dělají děti už ve školce.

Je vyšší pravděpodobnost že šlo o dospívající, protože ti se snaží získat partnerky a mají přebytek vnitřního tlaku. Předváděli se ženám jak skvěle dokáží zachytit skutečnost.
Předvádět jak jsou šikovní, k tomu mají muži sklony, stejně jako jiní samečci k tanečkům a natřásání, protože je to součástí předání genů, základu života.

Prý kresleno "v transu. Vidiny měly citový význam."
Jaký mělo prase nebo mrchožrout citový význam mi uniká. Navíc: když má něco citový význam, třeba milenka nebo dítě, jste puzeni namalovat je na nejbližší zeď? Hloupost.

Má domněnka příčiny malování: Cílem kreslíře bylo zmocnit se kresleného objektu (přeneseně).
Když velkého bizona nemohl ulovit, nebo mu příliš často unikal, nakreslil si ho.

Obrazy zvířat jsou pojaty stejně jako lidí.
Zobrazovali často velmi plně, včetně ženských prsů a macatých stehen a klínů. Zachycené výrazné sexuální znaky žen jasně dokazují že autoři byli muži, podobně jako u figurek Venuší.
Stejný cíl: zmocnit se předmětu, který tak často unikal, nedostupného, zachytit co umělce zajímalo, fascinovalo, okouzlovalo, přitahovalo, a v tomto případě nejspíše i doslovně vzrušovalo, což bez okolků zachytil také...

Kreslíři také mohli chtít zaznamenat prchavý okamžik, něčím slavný: pokud chlubil cokoli nakreslil, měl zajištěn úspěch v tlupě.

"Proč zrovna v jeskyni?" Malíř rychle zjistil, že kresba nakreslená na venkovní stěnu u ohniště oprýská sluncem a smyje se nejbližším deštěm, takže jeho práce vydrží déle chráněná v jeskyni.

Nepotřebovali lešení a spolupráci mnoha lidí, podlaha mohla být výše než je dnes, po 30 000 letech, nánosy mohly být těsně pod stropem.

Odpovědět


Zdeněk Procházka,2013-11-09 19:49:11

http://www.volny.cz/zdeneprochazka/jeskynni_kresby.htm

Přeji příjemné počtení...

Odpovědět

Autor/ka

Oskar Zemcik,2013-10-28 13:28:57

Možná to bude znít hloupě, ale jak přesně může autor vědět, že kresbu kreslila žena, když jediné co má je pravděpodobně ženský obrys ruky? Pokud čapnu za ruku manželku/dceru a nastříkám na zeď obrys její ruky tak jsem to snad maloval já a nikoli ona ne?
Obrys ženské ruky na zdi je, dle mne, ze zcela logického pohledu jen a pouze důkazem toho, že někdo vytvořil obrys ženské ruky nikoli toho kdo to udělal..

Odpovědět

Venuše

Pavel Joch,2013-10-21 14:12:17

Vidím, že je to podobné jako se zkoumáním sošek tzv. Venuší. Na některé z hliněných verzí se pý našel otisk dětského prstu. Takže pravděpodobně nešlo o ideál ženské krásy tehdejších mužů, nýbrž daleko spíše o věrnou podobu babičky. Tento model, kdy se starší generace žen starala o výchovu dětí a mládeže funguje v některých kulturách dodnes.

Odpovědět

Tak samozřejmě, a děti

Barak Obava,2013-10-18 09:22:37

Chlapi museli shánět něco k jídlu a na blbosti neměli čas!

Odpovědět

Lugitské!

Pavel Krajtl,2013-10-17 22:25:19

Jesliže se muži venku honili za kůžemi obalujícími potravu - maso, a ženy ty kůže v jeskyni žvýkaly - na oděv, mohlo se stát, že když přišla lovecká bída a diskontinuita v přísunu výrobních zdrojů, ženy se začaly nudit, žvýkaly plody a prskaly barvu jako malé děti nejen po sobě, ale i na zeď. Mimochodem - prskací fixy jsou dneska (opět) v módě, je to zábava zkuste si to. Mužům se určitě pochlubily s oběvem, ale v podstatě na umění měly víc času, protože byly doma častěji - v poměru 60/40%
Škoda že nejde rekonstruovat DNA ze slin v rozprskané barvě. Použití úst, jazyka, slin a zubů jako účinného prostředku k homogenizaci barevné hlinky na jinak nanášenou barvu bych ovšem také předpokládal... Ale ta DNA ze slin tam asi už nebude...

Odpovědět

Hezká ptákovina

Jenda Krynický,2013-10-17 16:02:13

Takže úspěšnost odhadnutí pohlaví je nějakých 60%, z nejasných důvodů se ten šmudla rozhodl, že kdysi by to bývalo bylo fungovávalo líp a následně na základě statisticky nevýznamného vzorku po použití naprosto neprůkazné metody sepisuje traktáty.
A to ještě těch 60% dosáhl u přímého měření rukou, nikoli při přeměřování ručně vyrobených obrázků rukou na nerovném povrchu.
Za tohle ho někdo platí?

Odpovědět


Jo, jo. Platí!

Jaroslav Santner,2013-10-18 09:11:09

Teď ještě hledá nějakou vhodnou jeskyni, kde by jeho stará s přítelkyněmi udělala mejdan a až polezou zdrogovaný po stěnách, to bude otisků. Když to na měsíc zavře a pak to nechá někoho objevit, grant ho nemine. Pokud to nevyjde, může předpovídat podle rozpětí palce a ukazováčku délku pánského přirození. V 60 % případů se taky strefí. Na to se ale granty shánějí dost blbě.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz