Postavíme laserovou svítilnu pro přilákání mimozemských astronomů?  
Naše planeta obíhá obyčejnou hvězdu v zapadlém koutu vesmíru. Z větší dálky asi není na první pohled poznat, že na Zemi vzkvétá sebevědomá civilizace. Měli bychom na sebe upozorňovat blikajícími cedulemi se šipkou? Anebo je dobře, že nejsme tak nápadní?
Rozsvítíme laserovou megasvítilnu? Kredit: MIT.
Rozsvítíme laserovou megasvítilnu? Kredit: MIT.

Lidé, které dojímá E.T. – Mimozemšťan, by jistě rádi otevřeně sdíleli vesmírnou moudrost a přátelství s cizími civilizacemi v okolním vesmíru. A druzí, kteří vyrostli na Vetřelcích a Predátorech, by byli nejraději, kdyby se o nás žádný šmejd z vesmíru nikdy nedozvěděl. Pozemské technologie podle všeho dospěly do bodu, kdy o sobě můžeme dávat aktivně vědět okolnímu vesmíru. Pokud je ale skutečně někdo v dohledu, čemuž zatím nic moc nenasvědčuje, tak jde o to, jestli to jsou spíše dobromyslní skřítci se svítícími prsty nebo brutální dravci s parazitickým vývojem a dvojitou tlamou.

 

Univerzitní student James R. Clark a planetární vědkyně Kerri Cahoy z MIT vypracovali studii, podle které by již se soudobou laserovou technologií bylo v principu možné v dohledné budoucnosti postavit něco jako planetární laserovou svítilnu. Záře takového zařízení by mohla být natolik nápadná, že by upoutala pozornost na vzdálenost až 20 tisíc světelných let. Studii v těchto dnech publikoval časopis Astrophysical Journal.


Clark s Cahoyovou navrhují propojit vysokoenergetický 1-2 megawattový laser s masivním 30 až 45 metrovým teleskopem, který by vyslal laserový paprsek do vesmíru. V téhle kombinaci by prý bylo možné vysílat infračervený laserový paprsek o takové síle a intenzitě, že by ho případní mimozemští astronomové rozlišili od záře našeho Slunce.

Kerri Cahoy. Kredit: MIT.
Kerri Cahoy. Kredit: MIT.


Jestli tohle na Zemi někdy uskutečníme, tak by podobný signál mohli zachytit především astronomové v blízkých planetárních systémech, jako je Proxima Centauri nebo třeba TRAPPIST-1, kde mají přehršel teoreticky obyvatelných planet v obyvatelné zóně. Když si zafantazírujeme a někdo tam naši laserovou svítilnu skutečně spatří, tak by nám mohli dát vědět podobným způsobem. Takovými laserovými megasvětly by bylo možné i posílat zprávy blikáním. S prodlevou patřičného počtu let, samozřejmě. Podle Clarka je možné takovým způsobem posílat pár set bitů informace za sekundu.

 

Jak říká Clark, bylo by to technologicky náročné a dost drahé, ale nikoliv neproveditelné. S dnešními lasery a teleskopy prý v zásadě můžeme vyrobit záři, ve které by zkušený pozorovatel vesmíru okamžitě rozeznal, že ve spektru je něco neobvyklého. Bylo by možné vytvořit infračervený signál, který by asi tak desetinásobně vybočoval z přirozené proměnlivosti infračerveného záření Slunce. Není samozřejmě jisté, že by takového pozorovatele hned napadla civilizace obývající planetu u průměrné hvězdy, ale prý bychom jistě získali jejich pozornost.


Jak reálné jsou Clarkovy technologie pro laserovou megasvítilnu? Potřebný laser o výkonu 1 až 2 megawatty v podstatě odpovídá laseru Airborne Laser, který postavila U. S. Air Force. A v současné době se už staví teleskopy víceméně potřebné velikosti, jako je 24-metrový Giant Magellan Telescope anebo 39-metrový European Extremely Large Telescope. Oba dva tyto mamutí teleskopy nové generace už vyrůstají v Chile. Pokud by laserová svítilna fungovala na vrcholku nějaké hory v oblasti s dobrou viditelností, tak by laserový paprsek relativně snadno procházel pozemskou atmosférou, která jinak podobným kratochvílím příliš nepřeje.

James R. Clark. Kredit: MIT.
James R. Clark. Kredit: MIT.


Pokud jde o detekci podobných signálů z vesmíru, podle Clarka by to zvládl už 1-metrový teleskop. Zároveň by ale takový paprsek musel mířit přímo naším směrem, abychom si ho všimli. Clark realisticky přiznává, že je taková detekce velmi nepravděpodobná, i kdyby v našem blízkém okolí byly civilizace se zájmem o podobnou komunikaci. Když prý ale budeme detailně pozorovat slibné planety teleskopy nové generace, k čemuž se vědci v podstatě chystají, tak bychom si takového signálu v infračervené oblasti spektra mohli všimnout.

 

Klíčovou otázkou ale samozřejmě je, jestli bychom něco podobného vůbec měli dělat. Příznivci E.T. – Mimozemšťana se jistě shodnou, že by bylo úžasné dát o sobě vědět okolnímu vesmíru. Jestli tam je nějaká civilizace, tak by se mohla stavit na kus řeči. A nám by to mohlo přinést zajímavé zkušenosti a technologie. Fanoušci vetřelců a predátorů ale jedním dechem upozorní na osud civilizací v pozemské historii, které navštívili technologicky vyspělejší hosté. Jak jistě každý ví, nedopadlo to s nimi nejlépe. Proto bychom si měli podobné aktivity pořádně rozmyslet a brát v úvahu různé scénáře, k nimž by pak mohlo dojít.

Video: Introducing: Planetary Scientist - Prof. Kerri Cahoy


Literatura
MIT News 4. 11. 2018, Astrophysical Journal online 5. 11. 2018.

Datum: 01.01.1970 01:00
Tisk článku

Civilizace a mravnost - Král Miloslav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 194 Kč
Civilizace a mravnost
Král Miloslav
Související články:

Jak najít pokročilou civilizaci? Pozorováním fyzikálně nemožných jevů     Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2016)
Mohla by nám cizí civilizace hacknout planetu?     Autor: Stanislav Mihulka (24.02.2018)
Jak by mohla vesmírná astrometrická observatoř najít cizí civilizaci?     Autor: Stanislav Mihulka (28.04.2018)



Diskuze:

Der Feind hörnt mit

Pavel Nedbal,2018-11-11 22:01:26

byl nápis na každé 3říšské radiostanici.
Dodržovat rádiové ticho, stačí, jak jsme blbnuli s vysokými výkony v začátcích televize, doufejme, že si toho nikdo nevšiml a zaniklo to v šumu. To snad nemyslíte vážně, že všechny vesmíropřeletuschopné civilizace jsou zásadně přátelské!!!

Odpovědět


Re: Der Feind hörnt mit

Milan Krnic,2018-11-12 17:25:50

Když už v tomto duchu ... jediná známá taková civilizace jsou Andělé světla, a ti přátelští jsou!

Odpovědět

Náhoda

Palo Fifunčík,2018-11-11 07:58:42

Podla mňa je nepravdepodobné aby sa v našom galaktickom priestore sučasne stretli dve civilizácie s podobným stupňom technického rozvoja . No ale ak o nás "oni" t.j. E.T vedia a my o nich nie , tak máme smolu ... :)

Odpovědět


Re: Náhoda

Jan Novák9,2018-11-11 09:03:59

Náš signál obsáhne půlku Galaxie za 100 000 let. To už tady babičko nebudete... :-)))

Aby o nás nějací mimozemšťané věděli museli by monitorovat Zemi přímo, tj. už tady byli, nebo by to musela být zatraceně velká náhoda že jsou tak blízko (což bychom asi viděli), nebo by musela být vyspělá civilizace u každé desáté hvězdy a to bychom viděli určitě (alespoň některé).

Odpovědět

:)

Alexandr Kostka,2018-11-09 11:08:19

Pěkné, ale co z toho? Řekněme, že někde ve čtvrtině maximální vzdálenosti opravdu žije vyspělá civilizace. Zachytí signál, skočí do nadupané lodě létající nadsvětelnou rychlostí a za pět minut jsou tady. Ale tady už rozhodně nebude dnešní lidstvo. je to 5000 let v budoucnosti. Stačí se podívat na minulost. Před 5000 lety začali nejpokrokovější lidé přecházet z bronzu na železo a někteří (velmi malá část) měli už i písmo. Dneska máme jaderné reaktory a počítače. Za 5000 let se buď vzájemně vyvraždíme (což bych viděl jako velmi pravděpodobné) nebo budeme již dávno vesmírnou civilizací, vlastnící své vlastní lodě létající nadsvětelnou rychlostí.

Odpovědět


Re: :)

Michal Lichvár,2018-11-09 14:05:01

by som sa chcel dozit tych vesmirnych lodi ... myslim si, ze mame nato, aby este terajsii ludia v strednom veku si boli schopny donekonecna predlzovat zivot. Ano, Zem by nam potom bol prilis tesna, ale ziadna hviezda by zase nebola nedosiahnutelna pocas zivota jednotlivca.

Myslim, ze ludstvu chyba takato vizia, vacsina ludi ... co riesi vacsina ludi teraz? Ako zachranit planetu, ako prezit, co zase spravil ti Rusi, Americania, Zidia, Arabi, toti a hotentoti.

Kto by sa dal pokladat za A.C.Clarka sucasnosti?

Odpovědět


Re: Re: :)

Jan Novák9,2018-11-09 18:56:06

Je daleko větší šance dožít se konce světa než těch vesmírných lodí. Já bych řekl že téměř nekonečně větší.
Ostatně i kdyby jste se těch lodí dožil, nebudete s nimi létat, my už také neposíláme do vesmíru šimpanze. To co ty lodě postaví bude k nám mít dál než my k šimpanzům, a to i kdyby to náhodou bylo pořád ještě více-méně organické. Organická hmota je ve vesmíru slabý článek.

Odpovědět


Re: Re: Re: :)

Alexandr Kostka,2018-11-10 21:01:48

Ani není nutné se vyvraždit vojensky. V dnešní době globálního cestování by k absolutnímu rozvratu civilizace stačila jakákoliv vzduchem šířená nákaza s vysokou nakažlivostí, která nakažené na delší dobu oslabí. Pokud by v průběhu týdne či dvou onemocněla půlka populace přičemž by patrně velká část populace, péči lze poskytnout jen zlomku. Strašně moc lidí by zemřřelo ja prostý nedostatek péče, léků, následné zhroucené zásobování, násilnosti a podobně. A na představu, jak přijde hodná armáda se svatou policií, otevřou státní hmotné rezervy a rozdílí jídlo chudákům raději zapomeňte. Spíš budou největší, nejozbrojenější a nejnásilnější zločinecký gang široko daleko, který se opevní ve skladech a zastřelí kohokoliv, kdo by je chtěl vyhodit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: :)

Jan Novák9,2018-11-11 09:16:12

Vezměte si ten nejlepší scénář s AI. Nikdo nemusí pracovat (a ani nemůže, jenom by překážel), nikdo se nemusí nic učit = je to zbytečné, nemá to využití a AI to ví stejně líp. IQ pofrčí dolů jako blesk. AI začne omezovat počet nově narozených = jsou zbyteční a jenom spotřebovávají zdroje (stačí se podívat na dnešní zvýšení počtu transgender, homosexuálů a osaměle žijících = jde to). Za pár generací je po lidstvu bez války a/nebo epidemie. A to je nejlepší scénář. Prosté evoluční nahrazení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: :)

Milan Krnic,2018-11-11 18:28:08

Pokud dříve, než vymyslíme AI, nezlenivíme.

Odpovědět

Neexistuju

Richard Malaschitz,2018-11-08 17:06:41

Za niekoľko rokov pošleme raketu plnú robotov k najbližším hviezdam. Doletí tam za niekoľko storočí. Roboti za ďalších 10-100 rokov, vybudujú továrne, replikujú sa a pošlú ďalšie rakety k ďalším hviezdam. Týmto spôsobom sme schopní mať sondy v každej hviezdnej sústave v Galaxii za cca. 10 miliónov rokov (ak budeme schopný dosiahnuť 1 percento rýchlosti svetla). Tých rakiet by bolo toľko, že by okolo každej planéty, mesiaca mohlo krúžiť spústu družíc a posielali by nám toľko dát, že by sme nevedeli čo s nimi. Od zániku dinosaurov by sme to stihli urobiť 6x a dinosauri počas svojej existencie by to stihli urobiť 12x.

A ak by to urobila čo i len jedna jediná civilizácia v Galaxii, tak by nám tu krúžila okolo planéty aspoň jedna jediná družica.

Odpovědět


Re: Neexistuju

Michal Lichvár,2018-11-09 13:58:45

a co ked ju nevidime, lebo sa maskuje ... ako planeta, mesiac, kometa, prach.

V jednej krasnej sci-fi poviedke (nazov vam teraz nepoviem) ludia osidlovali susedne hviezdy ako zrnka prachu, preniesli vedomie do malinkeho zrnka, ktore sa jednoduchsie urychlovalo na relativisticke rychlosti ... proste sci-fi ... ale co ked to ide a uz su tu, len ich nevidime :)

Odpovědět


Re: Re: Neexistuju

Petr Kr,2018-11-12 07:52:45

Zkuste lux. Já také žádný prach nevidím a pytlík u vysavače je plný. A to luxujeme 2x do roka, a jak pravím, ať už je to potřeba nebo ne.

Odpovědět

na MITu jsou pěkně hloupí...

Petr Petr,2018-11-08 10:49:52

Původní zpráva je zde
http://news.mit.edu/2018/laser-attract-alien-astronomers-study-1105
Ale oni vůbec nechápou základy optiky.
(zato PR skvělé, popularizace oblétne svět...)
Difrakčním limitem je gaussovský svazek
https://en.wikipedia.org/wiki/Gaussian_beam
Řádově při vlnové délce laseru 1 mikrometr, pasu w0=10 metrů (cca 40 metrový teleskop) bude divergence svazku 32 nrad. Nezdá se to moc, ale na proklamované vzdálenosti 20 tisíc světelných let půjde o svazek velký 6 miliard kilometrů (vlivem difrakce). Z magawattů pak půjde o intenzitu 1E-20 W/m2. Slunce tam bude mít řádově cca 1E-15 W/m2 (přesvítí to). To jsem zvědav, jak to zachytí... (samozřejmě to jde trochu spektrálně filtrovat, ale je třeba vědět jak...)

Odpovědět


Re: na MITu jsou pěkně hloupí...

Stanislav Brabec,2018-11-09 00:10:12

Při hledání tranzitů exoplanet se pracuje s podobnou změnou jasu.

Odpovědět


Re: Re: na MITu jsou pěkně hloupí...

Pavel Hudecek,2018-11-10 16:30:02

Navíc vyspělá civilizace může cíleně hledat spektrální čáry laserů, které se pro daný účel hodí a tím se dostat do poměrů o 3-6 řádů lepších.

Odpovědět

Naprostý nesmysl

Jiří Kolumberský,2018-11-08 09:28:53

Je-li mimozemská civilizace skutečně vyspělá, bude to jedině proto, že plně využívá k své existenci vědecké poznání. Proto nevidím jediný důvod, proč dělat reklamu našemu koutku Vesmíru. Na Zemi převládá myšlení iracionální a protivědecké: náboženství a nevědecké ideologie. Rovnostářské, všeochraňující a demagogické hordy agresivních hlupáků v současnosti ovládají vymírající evropskou civilizaci a díky rozšíření angličtiny negativně ovlivňují celou planetu. Sice ji v dohledné době nahradí Islám, který, ač leccos napraví, také ze své podstaty považuje vědecké poznání a racionální myšlení za nebezpečné a nepřátelské.
Už nyní se v naší části světa stává věda nežádoucí. Exaktní vědy jsou v očích extrémistů rasistické a diskriminační=vznik planety hlupáků.
Být mimozemšťanem, určitě bych se zdaleka jakémukoli kontaktu s takovým iracionálním světem. I kdyby byl ozářen padesáti laserovými majáky. Opravdu není, o co stát.
Klasik poznání sebe sama o lidech říká:"Jen 2% lidí jsou obdařena velkým darem: myslet, analyzovat a cítit hluboké věci. Schopnost budovat něco nového tam, kde jiní sotva přežívají, má ještě menší množství bývalých opic. Jen pár vyvolených dokáže odlišit plevy od zrna, lež od pravdy, dobro od zla.
Tři, čtyři z deseti tisíc jsou obdarováni schopností do sebe nasávat cizí zkušenost a zpracovat v sobě vědomosti, které pak zužitkují v životě "

Odpovědět


Re: Naprostý nesmysl

Alkj Adlkf,2018-11-08 10:23:31

Dobrovolně se počítám a přidávám k těm 98%.

Odpovědět


Re: Re: Naprostý nesmysl

Jiří Kolumberský,2018-11-08 10:25:34

tomu nevěřím, v tom případě byste nebyl na tomto serveru. :-)

Odpovědět


Re: Naprostý nesmysl

Michal Lichvár,2018-11-08 14:03:07

Tie cisla sa mi zdaju dost podstrelena, alebo mam stastie na svoje okolie :)

Kazdopadne, to ze civilizacia je vedecky vyspela, este neznamena, ze je humanna a ze bude chovat ako dobry E.T. mimozemstan. Prijst 2svetova o 10 rokov neskor, Hitler by sa nerozpakoval premenit Zem na nuklearnu pust.

Teraz sme vyspelejsi, ale to neznamena, ze nasa technologia nebude zneuzita, ak sa dostane do ruk tym 90% nemysliacich opic.

Resp. aj keby nasi mimozemstania boli povacsine E.T., stale moze byt medzi nimi skupinka fanatikov, ktorych nedokazu ustrazit ... napr. preto, ze si ctia slobodu jednotlivca. Takze moj nazor ... radsej cusme ako vos pod chrastou.

Odpovědět


Re: Re: Naprostý nesmysl

Jiří Kolumberský,2018-11-10 05:49:46

čísla sedí přesně. Pouhá 2% lidí vytváří 100% hodnot. Ve všech oborech. Ten zbytek 98% se jen veze. Že máte okolo sebe tj 2% menšinu, neznamená nic jiného, než že podobné se vzájemně přitahuje. I 98% těch druhých vytváří, vzhledem ke svému počtu, oproti nám obrovská společenství spříznenců.

Odpovědět

Aldkfj Adlskjf,2018-11-07 21:31:38

Můžeme se na to podívat z pohledu hypotetické vzdálené vyspělé civilizace, extrapolovat naše vlastní úsilí.

Vyspělá civilizace mapuje galaxii a hledá exoplanety, zjišťuje u nich bio signatury a v tento VIP list dále zkoumá, po biosignaturách zjišťuje přítomnost rádiových signálů. Jestli je nějaká vyspělá civilizace ve vzdálenosti do cca 80 LY, už o nás pravděpodobně vědí. Je otázka, nakolik je rádiový smog naší civilizace zachytitelný na takovou vzdálenost. Při vynalézavosti vědců bych si dovolil odhadnout, že naše rádiová stopa bude dostatečná k zachycení a rozlišení.

Odpovědět


Re:

Pavel Hudecek,2018-11-08 05:14:07

Ty vesmírné vzdálenosti jsou na běžnou lidskou představivost obrovské. Intenzita signálu ubývá s druhou mocninou vzdálenosti a vesmír je plný různých zdrojů všech možných signálů.

Když se trochu počítá, tak je výsledek takový, že nejsilnější zatím na světě generované signály (s výjimkou jaderných výbuchů), jsou po již minimálních kosmických vzdálenostech (proxima Centauri) spolehlivě hluboko pod úrovní běžných vesmírných signálů.

Navíc časový vývoj je takový, že doba nejvyšších výkonů už dávno skončila (největší radary klasické generace, používané koncem studené války) a je nepravděpodobné, že se někdy vrátí. Všechno dnes směřuje ke stále nižším výkonům a signály se stále více podobají šumu. Při přesné znalosti lze takové signály lovit i pod klasickou úrovní šumu (třeba GPS takhle funguje), při neznalosti smůla (ani GPS to nemá zpočátku jednoduché, proto "cold start" trvá tak dlouho, přestože přijímač "přesně ví co má hledat").

Takže pokud lidé nebudou záměrně vysílat extrémně směrovaný signál namířený ke vhodným hvězdám, ufouni nemají šanci ho zachytit. Jedině že by postavili antény meziplanetárních rozměrů.

Odpovědět


Re: Re:

Petr Vana,2018-11-08 10:01:48

Pokud mimozemská civilizace ovládá neutrinovou astronomii (my se k tomu pomalinku přibližujeme), tak už o nás musí dávno vědět. Musí jí být podezřelé možství neutrin generovaných z jaderných reaktorů vycházejících ze Země.
Netrina jsou nenabitá, takže se šíří přímočaře. Zemi lze od Slunce úhlově rozlišit na vzdálenost desítek světelných let. Až budeme mít i my citlivější neutrinové detektory, tak bude pro nás zajívé sledovat, z které exoplanety přicházejí...To bude jednoznačně signál na existenci vyspělé civilizace.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Michal Lichvár,2018-11-08 13:55:04

Bude to zaujimave, ale jednoznacnu odpoved nam to neda. Nakolko aj na zemi samovolne vznikol prirodny reaktor

https://en.wikipedia.org/wiki/Natural_nuclear_fission_reactor

dokonca sa tam pise o teorii, ze Mesiac vznikol exploziou takehoto prirodneho reaktora. Nuz, je teda mozne, ze detekciou neutrin len zistime pritomnost nuklearnej reakcie, zial nic viac.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-11-08 18:37:54

Samovolně nevzniká nic. Tedy vznik mimo přičinění člověka.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jan Novák9,2018-11-08 20:16:19

Ovšem neutrina jsou teprve "na prahu". Max. pár desítek světelných let daleko. A za dalších pár desítek let vyschnou jak se přestanou provozovat poslední štěpné reaktory.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Pavel Hudecek,2018-11-10 16:23:35

Toho bych se na delších časových škálách nebál. Teď je sice v módě protijaderný aktivizmus, ale z hlediska stovek a tisíců let je to jen krátká epizoda.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Pavel Hudecek,2018-11-10 16:21:04

Až budou mít nějací ufouni neutrinovou astronomii s úhlovým rozlišením naší současné optické astronomie, která (až na možná nebližší výjimky) neumožňuje rozlišit planetu od hvězdy, bude jejich optická astronomie fotit svítící města na nočních polokoulích planet:-)

Tedy jestli to vůbec někdy půjde. Je dobré si uvědomit, že fotonů chytáme kolem 50 %, neutrina se zanedbatelnými ztrátami procházejí celou zemí. Existují samozřejmě materiály, které jsou pro neutrina nepropustné, tedy je chytají s vysokou účinností (např. hmota neutronové hvězdy), bohužel jich také obrovské množství produkují.

Další komplikace: Neutrina z jaderných reakcí mají mnohonásobně vyšší energii než viditelné/IR fotony vznikající z energie reakcí získané. Takže každá produkce neutrin je doprovázena mnohem větší produkcí záření. I při stejné detekční účinnosti bude neutrinová astronomie vykazovat mnohem horší parametry než optická.

Takže nějaký výzkum s vysokým rozlišením od neutrin nikdo, kdo o tom něco ví, neočekává. Je to doplňkový zdroj informací, umožňující získat podrobnosti o extrémních jaderných procesech.

Úhlové rozlišení se, vzhledem k tomu, že s neutriny nejde dělat nic jako klasická optika, dělají vždy jen tak, že se porovnávají časy na více místech. A to zas vyžaduje impulzní průběh. Reaktory běží kontinuálně, takže smůla.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace