Zvětšit obrázek

Cerebellum pod laloky mozkové kůry. Kredit: Life Science Databases

Ve stínu týlních laloků velkolepých mezkových hemisfér se krčí cerebellum, tedy mozeček. Člověk ani nemusí být věhlasný mozkový specialista, aby ze samotného názvu odhadl, že mozeček nebude právě dominantní strukturou mozku. Ve skutečnosti bývá mozeček považován za zajímavou strukturu ne zcela jasných funkcí, která ovšem není životně důležitá. Podle toho, co jsme doposud věděli, mozeček zajišťuje koordinaci jemných a přesných pohybů, udržování rovnováhy a ovlivňuje poznávací funkce i řeč. Poškození mozečku vyvolává stavy podobné opilosti, ať už jde o zpomalení pohybu, myšlení anebo řeči. Pohled na mozeček a jeho význam se teď ale mění.

Zvětšit obrázek

Robert Barton. Kredit: Durham University.

Podle Roberta Bartona z Durhamské univerzity a Chrise Vendittiho z Univerzity v Readingu hraje mozeček podle všeho velmi významnou roli v evoluci primátů a ještě významnější v evoluci lidské linie a našich nejbližších příbuzných opičáků. Mozečku stále ještě příliš nerozumíme, ale jeho funkce jsou asi mnohem pestřejší než jsme si mysleli. Lidský mozeček je sice doopravdy docela malý, jenže ve skutečnosti obsahuje kolem 70 miliard neuronů (včetně podivuhodných Purkyňových buněk), tedy několikrát více, než kolik jich je v mozkové kůře. Barton s Vendittim podotýkají, že nikdo netuší, k čemu všemu jsou, ale že asi budou důležité.

Zvětšit obrázek

Základní struktura lidského mozečku. Kredit: Nrets, Wikimedia Commons.

Ústřední pozici ve výzkumu lidského mozku si už dávno uzurpovala mozková kůra. Všechny totiž fascinuje svojí velikostí. Nafouknutí mozkové kůry lidského mozku vskutku nelze přehlédnout. A co je velké, to přece musí být nesmírně důležité. Jenže podle Bartona s Vendittim velikost mozkové kůry do značné míry souvisí s velikostí těla. Dejme tomu takoví vorvani mají mozkovou kůru objemnější nežli my a nikoho to zase tak moc nešokuje.

Zvětšit obrázek

Purkyňova buňka. Kredit: University of California, Wikimedia Commons.

Jenže s mozečkem je to trochu jiné. Porovnání velikostí mozečků mezi primáty ukazuje, že se v jednotlivých liniích opičáků mozečky postupně zvětšují, lidskou linii z toho samozřejmě nevyjímaje. Mozeček se přitom zvětšuje nejen absolutně, ale také v poměru vůči mozkové kůře. Sklony ke zvětšování mozečku se podle všeho objevily už na samotném počátku evoluce primátů, ale v linii velkých opů, která vede i k nám, tyhle sklony pořádně nabraly na obrátkách.

Barton s Vendittim jsou přesvědčeni, že mozeček hraje stěžejní roli v časovém uspořádání komplexního chování, které vyžaduje koordinaci spousty detailních pohybů. Mozečky se tedy mohly významně uplatňovat při vymýšlení, vyrábění a také používání nástrojů, podobnou koordinaci ale vyžaduje třeba i řeč. Zdá se, tudíž že by evoluce mozečku mohla být klíčová pro rozvoj technické inteligence a schopnosti řeči. Nenápadný mozeček je stále do jisté míry záhadou, jako ostatně celý mozek. Teď ale určitě bude pod větším dohledem zvídavých odborníků.

Video:  The Cerebellum - UBC Flexible Learning. Kredit: UBC Medicine, MedIT Educational Media.

Video: Cerebellum. Kredit: khanacademymedicine.

Literatura

Cell Press News 2. 10. 2014, Current Biology online 2. 10. 2013.