Diamant z hlubin přinesl první nález jednoho z nejhojnějších minerálů Země  
Je to paradox. Čtvrtý nejběžnější pozemský minerál ještě nikdo neviděl na vlastní oči v přírodní podobě. Vyskytuje se totiž v zemských hlubinách. Na světle se ocitl až nedávno, díky unikátnímu nálezu v diamantu.

Diamant z dolu Cullinan. Kredit: Petra Diamonds.
Diamant z dolu Cullinan. Kredit: Petra Diamonds.

Podle geologů je čtvrtým nejhojnějším minerálem na Zemi perovskit se sloučeninami křemíků a vápníku, především s CaSIO3 (anglicky calcium silicate perovskite), označovaný též jako bridgmanit. Zatím ještě nikdo tento minerál pozemského původu neviděl na vlastní oči, protože se vyskytuje až hluboko v zemském plášti, v hloubkách od zhruba 670 kilometrů do hloubek kolem 2 700 kilometrů. V podmínkách na povrchu Země je tento minerál nestabilní, ale v hlubinách ho jsou ohromná množství vyjádřená v astronomickém počtu tun.


Graham Pearson. Kredit: University of Alberta.
Graham Pearson. Kredit: University of Alberta.

Podle Grahama Pearsona z kanadské Univerzity v Albertě je jedinou možností, jak by se mohl takový minerál ocitnout v nám příjemných podmínkách to, že by byl uložen v nějaké nesmírně tvrdé a odolné schránce. Jako například uvnitř diamantu.
Pearson a jeho spolupracovníci objevili perovskit se sloučeninami křemíků a vápníku uvnitř diamantu, který byl vytěžen ze slavného diamantového dolu Cullinan v Jižní Africe, z hloubky necelého jednoho kilometru pod zemskou kůrou. Důl je známý jako zdroj dvou z největších diamantů britských korunovačních klenotů. Zdejší diamanty jsou nejen velice cenné, pokud jde o jejich tržní hodnotu, ale také nesmírně zajímavé pro vědce. Pocházejí totiž z velkých hloubek, což bylo klíčové pro nález hlubinného perovskitu.


Diamantový důl Cullinan. Kredit: Paul Parsons / Wikimedia Commons.
Diamantový důl Cullinan. Kredit: Paul Parsons / Wikimedia Commons.

Podle Pearsona a spol. dotyčný diamant vydržel ďábelský tlak, který odpovídal 240 tisícům atmosfér. Šťastným řízením osudu pochází z hloubky kolem 700 kilometrů pod zemských povrchem. Většina diamantů přitom vzniká v hloubkách kolem 150 až 200 kilometrů. Diamanty jsou podle Pearsona unikátním prostředkem ke studiu zemského nitra. Díky tomuto nálezu máme v ruce jasný důkaz recyklace oceánských desek, které se dostaly do hlubin Země.

Osudy diamantů v dole Cullinan. Kredit: Petra Diamonds.
Osudy diamantů v dole Cullinan. Kredit: Petra Diamonds.


Diamanty opět prokázaly, že mohou ukrývat skutečné poklady. V roce 2014 právě v diamantu Pearson a další vědci objevili ringwoodit, pátý nejhojnější minerál na Zemi. Jeho objev přinesl poznatek o tom, že v silikátových horninách zemského pláště se skrývá ohromný rezervoár vody.


Pokud jde o nový objev perovskitu se sloučeninami křemíků a vápníku, podle Pearsona rovněž krásně ilustruje to, jak funguje věda. Existenci minerálu nejprve vlastně předpověděli seismologové a geologové ho pak skutečně našli. Kromě Pearsona hráli v tomto objevu významnou roli vědci z americké Deep Carbon Observatory a jeden z nejlepších rentgenových krystalografů Fabrizio Nestola.

Video:   Look at a Diamond & You May See an Ocean / Graham Pearson.


Literatura

University of Alberta 7. 3. 2018, Nature 555: 237–241.

Datum: 09.03.2018
Tisk článku

Související články:

Vnitřní jádro Země je mimo rytmus     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2013)
Baterie z jaderného odpadu a diamantů vydrží 5 tisíc let     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2016)
Ve vnějším jádru Země teče obrovská řeka roztaveného železa     Autor: Stanislav Mihulka (27.12.2016)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace