Se zajímavými novinkami kolem pevného vnitřního jádra Země se v poslední době roztrhl pytel. Nedávno jsme se dozvěděli, že rozžhavené železo a nikl v něm dosahují teplot kolem 6 000 stupňů Celsia. Teď se zase ukázalo, že vnitřní jádro o poloměru 1 220 kilometrů rotuje jinak, než jsme dlouho předpokládali.
Hrvoje Tkalčić z Australské národní univerzity v Canbeře a jeho kolegové analyzovali data o těsně provázaných dvojicích zemětřesení (doublet earthquake), která se tu a tam objevují a s jejich pomocí odhadovali rychlost rotace vnitřního jádra naší planety během posledních 50 let. A nestačili se divit. Nejenom že podle jejich výsledků vnitřní jádro Země rotuje jinou rychlostí než zemský plášť, jeho rychlost je navíc ještě proměnlivá. Někdy zrychluje, jindy zase zpomaluje.
Badatelé si pochvalují, že jde o první experimentální doklad takového chování vnitřního jádra Země. Jeho vrtochy jsou přitom poměrně nápadné a časté. V sedmdesátých a devadesátých letech minulého století rotovalo rychleji než zemský plášť, v osmdesátých letech zase pomaleji. V posledních pár letech prý navíc dochází k poměrně dramatickému zrychlení, i když tyto odhady si ještě vyžádají další testy.
Podle Tkalčiče vědci dlouho předpokládali, že rychlost rotace jádra Země je konstantní a zároveň neměli k dispozici matematický aparát, s jehož pomocí by mohli celý problém vyřešit. O odlišné rychlosti zemského jádra vlastně spekuloval už v roce 1692 Edmund Halley, po němž nese jméno Halleyova kometa. Tkalčičův tým teď už ale potřebnou matematickou výbavou měl a tak vědci mohli pořádně proklepnout celkem 24 dvojic zemětřesení, která s odehrála v letech 1961 až 2007.
Tato opakovaná zemětřesení jsou si navzájem pozoruhodně podobná a vytvářejí velmi podobné seismické vlny, přesto se ale vždy nepatrně liší. A tyto odlišnosti lze vztáhnout k vlastnostem vnitřního jádra Země.
Tkalčić a spol. si zaslouží uznání za novou metodu a podle všeho schopnou metodu ke studii dynamiky hlubin naší planety. A problematika vnitřního jádra Země by nás určitě měla zajímat, protože se významně podílí na tvorbě životodárného magnetického pole Země. Toto magnetické pole nás jako magický štít chrání před tvrdým zářením z okolního vesmíru a jako bonus nám ještě na oblohu vykreslují kouzelné polární záře.
Literatura
Australian National University 13. 5. 2013, Nature Geoscience 12.5. 2013, Wikipedia (Inner core, Doublet earthquake).
Ozonová díra nad Antarktidou mizí. Plné zotavení se čeká do roku 2066
Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2024)
Prastaré kratony byly vyzvednuty nezměrnými tektonickými vlnami
Autor: Stanislav Mihulka (14.08.2024)
Pěkný úlovek: Vědci vystopovali první superzemi ve vázané rotaci
Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2024)
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Čínští geologové ulovili seismického Dračího krále
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2024)
Diskuze:
Čo rádioaktivita?
Milan Závodný,2013-05-24 20:09:06
Teplo zemského jadra je predsa spôsobené najmä rádioaktívnym rozpadom. Nefunguje to tak, že ako čosi podobné sopke tam v hlbinách nepravidelne uvoľňuje teplo do zemského plášťa a ten sa následne stáva viskóznejším?
Tak mu poslite jej clanok
Michal Lichvar,2013-05-20 14:09:33
Mozno prijdu spolu na nieco zaujimave :)
slunce
Matej Cerny,2013-05-20 13:45:26
ad sluneční trojlístky
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5708
slunce
Matej Cerny,2013-05-20 13:43:42
Spojitost se sluncem a ostatnimi planetami v sl. soustavě bylo první co mě napadlo. Hnedka bych se pokusil jeho pozorování korelovat s Ivanky Charvátové trojlístky slunečního pohybu... myslím, že jsme na cestě znovuoběvení "věštění z planet" a souvislostí, které jsme za posledních pár století zapoměli nebo rovnou zahodili.
Kotva nakrátko elektromotoru,sluneční mag.pole ...
Jaroslav Mrázek,2013-05-20 09:31:02
Každá odchylka mag.pole Slunce a různé změny homogenity mag.pole vlivem pohybu planet, o vlnitém pohybu v "dýnku klobouku" galaxie při pohybu celé Sluneční soustavy nemluvě, to vše musí mít vliv a brzdný efekt na "kotvu nakrátko-jádro". Jen to zrychlování - prouděním, promícháváním těžko, leda asymetričností hmoty jádra a tím občasné "překývnutí "vejce" " ...?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce