Ve věku jaderných zbraní hraje kritickou roli obrana. Jde o přežití. Obranné zbraně, které jsou schopné zaměřit a zničit nepřátelské jaderné střely, byly dlouhou dobu klíčovou součástí vojenské strategie USA. V posledních letech se ale významně mění pravidla hry. Stále další a další země vyvíjejí nebo přebírají technologii balistických střel s dalekým dosahem, jejíž součástí jsou i systémy s větším počtem bojových hlavic. Tyto systémy proslulé jako MIRV, tedy anglicky „Multiple Independently Targetable Reentry Vehicle“ (vícenásobné nezávisle naváděné návratové moduly), mohou nést větší počet jaderných hlavic a různě je kombinovat s falešnými cíly.
Podle nezávislé konzultantky Debaliny Ghoshal, která je spoluautorkou zprávy na toto téma pro organizaci Federation of American Scientists, kromě USA mají jak Čína, tak i Rusko pro své balistické rakety k dispozici technologii MIRV. Odborníci ale přitom mají za to, že MIRV jsou naprosto ofenzivní zbraně prvního úderu, a jako takové destabilizují strategickou situaci. Spojené státy jsou si podle Ghoshalové tohoto nebezpečí vědomy a intenzivně pracují na technologiích nového systému účinné protiraketové obrany.
Loni (2015) americká Agentura protiraketové obrany (Missile Defense Agency), která historicky navazuje na legendární Strategickou obrannou iniciativu SDI, udělila společnostem Raytheon, Lockheed-Martin a Boeing kontrakty, aby navrhli design zařízení nazvaného MOKV, anglicky „Multi-Object Kill Vehicle“. Jde o modul, jehož cílem je na jeden start do kosmického prostoru zničit větší počet nepřátelských cílů, tedy především jaderných hlavic. John Pike, šéf GlobalSecurity.org pro web Seeker prohlásil, že před 10 lety to bylo jednoduché. Na jednu balistickou raketu jedna antiraketa. Dnešní protiraketové zbraně mají podle Pikea velikost toustovače a program MOKV tomu dává novou šťávu.
Pokud je známo, projekt společnosti Raytheon zahrnuje na jeden start rakety více antiraket MOKV. Každý modul MOKV bude vybaven senzory, řídícím a pohonným systémem a také komunikačním zařízením, s jejichž pomocí se modul zaměří na konkrétní cíl, zasáhne ho, a zničí ho čistě působením kinetické energie nárazu. K zásahu MOKV dojde mimo pozemskou atmosféru, trosky zničené hlavice ale budou pokračovat do atmoféry, a tam prostě shoří.
Pokud se systém MOKV Američanům vydaří, tak by mohl do značné míry eliminovat riziko náhlého úderu balistickými střelami s technologií MIRV. A co je ještě lepší, všichni si jistě dobře pamatují klíčovou roli, jakou sehrál program Hvězdných válek Strategické obranné iniciativy v uzbrojení, a následném shnití Sovětského svazu. Dnešní Rusko je v dost zoufalé ekonomické situaci, jejich vesmírný program jde od desíti k pěti a s trochou štěstí by se podobný scénář mohl zopakovat i dnes.
Nepůjde to ale úplně lehce. Zásadní technologickou výzvou například bude rozlišit mezi skutečnou jadernou hlavicí a falešným cílem. Jestli jsou ale kreativci Raytheonu a dalších zúčastněných společností co k čemu, tak už usilovně školí umělé inteligence, které přesně tohle uspokojivě zvládnou. Vojáci předpokládají, že první pozemní zkoušky systémů MOKV začnou už příští rok, a první letové testy v roce 2018. Jestli vše půjde podle plánu, tak by Agentura protiraketové obrany mohla uskutečnit první ostrý test systému MOKV už někdy v roce 2019.
Video: Missile Defense Agency - DST-4 Flight Test
Literatura
Seeker 1. 12. 2016, Wikipedia (Multiple independently targetable reentry vehicle).
Způsobí lokální jaderná válka konec civilizace?
Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2013)
Balancuje svět na hraně jaderného ostří?
Autor: Stanislav Mihulka (17.05.2015)
Balistická střela proti asteroidu
Autor: Dušan Majer (19.04.2016)
Diskuze:
scramjet Yu 74
Bluke .,2016-12-07 15:48:51
Dokazu sa USSA trafit do tejto nebalistickej rakety Yu74 >> http://www.express.co.uk/news/world/680167/Russia-tests-Yu74-hypersonic-nuclear-glider-capable-carrying-24-atomic-warheads ??
Mihulka sa nam znova odbavil
Jozef Gatial,2016-12-03 23:31:56
"jakou sehrál program Hvězdných válek Strategické obranné iniciativy v uzbrojení, a následném shnití Sovětského svazu. Dnešní Rusko je v dost zoufalé ekonomické situaci, jejich vesmírný program jde od desíti k pěti a s trochou štěstí by se podobný scénář mohl zopakovat i dnes."
Možné chybyčki MOKV
Anton Matejov,2016-12-03 11:02:29
...Každý modul MOKV bude vybaven senzory, řídícím a pohonným systémem a také komunikačním zařízením, s jejichž pomocí se modul zaměří na konkrétní cíl, zasáhne ho, a zničí ho čistě působením kinetické energie nárazu. K zásahu MOKV dojde mimo pozemskou atmosféru, trosky zničené hlavice ale budou pokračovat do atmoféry...
V prvom slede úderu budú asi zbrane EMP, ktoré by mali vyradiť elektroniku a oslepiť radary.
Aj napríklad Jelcin mal raz aktivovaný jadrový kufrik. Súčasne štartovali dve rakety na Západe.
Rusi to vyhodnocovali ako možný útok EMP zbraní prvého sledu, ktorý mohol oslepiť Rusku obranu.
MOKV môže fungovať voči Iránu, Severnej Kórei, možno aj voči Pákistanu a podobne.
Asi ťažko voči Rusku, Číne a možno aj Indii. To sú vesmírne veľmoci. Môžu si poslať na obežnu dráhu satelity pod krýcimi výskumnymi projektami. Tie môžu skutočne plniť časť civilného výskumu. Ale vo vhodnom čase pôsobiť ako EMP zbrane alebo rušičky radarov a navigácii ako GPS.
Takže nie som si istý, kto koho strategicki uzbrojí.
Rusi nemusia opakovať historické chyby za ZSSR. Určite sa poučili a rátajú s takými možnostiami.
USA ale majú 20 biliónov dlhu v $. Obrovské súčasne výdavky v Iraku, Sýrii, Afghánistanu, Jemenu a podobne. Rusi a India už vyvinuli supersonikcé rakety s rýhlosťami cez 5 mach.
Tie im už značne ohrozujú aj ich mocné lietadlové lode.
Tram už nevidí Rusko ako najväčšieho nepriateľa USA. Tramp vidí najväčšie nebezpečenstvo v ekonomike Číny. Čína už predbehla v HDP USA. Pri takom ekonomickom raste predbehne v mnohých smeroch USA a stanú sa rivalmi na život a smrť.
V USA už počuť hlasy, že z Ruska sa nemal robiť mocný nepriateľ. Nahrať ho, alebo doslova dotlačiť do silnejúcich zväzkov Číne.
Rusko sa malo začleniť do Západu. A nepotrebovali by sme také mocné protiraketové obrany v Európe.
Rusko je obrovská zem, obrovské energie a nerasty. Vesmírna a jadrová veľmoc s vlastnou vesmírnou navigáciou. To všetko sme nahrali mocnejúcej Číne.
Preto sa asi bude snažiť Trump, oproti svojím predchodcom, otepliť vzťahy s Ruskom a začať ho priblížovať k USA a západu.
Narušiť tak vzťahy Ruska s Čínov, zasiať semienka svárov do zoskupení BRICS a Šanghajského spolku. BRICS sú 3 miliárdový trh a lacná pracovná sila.Vesmírne a jadrové veľmoci, s vlastnými vesmírnymi navigáciami. To sa musí začať časom prejavovať.
Západu ostávajú asi tieto možnosti.
Buď sa presadiť v blízkom vesmíre a začať tam s výrobou a ťažbou s blízkych asteroidov alebo na Mesiaci. V asteroidoch sú vzácne kovy, ktoré by mohli reštartovať svetovú ekonomiku v stovkách biliónov. 3D tlačiarne už pokročili aj na nejakú tu výrobu vo vesmíre. Energie ako slnečnej na nejakú výrobu je tam dostatok.
Alebo skúsiť zlanáriť Rusko do svojích blokov, na nejakých úrovni ho začleniť do Západu.
Bez detekce k ničemu
Martin Prokš,2016-12-02 21:30:19
Jestli tomu dobře rozumím, jde v principu o bezpilotní kosmický kanón s několika výstřely, nebo něco podobného. V případě odpálení útočné rakety jí naproti vypálí raketu s kanónem a v kolizním kurzu zahájí střelbu proti přilétajícím objektům na vzdálenost jednotek vteřin, aby přilétající hlavice neměly čas a možnost změnit trajektorii a tím se vyhnout kolizi s projektilem.
To v první řadě vyžaduje kvalitní a neomylné radarové a infračervené pokrytí oblastí odkud mohou být střely vypáleny. Pokud možno kontinuální bez slepých časů, čehož by protivník mohl využít. A antiraketa musí být velmi dobře zacílena na předpokládaný cíl, protože má jen omezené možnosti manévrování a změny trajektorie. A antirakety musí být rozmístěny po bateriích v klíčových oblastech. Velmi drahý systém.
Doba letu mezikontinentální střely je cca 20-30 minut. Detekce odpalu musí proběhnout v prvních 3-5ti minutách, pak 3-5 minut na velitelské rozhodnutí a zahájení odpalu. Tím má útočná raketa náskok kolem 6-10 minut, než vůbec je odpálena raketa s protiopatřením. Pak 5-10 minut na stoupání do střelecké pozice. Šance na zachycení cíle ještě mimo atmosféru jsou tedy malé i když vše bude fungovat ideálně. Pravděpodobně se bude střílet ze sub-orbitální polohy na cíle, které právě vstoupily/vstupují do atmosféry a začínají manévrovat. To bude vyžadovat vysoce rychlopalný kanón s kvalitním radarem a extrémně rychlým řízením a vychylováním. Vzhledem k vysokým kolizním rychlostem kanónové střely a cíle budou stačit i jen relativně malé čistě kinetické projektily typu letecký vysoce průbojný 25mm projektil. To je určitě zvládnutelné.
Mnohem horší problém je to plošné pokrytí sledovacími radary a IR senzory. Potom sledování trasy letu pro upřesňování navádění a předávání informací antiraketám. To budou klíčové prvky, proti jejichž budování se RF brání všemi možnými i nemožnými prostředky.
Ale nikdy to nebude 100% řešení proti vícečetnému útoku. Budou si moci gratulovat, pokud budou mít úspěšnost zachycení 50%. To znamená, že vícečetný, nebo dokonce masivní útok to nezastaví. Raketově jaderné velmoci typu RF, Číny, Pakistánu se tím nemusí cítit ohrožené. Což ale neznamená, že by se jim nevyplatilo vyvíjet obdobu a měli by mít radost z případného úspěchu USA v tomto. Toto bude naopak úspěšné proti osamělým nebo máločetným útokům typu Severní Korea, Irán apod. Tam je výhoda i to, že nemají mobilní odpalovací stanoviště a lze tedy dobře predikovat místo odpalu a cíl a tím předpřipravit alespoň přibližné kolizní dráhy a zredukovat počet radarů a senzorů pro sledování.
Závěr, USA se snaží politicky vyprovokovat další velké kosmické závody aby ekonomicky vydojily RF, která se snaží opět si vybudovat postavení globálního vojenského hráče. Fakticky to bude (možná) řešení proti chudým ale šíleným čerstvým členům jaderného klubu jako Severní Korea, Irán, v horizontu desítek let možná i Saudi, ...
Proti vícečetnému raketovém útoku stále je a bude jediná obrana: vědomí neodvratné masivní raketové odpovědi a výsledku game-over pro všechny. Něco jako závěrečná scéna z filmu http://www.csfd.cz/film/389-valecne-hry/prehled/ něco jako "Nedáme si radši šachy?"
Re: Bez detekce k ničemu
Stanislav Florian,2016-12-03 00:06:15
Kanony těžko. Jsou už podle definice určeny k přímé střelbě, mají dlouhé hlavně a vysokou úsťovou rychlost.
Video ukazuje dvě střely po sobě až po dalším zaměření a táhnou za sebou stopu, čili jde o malou naváděnou čipernou protiraketu, která sama je destrukčním činidlem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/GAU-8_Avenger
Rotační rychlopalný kanon typu Gatling pro americký letoun A-10, vypálí 7 ran za vteřinu, má délku 6 m a hmotnost 280 kg. To nevypadá na zařízení velikosti toustovače, ani kdy to mělo krátkou hlaveň a málo nábojů.
lvisingr.czweb.org/stazeni/atm/letecke_kanony.rtf
Na samý vrchol leteckých automatických zbraní na klasickém principu je považován ruský 30mm kanón GŠ-301 (někdy také GŠ-30-1). Nejenže jde o nejlehčí 30mm letecký kanón na světě, ale navíc střílí rychlostí 1500-1800 ran/min. A střílí asi 3 sekundy. Hmotnost asi 100 kg (?)
Ale kanony nemají možnost se natáčet vzhledem ke stíhačce nebo jen např. o 5°.
Lov sluk nalétavajících rychlostí meteorů
Josef Hrncirik,2016-12-03 09:31:32
Vzájemná rychlost bude cca 10 km/s, stačí do pravého místa v pravý okamžik rozprsknout hrst či pytel písku.
Pytlem písku posypu cca 100 m2, tj. průměr cca 10 m, kilem písku cca 1 m.
Mířená střelba má určitě rozptyl cca 1 m/km.
Kilo či toustovač z pytle můžu vystřelit až cca 1 km/s; pytel z toustovače max 100 m/s.
Střílet dál než na 1 km rozbíjí okna Allahovi.
Rozprsk i výstřel musí být časován na +- 0,1 ms pro 1kg ev. 1 ms/napytel.
Zaměřovat budu při otáčení cca 10 rad/s, nebo při větším? štěstí i 100 rad/s.
(Za předpokladu, že do místa schůzky se dostavím s dochvilností cca 0,1 s).
Ve jménu Svaté Barbory,
Hurvínku pal.
Re: Lov sluk nalétavajících rychlostí meteorů
Josef Hrncirik,2016-12-03 18:07:41
To ale pak znamená, že při střelbě na 1 km je nutno znát vektory rychlostí s šumem max. 1/10000; tj. např. též reprodukovat rychlost střely při 1 km/s na 10 cm/s.
Toho určitě nelze dosáhnout již s ohledem na vnitřní balistiku (teplota prachu, tření v hlavni, ... hmotnosti: prach, střela, úbytek paliva + poloha těžišt = pokles rychlosti a změna směru ze zpětného rázu...
Bez samonaváděné raketové koncovky to nemůže fungovat.
Re: Re: Lov sluk nalétavajících rychlostí meteorů
Stanislav Florian,2016-12-04 17:37:42
Natáčení kanonu není žádná legrace, což potvrdíte pokud jste seděl v T-55, kde byl stabilizátor kanonu, čili při výkyvu korby mířil kanon stále na cíl. Střelec měl dvě otočné a naklápěcí držátka se spouští na kanon a spřažený kulomet. Cíl byl dobře vidět v optickém zaměřovači a střílelo to jistě někam do prostoru cíle. Pozdější systém Kladivo, na který nás na cvičení přeškolovali, byl s počítačem, laserem se zamířilo na cíl a podle odrazu počítač vyhodnotil střelbu. Neuměli to ani důstojníci, kteří nás školili, jen pár tzv. bojováků, kteří to měli silně nacvičené. Systém možná dobrý, ale snadno poruchový. Zaměřit nějaký rychle se přes obzor mihnoucí cíl je nemožné. Zpoždění spojené s vyhodnocením od automatické elektroniky je jedna věc, druhá je toporné natočení kanonu, pokud je hydraulické, tak nemůže stíhat. Případné elektromotory pro natáčení musí mít nějaké převody a brzdění síly. Kanon má zpětný ráz ( v T-55 jde celá hlaveň o asi 55 cm dozadu do brzdovratného zařízení). Kanon v kosmu na lehkém nosiči je hříčkou zpětných rázů a natočení není čím okamžitě vykompenzovat.
US námořnictvo má nějaký automatický systém rychlopalných kanonů řízených elektronicky, které jsou schopné ničit přilétající rakety, je to mnohohlavňové monstrum velikosti koupelny otočně upevněné na letadlové lodi.
Samonavádění raket může být na tepelnou stopu, ale při pohybu v podstatě proti sobě, to může být problém. Stejně tak, když raketa už vyčerpala palivo a k cíli jen dolétá setrvačností.
Re: Re: Re: Lov sluk nalétavajících rychlostí meteorů
Josef Hrncirik,2016-12-04 18:33:03
Proto asi jedině jen střelba či let po vstřetné
či dostihující linii.
Všichni se asi tváří, že
zaměření ev.
jeho doladění
zvládnou rychle a přesně
radarem
laserem
GPS
či inerciálně
po dodání dat
ze Země
či z kosmu
Co je z toho největší omyl?
Re: Re: Re: Re: Lov sluk nalétavajících rychlostí meteorů
Josef Hrncirik,2016-12-05 12:03:17
Radar Arthur 4-8 GHz 50kW vidí děl. granát na 40 km. Chyba zaměření výstřelu či dopadu je cca +-5 m/km při anténě 2x1m a sledování parabolické dráhy po několik s.
GPS na Zemi +- 2m
? chyb při velké rychlosti či zrychlení
Re: Re: Bez detekce k ničemu
Martin Prokš,2016-12-03 22:08:59
Video v původním příspěvku je o již existujícím systému antirakety pro zachycení cíle v poslední fázi. Tady se ale bavíme o novém systému, který by měl být schopen zachycení již o úroveň výše. Kombinace těchto dvou systémů pak samozřejmě zvyšuje šance na celkové zastavení máločetného útoku.
Ad stávající kanóny. Ty jsou nepoužitelné, bavíme se o kanónu co musí přestát start raketou včetně přetížení a vibrací. Musí přestát prudkou změnu tlaku k absolutní nule, teploty a vlhkosti. Z povrchu do 50-60km nad mořem to dá za cca 8 minut. A musí velmi rychle řízeně a přesně měnit úhlové náměry. Celkový čas na střelbu bude mít kolem 1s, kdy musí vychrlit 10-20 střel. A musí být při střelbě stabilizovaný aby se při a po výstřelu nekontrolovatelně neodchýlil. Což u jen několikaset kilového objektu mimo atmosféru bude vyžadovat aktivní stabilizaci. Kdyby cílové objekty byly v ploše o průměru 1km a přibližovací rychlost = 1000m/s modul s kanónem + 1000m/s úsťová projektil + 2500m/s cíl = 4500m/s. Při výstřelu s kolizí kolem 2s (2,5-1,5s) aby cíl nestihl změnit trajektorii to je střelba na absolutních 5000-3000m, relativně 2500-1500m. To znamená, že kanón musí zvládat za cca 1s přeměřovat v kuželu kolem 30 stupňů. To vede spíše na víc kanónů na jedné stabilizované platformě. Výhoda kanónu je v tom, že je schopen v koncové fázi udělit malému ale dostatečně průraznému objektu velkou energii na dorovnání konečné odchylky a zničení cíle. Nemusí to být zrovna 30mm, stačila by mnohem menší střela (a bude nutná menší, nanejvýše nízké stovky gramů, spíše jen desítky). Střelba je už efektivně mimo atmosféru, aerodynamika nehraje roli. Střelba je na vstřícné linii s malou deflekcí, fluktuace rychlosti jednotlivých projektilů nejsou zásadní.
Šrapnelová střela naproti tomu je mnohem hmotnější, stovky gramů až kilogramy = veliké problémy ji rozumně rychle vystřelit a ustabilizovat modul s hlavní. O střelbě dávkou nemluvě. Dále projektily po rozprsku musí být dostatečně hmotné = dostatečná energie na proražení tepelného štítu a zničení hlavice. To znamená větší projektily (pochybuju že by zrnko o průměru 1mm i kdyby bylo z uranu stačilo = 0,01g, spíše bych věřil tak desítkám až stovkám gramů = impaktním energiím alespoň stovky kJ) a to znamená menší počet a to znamená menší pokrytá oblast, nebo velká řídčeji. Tento přístup pak logicky vede na "klasickou" protiletadlovou střelu, která se přiblíží k cíli s přesností kolizního vektoru na několik jednotek metrů, vybuchne a vytvoří prostorem letící oblak trosek, které kineticky zničí cíl. Je možné aby jedna nosná raketa dopravila do výšky více menších raket, každá se svým zaměřováním a šrapnelovou náloží. Koncovou fázi letu pak provede každá dílčí střela na svůj vybraný cíl. Mohou mezi sebou i kooperovat ve smyslu senzoriky, rozdělení cílů a komunikace včetně nosné rakety která má celou situaci před sebou jak na dlani. To může do značné míry kompenzovat nevýhodu nižší aktivní rychlosti přiblížení v koncové fázi proti kanónu, kerý skokově udělí projektilům navíc 1000m/s mířeně. Otázka je, zda je to dnes zvládnutelné a cenově únosné.
Kolizní raketa, byť sebemenší, má mnohem omezenější možnosti manévrování a akcelerace, menší přibližovací rychlost, tím větší pravděpodobně nutnou deflekci pro kolizi a tím menší šanci na zásah. Kanónu také stačí jen jeden radarový přesný komplet s aktivní přesným dosahem řádově 10-1s = 40-3 km. Střílí se menší méně hmotné objekty, "menší" problémy se stabilizací kanónu, možnost dosažení vysoké úsťové rychlosti.
To vše ale podle mě je realizovatelné. Bez čeho to ale nebude nikdy fungovat, je bez trvalého pokrytí velké části světa IR a radarovými senzory pro včasnou identifikaci startu útočné rakety. Její následné radarové sledování letu pro upřesnění cíle a tím určení vhodné kolizní trajektorie. A v neposlední řadě bez opravdu rychlého a spolehlivého systému předávání zjištěných informací, velení a řízení antiraket. A musí to být velmi spolehlivé. Falešné poplachy a odpaly budou jednak velmi drahé, druhak to povede k politicko-vojenskému napětí o které nikdo nestojí. Tohle je podle mě o řád náročnější úloha, než samotná antiraketa a její provedení. Dokonce náročnější, než stávající radarová a velitelská síť zachycení raketového útoku v konečné fázi - ve vzdušném a blízkém prostoru USA. Bez tohoto systému senzoriky bude celý zbytek systému jen technologickým demonstrátorem bez faktické obranné hodnoty.
Evropa je ale neochránitelná. Je moc blízko případným protivníkům (byť jakkoli nepravděpodobným). Čas letu útočné střely by byl krátký, nebyl by čas na smysluplnou reakci. Věděli bychom o ní až chvíli před dopadem. Z Pákistánu nebo Iránu by to tu bylo tak do 15 minut hádám. Jediné co bychom zmohli, je zařvat přes nějaký takový systém včasné výstrahy na USA, ať naše mrtvoly pomstí. Čímž se zase dostáváme k nějaké formě studené války a válečným hrám.
Ale to vše je jen taková mentální olympiáda. Bůh ví jak a jestli vůbec to ve skutečnosti realizují. My to nejspíše neovlivníme ať si o tom myslíme cokoli. Maximálně se tu (v republice) za pár let zase pohádáme o radarové základně USA u nás, zda ano nebo ne.
Re: Re: Re: Bez detekce k ničemu
Josef Hrncirik,2016-12-04 10:42:36
S jakou chybou určí dělostřelecký radar místo a parametry výstřelu či předpokládaný dopad?
Dokáží včas varovat místo dopadu?
S jakým rozptylem řekněme po sledování poloviny dráhy, řekněme cca 10 km či 15 s?
Je tam příliš mnoho proměnných.
Kolik trvá od startu nejrychlejší přílet útoku na nízkou orbitální?
Kolik by trval přílet obrany tamtéž, aniž by ev. ztratila v plazma možnost měření a komunikace, ev. štít či palivo?
Jakou chybu má určení "srážkového či dostihového" úhlu či rychlostí v době pro střelbu?
Bude útok silně nebalistický již na "orbitě"?
Jsou dostih či střelba zezadu nemožné?
Radary však určitě ničit preventivně i v kosmu a z kosmu!
Re: Bez detekce k ničemu
Jarda Votruba,2016-12-05 09:12:30
Ten kanon se musí nejdříve stabilizovat. A to po každém výstřelu. Tudy cesta nevede.
Dovedl bych si představit že by to vychrchlalo několik střel směrem k raketě, aby dostali rychlost. Pak by se museli zapálit raketové motory a střely by se museli samostatně navádět. To předpokládá , že zařízení bude umístněno ve vesmíru. Pokud tam bude, nechá se sežehnout EMP paprskem. Třeba jednou malou A bombou, která může být i součástí útočné rakety. Nebo jedna z hlavic bude emitovat tak velký objem záření, aby oslepila antirakety
Schrodingerova Pulkocka,2016-12-02 17:46:09
Než to stihnou doladit, bude to morálně zastaralé.
MIRV kontra MOKV
Vlastislav Výprachtický,2016-12-02 17:33:00
Jsem názoru, že systém MOKV je nedostačující, bude potřebné vyvinout silnější lasery, a zajistit jejich aplikaci na lodě, letadla, pozemní mobilní techniku a skrytá stanoviště.
Totéž bude mít Rusko...
Jaroslav Mrázek,2016-12-02 17:14:34
Takže parita bude zachována a tendenční dětinské komentáře neinformovaných autorů už nebudou potřeba a nebudou autorům dělat takovou ostudu...
Jak vidno zříti z obr. 1, RKV dokáže současně letět nezávislými vysokými rychlostmi minimálně ve 2 kolmých směrech
Josef Hrncirik,2016-12-02 18:49:35
Re: Jak vidno zříti z obr. 1, RKV dokáže současně letět nezávislými vysokými rychlostmi minimálně ve 2 kolmých směrech
Schrodingerova Pulkocka,2016-12-02 19:38:51
Dá se uzavřít, že základem civilizace je kvalitní hra na vojáky.
Re: Re: Jak vidno zříti z obr. 1, RKV dokáže současně letět nezávislými vysokými rychlostmi minimálně ve 2 kolmých směrech
Jaroslav Mrázek,2016-12-02 19:57:46
Ano, leč často končící tragickým omylem, kdy jasná šance na vítězství se změní (v lepším případě) na boj o holé přežití začnuvší si a původně jasně vítězství v rukách třímající už předem "začínající si civilizace" ...
Re: Re: Re: Jak vidno zříti z obr. 1, RKV dokáže současně letět nezávislými vysokými rychlostmi minimálně ve 2 kolmých směrech
Schrodingerova Pulkocka,2016-12-02 20:04:41
Na počátku omylu stávává civilizační pluralismus.
Re: Re: Re: Re: Jak vidno zříti z obr. 1, RKV dokáže současně letět nezávislými vysokými rychlostmi minimálně ve 2 kolmých směrech
Josef Hrncirik,2016-12-02 21:08:43
Pálí svíčku na 2 koncích, aby nepadl do zajetí s plnými nádržemi.
Re: Re: Re: Re: Re: Jak vidno zříti z obr. 1, RKV dokáže současně letět nezávislými vysokými rychlostmi minimálně ve 2 kolmých směrech
Josef Hrncirik,2016-12-02 21:12:09
Udržuje se na orbitě zoufalým tahem ve všech osách.
Re: Totéž bude mít Rusko...
Pavel S,2016-12-02 20:26:06
Co budete dělat Mrázku, když nebude třeba tendenčních a dětinských komentářů? To se ukoušete nudou.
Re: Re: Totéž bude mít Rusko...
Jaroslav Mrázek,2016-12-03 10:39:16
Neukoušu. Mám klávesy, kytary, knihovnu, vinný sklípek, dílnu, zahradu, vnoučata,práci, batoh a pohorky.... co Vy?
Re: Re: Re: Totéž bude mít Rusko...
Pavel S,2016-12-03 14:35:08
Tak proč veškerý čas trávíte tím, že umísťujete bláboly pod články?
Re: Re: Re: Re: Totéž bude mít Rusko...
Jaroslav Mrázek,2016-12-03 15:01:43
Poněkud se míjíte ve své střelbě. Já reaguji na zřejmé bláboly. Vám by asi nevadilo, kdyby bylo napsáno, že "demokratická Ukrajina, zářný příklad demokracie si zaslouží plyn od Gazpromu zdarma a militantní Gazprom si zaslouží sankce....."...? Podle Vaší reakce by jste radostně podepsal....
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
