Šikovný prototyp přílivové turbíny vyrobil více než 3 GWh za rok provozu  
Přílivová turbína SR2000 od Scotrenewables Tidal Power je momentálně nejvýkonnější přílivovou elektrárnou, která je v provozu. Brzy by na Orknejích měli spustit komerční verzi takové turbíny.
Přílivová turbína SR2000 má za sebou 12 měsíců provozu. Kredit: Scotrenewables.
Přílivová turbína SR2000 má za sebou 12 měsíců provozu. Kredit: Scotrenewables.

Díky fyzikálním hrátkám mezi Zemí a Měsícem se na naší planetě projevují slapové síly. Nejsnáze pozorovatelné jsou dmutí mořské hladiny, která se zvyšuje s přílivem a snižuje s odlivem. Ve dmutí je spousta energie, kterou bychom mohli využít.
Britská společnost Scotrenewables Tidal Power v těchto dnech ohlásila, že jejich prototyp 2MW plovoucí přílivové turbíny SR2000 vyrobil přes 3GWh obnovitelné elektřiny za jeden rok nepřetržitého provozu. To je více elektřiny, než kolik zvládl úplně celý sektor vlnové a přílivové energetiky na světě za 12 let, do okamžiku spuštění turbíny SR2000.

 

Scotrenewables Tidal Power.
Scotrenewables Tidal Power.

Podle šéfa Scotrenewables Andrewa Scotta se teď fenomenální výkon přílivové turbíny SR2000 stane novým měřítkem kvality v přílivovém průmyslu. Navzdory tomu, že jde o experimentální prototyp a první turbínu v životní velikosti, kterou Scotrenewables spustili, tak v prvním roce provozu předvedla výkon, za který by se nemusela stydět hotová a široce využívaná technologie v obnovitelné energetice.

 

Konstrukce přílivové turbíny SR2000. Kredit: Scotrenewables.
Konstrukce přílivové turbíny SR2000. Kredit: Scotrenewables.

Prototyp turbíny SR2000 je 64 metrů dlouhý a jeho maximální průměr činí 3,8 metru. Může pracovat ve vodách, které jsou hlubší než 25 metrů. Klíčovým prvkem turbíny je 16-ti metrový rotor, který těží energii přílivových proudů. Je to momentálně nejvýkonnější provozovaná přílivová turbína na světě a zvládne dodávat více než čtvrtinu elektřiny pro Orknejské ostrovy u severního pobřeží Skotska.

 

Andrew Scott. Kredit: Scotrenewables.
Andrew Scott. Kredit: Scotrenewables.

Scotrenewables se vezou na vlně úspěchu a s pomocí rámcového programu EU Horizon 2020 připravují pro letošní rok komerční 2 MW přílivovou turbínu, kterou spustí rovněž na Orknejích. Ve Velké Británii počítají s tím, že přílivový průmysl může v roce 2030 vygenerovat čistý zisk 1,4 miliardy liber a přinést 4 tisíce pracovních míst.


Podle Scotta prototyp turbíny SR2000 úspěšně prokázal, že Scotrenewables mají průlomovou technologii. Teď se ze všech sil vrhnou na vybudování celého nového průmyslu, který bude využívat přílivovou energii jako spolehlivý zdroj obnovitelné energie.

Video: SR2000 Tidal Turbine 2018 2GWh.


Literatura
Scotrenewables Tidal Power 21. 8. 2018.

Datum: 28.08.2018
Tisk článku

Související články:

Skotská přílivová "větrná" turbína obstála     Autor: Josef Pazdera (22.05.2012)
Energie z první komerční přílivové turbíny v USA proudí do sítě     Autor: Josef Pazdera (20.09.2012)
Nová termosolární megaelektrárna v Arizoně     Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2013)



Diskuze:

Sekačka musí být umístěna na velmi šikovném místě. Na Slapech jsou slapy naprosto nedostačující.

Josef Hrncirik,2018-09-01 14:07:05

Při 2 MW vrtule průměru 16 m účinnosti 80% musí být podle Betz v proudu vody min. 3,5 m/s; tj. 12,5 km/h. Musí být ukotvena silou cca 57 t, což není problém.
Během pracovního taktu řekněme cca 17% z 12 hod. vrtulí musí protéct min. cca 26 km proudu vody. Ve farmě se doporučují vrtule cca 15 průměrů od sebe. Nezbytná hloubka navíc je řekněme také 16 m. Potom 2 MW střední vyžadují cca 240 m rozteč a v 1 taktu do pobřeží (spíše vhodné úžiny) tam musí naklusat cca 200 000 000 m3 vody; tj. min. 8 300 m3/kWh.
God save the Queen!

Odpovědět

Sekačka kýtovců a ruských ponorek za rok spotřebuje jen cca 3 GWh energie. Seká tedy jen zlomek roku 3000 MW*h/200 mW = 15 h = =cca 15/(365*24) = cca 0,17 % využitá in west ice

Josef Hrncirik,2018-08-31 07:52:00

nejvyšší čas aby vystoupili z EU

Odpovědět


Re: Sekačka kýtovců a ruských ponorek za rok spotřebuje jen cca 3 GWh energie. Seká tedy jen zlomek roku 3000 MW*h/200 mW = 15 h = =cca 15/(365*24) = cca 0,17 % využitá in west ice

Josef Hrncirik,2018-08-31 07:57:11

Odpovědět


Podlehl jsem reklamě 2000. Když to má jen 2 Mw, pak je využití investice 17% lepší než 11% u čechiánské PV. Vykupují jim kWh také za prý 13,5,- K?

Josef Hrncirik,2018-08-31 08:04:50

Odpovědět

Co...

Roman Dubravský,2018-08-29 15:35:52

...na takový podvodní větrník říkají mořští živočichové?

Odpovědět

Jak to bude fungovat

Pavel Nedbal,2018-08-29 14:37:13

když zrovna příliv/odliv nebude, nebo bude hluchý (opak skočného - jen pro ty, co neznají) příliv/odliv - bude spolu s tím postavena přečerpávačka, která výkyvy vyhladí? A co když budou dvacetimetrové vlny, v té oblasti celkem běžné? A co na to budou říkat mořská zvířátka? Točící se vrtule posekají ploutvonožce na řízky?

Odpovědět


Re: Jak to bude fungovat

Milan Krnic,2018-08-29 17:04:58

O zvířátkách v propagačních videích nehovoří, ty nejsou součástí tohoto souboru reality.

Odpovědět


Re: Jak to bude fungovat

Milan Krnic,2018-08-29 17:15:33

Třeba podle https://www.youtube.com/watch?v=MpYnFF6LAnU
se listy točí tak zlehka, že zvířátka proplavou.

Odpovědět

Největší přílivová-odlivová elektrárna světa

Vojta Ondříček,2018-08-28 16:51:34

je plánovaná v jedné úžině mezi Orknejskými ostrovy.
Má se setávat z vodních turbin uložených na dně. Každá turbina má základnu o hmotnosti 250 až 350 tun.
V roce 2020 má mít to pole turbín výkon až 398MW

https://simecatlantis.com/projects/meygen/

Odpovědět


Re: Největší přílivová-odlivová elektrárna světa

Milan Krnic,2018-08-28 20:31:14

Účastní se i Sensor-Works, a tak je jisté, že to bude mít nízkoenergetické bluetooth senzory, což je hlavní. Už se těším na prohlídku, snad víc, než do továren HE3DA (nejspíš proto, že ty (hypoteticky) nebudou pod vodou).

Odpovědět

Snad jim ty dotace Brexit zatrhne

Jiří Večeřa,2018-08-28 11:13:34

Nezbývá jen doufat, že tyto dotace pro britské loděnice brexit omezí. Nabízí se přece tolik jiných hezkých projektů, které si také zaslouží podporu. Například zatím jen u nás připravované zatemnění měst kvůli astronomům by se mohlo rozšířit do celé Evropy.

Odpovědět

Dotace

Milan Krnic,2018-08-28 09:38:11

Zisk i pracovní místa pěkná, jen schází zcela nepodstatné vyčíslení čerpaných dotací.
"The SR2000 project has been supported by Scottish Enterprise’s WATERS II scheme along with investments from Scotrenewables’ shareholders which include ABB, DP Energy, Fred. Olsen, Total and Scottish Government via the Renewable Energy Investment Fund (REIF)."
http://www.scotrenewables.com/news/103-press-release-scotrenewables-tidal-power-kicks-off-new-funding-round
"Horizon 2020 is the biggest EU Research and Innovation programme ever with nearly €80 billion of funding available over 7 years (2014 to 2020)"
https://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/what-horizon-2020
Plus jak uvádí kolega níže. Free energy :)

Odpovědět


Re: Dotace

Adam Trhoň,2018-08-28 10:35:48

Tak si to dejme to správné perspektivy.

80 mld € za 7 let.
To je 11.42 mld € na rok na 500 mil lidí.
To je necelých 23 € na rok na člověka.
Dvě eura na měsíc. Neuvěřitelné, jak plýtvají našimi penězmi.

Odpovědět


Re: Re: Dotace

Vít Výmola,2018-08-28 11:04:06

Za 80 mld € se dá letět na Měsíc. Nebo postavit vysokorychlostní železnici přes celou střední Evropu. Taky se ta částka může vyhodit oknem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dotace

Milan Krnic,2018-08-28 11:17:50

Také z toho lze zaplatit britskou mzdu několika set tisícům lidí, anebo českou milionu :)

Odpovědět


Re: Re: Dotace

Milan Krnic,2018-08-28 11:05:57

Jak to souvisí s vyčíslením čerpaných dotací na projekt SR2000?

Odpovědět


Re: Dotace

Pavel Aron,2018-08-28 11:31:52

Pokud dobře vidím, těch 77 mld EUR je celý program, nikoliv na tu turbinu !
Jsem proti dotacím, ale přílivová turbina vypadá zajímavě.

Odpovědět


Re: Re: Dotace

Milan Krnic,2018-08-28 11:53:40

To je samozřejmé. Ale jaké jsou dotace na předmětný projekt?

Odpovědět

Energie z čeho?

Martin Mazanek,2018-08-28 09:30:35

Není mi jasné, z čeho se přílivová energie v konečném důsledku získává? Znamená to, že se po každém získání energie o něco přiblíží Měsíc k Zemi?

Odpovědět


Re: Energie z čeho?

Lubomír Sopůšek,2018-08-28 09:57:20

Nebude to narušovat dynamiku Měsíce, ten svou energii již předal Zemi, na které se tato energie vytrácí. Přirozeně by toto vytrácení šlo do eroze pobřeží přílivem a odlivem a do zpomalování rotace Země, oba tyto projevy budou nepatrně zpomaleny, tedy pláže nám vydrží o něco déle a nebude se nám tolik prodlužovat den.

Oba tyto důsledky přílivových elektráren nicméně budou, vzhledem k poměru energií přílivů a jejich výkonu, v globálním měřítku sotva měřitelné, nebál bych se říci dokonce neměřitelné. To samozřejmě neznamená, že nemohou mít lokálně nějaké důsledky, jako třeba větrné elektrárny.

Odpovědět


Re: Energie z čeho?

Tomáš Habala,2018-08-28 11:30:36

Je to energia z rotácie Zeme. Čím väčšie prekážky sa kladú prílivu a odlivu, tým viac sa brzdí Zem. Pretože sa Zem brzdí, podľa zákona zachovania momentu hybnosti sa urýchľuje Mesiac. Mesiac sa teda od Zeme vzďaluje. Asi o 4 cm za rok. Celý tento mechanizmus zanikne, keď sa rotácia Zeme spomalí natoľko, že bude viazaná s Mesiacom - pozorovateľ z Mesiaca uvidí zo Zeme stále tú istú stranu podobne ako my zo Zeme pozorujeme stále tú istú stranu Mesiaca. Potom bude na Zemi na jednom mieste staticky príliv a inde odliv.

Nejedná sa teda o obnnoviteľný zdroj energie - je dosť neobnoviteľný, lebo roztočiť znovu zemeguľu by nebolo také jednoduché.

Odpovědět


Re: Re: Energie z čeho?

Vojta Ondříček,2018-08-28 16:38:24

Pravdu díte, až na to, že tu máme ještš vliv (gravitace) Slunce a to vyvolává též přílivovou vlnu, i když hodně slabší, než je ta vyvolaná soustavou Země-Měsíc.

Až se synchronizuje rotace Zěmě s oběhem Měsíce, tak bude trvat den ne 24 hodin, ale dost nad 30 dnů. Ale to tu už dávno, dávno nebudeme.

Odpovědět


Re: Re: Energie z čeho?

David Pešek,2018-08-28 22:08:23

Měsíc má vázanou rotaci ale Země se ji nedočká. Měsíc odebírá Zemi setrvačnost a zpomaluje její rotaci, získává ale energii a zvyšuje orbitu, úhlová rychlost oběhu se snižuje, ale čím bude výše, tím menší bude tento efekt. Až jednoho krásného dne (před tím než by se rotace navázala) Země o svůj Měsíc přijde.
Neobnovitelnost zdroje energie nespočívá v opětovném rostočení Země, ale ve zpomalení Měsíce. Ale opravdu nás tento problém nemusí trápit.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz