Který objekt na Zemi je ze všech nejdražší?  
Ponecháme-li stranou historické památky „nevyčíslitelné hodnoty“, kterých je všude plno, tak je odpověď docela zajímavá.

 

Pobřeží u Hinkley Point, Somerset, s nezbytnou jadernou elektrárnou. Kredit: Richard Baker / Wikimedia Commons.
Pobřeží u Hinkley Point, Somerset, s nezbytnou jadernou elektrárnou. Kredit: Richard Baker / Wikimedia Commons.

Který z objektů moderní doby je na téhle planetě ten nejvíce nákladný? Leckdo si představí lesklé mrakodrapy nebo nějaké extravagantní, vzhledem výjimečné stavby. Jenže chyba lávky. Nejvyšší mrakodrap světa, Burdž Chalífa v Dubaji, přišel na pouhou miliardu a půl dolarů. Pravidelný čtenář OSLA by si mohl tipnout například Velký hadronový srážeč v CERNu. A není to tak špatný tip, LHC už stál pár miliard dolarů. Jenže ani monumentální podzemní a dnes již kultovní experiment nemá na to, aby mohl být prohlášen tím nejdražším jednotlivým objektem ze všech na Zemi. 

Podle BBC, IFL Science a řady dalších je překvapivým vítězem Hinkley Point C. Pod tímto poněkud záhadným označením se skrývá jaderná elektrárna, která vyroste na břehu Bristolského zálivu v hrabství Somerset, na jihozápadě Anglie. Dalo by se říct, že Hinkley Point je oblíbené místo konstruktérů jaderných elektráren. Už tam totiž stojí jaderné elektrárny Hinkley Point A a Hinkley Point B, i když první z nich je už mimo provoz.

Burdž Chalífa, Dubaj. Kredit: Nepenthes / Wikimedia Commons.
Burdž Chalífa, Dubaj. Kredit: Nepenthes / Wikimedia Commons.


Evropská komise odhaduje, že se celkový účet za Hinkley Point C bude pohybovat kolem 36 miliard dolarů (cca 25 miliard liber). Elektrárna by měla být hotová někdy v roce 2023 a bude poskytovat 3,2 gigawattů elektrické energie. Pokud se něco zásadně nezmění, tak by to mělo odpovídat asi 7 procentům celkové spotřeby elektřiny ve Velké Británii. Elektřinu budou vyrábět dva moderní tlakovodní reaktory třetí generace EPR (Evolutionary Power Reactor), o výkonu 2 krát 1.600 megawattů.

Novou jadernou elektrárnu by měla provozovat francouzská energetická společnost Électricité de France (EDF). Pokud Hinkley Point C doopravdy zahájí provoz, bude to první spuštěná jaderná elektrárna ve Velké Británii po téměř třech desítkách let. Naposledy to byla jaderná elektrárna Sizewell B, kterou spustili v roce 1995, a která byla mnohem levnější. Přepočteno na dnešní ceny stála pouhých 6 miliard dolarů.

Hinkley Point A, dnes již mimo provoz. Kredit: Rick Crowley / Wikimedia Commons.
Hinkley Point A, dnes již mimo provoz. Kredit: Rick Crowley / Wikimedia Commons.


Již zmíněný Velký hadronový srážeč LHC je sice největším přístrojem na Zemi, přesto ale jeho pořizovací cena činila „jenom“ necelých 5 miliard dolarů. I když dáme dohromady celkové náklady na experimenty a provoz LHC v CERNu, tak se dostaneme na částku 13,25 miliardy dolarů, které se elektrárna Hinkley Point C může stále hlasitě vysmát. Obě dvě pozorovací stanice fantastického detektoru aLIGO, který letos v zimě vstoupil do historie zachycením gravitačních vln, dohromady stály 620 milionů dolarů. Z rozpočtu na Hinkley Point C by jich bylo možné postavit skoro 60.

ISS (2010). Kredit: NASA / Crew of STS-132.
ISS (2010). Kredit: NASA / Crew of STS-132.

 

Pokud někdo může trumfnout Hinkley Point C, tak by to mohl být právě budovaný Gorgon Gas Project v Západní Austrálii, na němž se podílí společnost Chevron a další těžařské firmy. Není to ale jeden komplex budov, nýbrž celá soustava těžařských polí se zemním plynem, s rozsáhlou podmořskou infrastrukturou a se závodem na zkapalňování zemního plynu na ostrově Barrow. Po dokončení by měly celkové náklady na projekt Gorgon gas dosáhnout 54 miliard dolarů. A vlastně existuje ještě jeden objekt lidského původu, který je dražší než Hinkley Point C. Není ale na Zemi, nýbrž na oběžné dráze. Celkové náklady na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se vyšplhají někam daleko za 100 miliard dolarů.

Proč je elektrárna Hinkley Point C tak strašlivě nákladná? Stručně řečeno, její cena je nevyhnutelným důsledkem mnohdy zcela iracionálního strachu z jádra a protichůdných tlaků, které v dnešní době doprovázejí jadernou energetiku. Bojíme se, a zároveň ji nezbytně potřebujeme. Podle Bena Brittona z Královské univerzity v Londýně zahrnuje dramatická částka za Hinkley Point C i náklady na její odstavení z provozu a náklady související s jaderným odpadem.

Video:  Hinkley Point C – Building our Industrial Future


Hinkley Point C – 3D model showing the different stages of construction


Literatura
IFL Science 3. 5. 2016, Wikipedia (Hinkley Point C nuclear power station).

Datum: 12.05.2016
Tisk článku

Související články:

Jaderná energetika na prahu roku 2016     Autor: Vladimír Wagner (27.12.2015)



Diskuze:

Mochovce

Miňo Demovič,2016-05-25 19:40:32

Do zoznamu sa pomaly dostavaju aj nase prekliate atomove elektrarne, coskoro bude dostavba Mochoviec stat viac, ako LHC. Ja len nechapem, preco do takehoto type energie niekto investuje. Nechce sa mi verit, ze zisk z vyroby energie po dobu povedzme 40 rokov niekedy splati vsetky naklady. Do nakladov ratam vystavbu, prevadzku, uskladnenie odpadu a vybudovanie trvaleho, odstranenie elektrarne, co stoji snad este viac ako vystavba. Ved A1 bohunice skoncilo v r. 1978 ak sa nemylim a dodnes ich este nerozobrali. A nechcem vediet, co to doposial stalo.

Odpovědět


Re: Mochovce

Zdeněk Jindra,2016-07-09 21:48:05

Náklady se odčítají z tržby, ne ze zisku. A v Británii se to zaplatí zcela jistě. Na Slovensku možná ne, ale na druhou stranu kolaps státu z nedostatku elektřiny si vláda nedovolí, tak to radši zadotuje.

Odpovědět

Zed

Josef Josef,2016-05-15 10:06:42

Zajímala by mne cena Velké Čínské zdi.Dle mého názoru vítěz .

Odpovědět


Re: Zed

Zdeněk Jindra,2016-07-09 21:49:08

Měli velké biče, Listere. Velké biče. :)

Odpovědět

Štefan Bognár,2016-05-14 22:54:12

Nie je to síce budova, ani technické dielo pripútané k zemi, ale najdrahším projektom je iste americký Joint Strike Fighter F-35. Američania dokázali minúť, pardon, investovať cez 400 miliard dolárov (!) na lietadlo, ktoré má kopec chýb a zrejme ani nikdy nebude masovo vyrábané.

Odpovědět


Re:

Josef Šoltes,2016-05-15 08:13:43

Tak hrozné to zase nebude. To letadlo obsahuje poměrně hodně průlomových technologií, které se jednoduše zkouší. Je pochopitelné, že je to drahé. Ale když se podíváte na cenu nových letadel z posledních ověřovacích sérií, tak vytrvale klesá.

Odpovědět

Blanka

Květoš Zimola,2016-05-13 23:31:16

Když si uvědomím, že tunel Blanka stál 43 miliard korun, tzn. necelé dve miliardy dolarů (byl tedy dražšší než aktuálně nejvyšší budova světa), dělá se mi mdlo.

Zdroj: http://tunel-blanka.cz/o_blance/finance/

Odpovědět

Josef

Josef Šoltes,2016-05-13 19:42:13

A co průplavy? Třeba ten Panamský? Ten by v přepočtu na dnešní peníze určitě stál více peněz.

Odpovědět

Jedna blbina

Jan Veselý2,2016-05-13 18:38:01

Z jakého důvodu a kdo nezbytně potřebuje jaderné elektrárny. Podle IAEA má jaderné elektrárny 31 zemí světa. Mám to chápat tak, že ostatním jejich elektrické sítě nefungují?

Odpovědět


Re: Jedna blbina

Petr Kr,2016-05-13 18:49:26

To chápete zcela špatně. Celý svět má funkční energetiku. Např. ve Venezuele to funguje 4 hodiny denně, na Kubě raději netopí (díky bohu tam nemrzne), v Africe v mnoha zemích fungují osli a rumpály a ke slovu příjde občas i svíčka. Jen britové hýří a elektřinou topí v domech a ve vysokých pecích. Nechápou, že to lze i bez.

Odpovědět


Re: Re: Jedna blbina

Milan Krnic,2016-05-13 19:28:01

Ba naopak, chápe to správně. Ostatním jejich sítě, z pohledu např. té naší sítě, skutečně nefungují.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jedna blbina

David Nečas,2016-05-13 19:58:52

Rozbitý detektor ironie?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jedna blbina

Petr Kr,2016-05-13 20:45:33

Krátké a vtipné. Děkuji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jedna blbina

Milan Krnic,2016-05-14 19:22:25

Ironie? Kde? :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jedna blbina

Petr Kr,2016-05-15 11:18:07

Ano ironie, a ne kde, ale u koho?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jedna blbina

David Nečas,2016-05-15 15:59:01

Pořád rozbitý...

Odpovědět


Re: Jedna blbina

Vladimír Wagner,2016-05-13 20:41:03

Pane Veselý, u té Velké Británie je to jasné. Přijala velmi přísný zákon na rychlé snižování emisí. Potřebuje tak mít elektroenergetiku téměř bez fosilních zdrojů (v dopravě a průmyslu je to snižování ještě problematičtější). A nízkoemisní elektroenergetiky je možné dosáhnout jedině s využitím jádra v kombinaci s obnovitelnými zdroji. Bez jádra to nejde. Alespoň se to zatím nikde (kromě velmi specifických podmínek třeba Norska) nepovedlo.

Odpovědět

Olympijský areál

Zab Hazar,2016-05-13 17:20:10

v Soči stál podle vyjádření místopředsedy vlády B. Němcova 50 miliard dolarů (asi 988 miliard korun). Co na tom, že asi půlka investic byla nakonec rozkradená. Poměřují se vynaložené náklady, nebo ne? :-D

Odpovědět

Nepříliš smysluplná srovnání

Vladimír Wagner,2016-05-13 17:05:39

Je třeba poznamenat, že podobná srovnání nejsou příliš smysluplná. Problém je, že u komerčních projektů se náklady na konstrukci často počítají jinak. Další věcí je, co vše se do příslušných nákladů započítá. Takže si myslím, že třeba část uváděných konstrukčních nákladů na ISS jsou spíše provozní. Zároveň ceny v bohatých zemích vycházejí mnohem vyšší (vyšší cena práce ...). Když si uvědomíme to, že v Číně se staví elektrárny, které mají mít šest bloků a nejméně dva jsou typu III+ podobné EPR, tak "reálné náklady" na ně budou určitě vyšší než dva bloky EPR. Už zde zmíněná přehrada Tři soutěsky reálně byla daleko nákladnější stavbou. Problém také je do značné míry, že Evropa ztrácí schopnost stavět efektivně a za rozumnou cenu. Jako příklad nemusí sloužit jen jaderná energetika. Berlínské letiště se ještě pořád neotevřelo a jeho cena už přesáhla 6 miliard EUR.

Odpovědět


Re: Nepříliš smysluplná srovnání

Mojmir Kosco,2016-05-13 18:09:12

Souhlas ekonomika to je problem

Odpovědět


Re: Nepříliš smysluplná srovnání

Milan Krnic,2016-05-13 19:24:56

Přesně tak. Ostatně i studnu mládí komukoli za trilion dolarů vybuduji. (závěr výstavby budiž mým tajemstvím)
Reálně ale co peníze, kašlat na ně, tolik papíru se na ně nespotřebuje, když dnes jsou transakce bezhotovostní. Podstatné je, že jakýkoli zisk (resp. jeho proměnu na statky) jsme prozatím schopni čerpat jen a pouze ze surovin naší planety, mnohdy stěží obnovitelných. A to by mělo být asi hlavní hodnocení. Na druhou stranu ale co, kašlat na to, po nás potopa.

Odpovědět


Re: Nepříliš smysluplná srovnání

Juraj Chovan,2016-05-13 23:07:25

Pan Wagner,

nezvyknem s Vami nesúhlasiť ale dnes urobím výnimku. Ono ak by sme porovnávali nie absolútne ale relatívne náklady (napr. v pomere k HDP per capita) tak ako najdrahšia stavba by nám z prehľadom vyšlo niečo zo staroveku ako niektorá z egyptských pyramíd alebo sochy na Veľkonočnom ostrove, celkom určite by sa "z moderného obdobia" v prvej desiatke najdrahších stavieb neumiestnilo zhola nič - ani v článku spomínaná atómka, ani čínske Tri priehrady...

Odpovědět

Nejdražší objekt.

Vlastislav Výprachtický,2016-05-13 14:07:32

Nezapomenout vodní elektrárnu na Žluté řece.

Odpovědět

ITER

M S,2016-05-13 09:53:11

ITER doteraz stal 14 mld $ a predpokladam, ze do spustenia to bude aspon dvojnasobok. Takze sa mozno tiez zaradi na popredne miesta.

Odpovědět


Re: ITER

Blu .,2016-05-13 11:14:41

ITER - úplne nezmyselne vyhodené financie ...

Odpovědět


Re: Re: ITER

Milan Krnic,2016-05-13 19:31:18

Souhlasím, lepsí by bylo zainvestovat do mě.

Odpovědět


Re: Re: ITER

Zdeněk Jindra,2016-07-09 21:55:40

Řešení energetické krize, žádný radioaktivní odpad, žádné výbuchy a zamoření...
Ale jinak vyhozené peníze, že.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz