Fúzní palivo poprvé vydalo víc energie, než pohltilo!  
Je to průlom uprostřed dlouhé a trnité cesty. V Národním zážehovém zařízení NIF vytěžili z fúzního paliva 1,2 až 1,9 krát víc energie, než kolik předtím palivo pohltilo při laserovém zážehu.


 

Zvětšit obrázek
Hohlraum s fúzním palivem. Kredit: Eddie Dewald/ LLNL.


O fúzní energii sníme už od dvacátých let dvacátého století. Bylo by to jako v pohádce, pohánět civilizaci slučováním atomových jader. Postupně se ale ukázalo, že spustit takovou technologii bude nesmírně obtížné. Zvolna se blíží dvacátá léta jednadvacátého století a první funkční fúzní elektrárna je stále ve hvězdách.

Zvětšit obrázek
Omar Hurricane vlevo. Kredit: LLNL.

 Je to k vzteku o to víc, že nám každičký den před očima visí nepřehlédnutelný a úžasně výkonný přírodní fúzní reaktor, který se zažehl před miliardami let, v srdci rotujícího mračna prachu a plynu. Samozřejmě, Slunce. Je úchvatné a život bez něj ještě dlouho nebude myslitelný. Palčivě nám ale připomíná, jak jsme ve svém snažení o fúzní energetiku neúspěšní. Každý pokrok na cestě k fúzní civilizaci bychom měli tudíž přivítat nevázaným veselím.

 

 

Zvětšit obrázek
National Ignition Facility. Kredit: Lawrence Livermore National Security.

Teď slaví publikaci v časopisu Nature v Národním zážehovém zařízení (anglicky National Ignition Facility, NIF), které je součástí výzkumného a vývojového centra Kalifornské univerzity Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), v kalifornském Livermore. S využitím nejsilnější sestavy laserů na světě se jim podařilo úplně poprvé v historii z paliva při řízené jaderné fúze získat víc energie, než kolik jí fúzní palivo pohltilo. Aby nedošlo k mýlce, je to sice významný úspěch, který vstoupil do historie, k fúznímu reaktoru, co by vytvořil víc energie, než kolik do něj pošleme, je ještě bohužel docela daleko. Stále se ještě ohromná spousta energie ztratí někde cestou. První laboratorní jaderná fúze s čistým ziskem energie po století snah sice nepůsobí příliš oslnivým dojmem, pokud ale dotáhneme fúzní energetiku do konce, tak to bude parádní jízda.

 

Zvětšit obrázek
Mikrokapsule s fúzním palivem. Kredit: LLNL, Wikimedia Commons.

Při průlomových experimentech vedl tým NIF vědec s nepřehlédnutelným jménem – co se popularizuje samo – fyzik Omar Hurricane. V laboratořích NIF se snaží o jadernou fúzi s inerciálním udržením, postavenou na laserovém zážehu (anglicky laser-based inertial confinement fusion, ICF). Vypadá to tak, že 192 nabušených laserů naráz odpálí všechno, co v nich je, do hohlraumu, drobné dutinky ze zlata, ve které je umístěna plastová kapsle s fúzním palivem. Hohlraum vstřebá energii laserů a vzápětí ji vyzáří jako rentgenové paprsky, z nichž část zasáhne kapsli s palivem.

Zvětšit obrázek
Držák na hohlraum v útrobách NIF. Kredit: LLNL.

Plastový obal ihned exploduje a způsobí implozi fúzního paliva, které je uvnitř. Při implozi se palivo zahustí tak, že se v něm rozeběhne jaderná fúze. Kolem toho je celá řada problémů, například to, že podstatná část energie zmizí v samotném zlatém hohlraumu.

 

Hurricane s kolegy proto v experimentech, které proběhly od loňského září do letošního ledna, vyladil uspořádání laserových pulsů tak, že na samotném počátku laserového zážehu dorazí do hohlraumu víc energie. Tato energie pak zajistí výrazně stabilnější průběh exploze plastové schránky fúzního paliva a následujícího rozpoutání jaderné fúze. Díky vyladění laserových pulsů nakonec získali jadernou fúzí z paliva 1,2 až 1,9 krát víc energie, než kolik jí muselo palivo pohltit, aby v něm odstartovala fúze. Energeticky smysluplná fúze je ale ještě daleko a Hurricane nechce ani spekulovat, kdy by to mohlo být. Prozatím jadernou fúzí vytěží jen jedno jediné procento energie, kterou musí odpálit lasery, aby se fúze rozeběhla. Jen houšť a větší kapky.

 

   
V I D E O
World News DA
   

 

 


Literatura

Nature News 12. 2. 2014, Nature online 12. 2. 2014

Wikipedia (Fusion power, National Ignition Facility)

 


 

Datum: 13.02.2014 14:55
Tisk článku

Související články:

Americké zařízení NIF je na pokraji významného fúzního milníku     Autor: Stanislav Mihulka (18.08.2021)
TAE Technologies slibují komerční fúzní elektrárnu do roku 2030     Autor: Stanislav Mihulka (20.04.2021)
Technologie fúze magnet. terčíku by mohla být praktičtější než tokamaky     Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2021)
Rekord: Korejský KSTART udržel fúzi 20 sekund při 100 milionech °C     Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2020)
Velká Británie hledá místo pro první komerční fúzní elektrárnu     Autor: Stanislav Mihulka (13.12.2020)



Diskuze:

Leo Szilard a kobaltová bomba

Petr Soukup1,2014-02-21 15:45:33

Z podtextu konce vašeho příspěvku nabývám pocit, že Leo Szilárd vyvíjel, prosazoval nebo snad vážně uvažoval o sestrojení kobaltové bomby. Ale pokud je mi z většiny dostupných zdrojů známo, tak pouze s nadsázkou zmínil její koncept - ne proto, že by měla být sestrojena, ale proto, aby upozornil na fakt, že se v principu blížila doba, kdy podle něj bude možné sestrojit jadernou zbran, která by byla teoreticky schopná zničit veškerý život na Zemi nebo její povrch na dlouhou dobu učinit neobyvatelný. Tento závěr byl ovšem později zpochybněn, např. jeden zdroj uvádí, že k realizaci takového plánu by bylo potřeba rozptýlit á minimálně 500 tun kobaltového spadu rovnoměrně po většině zemského povrchu - záležitost prakticky nerealizovatelná. Každopádně, co se dostupných informací týče, tak o konstrukci podobné zbraně se nikdy reálně neuvažovalo ani neprobíhal její vývoj.

Odpovědět

a s jakou reproukovateností či směrodatnou

Josef Hrncirik,2014-02-17 17:40:54

odchylkou?

Odpovědět

Meranie

Maroš Štulajter,2014-02-17 13:10:33

Ako sa meral výstupný výkon, resp. energia na NIFe.

Odpovědět


ad měření

Pavel Brož,2014-02-17 22:01:34

Mnohem lépe by uměl toto otázku zodpovědět Vladimír Wagner, z mého pohledu je nejsnazším a také nejprůkaznějším měření toku neutronů, jelikož průměrné energie emitovaných neutronů jsou při prahové energii pro jadernou fúzi dobře známé.

Odpovědět


Jak se měří vyprodukovaná energie

Vladimír Wagner,2014-02-18 08:58:05

Při fúzní reakci vzniká helium a neutrony. Největší část energie odnášejí neutrony, které jsou neutrální a neinteragují s plazmatem. K ohřevu plazmatu tak přispívají heliové ionty, které s plazmatem interagují. Pro informace o vzniklé energii se tak musí detekovat vzniklé neutrony, to je první informace. Druhou je rentgenovské záření vyzařované horkým plazmatem a informující o energii dodané heliovými ionty. Jak rentgenovské záření tak neutrony se na NIF při zážezích detekují.

Odpovědět

chemické lasery z výbuchu či superkumulace

Josef Hrncirik,2014-02-16 17:14:18

Odpovědět


tak tohle už vůbec nehrozí

Pavel Brož,2014-02-16 17:58:22

Těch 192 laserových paprsků se trefuje do dutinky v tzv. hohlraumu o světlosti menší než milimetr, a přitom musí být perfektně synchronizované na časové škále menší než jedna nanosekunda. Dokonce i kdybychom si odmysleli všechny problémy související s prostorovou a časovou synchronizací těch laserových svazků, tak už jen energie výbuchu potřebná pro chemické lasery, která by po konverzi do laserových paprsků byla schopna zažehnout takové množství termonukleárního paliva, že by to odpovídalo síle aspoň jednokilotunové atomové bomby (tj. řádově slabší, než byla ta Hirošimská), tak taková energie primárního výbuchu by vyžadovala o několik řádů více hmotnosti paliva, než kolik by vážila klasická štěpná bomba v roli roznětky termojaderné bomby. Tudy cesta nevede ani náhodou.

Odpovědět

Vedlejším? výsledkem výzkumů NIF bude

Josef Hrncirik,2014-02-16 16:10:59

vyvinutí termonukleární munice zažehnuté alternativními metodami (bez použití štěpných materiálů plutonia či uranu).

Odpovědět


nezlobte se, ale to opravdu nehrozí

Pavel Brož,2014-02-16 17:08:41

Představa, že by jaderná fúze iniciovaná soustavou laserů o velikosti obří laboratoře mohla posloužit jakožto použitelná zbraň - to opravdu určitě ne.

Největší mediální kapitál plynoucí pro NIF z jejich posledního experimentu je v tom, že po tokamaku jde o druhý způsob zažehnutí termojaderné fúze, který docílil na kratičkou dobu parametru Q>1, kde Q je poměr mezi energií krátkodobě vloženou do ohřevu plazmatu a energií vytěženou z reakce. Způsobů docílení fúzní reakce je obecně více, viz např. soupis fúzních experimentů na:

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_fusion_experiments

Jedná se převážně o systémy založené na magnetickém udržení plazmatu (což jsou převážně tokamaky a stelarátory), potom o systémy založeném na inerciálním udržení plazmatu (což jsou laserové systémy, jako je ten v NIF, ale i tzv. z-pinče), a dále systémy založené na inerciálním elektrostatickém udržení plazmatu (např. fúzory). Prvenství NIF je v tom, že je to první systém z té kategorie inerciálního udržení, který dosáhl hodnoty Q>1. Pro zastánce tohoto směru jaderné fúze je jejich výsledek ohromnou vzpruhou, protože až doteď byl výzkum v této větvi měřeno hodnotou Q výrazně pozadu za tou první kategorií.

Odpovědět

Pár poznámek

Vladimír Wagner,2014-02-15 14:52:12

Dovolil bych si pár poznámek k článku a diskuzi. Název je nepravdivý. Protože v tokamacích se k situaci, kdy fúzní reakce vyprodukují více energie, než se potřebovalo na ohřev plazmatu, už dospělo daleko dříve. A předpokládá se, že u tokamaku ITER půjde o řádově více energie. U magnetického udržení tedy dosažení fúze a získávání přebytku energie v samotné plazmě není problém. Jinou věcí je dlouhodobější udržení takového stavu a hlavně zajištění dlouhodobého efektivního fungování tokamaku (v situaci, kdy jsou jednotlivé jeho komponenty a použité materiály vystaveny extrémním podmínkám ať už v oblasti vysokých teplot či intenzit toku neutronů). K vyřešení těchto překážek by měl přispět tokamak ITER a výzkum z jeho pomocí. Poté nás však čeká další nutný krok. Projekt a výstavba zařízení, které produkuje nejen mnohonásobně větší množství energie než je potřeba k ohřátí plazmatu, ale i násobně více, než je potřeba na pokrytí produkce paliva, provoz zařízení a během životnosti i na pokrytí energetických nákladů na vybudování celé elektrárny. Tedy, musíme postavit zařízení, které je schopno produkovat tricium z lithia, konvertovat tepelnou energii na elektřinu a to vše dostatečně efektivně, aby mohla být termojaderná elektrárna ekonomicky konkurenceschopným zařízením k výrobě elektřiny. K tomu by mělo dospět až zařízení DEMO.
Tedy, tokamaky (magnetické udržení) jsou v současnosti opravdu o hodně dále než mikrovýbuchy s pomocí laserů (inerciální udržení). Jaký význam tedy výzkum pomocí NIF (a proč ho právě Američané dělají) má. Správně tu byla zmíněna souvislost s testováním a kontrolou v oblasti ověřování spolehlivosti a fungování termojaderných zbraní. To je opravdu jednou z důležitých částí výzkumu na tomto zařízení. Druhý důvod je, že nikdy nevíme, jestli se jiný typ cesty k termojaderné elektrárně neukáže být v budoucnu efektivnější (i když je nyní zatím daleko vzadu). Třetím důvodem je, že tato cesta je právě ta, která může vést k termojadernému pohonu pro kosmické lodi, ale o tom jsem tady psal podrobně před půl rokem: http://www.osel.cz/index.php?clanek=7031 . V každém případě je pokrok, popsaný v článku, fantastický. Vždyť situace, kterou jsem před půl rokem popisoval v odkazovaném článku, byla skoro o řád horší.

Odpovědět


Petr Jíčínský,2014-02-15 23:39:08

Rád bych znal pravdivou, nikoli polopravdivou odpověď na otázku ziskovosti. Zisk je samozřejmě suma toho, co to ze systému elektrárny (zařízení) odejde po drátech ven.
ITER bude gigantický spotřebič, vlastně ty dráty, co odvádějí z Temelína energii ven budou v ITER fungovat opačně, budou hnát energii tam, čili o zisku nelze mluvit ani v krvavém snu.
Řeší se věci, které nejsou produktivní, ale nechávají se spát věci, jako množivé reaktory, které mohou být řešením na tisíce let dopředu.
Mnohem rozumnější by bylo, kdyby se vůbec nemluvilo o jaderné fúzi jako o zdroji běžně využitelné energie (pominu-li Slunce). Na světě jsou desítky center výzkumu vysokých energií, ale nehrají si na elektrárny. CERN je dobrý příklad.

Odpovědět


Rychlé reaktory a fúze

Vojtěch Kocián,2014-02-16 07:16:59

Rychlé reaktory se docela rozjíždějí v Rusku nebo v Indii a jelikož na západě je to s podporou jaderné energetiky všelijaké, tak se aspoň pouští do rychlých reaktorů v modulárním provedení, což může být také zajímavá cesta. Do pár let by měly být na trhu a pak už záleží hlavně na politicích http://vtm.e15.cz/modularni-atomove-reaktory Rychlé reaktory tedy už jsou nejspíš za fází prvotního vývoje a nastává čas jejich nasazování a vývoje za běhu.

ITER si na elektrárnu hraje, protože jeho hlavní úkol je tu elektrárnu vyvinout. Teoretické poznatky, co z toho vyplynou, jsou spíš bonusem. CERN nemá za úkol nic vyvíjet ale zkoumat (od toho také výzkumné centrum). Zde jsou naopak bonusem vyvinuté praktické aplikace. NIF je zase trochu jiný druh zařízení a to, že zveřejnili dosažení kladné energetické bilance, považuji za logické, i když do toho nezapočítali obrovské ztráty systému. Z vědeckého hlediska je to zajímavý mezník, i když z technického jde o podobný mezník, jako když slavíme kulaté narozeniny.

Odpovědět


Odpověď panu Jičínskému

Vladimír Wagner,2014-02-16 12:44:04

Do značné míry už odpověděl pan Kocián. Takže jen pár doplnění. Co se týká vývoje množivých reaktorů, tak ten ustrnul s dobře známých důvodů v EU a USA. Velmi intenzivní rozvoj probíhá nyní v Rusku, Indii a Číně. Letos mají být spuštěny dva nové rychlé reaktory (BN-800 v Rusku a rychlý reaktor v Kalpakkamu v Indii). To jsou už normální komerční elektrárny a předpokládá se jejich hromadnější stavba, pokud vše půjde dobře (případně vylepšených typů). Podrobněji zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=7383 .Ve vývoji ji řada dalších, hlavně právě v Rusku a v Číně.
Pokud jde o ITER, tak to je opravdu něco jiného než CERN. Jde o vývoj směřující k termojaderné elektrárně. Energetický zisk v něm je takový, že by v principu měl umožňovat produkovat více energie, než do zařízení vkládáme. A pokud by měl vyřešenu otázku přeměny tepelné energie na elektrickou i v podobě elektřiny. Druhá věc je, že zatím je to mezistupeň, který otázku produkce paliva a přeměnu tepelné energie na elektřinu neřeší. DEMO by však už měla být reálná elektrárna. Tedy zařízení, které reálně produkuje elektřinu.
Něco jiného než ITER je NIF, to opravdu studuje principy okolo fúze a využití laserů v této oblasti a není zatím modelem elektrárny (nebo její části) jako ITER nebo DEMO.

Odpovědět


Petr Jíčínský,2014-02-16 14:21:23

Takže ve zkratce se dá napsat to, co jsem již uvedl. Jaderná fúze byla a ještě dlouho bude pouhý spotřebič. Již dlouho je tomu, co lidé přišli na to, že pouhým zapálením uhlí se lokomotiva nepohne a pokud se neřeší, jak vyrobit elektřinu, pak je to stále valník plný doutnajícího uhlí a lokomotiva stále stojí.
Pro pana Kociána. žádný zisk tam není, a to, co udělali v NIF se dá popsat asi takto: snižovali jsme energii pulzu tak dlouho, až to stačilo na článek v časopise. A k tomu jsme spotřebovali energii, kterou spotřebuje okresní město. Já v tom žádný milník nevidím.

Odpovědět


ad p. Petr Jíčínský - uhlí a lokomotiva

Pavel Brož,2014-02-16 15:39:26

Přistoupím-li na Váš příklad s valníkem uhlí a lokomotivou, tak tam je nutné vidět, že zatímco u té lokomotivy bylo jednoduché zapálit uhlí, a složité to spalné teplo převést na mechanickou energii, tak u využití fúzní energie jde o problém přesně opačný – problematika převodu tepelné energie na elektrickou je už velice dobře známa, problémem je umět vyrobit dostatek tepelné energie tou jadernou fúzí. Pokud tedy použiji Váš příklad s uhlím a lokomotivou, je to jako by Stephenson měl postavený parní kotel, písty, ojnice, šoupátka, ventily, atd., ale neuměl by zapálit uhlí v tendru. A to ne, protože by byl nešika, ale proto, že by to uhlí mělo enormně velkou zápalnou teplotu. Veškeré pokusy zapálit uhlí by končily tím, že uhlí by se dařilo udržet doutnající jen pár vteřin, poté by zhaslo.

Tak přesně o tom je celá ta snaha o zvládnutí fúzní reakce. To není o těch šoupátkách a ventilech a ojnicích, kdepak, ačkoliv i zde se dají očekávat mnohé problémy pramenící minimálně už z toho, že materiály a konstrukce budou muset být schopné udržitelného provozu v podmínkách velkého radiačního namáhání. Každopádně ale pokud by Stephenson byl v situaci, kdy by to uhlí uměl zapálit vždycky jenom na těch několik vteřin, tak by bylo bezesporu předčasné pokoušet se ty kratičké záblesky spalné energie převádět ihned na pohyb kol lokomotivy.

Umím si představit, že zatímco Stephenson by se snažil problém zapálení uhlí vyřešit jakožto nezbytný předstupeň pro využití energie v něm uložené, tak by po celou tu dobu slyšel posměšky, že koňské povozy zvládají tahat i bez komplikovaného a drahého výzkumu. Osobně nepochybuji, že lidstvo tu fúzní reakci nakonec dotáhne až do podoby konkurence schopných zdrojů elektrické energie, i když nevěřím tomu, že to bude za mého života. Věřím tomu proto, že mnohé jiné, zdánlivě naprosto šílené projekty, jako byl třeba projekt Manhattan či přistání člověka na Měsíci, dosáhly nakonec svého cíle. A také si myslím, že existuje korelace mezi délkou toho kterého projektu a politickými okolnostmi, za kterých probíhá – projekt Manhattan probíhal za válečného stavu a byl silně motivován tím, aby druhá strana nezískala dříve ničivou zbraň, s jejíž pomocí by vyhrála válku. Projekt přistání člověka na Měsíci probíhal za sice mírového stavu, nicméně v době probíhající studené války, kdy v sázce byla technologická prestiž jedné či druhé velmoci. Projekt ITER probíhá v době po skončení studené války, za kooperace mnoha participujících států, tedy v prostředí ideálním pro rozvoj mohutné byrokracie zpomalující jakýkoliv pokrok. Takže to holt ještě nějakou dobu potrvá.

Odpovědět

Numerická simulace přechodu imploze do

Josef Hrncirik,2014-02-15 06:00:46

exploze je zcela nezbytná k projekci a zdokonalování jaderných (neutronových a elektromagnetických) a termonukleárních zbraní, zejména pro zmenšování ráže a zvyšování ničivého účinku. Celé se to nazývá vývoj jaderné fúze a paliva.

Odpovědět

% využití paliva v tomto přímotopu raději neuvedli

Josef Hrncirik,2014-02-15 00:30:56

Odpovědět

to Petr Jičinský

Martin Vajsar,2014-02-15 00:29:44

Přehnané představy? Nikoliv, jen jsem si o věci samé něco přečetl :)

"The facility is funded by the U.S. Department of Energy’s National Nuclear Security Administration (NNSA) and is a key element of NNSA’s Stockpile Stewardship Program to maintain the reliability and safety of the U.S. nuclear deterrent without full-scale testing."

Zdroj: https://lasers.llnl.gov/about/

Car bomba nebyla použita v maximální konfiguraci ze dvou důvodů: polovina výkonu z celkové 100 Mt konfigurace by byla dosažena štěpením uranu, takže celkové množství spadu by bylo drtivé. To nad vlastním územím nechtěl snad ani Chruščov (vědci do toho tenkrát nemohli zas tak moc mluvit). A za druhé, při použití 100 Mt verze bomby by posádka letadla neměla šanci vyváznout živá (už tak její přežití záviselo na tom, že padák bude fungovat bezchybně).

Z vojenského hlediska byla Car bomba naprosto nepoužitelná. Neexistovalo letadlo, schopné ji dopravit nad území protivníka, a ráže byla zbytečně velká. Američani se ani nepokoušeli vyvinout ráži větší než 25 Mt, i když by to nepochybně uměli. (Teller například tvrdil, že jednotlivé stupně termojaderné bomby lze skládat v podstatě neomezeně a sestavit tak libovolně mohutnou ráži. Spekulovalo se o gigatunách.) Vědci totiž žádnou velkou averzi k ničení planety nevykazovali ani v USA, ani v SSSR - kdo myslíte, že všechny ty typy megatunových bomb (a že jich je) navrhoval? A kdo vymyslel a publikoval (ovšem bohudíky nikdy nesestrojil) kobaltovou bombu? Nějaký generál? Ne, Leó Szilárd, americký fyzik.

Odpovědět


Kobaltová bomba: reakce na příspěvek Martin Vajsar

Petr Soukup1,2014-02-21 15:59:12

Z podtextu konce vašeho příspěvku nabývám pocit, že Leo Szilárd vyvíjel, prosazoval nebo snad vážně uvažoval o sestrojení kobaltové bomby. Ale pokud je mi z většiny dostupných zdrojů známo, tak pouze s nadsázkou zmínil její koncept - ne proto, že by měla být sestrojena, ale proto, aby upozornil na fakt, že se v principu blížila doba, kdy podle něj bude možné sestrojit jadernou zbran, která by byla teoreticky schopná zničit veškerý život na Zemi nebo její povrch na dlouhou dobu učinit neobyvatelný. Tento závěr byl ovšem později zpochybněn, např. jeden zdroj uvádí, že k realizaci takového plánu by bylo potřeba rozptýlit á minimálně 500 tun kobaltového spadu rovnoměrně po většině zemského povrchu - záležitost prakticky nerealizovatelná. Každopádně, co se dostupných informací týče, tak o konstrukci podobné zbraně se nikdy reálně neuvažovalo ani neprobíhal její vývoj.

Zdroj např: http://en.wikipedia.org/wiki/Cobalt_bomb nebo
https://www.princeton.edu/~achaney/tmve/wiki100k/docs/Cobalt_bomb.html

Odpovědět

Opravdu ryzí optimismus

Pavel Foltán,2014-02-14 19:46:24

čiší z vašich příspěvků. Vy jste pánové všichni do jednoho atomoví fyzici? Nemohu se zbavit pocitu, že z tohoto stavu máte opravdu nelíčenou radost, že se v tom přímo rochníte.
Než pomáhat Řecku, nebo chtít olympiádu v Praze (nápad hodný opravdu chorého mozku), tak budu raději do smrti přispívat na to perpetuum mobile. Asi stejně dobrý nápad.
Kolik vynálezů bylo už realizováno navzdory dokazování o jejich naprosté nemožnosti? I naděje stojí za investici, i slepé uličky je nutno se pokoušet projít.

Odpovědět


Jc Bill,2014-02-14 19:55:55

A nebo je tu alternativní možnost... chvilka napětí... že se snažíme tristní situaci alespoň učinit snesitelnou lehkým vtipem.

Odpovědět


Jc Bill,2014-02-15 00:43:04

Ale popravdě, jsem optimista, jen ta cesta asi bude muset vést jinudy.

Odpovědět

no nevim

Tomáš Hluska,2014-02-14 16:23:31

ale nejedna se spise o ucinnost vyssi nez 1 v pripade laseru? Pokud vim, tak v pripade magnetickeho udrzeni uz se to kdysi povedlo, ne?

Odpovědět

Stavba perpetum mobile je proti tomu projekt

Jaroslav Santner,2014-02-14 15:52:46

s daleko menšími riziky, i když všichni víme, že cíle nebude nikdy dosaženo. V tomto případě se ještě stále daří veřejnost a poskytovatele grantů přesvědčit, že nastává pokrok. Zatím, stejně jako před 20 léty víme, že se to dá zažehnout. Účinnost se limitně blíží nule, protože její výpočet jen marketingovým trikem. Pokud je to jen jedno procento z energie vyslané lasery na zažehnutí, po odpočtu ztrát po cestě elektrárna - puls laseru nasbíráme tolik ztrát, že bychom na rozsvícení každé úsporné žárovky spálili tunu uhlí. Positivum vidím v tom, že opět víme, kudy cesta nevede.

Odpovědět


Petr Jíčínský,2014-02-14 18:03:43

Stále nechápu, kdo má nesmírný zájem na udržení snu o jaderné fúzi. Množivé reaktory jsou mnohem reálnější, ale tam se peníze moc necopu. Připomíná mi to oteplovací sektu, která dokáže na mánii jen vytřískat peníze. Snižovat a optimalizovat energii pulzu tak, aby byla k zapálení co nejnižší je komedie. Je o jako z antihmotou, jasně, že se dá vyrobit, ale izolovat ji od okolí je energetické harakiri, k výzkumu je to dobré, ale fúzní reaktor je stejný nesmysl jako antihmotový. Nemám nic proti výzkumu fúze, ale takový stavějící se ITER by zaplatil dluhy Řecka a ještě by zbylo na Olympijské hry v Praze :-)

Odpovědět


Jc Bill,2014-02-14 18:19:55

Jsem podobně optimistický, co se týče energetického využití. Přecejenom zatím existující funkční reaktory jsou neprakticky velké a horké a snaha udělat to stejně v menším... Doufám alespoň, že přidružená vědecko-technická aktivita bude mít nějaké vedlejší přínosy v materiálech a tak.

Odpovědět


Já bych se o granty NIF tolik nebál

Martin Vajsar,2014-02-14 20:15:58

National Ignition Facility, pokud vím, nebyl postaven primárně k tomu, aby zkoumal fúzní elektrárny, ale aby americká armáda mohla udržovat a vyvíjet termonukleární zbraně i bez skutečných jaderných zkoušek. Tohle je jen takový PR melouch. ;-)

Odpovědět


to Martin Vajsar

Petr Jíčínský,2014-02-14 20:51:48

Myslím, že máte přehnané představy. Poslední test nejsilnější nadzemní jaderné bomby (Car) ukázal, že vědci mají spíše strach, než nadšení pro ničení planety (tehdy byl odepsán plánovaný výkon a bomba pro test degradována) Nevím, jestli jsou američtí vědci šílenější, ale počítám, že k likvidaci planety mají stejné postoje jako tehdy sovětští.

Odpovědět


Michael Galia,2014-02-14 22:58:55

Petr Jíčínský
Cituji: "Nemám nic proti výzkumu fúze, ale takový stavějící se ITER by zaplatil dluhy Řecka a ještě by zbylo na Olympijské hry v Praze :-)"

Z veřejných zdrojů lze celkem snadno zjistit, že ITER má stát 10 mld. €, zatímco dluh Řecka je 340 mld €. Navíc je to mezinárodní projekt, kdy na celou EU připadá asi půlka rozpočtu.

Odpovědět


to Michael Galia

Petr Jíčínský,2014-02-14 23:07:45

Z veřejných rozpočtů bylo také možno zjistit, že Řecko dlužilo při vstupu do EU daleko více, než deklarovalo, což věděli všichni. Euro dluh jen (úmyslně) astronomicky navýšilo, obdobně jako v jiných zemích (Kypr, Slovinsko).
Dále je možno zjistit, že jakýkoli plánovaný rozpočet vědeckých komplexů, zejména CERNu, musel být opět značně navýšen oproti projektu. Takže váš pokus o účetní závěrku považuji za zcela mimo realitu.

Odpovědět


Náklady

David Literák,2014-02-15 00:27:38

Pokud uvažujeme ekonomicky - ty peníze se zapálí v reaktoru, ani se nesnaží fúzovat jejich atomy ... ty peníze se dají ze něčí práci a za zboží jiných, tudíž cpát je do shnilé díry na jihu evropy přinese mnohem menší užitek, než práce na těchto projektech a k tomu ten bonus, že na to třeba kápnou ...

Odpovědět

Palo Priezvisko,2014-02-14 11:37:19

kolko % z paliva sa podari premenit? nepomohlo by uz po zazehnuti reakcie skratka dodat viac paliva?

Odpovědět

aby to fungovalo alespoň jko teplárna, tak při

Josef Hrncirik,2014-02-14 09:20:12

účinnosti laserů 1% musí být čistý zisk energie cca 150x tj. pouhých 15000%.

Odpovědět

vyrobit energii pro laser vyžaduje cca 2,5 x více

Josef Hrncirik,2014-02-13 20:24:27

energie v palivu (technický tepelný cyklus). Aby se fúze mohla technicky bez čistého zisku udržet, musela by nutně uvolnit celkem min. 2,5 více tepla než šlo do zážehu tj. čistý zisk musí být 150 %, hrubý 250% .
Koeficient 1,9 je tedy nejspíš jen klamavá reklama vzniklá ze zisku 0,9/1 v zážehu. Klamal bych stejně.

Odpovědět


A to je ještě idealizovaný případ

Vojtěch Kocián,2014-02-14 07:40:01

Vzhledem k účinnosti těch pulsních laserů to bude ještě mnohem horší. Na konci článku je napsáno, že jde jen o jedno procento energie potřebné na jejich nabití.
Ale těší mě fakt, že se to aspoň trochu hýbe.

Odpovědět

Mylný dojem

Petr Jíčínský,2014-02-13 18:27:39

V článku jsou hrubé nepřesnosti, zejména věta "První laboratorní jaderná fúze s čistým ziskem energie po století snah" není pravdivá. Čistý zisk je čistý zisk. Tento nepatrný hrubý zisk očesaný o brutální energii do elektromagnetických polí dává čistou ztrátu. A je úplně jedno, jak se vstupní energie rozpočítá, čistý zisk tu nikdy nebyl a ještě dlouho nebude. Takže po sto letech stále čekáni.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace