Jak obyvatelný je mnohovesmír pro život?  
Teorie mnohovesmíru dlouho vycházela z představy, že náš vesmír vyhrál v loterii. Že tady máme právě tolik temné energie, aby vesmír pěkně fungoval a mohl v něm vzniknout život. Vesmírné simulace EAGLE ale tvrdí, že je vlastně docela jedno, kolik je ve vesmíru temné energie, jestli málo nebo hodně. Život by mohl vzniknout tak jako tak. Mnohovesmír možná přetéká životem.
Mnohovesmír. Kredit: Jaime Salcido/simulations EAGLE Collaboration.
Mnohovesmír. Kredit: Jaime Salcido/simulations EAGLE Collaboration.

Co když nás vesmír není jediný? Co když je jenom jedním z mnoha, které vypučely v mnohovesmíru (anglicky multiverse)? A mohl by v těchto jiných vesmírech mnohovesmíru také existovat život podobný našemu? To jsou vzrušující problémy, které se často přetřásají v soudobé kosmologii. Podle nového výzkumu by mnohovesmír, pokud existuje, nemusel být tak nehostinný, jak se doposud zdálo.


Obyvatelností mnohovesmíru se zabýval tým vedený odborníky britské Durham University. Jejich závěry jsou povzbuzující. Podle nich by v mnohovesmíru mohl být život všedním jevem, nikoliv naprostou výjimkou. Výzkum nedávno ve dvou publikacích uveřejnil časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

 

Jaime Salcido a jeho kolegové tvrdí, že klíčem je pro ně temná energie, stále velmi mysteriózní „síla“, která by údajně měla pohánět zrychlování rozpínání vesmíru. Pokud samozřejmě temná energie vůbec existuje. Soudobé teorie o vzniku vesmíru často předpovídají, že by v našem vesmíru mělo být mnohem více temné energie, než kolik se domníváme, že by tam mohlo reálně být. Jestliže by ve vesmíru bylo více temné energie, tak by jejich působení „rozfoukalo“ hmotu natolik rychle a důkladně, že by ve vesmíru nevznikly žádné hvězdy ani planety.

 

Jaime Salcido. Kredit: Durham University.
Jaime Salcido. Kredit: Durham University.

Teorie mnohovesmíru pochází z osmdesátých let a říká, že náš vesmír má díky šťastné náhodě přiměřeně malé množství temné energie. Ostatní vesmíry prý většinou takové štěstí neměly, praví teorie. Jako by náš vesmír vyhrál jackpot v loterii mnohovesmíru. Jenomže Salcido a jeho spolupracovníci pustili na mnohovesmír velkorysé a velmi realistické simulace vzniku a vývoje vesmíru projektu EAGLE (Evolution and Assembly of GaLaxies and their Environments), a pak se nestačili divit.

 

Durham University.
Durham University.

Salcido a spol. přisypávali do vývoje vesmíru temnou energii. A zjistili, že když přidají až několiksetkrát větší množství temné energie, než jaké by mělo být dnes ve vesmíru, tak to má na vývoj hvězd a planet ve skutečnosti jen omezený vliv. Takový závěr má dalekosáhlé důsledky. Mimo jiné to znamená, že by život podobný našemu mohl existovat ve spoustě cizích vesmíru, i když by se podstatně lišily intenzitou temné energie.

 

Podle Salcida by výsledky jejich výzkumu mohly být požehnáním pro řadu fyziků, které doteď frustruje jakoby velmi přesně „navážené“ množství temné energie našeho vesmíru. Simulace Salcidova týmu v podstatě říkají, že si s množstvím temné energie ve vesmíru nebo případně ve vesmírech mnohovesmíru nemusíme dělat těžkou hlavu. Život by prý mohl vzniknout i tehdy, když by v příslušném vesmíru bylo mnohem více nebo třeba mnohem méně temné energie, než s jakou máme zkušenost v dnešním vesmíru.


Vědci nečekali, že dojdou k něčemu takovému. Je to sice v podstatě slibný výsledek, ale také přináší řadu dalších otázek. Stále není jasné, proč je v našem vesmíru tak málo temné energie. Salcidův tým sází na nějaké doposud neobjevené fyzikální zákonitosti, které nám nakonec pomohou vysvětlit, proč tomu tak je.

Video:  Simulating a Universe: the EAGLE Project at Durham University


Video:  Could a Multiverse be hospitable to life?


Literatura
Durham University 14. 5. 2018, MNRAS 477: 3744–3759 a 3727–3743.

Datum: 14.05.2018
Tisk článku

Související články:

Žijeme uvnitř mnohovesmíru?     Autor: Stanislav Mihulka (31.08.2011)
Smíříme se s nezměrným mnohovesmírem?     Autor: Stanislav Mihulka (20.06.2013)
EAGLE – simulace vesmíru s realistickými galaxiemi     Autor: Stanislav Mihulka (01.01.2015)
Hawkingovo krocení multiversa     Autor: Dagmar Gregorová (03.05.2018)



Diskuze:

Úvaha

Ivan Čech,2018-05-15 23:11:41

Ano, co se nám zdá složité může ve skutečnosti být jednoduché.

Odpovědět

akú predstavu o tom máte

Palo Fifunčík,2018-05-15 19:58:22

Dokážem si predstaviť gravitačnú interakciu na styčnej ploche dvoch prostredí , ktoré majú odlišnú hustotu /napríklad zemský povrch / atmosféra ... ?

Odpovědět


Re: akú predstavu o tom máte

Richard Palkovac,2018-05-15 20:00:14

Moja predstava o tom sa da precitat tu : http://riki1.eu/vesmiry.htm

Odpovědět


Re: Re: akú predstavu o tom máte

Bender Rodriquez,2018-05-16 16:17:08

zaujímavé myšlienky a hypotézy ,niektoré som už čítal skôr, snáď by to mohlo byť publikované ako eBook za rozumný poplatok. Určite by som si kúpil.
držím Vám palce.

Odpovědět


Re: Re: akú predstavu o tom máte

Marián M.,2018-06-25 10:53:32

otrasné...

Odpovědět


Re: akú predstavu o tom máte

Pavel Hudecek,2018-05-16 14:00:14

Vlastně netuším, co by mělo být se dvěma prostředími za problém. Problém je spíš nehomogenita objektů.

Pokud by nám u Země nestačilo triviální použití gravitačního zákona, kdy Zemi považujeme za hmotný bod v jejím těžišti, to situujeme do jejího středu a přitahovaný objekt prohlásíme za druhý hm. bod v místě jeho těžiště, pomůžou numerické výpočty:

Máme objekty A, B a chceme zjistit, jak se přitahují. Objekty rozdělíme na dostatečný počet menších, které budeme považovat za homogenní, nebo budou prostě jen rozměrově zanedbatelné ke vzdálenosti, na kterou má gravitace působit. Tyto malé subobjekty pak prohlásíme zas za ony hmotné body. Spočítáme sílu působící mezi všemi kombinacemi subobjektů v A a B. Síly sečteme. Hotovo. Pokud jsme zvolili přiměřený počet subobjektů, počítač to spočítá za chvíli a výsledek je velmi přesný.

Pokud bychom chtěli výsledek ještě přesnější, nebo by okolnosti byly moc šílené (např. neutronová hvězda), tak se obdobným numerickým postupem použijeme výpočet relativistický.

V podstatě se tento problém s nehomogenitou podzemí v praxi projevuje např. tak, že zavěšené závaží nesměřuje přesně do středu země, ale nepatrný kousek vedle, navíc stejné těleso bude na různých místech i přes stejnou nadmořskou výšku přitahováno malinko různou silou. Takže pokud třeba chceme velmi přesně vážit, musí se váha nakalibrovat v místě použití.

Narazil jsem na informaci, že tohoto problému si dokonce nedávno všiml i někdo ve vedení České pošty a výsledkem jsou značné komplikace kalibrací poštovních vah, které samozřejmě reálně nestojí za přesnost na kdovíkolikátém desetinném místě. Ale věřím, že spřátelenou kalibrační firmu musel nový předpis určitě potěšit...

Odpovědět

Mnohovesmir versus mutidimenzionalne vesmiry.

Richard Palkovac,2018-05-15 18:33:04

Mnohovesmíry podľa článku a pripojeného obrázku nás nemusia zaujímať, sú od nás neriešiteľne ďaleko, nemajú na nás žiadny vplyv.

Viac by sme sa mali zaujímať o vesmíry v iných priestorových dimenziách, ako tých našich známych troch a hlavne o tie, ktoré sa s našimi dimenziami prelínajú, teda zdieľame s nimi spoločnú jednu alebo dve dimenzie. Tam môže dochádzať ku gravitačnej interakcii.

Odpovědět


Re: Mnohovesmir versus mutidimenzionalne vesmiry.

Ivan Čech,2018-05-15 23:14:22

Ano, co se nám zdá složité může ve skutečnosti být jednoduché.

Odpovědět


Re: Mnohovesmir versus mutidimenzionalne vesmiry.

Palo Fifunčík,2018-05-17 07:44:44

Pozrel som si link ktorý ste uviedol . Problémom je predstavivosť naša naučená na 3 dimenzie . No ale aj predstava viacerých priestorových dimenzií väčšinou končí zobrazená na ploche 2 D ...
osobne však nedisponujem takým stupňom znalosti matematiky aby som porozumel tým vedcom , ktorí vedia svoju predstavu multidomenzie sformulovať do podoby nejakej rovnice alebo výrazu ...

Odpovědět


Re: Mnohovesmir versus mutidimenzionalne vesmiry.

Palo Fifunčík,2018-05-17 07:44:44

Pozrel som si link ktorý ste uviedol . Problémom je predstavivosť naša naučená na 3 dimenzie . No ale aj predstava viacerých priestorových dimenzií väčšinou končí zobrazená na ploche 2 D ...
osobne však nedisponujem takým stupňom znalosti matematiky aby som porozumel tým vedcom , ktorí vedia svoju predstavu multidomenzie sformulovať do podoby nejakej rovnice alebo výrazu ...

Odpovědět


Re: Re: Mnohovesmir versus mutidimenzionalne vesmiry.

Pavel Nedbal,2018-05-18 14:15:55

Již pan Gauss dokázal, že jediné stabilní dráhy těles jsou možné ve 3 dimenzionálním prostoru. Po nadbytečných dimenzích se pátralo v mikro- i makroměřítku. Celou škálu ještě prověřenu nemáme, ale ani náznak tu není. Koneckonců si uvědomme, jak stabilní je sluneční soustava již 4,5 miliardy let, takže byť i slabé působení 4-, 5- atd. dimenze by ji pěkně rozhodilo.
Ne, s těmi multivesmíry je to jen neodůvodněná spekulace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Mnohovesmir versus mutidimenzionalne vesmiry.

Richard Palkovac,2018-05-18 16:15:06

Na Slnecnu sustavu a podobne sustavy by to nemalo ziadny vplyv, rovnako ako na nu nebude mat (s velkou pravdepodobnostou) ziadny vplyv ani zrazka nasej galaxie s galaxiou v Andromede. Slnecna sustava bude nadalej padat volnym padom, ako doteraz, len niekam inam. Vysvetlujem to aj vo svojom nasledovnom clanku : http://riki1.eu/zaporna_temna_tmava_energia_hmota.htm

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz