Pocházejí rádiové záblesky z neutronových hvězd v extrémním magnetickém poli?  
Nová analýza 16 rychlých rádiových záblesků slavného zdroje FRB 121102 prozrazuje, že by tímto zdrojem mohla být neutronová hvězda v blízkosti masivní nebo supermasivní černé díry.

3D tištěný rychlý rádiový záblesk. Kredit: Anne Archibald/University of Amsterdam.
3D tištěný rychlý rádiový záblesk. Kredit: Anne Archibald/University of Amsterdam.

Mohl by to být zásadní zvrat. Zdá se, že rychlé rádiové záblesky z hlubokého vesmíru (FRB, fast radio burst) začínají podléhat soustředěnému tlaku astrofyziků, které neuvěřitelně provokují svou záhadnou podstatou. Jak už nejspíš všichni vědí, jde o velmi krátké výkřiky rádiových vln, kterých k nám z celé oblohy přilétá asi tak 10 tisíc denně. Pro vědce je ale nesmírně obtížné je zachytit, takže jich zatím ulovili asi tak dva tucty. Už o nich něco málo víme, ale stále jsou velice záhadné, možná až strašidelné.

Jason Hessels. Kredit: De Jonge Akademie.
Jason Hessels. Kredit: De Jonge Akademie.
Rychlé rádiové záblesky odolávaly snahám badatelů dlouho a úporně. Teď to ale vypadá slibně. Zasloužil se o to početný tým výzkumníků, na jehož vedení se podílel astrofyzik Jason Hessels z Amsterdamské univerzity. Jejich výzkum dnes nejspíše nemohl zveřejnit nikdo jiný, nežli prestižní Nature.

 


Hessels s kolegy se zaměřili na dnes již skutečně slavný zdroj rádiových záblesků FRB 121102 ze souhvězdí Vozky. Je to jediný ze zdrojů tohoto podivuhodného vesmírného jevu, o němž víme, že vyslal rádiové záblesky vícekrát, dokonce mockrát. Jeho výzkum je ale samozřejmě dvojsečný. Vzhledem k opakování záblesků o tomto zdroji, jako o jediném, víme alespoň něco. Vědci například určili, že se zdroj FRB 121102 nachází ve hvězdné porodnici trpasličí galaxie o velikosti jedné desetiny Mléčné dráhy, vzdálené asi 2,5 miliardy světelných let. Vzhledem ke vzdálenosti musí působit při vzniku záblesků taková energie, že za 1 milisekundu odpovídá výkonu našeho Slunce za celý den.


Radioteleskop Arecibo. Kredit: NSF.
Radioteleskop Arecibo. Kredit: NSF.

Na druhou stranu je ale zdroj FRB 121102 stále jediným, z něhož záblesky přilétly opakovaně. To by mohlo znamenat, že je oproti jiným zdrojům záblesků v něčem výjimečný anebo že dokonce funguje zcela odlišně. Záhada záblesků FRB je ale natolik provokující, že se cení každá nová informace, kterou o záblescích získáme.

 


Radioteleskop Green Bank. Kredit: NRAO, NSF.
Radioteleskop Green Bank. Kredit: NRAO, NSF.

Hesselsův tým analyzoval data z rádiových observatoří Arecibo v Portoriku a Green Bank v Západní Virginii, která souvisejí s 16 rádiovými záblesky zdroje FRB 121102. Zaměřili se přitom hlavně na polarizaci rádiových vln. Jejich výsledky ukazují, že rádiové záblesky zdroje FRB 121102 jsou silně polarizované a že prodělaly extrémní Faradayovu rotaci. Ta je projevem Faradayova efektu, kdy se rovina polarizace polarizovaného záření stáčí při průchodu oblastí s volnými elektrony a magnetickým polem.


Faradayova rotace rádiových záblesků zdroje FRB 121102 je tak extrémní, že tomu Hessels a spol. zpočátku vůbec nevěřili. Takové hodnoty jsou velice výjimečné a ukazují na to, že rádiové záblesky prolétly šíleným prostředím, s extrémně horkým plazmatem a extrémním magnetickým polem.

 


Vzhledem k tomu je Hessels s kolegy přesvědčen, že zdrojem FRB 121102 může být neutronová hvězda, která se nachází v těsné blízkosti masivní černé díry o hmotnosti více než 10 tisíc Sluncí. To by odpovídalo černé díře střední velikosti (intermediate-mass black hole), čili objektu, který je pomalu stejně záhadný, jako samotné rychlé rádiové záblesky. Anebo jde o supermasivní černou díru. Další možností by podle Hesselsova týmu mohlo být, že se zdrojová neutronový hvězda nachází uvnitř čerstvého pozůstatku supernovy.


K definitivnímu rozluštění záhady rychlých rádiových záblesků jsme teď možná blíž. Ale zbývá ještě hodně práce. Hessels věří, že mnohé otázky zodpoví přicházející generace teleskopů a observatoří, které budou hledět ještě dál do vesmíru a ještě podrobněji.

Video:  Jason Hessels: How do you weigh a neutron star using a clock?


Literatura

Live Science 10. 1. 2018, Nature 553: 182–185.

Datum: 11.01.2018
Tisk článku

Související články:

Opakované rychlé rádiové záblesky prohlubují vesmírnou záhadu     Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2016)
Rychlé rádiové záblesky sondují skrytou hmotu vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.11.2016)
Poprvé jsme vystopovali zdroj rychlých rádiových záblesků. A je to překvapení!     Autor: Stanislav Mihulka (05.01.2017)
Kolosální záhada: Z tajemného zdroje přilétlo 15 nových rádiových záblesků     Autor: Stanislav Mihulka (04.09.2017)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz