Budeme bombardovat asteroid?  
Jak čelit nečekané hrozbě v podobě asteroidu na kolizní dráze se Zemí? Vědci sice neustále sledují oblohu, aby hledali potenciálně nebezpečné objekty a může nás uklidňovat to, že zatím nevíme o žádném velkém objektu, který by nás mohl ohrozit. Menším srážkám – jako třeba té, která vloni zasáhla ruský Čeljabinsk se nevyhneme, ale je možné, že za pár let se objeví větší objekt, který bude na kolizní dráze s naší planetou.


 

Jak zachránit náš domov když s takovým úkolem nemáme žádné zkušenosti? Zapomeňme na hollywoodské výmysly typu Armageddon, nejjednodušší by bylo do smrtonosného asteroidu ve správnou chvíli bouchnout ze strany a vychýlit ho z kurzu. Jenže ani s tím lidstvo žádné praktické zkušenosti nemá. Asi všichni uznají, že takto důležitá technologie by se měla před ostrým použitím minimálně otestovat v menších podmínkách.


 

Zvětšit obrázek
Binární asteroid Didymos Zdroj: http://www.esa.int/

Evropští a američtí vědci proto vymysleli misi AIDA (Asteroid Impact & Deflection Assessment). Celá mise se má skládat ze dvou na sobě nezávislých družic, které sice budou vzájemně spolupracovat, ale pokud by jedna z nich selhala, nemělo by to znamenat konec mise. Jedna sonda určitě nezvládne všechny úkoly, ale minimálně část. Cílem sond má být asteroid 65803 Didymos, což je jeden z mála duálních asteroidů. Tvoří jej dva asteroidy – větší o průměru 800 metrů a menší o průměru 150 metrů. Obě tělesa obíhají kolem společného těžiště ve vzdálenosti cca. jednoho kilometru.
Americká NASA by měla postavit družici DART (Double Asteroid Redirect Test), která bude mít kromě jiných úkolů na starosti i nejatraktivnější součást mise – rychlostí cca. 6 km/s by měla narazit do menšího asteroidu. Evropská sonda AIM (Asteroid Impact Monitor) bude monitorovat nejen samotnou srážku, ale hlavně to, co se bude dít po ní. AIM změří, jak se po nárazu změnila oběžná dráha zasaženého asteroidu.

 

Zvětšit obrázek
Umělecká představa nárazu sondy DART do asteroidu. Zdroj: http://www.ancient-code.com/

Změna zřejmě nebude velká – poměr hmotností obou těles bude hovořit výrazně pro asteroid, ale i tak by mohla přinést mnoho informací o tom, jak by se v budoucnu daly nebezpečné asteroidy odklánět. Obecně platí, že čím dříve by k odchýlení nebezpečného asteroidu z kolizní dráhy došlo tím menší „šťouchnutí“ by bylo potřeba. S předstihem několika let stačí jen drobné vychýlení z kurzu. Je to podobné, jako když střílíte pistolí – pokud stojíte od terče jeden metr a uhnete zbraní o pár stupňů do strany, stejně jej trefíte, ale pokud jste od terče sto metrů, tak při stejné odchylce zbraně minete terč o několik metrů.
Mise AIDA by kromě výše popsaným znalostí ohledně odklánění asteroidů přinesla i mnoho dalších poznatků o asteroidech – především bychom mohli prozkoumat jejich vnitřní strukturu, včetně chemického složení podpovrchových vrstev.
Na závěr našeho článku je potřeba poznamenat důležitou věc – celá mise AIDA zatím nebyla schválená. Jedná se pouze o studii, která bude muset projít schvalovacím procesem obou zúčastněných kosmických agentur. Pokud mise dostane zelenou, měla by odstartovat v roce 2019, přičemž k asteroidu Didymos dorazí o 3 roky později. Vzhledem k době, která je potřeba na stavbu kosmické sondy už je nejvyšší čas. Doufejme tedy, že se nad projektem nezavře voda.

 

 

Zdroje informací:
http://www.astro.cz/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/11249276-3-eng-GB/AIDA_mission_concept.gif
http://www.esa.int/…/10255310-2-eng-GB/Didymos_with_its_moon.jpg
http://www.ancient-code.com/…asteroid-deflection-concept-nasa-esa-670×440-130119.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz


 

Autor: Dušan Majer
Datum: 25.09.2014 15:45
Tisk článku

Související články:

Pravděpodobnost zásahu Země Apophisem v roce 2068 se zvýšila     Autor: Stanislav Mihulka (15.11.2020)
Báječný stroj na hvězdný prach vyrábí mraky pozoruhodných nanočástic     Autor: Stanislav Mihulka (20.04.2019)
Tvrdší oříšek: Asteroidy jsou odolnější, než se původně zdálo     Autor: Stanislav Mihulka (04.03.2019)
Pokud by Zemi hrozila srážka s asteroidem, tak NASA má plán     Autor: Stanislav Mihulka (23.06.2018)
Ochrání Zemi HAMMER, kladivo na rychlé asteroidy?     Autor: Stanislav Mihulka (22.03.2018)



Diskuze:

Myslím, že nejde ani tak o to jestli je to jde

Jenda Krynický,2014-09-29 14:42:02

ale spíš jestli to má smysl. Úniková rychlost na Měsíci je nějakých chabých 2,4km/s u povrchu, v rozumné vzdálenosti od něj bude ještě menší a na nějakou takovou rychlost byste ten asteroid musel zpomalit, aby u Měsíce zůstal a z té byste ho zase musel urychlovat a nejspíš by tam dlouho nevydržel a Země by si ho buď přitáhla nebo ho vystrčila pryč.
Když už tak by dávalo smysl ho navést a stabilizovat na nějaké oběžné dráze kolem Země a tam už se nejspíš nějaké takové kamení najde.

