Vědci dali chobotnicím extázi. A byla to pořádná party!  
Chobotnice mají v genomu gen pro přenašeč serotoninu, který hraje klíčovou roli v působení extáze. Pozoruhodné experimenty potvrzují, že funguje stejně jako u lidí. Kdyby měly chobotnice dýdžeje, tak by protančily celou noc.
Chobotnice dvouskvrnná, za normálních okolností samotář. Kredit: Tom Kleindinst.
Chobotnice dvouskvrnná, za normálních okolností samotář. Kredit: Tom Kleindinst.

Před pár lety byste takový výzkum nečekali. A pokud se nějaký takový experiment uskutečnil, což není tak úplně vyloučené, tak se o tom nikdo nedozvěděl. Teď je ale jiná doba. Ve Státech se už tak neválčí proti drogám a úřady, vědci i grantové agentury vzali celou řadu takzvaně rekreačních drog na milost. Najednou se experimentuje a pomalu zjišťujeme, co všechno se s nimi vlastně dá dokázat. Některé experimenty jsou až takové, že se vám zatočí hlava. A ještě zajímavější jsou jejich výsledky.

Gül Dölen. Kredit: Johns Hopkins University.
Gül Dölen. Kredit: Johns Hopkins University.

 

Eric Edsinger z amerického centra Josephine Bay Paul Centre for Comparative Molecular Biology and Evolution společně s kolegyní Gül Dölen z Univerzity Johnse Hopkinse se s tím moc nemazali. Prostě vzali klasickou taneční extázi, čili MDMA, a dali ji chobotnicím dvouskvrnným (Octopus bimaculoides). A chobotnice se začaly nadšeně objímat. Úplně stejně jako lidé, kteří s extází protancují celou noc pod hvězdami.

Chobotnice by extázi ocenily. Kredit: US Government.
Chobotnice by extázi ocenily. Kredit: US Government.


Musela to být dobrá party, kterou časopis Current Biology ocenil publikací. Ale nejen to. Aby tohle správně vyznělo, tak je dobré vědět, že chobotnice jsou sice ohromně inteligentní a šikovné, ale jsou to také měkkýši s podstatně odlišně stavěnou nervovou soustavou, které od nás dělí více než 500 milionů let evoluce. Rovněž je fajn vědět, že chobotnice jsou obvykle ryzí asociálové, kteří by raději umřeli, než aby se s někým družili. S výjimkou krátkého období rozmnožování se chobotnice zásadně straní všech ostatních, včetně jiných chobotnic. Ale extáze, jak se zdá, si ze stovek milionů let evoluce nic nedělá.


Jak vůbec může někoho příčetného napadnout dát chobotnicím extázi? Ve skutečnosti jde o sofistikovaný výzkum nervové soustavy, na jehož počátku bylo přečtení genomu chobotnice dvouskvrnné v roce 2015. Genetici totiž v genomu této chobotnice objevili gen Slc6A4, který kóduje takzvaný SERT, čili přenašeč molekuly klíčového neurotransmiteru serotoninu. Tahle látka má doslova magický účinek na celý lidský nervový systém a podílí se na utváření nálad a pocitů. Právě serotonin hraje stěžejní roli v navození pocitů štěstí nebo naopak stavu deprese.


SERT je zároveň hlavním místem, na které se váží molekuly extáze. Vědci očividně nemohli odolat a museli vyzkoušet, co se stane, když zarytě asociální chobotnice dostanou extázi. Nejprve dali chobotnice dvouskvrnné chované v zajetí do společných nádrží a sledovali, co se bude dít. Samci se navzájem vyhýbali jako čert kříži. Kontakty mezi samci a samicemi sice oproti očekávání nějaké byly, ale vždy se omezovaly na opatrné doteky jediným chapadlem. Rozhodně to nebyla žádná přátelská sešlost.


Když Edsinger s Dölenovou přidali do vody k chobotnicím extázi, tak došlo ke dramatické proměně. Chobotnice se začaly náruživě objímat chapadly po celém těle a jejich doteky nebyly nijak agresivní, ale naopak zvědavé. Jak je vidět, i na transportér serotoninu SERT chobotnic se spolehlivě váže MDMA. Badatelé usuzují, že chobotnice jsou vlastně původně naprogramované na společenský život. Z nějakého důvodu je ale jejich sociální chování zablokované, s výjimkou období, jako je páření.

 

Vědce fascinovalo nejen to, že extáze na chobotnice funguje velmi podobně, jako na lidi. Pozoruhodné bylo, že navzdory velice odlišnému nervovému systému, funguje na chobotnice dávka extáze, která je velmi podobná dávkám u lidí či laboratorních hlodavců. Jak se zdá, tak se chobotnice asi stanou novými laboratorními zvířaty pro testování lidských léků.

Literatura
Johns Hopkins Medicine 20. 9. 2018, Current Biology 20. 9. 2018.

Datum: 21.09.2018
Tisk článku

LSD - Výzkum a klinická praxe za železnou oponou - Hausner Milan, Segalová Erna
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 169 Kč
LSD - Výzkum a klinická praxe za železnou oponou
Hausner Milan, Segalová Erna
Související články:

LSD silnou zbraní proti alkoholismu     Autor: Stanislav Mihulka (14.03.2012)
Rain Manovi by předepsali extázi. MDMA se stává nadějí pro těžké autisty     Autor: Stanislav Mihulka (30.05.2015)
Lysohlávky jsou doopravdy magické – proti depresím     Autor: Stanislav Mihulka (17.05.2016)
Britští vědci spustí první oficiální výzkum mikrodávkování LSD     Autor: Stanislav Mihulka (10.09.2018)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace