Jan Humplík

Jak se zdá horečka je výsadou rychle žijících a brzo umírajících jedinců. Alespoň u myší.

Genová terapie může pomoci chránit savce proti ionizačnímu záření. Pro někoho vyhánění čerta ďáblem, pro někoho naděje na úspěšnou ochranu proti smrtící radioaktivitě.

Již více než 20 let používají vědci viry ve snaze vyléčit nemoci jako je srpkovitá anémie, nebo hemofilie. Nedávno publikovaný „nevirový“ způsob vnášení cizorodého genu, dává naději na účinnější a bezpečnější variantu genové terapie.

Bez smrti není života, a apoptóza je toho zářným příkladem. Je totiž jedním z typů programované buněčné smrti, která má klíčovou roli ve vývoji živočišného embrya.

Léčba nádorů pomocí modifikovaných virů, není zřejmě tak daleko, jak jsme si donedávna mohli myslet. Doposud byla totiž jedním z argumentů proti této metodě, její nízká účinnost. To se nyní pomalu mění, jelikož vědci z Ohio State University objevili zřejmě jednu z nejzávažnějších příčin jejího nízkého léčebného potenciálu.

Exprimovati stříbro, umlčovati zlato...platí určitě v případě takových parazitů jakým je měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica).

Botulotoxin, může vyhladit vrásky, a případně také část lidské populace. Nedávno vědci objevili kudy proniká do našich neuronů.

Nízká hladina vitamínu D způsobuje malou odolnost k tuberkulóze.

Evoluci viru lze realizovat velmi snadno. Poznatky lze využít v genové terapii, nebo k tvorbě biologické zbraně. Záleží jen na tom kdo a s jakým cílem ji provede.

Objev struktury fúzovacího proteinu by mohl vést k objevu nových léčiv a vakcín.