Odpovědět

Projekty na stiahnutie malých asteroidov

Anton Matejov,2014-09-25 22:38:43

na obežnú dráhu Mesiaca sú, ale rátajú s malými asteroidmi.Môžeš si tie projekty aj vygoogliť. Tie malé aj tak zhoria v našej atmosfére, alebo nemajú potencional narobiť až tak rozsiahle škody.
Ale my musíme rátať najmä s tými väčšími asteroidami napríklad nad kilometer. Musíš zobrať v úvahu, že naša Zem sa pohybuje neakou rýchlosťou okolo Slnka. Impaktom hroziaci asteroid sa tiež pohybuje, ale po inej dráhe a inou rýchlosťou. Kolízia hrozí pretnutím dráh v čase x!
Druhá varianta je že gravitácia našej Zeme asteroidu tú dráhu pozmení na kolíznu.
Ďalej tiež musíš rátať, že niečo, alebo neaký mechanizmus môže danému asteroidu počas cesty nečakane pozmeniť dráhu! Preto astronómovia viac píšu o pravdepodobnosti zrážky.
Teda my sa musíme snažiť aspoň zavčasu vychýliť dráhu asteroida aby v čase X minul možnú kolíznu dráhu. Už vôbec je pramálo možné ešte rozmýšľať kdesi ukotviť asteroid na obežnej dráhe Mesiaca, ktorý aj môže byť v čase možnej zrážky niekde na opačnej strane Zeme. Musíš rátať že všetke telesa sa pohybujú. Asteroid má veľkú kinetickú energiu.
Iba v špeciálnych prípadov by šlo pozmeniť dráhu asteroida aby sa dala využiť gravitácia Mesiaca, alebo sa zrazil s Mesiacom.
Ale zariskuješ si s osudom ľudstva a planéty Zem.

Odpovědět


Vojtěch Kocián,2014-09-26 07:49:15

Ano, v plánu je přitáhnout relativně bezpečný asteroid. Ale i takový by teoreticky mohl posloužit. Kámen o průměru 5 metrů bude mít hmotnost kolem 150 tun, což jsou tuny, které nemusíme tahat ze Země. Jestli se to vyplatí, prozatím těžko říct. Kdyby se omylem tefil do Země, zřejmě by nezpůsobil příliš velké škody, ale při vzájemné rychlosti 10 až 20 km/s může odklonit mnohonásobně větší kousek, který by už nebezpečný byl a kotvit takový u Měsíce by byl se současnými technologiemi hazard.

Odpovědět


Marek Šarmír,2014-09-26 21:18:26

Je mi jasné, že v prípade neskorého objavenia telesa na kolíznej dráhe so Zemou daný asteroid moc nepomôže. Myslel som skôr na variantu, že vieme o danom telese dostatočný čas dopredu, aby sme mohli zrážku naplánovať. V dostatočnej vzdialenosti stačí aj malé vychýlenie, aby sa zrážke zabránilo. Ako píše pán Kocián problém je s umiestnením pohonného zariadenia. Práve preto som písal o vybratí najvhodnejšieho v rozumnom dosahu. Ostatné veci okolo ovládania a potrebných technológií sú momentálne mimo mojich súčasných vedomostí, preto som sa pýtal.

Odpovědět

Asteroid

Marek Šarmír,2014-09-25 17:04:15

Neviem nakolko je to reálne, ale možno by bolo z hladiska ochrany Zeme pred vesmírnymi telesami vhodné zvážiť pokus o zachytenie nejakého asteroidu s určitým vypočítaným priemerom, zložením, príp. rýchlosťou a umiestniť ho pomocou nejakej pohonnej jednotky na obežnú dráhu Mesiaca (pre prípad, že by sa niečo pokašlalo, náraz by schytal Mesiac namiesto Zeme) a v prípade hroziacej kolízie by sa vyslal v ústrety blížiacemu sa telesu. Otázka je či by to bolo vykonatelné za rozumnú cenu a so súčasnými technológiami.

Odpovědět


Vojtěch Kocián,2014-09-25 22:20:07

Přitažení malého asteroidu na měsíční orbitu je v plánu. Včetně jeho průzkumu lidskou posádkou. Pokud jde o jeho využití jako projektilu, tak bude záležet na tom, jestli bude konstrukčně složitější na něj přimontovat motory, palivové nádrže, řídící systém a to všechno na nehomogenním tělese nepravidelného tvaru přímo v kosmu nebo všechno zkonstruovat přímo na Zemi a pak se značnými náklady vystřelit přímo k hrozbě. Snad na zhodnocení možností během průzkumu nezapomenou. Do té doby těžko říct, jak by se takový "okřídlený" balvan choval.

V každém případě je fajn, že se tím začaly vesmírné organizace vážněji zabývat. Blízké průzkumy asteroidů a komet tomu umetají cestu, ale současná doba překotnému vývoji nenahrává.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace