Tmavnutí ledu v Grónsku je dílem slepnoucích satelitních přístrojů  
Další dobrá zpráva pro ty, kteří se obávají globálního oteplování a špatná pro ty, které by více mrzel nástup cyklicky se opakujícího údobí chladu malé doby ledové.

 

Antarktický kontinent měl podle prognóz hladinu oceánu zvyšovat. Ve sutečnosti ji snižoval a to o 0,23 milimetrů za rok (Journal of Glaciology, 2015) Kredit foto: Wikimedia Commons)
Antarktický kontinent měl podle prognóz hladinu oceánu zvyšovat. Ve skutečnosti ji snižoval a to o 0,23 milimetrů za rok (Journal of Glaciology, 2015) Kredit foto: Wikimedia Commons)

Tomuto týdnu se začíná přezdívat týden klimatologických blamáží. Nejprve parta glaciologa Jay Zwally, z NASA Goddard Space Flight Center usvědčila Mezivládní panel pro změnu klimatu, že jejich prohlášení o úbytku pevninského ledu v Antarktidě je v rozporu s realitou. „Jižní“ přehmat se expertům IPCC přihodil tím, že ve svých modelech kladli příliš velkou váhu poznatkům pocházejícím jen z části Antarktidy (Antarktického poloostrova, Ledovců Thwaites a Pine).

ay Zwally, glaciolog: „Z měření z let 1992 až 2008 vyplývá, že ledu v Antarktidě přibývá.“ (Kredit: NASA)
ay Zwally, glaciolog: „Z měření z let 1992 až 2008 vyplývá, že ledu v Antarktidě přibývá.“ (Kredit: NASA)

Když nyní američtí glaciologové vzali v úvahu celou oblast, tak jim data z evropského dálkového průzkumu Země ERS a americkho NASA Ice (ICESat), dala reálnější představu o tamním dění. Dopočítali se nárůstu ledu a proto Antarktida nemohla zvyšovat hladinu oceánu, jak se tvrdilo, ale akumulace tamního ledu zajistila opak – hladinu snižovala. 

Na opačné straně světa se nyní provaluje další IPCC přehmat. Ten se týká Grónska. Dnes má tento kout Země, kdysi nazvaný zeleným, 85 % povrchu pod ledem a zmrzlá plocha zabírá téměř dva miliony km2. Po  Antarktickém ledovci, kterého se týkala ta první zmínka, je tento grónský, hned druhým největším na světě. Proto se také bez albeda jeho povrchu, žádná vážně míněná vize změny klimatu, neobejde.

 

 

Albedo je pojem z latinského albus (bílý), ale dnes se tím míní míra odrazivosti povrchu. Udává poměr odraženého elektromagnetického záření z toho co na povrch dopadá. Výsledkem je procentický údaj od 0 do 100 %. U čerstvého sněhu je jeho hodnota například až 90 %.

Grónsko s ledovcem starým 110 000 let má  podle prognózy následkem spadu nečistot produkovaných lidmi, začít tát stále rychleji. Jeho 2 850 000 kilometrů krychlových ledu má nezvykle rychle zvýšit hladinu v oceánech (až o 7 metrů). (Kredit: Connormah, Wikipedia)
Grónsko s ledovcem starým 110 000 let má podle prognózy následkem spadu nečistot produkovaných lidmi, začít tát stále rychleji. Jeho 2 850 000 kilometrů krychlových ledu má nezvykle rychle zvýšit hladinu v oceánech (až o 7 metrů). (Kredit: Connormah, Wikipedia)
Vyřezávání vzorků ledu v Grónsku. (Kredit: Ch. Polashenski)
Vyřezávání vzorků ledu v Grónsku. (Kredit: Ch. Polashenski)

Albedo grónského sněhu a ledu, díky jeho velké ploše,  hraje v tepelné bilanci matičky Země vysokou kartou. Výrazně se podílí na tom, kolik „tepla“ přicházejícího ze Slunce, pošleme zpět do kosmu. Berou to v úvahu jak ti, co formulují globální oteplování, tak  i předpovídači změn hladin oceánů.

 

 

Chris Polashenski z University of Maryland s partou osmi svých kolegů nyní upozornil na  lapsus týkající se většiny dlouhodobých prognóz vývoje klimatu, protože  vychází z modelování  při němž kalkuluje s daty satelitního měření albeda na severní polokouli. Ta od roku 2001 deklarují v Grónsku nebývalý pokles. Jak na ploše s čerstvým sněhem, tak na letitém ledovém povrchu. Klimatologové tuto změnu vysvětlují jako podpis lidské činnosti a dílo sazí a jiných prachových nečistot, kterých produkujeme stále více a více. Proto prý povrch ledovců tmavne, a celé Grónsko přestává jako výkonný „chladič“ Země fungovat. Hrozit nám z toho má neuvěřitelně rychlý nástup tání ledovců a na mnoha místech potopy.

 

Polashenskiho dočasná laboratoř. (Kredit: Snowstar 2014)
Polashenskiho dočasná laboratoř. (Kredit: Snowstar 2014)

 

Jenže!

Geofyzikům z provedených měření snížení Albeda v důsledku spadu nečistot v Grónsku vyšlo, že jde o nepatrné změny, které v číselné podobě spadají až na třetí desetinné místo (průměr 0,003). Klimatičtí prognostici ale operuji se snížením albeda vypočteným z dat, která na zem posílají satelity a podlel nich znečištění má na svědomí změny albeda o řád jiný (0,01-0,02).

Profesor Chris Polashenski, geofyzik: „Klimatologům se do výpočtů vetřel šotek. Postupné slepnutí přístrojů považovali za zvyšující se znečištění grónského sněhu.“ (Kredit: Cold Regions Research and Engineering Laboratory)
Profesor Chris Polashenski, geofyzik: „Klimatologům se do výpočtů vetřel šotek. Postupné slepnutí přístrojů považovali za zvyšující se znečištění grónského sněhu.“ (Kredit: Cold Regions Research and Engineering Laboratory)

Pokud se ale změna odrazivosti, kterou signalizují satelity, s přesnějším měřením laboratorní technikou (ze skutečně odebraných vzorků), tak markantně rozchází, pak je na rychlém tmavnutí sněhu a ledu, něco špatně.

 


Polashenski se nad problémem zamyslel s osmi experty na satelitní techniku z  Goddardova centra vesmírných letů. Specialisté z pracovišť Cryospheric Sciences Laboratory, SGT, Inc., Craig Technologies, a Science Systems and Applications, Inc. Měli problematiku přístrojů na dálkový monitoring Země v malíčku a ti společně se spolupracujícími výzkumníky z Dartmouth College, University of New Hampshire,  University of Michigan, Hanover High School, University of Wisconsin-Madison a Duke University, dospěli k závěru, že klimatologové počítají s něčím, co má se sazemi a dalším nepořádkem, společného jen málo.

 

MODIS, pravděpodobný viník chybných předpovědí. (Kredit NASA)
MODIS, pravděpodobný viník chybných předpovědí. (Kredit NASA)

 

Viníkem pozorovaných změn spektrálního posunu a ztráty odrazivosti, je totiž technika. Konkrétně MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer), hlavní přístroj satelitů Terra (původně označované jako EOS AM-1) a Aqua (původně EOS PM-1).  Spektroradiometry, tak jako jiná optika, postupně „slepnou“ a tak se jim sněhový povrch z oběžné dráhy Země jeví stále tmavší a tmavší.

 

Chybně stanovené albedo povrchu Grónska - největšího ostrova na světě, zatížilo předpověď vývoje zemského klimatu ve prospěch alarmistických závěrů. (Kredit: Eric Gaba, Wikimedia Commons)
Chybně stanovené albedo povrchu Grónska - největšího ostrova na světě, zatížilo předpověď vývoje zemského klimatu ve prospěch alarmistických závěrů. (Kredit: Eric Gaba, Wikimedia Commons)

Z publikace zveřejněné v nejnovějším čísle vědeckého časopisu Geophysical Research Letters vyplývá, že klimatické modely pracují se špatnými vstupními údaji. Neberou v úvahu degradaci senzorů a s potřebnou korekcí dat nepočítají.

 

 

 

 

Literatura
Polashenski, C. M., J. E. Dibb, M. G. Flanner, J. Y. Chen, Z. R. Courville, A. M. Lai, J. J. Schauer, M. M. Shafer, and M. Bergin (2015):

Neither dust nor black carbon causing apparent albedo decline in Greenland's dry snow zone; implications for MODIS C5 surface reflectance

Geophys. Research Lett., 42

doi:10.1002/2015GL065912.

Zwally, H. Jay ; Li, Jun ; Robbins, John W. ; Saba, Jack L. ; Yi, Donghui ; Brenner, Anita C. (2015):
Mass gains of the Antarctic ice sheet exceed losses Journal of GlaciologyDOI: http://dx.doi.org/10.3189/2015JoG15J071

Datum: 03.11.2015
Tisk článku

Související články:

Severozápadní cesta mezi Atlantikem a Pacifikem netaje, jak by měla     Autor: Josef Pazdera (03.10.2015)
Závěr studie NASA je v rozporu s tvrzením IPCC     Autor: Josef Pazdera (01.11.2015)
Klimatičtí inženýři navrhují ochlazovat planetu diamantovým prachem     Autor: Stanislav Mihulka (02.11.2015)



Diskuze:

Hm

Jan Juránek,2015-11-05 20:25:34

Dobry den,
I ja pridam svuj nazor k temto klimatickym zmenam...myslim si, ze i kdyz tento clanek vypovida o nejake procentualni chybe mereni, je nezbytne si uvedomit, ze clovek jako tvor, ma nejdrastictejsi vliv na vyvoj klimatu. V hlave mi lezi treba harvestry, ktere tezi lesy jako na bezicim pase. Obecne, masova likvidace lesu a pralesu a veskere flory (rust mest) se jiste musi nekde projevit. I kdyz treba led roste, jsou mista kde vznikaji pouste. Myslim si, ze veskere toto deni prispiva k extremnim teplotnim rozdilum v danem miste (den/noc). Tudiz pustoseni krajiny.

Odpovědět


Re: Hm

Jan Juránek,2015-11-05 20:38:11

A celkove k destabilizaci pocasi.

Odpovědět


Re: Hm

Josef Šoltes,2015-11-09 21:33:36

Tak to se na našem území za posledních 150 let celkem zlepšila situace, protože u nás a v podstatě celé Evropě bylo nejméně lesů před přibližně 150 lety a od té doby se situace zlepšuje a zalesnění narůstá.

Odpovědět

Chyba identifikace znečištění

Honza Kohout0,2015-11-04 15:45:08

Možná se začneme místo "jedovatého" a "nebezpečného" CO2 zabývat opravdu jedovatým a nebezpečnými NOx, které se tím "ultra-nebezpečným" CO2 staly pro politiky nezajímavé.
@ Honza

Odpovědět

Jak chápat úvodní větu?

Karel Petr,2015-11-04 11:42:08

Zrychlené ubývání Grónského ledovce podle článku nelze připsat přibývající špíně na povrchu a slunečnímu záření - je tedy příčinou oteplování kvůli skleníkovým plynům? Proč je to dobrá zpráva?

Odpovědět


Re: Jak chápat úvodní větu?

Karel Petr,2015-11-04 15:13:08

Zrovna tak není dobré, že antarktického ledu neubývá - naměřené stoupání hladin se tak musí přičíst větší ztrátě jiné pevninské vody (nepředpokládám úbytky z atmosféry - kvůli zvyšující se teplotě by vzduch měl pojmout více vody), tedy v obývaných oblastech, kde se hospodářsky využívá, nebo v severském permafrostu, který skrývá zmrzlou biomasu a při rozmrznutí může uvolnit silně skleníkový metan. Škodolibost vůči panelu IPCC (oprávněná) má tak silně hořkou příchuť.

Odpovědět


Re: Re: Jak chápat úvodní větu?

Miroslav Macko,2015-11-07 15:44:15

Okrem vody mozu hladinu mora dvihat aj pevne castice, ved cely kolobeh prirody stale pevninu zrovnava, voda odnasa pevne castice so sebou do mora.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak chápat úvodní větu?

Petr Kr,2015-11-07 16:24:35

To bude asi zanedbatelné. A za druhé, to byste musel započítat výtlak všech lodí a ponorek (těleso je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené, což zvýší hladinu). Naopak zase lidstvo buduje rezervoáry vody, která pak v moři chybí.
Pak se ještě indický kontinent rve pod Hymaláje a zdvihá je, takže ustupuje z moře a zvětšuje objem Indickému oceánu a k tomu ...
Jistě vidíte, že trošku hlíny se dá zanedbat a nelze to ani změřit. Spočtěte si plochu všech moří a 1 milimetr výšky navíc a teď to narovnejte na naše území. Kolik to je? 5m?

Odpovědět


Re: Re: Jak chápat úvodní větu?

Jan Kment,2015-11-08 19:33:36

Jak chcete měřit stoupání mořské hladiny když zemská kůra je v neustálém pohybu. Například z pevnin se do vody neustále smývá ohromné množství materiálu, které musí mít na vývoj hladiny svůj vliv, o pohybech mořského dna atd. nemluvě...

Odpovědět

Něco špatného se blíží

Ludvík Doležal,2015-11-03 22:07:35

Pravděpodobně je lidskou přirozeností mít pocit, že se něco špatného blíží. A pokud se nic skutečně špatného neblíží a lidi se mají pořád lépe a lépe, vyberou si něco. Každá generace je horší, vzdělání se zhoršuje, blíží se bod zlomu, je jasné, že se něco hrozného musí stát, ubývá ropa, zeměkoule je drancována. A přitom takhle dobře se lidstvo ještě nikdy nemělo. Teď je moderní zelená katastrofa, která se nevyhnutelně blíží. Ve společnosti je posun rámce - vyjednávání se mění na bojování, špatné počasí je katastrofická změna klimatu. Válka se odehrává útoky na webové stránky ministerstva. Prostě se máme fajn, takhle dobře ještě nikdy nebylo a vypadá to, že se naše děti budou mít fantasticky dobře.

Odpovědět


Re: Něco špatného se blíží

Milan Krnic,2015-11-04 09:19:45

https://www.youtube.com/watch?v=Yl9c008AkQc

celkem pravděpodobné závěry
Ale po pravdě ... chaos, je chaos, a nikdo tedy neví, co a jak bude.

Odpovědět


Re: Re: Něco špatného se blíží

Petr Kr,2015-11-04 13:56:24

Přesně tak, něco špatného se blíží (už zase). Uhlí máme na 55 let, uranu prý také. Naštěstí se ale zase za 30 let spustí jaderná fuze. Už před 30 lety to bylo podobné. Uhlí na 55 let, jen ten uran se tehdy odhadoval na 1000 let, ale to byly v kurzu rychlé reaktory. Teď už se s nimi nepočítá.
Jinak v roce 1927 se také "něco" špatného blížilo, ale většina to nechtěla vidět. Ještě předtím se ale "něco" blížilo už v roce 1914, ale toho atentátníka v Sarajevu zase nikdo nezastavil. A přitom jim můj děda říkal, že je to na spadnutí. Prostě ti vizionáři nemají vliv. Je potřeba jim naslouchat. Takže bych rád věděl, co konkrétně se stane, abych nestavěl protiatomový kryt a přitom spadne kometa. To vědět, tak stavím protikometání kryt. Ale co když dříve padne hospodářství a zkrachuje stavební firma? Kterou si vybrat?

Odpovědět


Re: Re: Re: Něco špatného se blíží

Milan Krnic,2015-11-05 08:10:37

Za nejdůležitější považuji ochutnat co nejvíce zvířat dříve, než vymřou.
To je solidní investice - do sebe. Bez stresu.
Kryt, nekryt, s plným žaludkem se jistě umírá lépe.

Odpovědět


Re: Něco špatného se blíží

Jakub Klos,2015-11-04 14:18:02

Klimatické šílenství už začíná mít vážné trhliny, ale to neznamená, že lidstvo nedrancuje. Drancuje až mě běhá mráz po zádech. Váš příspěvek je poněkud cynický.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz