Magnetické póly Země by se mohly překlopit. Co by následovalo?  
Planetární magnetický štít poskytuje skvělou ochranu před kosmickým zářením. Jak ale ukazují fosilní horniny, není příliš stabilní. Co se s magnetickým polem Země stane v blízké budoucnosti? A jak se to projeví na pozemském životu a lidské civilizaci?
Magnetické pole Země. Kredit: ESA/ATG medialab.
Magnetické pole Země. Kredit: ESA/ATG medialab.

Naše planeta má úžasný magnetický štít, který nás všechny chrání před naprostou většinou nebezpečného záření vesmíru. Tenhle štít sice vydržel miliardy let, není ale úplně stabilní. Jeho síla kolísá v průběhu věků a čas od času se přepóluje, tj. severní magnetický pól si vymění místo s jižním magnetickým pólem.


Kdyby magnetické pole Země selhalo, tak to bude mít své následky, přinejmenším teoreticky. Nejprve by to odnesly komunikační satelity na vysokých oběžných drahách. Pak by došlo na astronauty Mezinárodní vesmírné stanice, kteří by si nemohli zavolat na Zemi. A nakonec by kosmické záření nejspíš začalo bombardovat zemský povrch.

 

Nicolas Thouveny. Kredit: CEREGE.
Nicolas Thouveny. Kredit: CEREGE.

Podobné úvahy se objevují poměrně často. Problém je v tom, že mechanismu planetárního magnetického štítu stále úplně nerozumíme. Magnetické pole Země generují komplikované procesy, které se odehrávají hluboko v nitru planety. A také pochopitelně nevíme, co se přesně děje, když dochází k přepólování magnetického pole Země, ani jak je taková událost nebezpečná pro pozemský život. Není divu, že se objevují publikace, které v této záležitosti šíří optimismus a neočekávají přepólování v nejbližších tisíciletích, a stejně urputně je střídají publikace, které věští brzké přepólování s možnou apokalypsou.

 

Změny magnetického pole Země za posledních 5 milionů let. Kredit: United States Geological Survey.
Změny magnetického pole Země za posledních 5 milionů let. Kredit: United States Geological Survey.

Do tábora pesimistů patří i Nicolas Thouveny z centra European Centre for Research and Teaching of Environmental Geosciences (CEREGE) ve francouzském Aix-en-Provence. Podle něj magnetické pole Země v posledních tisících let slábne takovým tempem, že se za pár set let může odehrát krize, během které by se naše magnetické pole mohlo překlopit. Thouveny s dalšími odborníky vede projekt EDIFICE (Changes in the geomagnetic dipole (Earth Dipole Field Intensity from Cosmogenic Elements)), který se zabývá historií magnetického pole Země.


Jak je možné studovat magnetické pole Země v průběhu historie? Šťastnou souhrou okolností je Země plná hornin se železem. A v nich magnetické pole naší planety doslova zkamení. Z různě starých hornin pak můžeme vyčíst, jak tehdy magnetické pole Země vypadalo. Díky výzkumu tohoto paleomagnetismu víme, že se magnetické pole planety překlopilo 183 -krát za posledních 83 milionů let. To jsou přitom epizody výrazného a trvalého přepólování zemského magnetického pole, mezi nimiž dochází k celé řadě krátkých epizod dočasného přepólování.


K nejmladšímu z „velkých“ překlopení magnetického pole, kterému se říká událost Brunhes–Matuyama, došlo asi před 780 tisíci lety. Samotné překlopení bylo zřejmě dost rychlé a trvalo asi několik desítek až 200 let. K nejmladšímu „dočasnému“ přepólování ale došlo v mnohem bližší minulosti, před pouhými 41 tisíci let, tedy v průběhu zatím nejmladší doby ledové. Byla to událost Laschamp, která trvala asi jen 440 let, a samotné přepólování probíhalo asi 250 let. Podobných událostí se od přepólování Brunhes–Matuyama odehrálo asi 15.


Podle Thouvenyho může magnetické pole Země během příštích staletí zeslábnout až k nule. A pak by se mohlo i překlopit. Zeslábnutí magnetického pole je přitom podle Thouvenyho pro lidskou civilizaci mnohem zásadnější. Možné důsledky je ale těžké odhadnout, protože s takovou situací zatím nemáme zkušenost. Na druhou stranu, máme k dispozici fosilní záznam, který nám ukazuje, co se dělo na Zemi v době překlápění planetárního magnetického pole.


Fosilní záznam sice nikdy nebude úplně kompletní a stoprocentně spolehlivý, v tomto případě z něj ale jasně vyplývá – že se během přepólování vlastně nic moc neděje. Organismy masově nevymírají, prostředí se dramaticky nemění, k žádné apokalypse nedochází. Tím není řečeno, že se přepólování na Zemi nijak neprojeví, existenční drama to ale podle všeho nebude. Jestli by k tomu skutečně došlo, tak lidé asi nebudou bojovat o své životy, ale spíše o životy počítačů a telefonů.

Literatura
Phys.org 7. 12. 2018.

Datum: 11.12.2018
Tisk článku

Pole Hledání skryté síly vesmíru - McTaggartová Lynne
 
 
cena původní: 319 Kč
cena: 284 Kč
Pole Hledání skryté síly vesmíru
McTaggartová Lynne
Související články:

Převracení zemského magnetického pole je normální     Autor: Stanislav Mihulka (02.12.2011)
Vnitřní jádro Země je mimo rytmus     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2013)
Co způsobuje převracení magnetického pole Slunce?     Autor: Stanislav Mihulka (15.08.2013)
Jak se mění zemské magnetické pole?     Autor: Dušan Majer (30.06.2014)



Diskuze:

Ano, ale-

Matej Čiernik,2018-12-15 10:11:45

mne sa zdá, že problém by nebol trvalý, ale pri intenzívnych slnečných erupciach - alebo sa mýlim? - a najskôr by vznikal postupne, takže by boli desaťročia na zmeny v citlivých systémoch?

Odpovědět

Přepólování nebo změna orientace?

Stanislav Brabec,2018-12-12 12:30:53

Existuje nějaká podpora pro teorii, že magnetické pole klesá při přepólování k nule?

Nemůže geomagnetický pól prostě jen rychle měnit orientaci v prostoru?

Odpovědět


Re: Přepólování nebo změna orientace?

Jiri Naxera,2018-12-14 00:29:10

Odhaduju že je docela rozdíl když se přepóluje okamžitě, když se pomalu odrotuje a když jde přes nulu.
Alespoň teda podle článku (nic o problematice nevím), pokud je možné ze sedimentu určit dobu trvání jevu, tak ta vrstva má zjevně nenulovou tloušťku a tím pádem je možné určit orientaci pole i během přechodu.

Odpovědět

Planeta Zeme a jeji souputnici

Radek Secka,2018-12-12 07:20:57

Kdyz nevim, do cecho kopu, tak se radji podivam 2x a jeste k tomu i na to, jak to vypada vedle.
Mars ma sotva nejakou magnetosferu, bezne telekomunikatory, rovery i landery si tam funguji dost dovre na to, aby nas zasobovali denne panoramatickymi fotkami, selfie a samozrejmne i merenimi temi nejcitlivejsimi pristroji.
Na Zemi pak to slavne kosmicke zareni predstavuje jen asi 20% veskereho zareni, tedy u tak prizemnich bytosti, jako jsou lide. Je mozne, ze orli nebo tucnaci maji jinaci pomery.
Kdyby kosmicke zareni stouplo na uroven na Marsu, nestalo by se nic tragickeho .. mozna by nekde prestali vysilat na par mesicu fotbal v UHD. A tedy by nekomu vyratmzne klesly prijmy..

Odpovědět


Re: Planeta Zeme a jeji souputnici

Florian Stanislav,2018-12-12 10:29:25

Psalo se dříve, že magnetické pole dipólové se může přepólovat. Zůstat má kvadrupólový magnetismus ( řekněme 15%), přímé ohrožení života na Zemi patrně nehrozí, píše i článek.
http://www.sci.muni.cz/~chadima/geomagnetismus/Geomagnetismus1.pdf
Magnetické pole hlavní, zbytkové a externí. Spousta grafů a schémat.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetick%C3%A9_pole_Zem%C4%9B
"polaritě, která se v minulosti často měnila (při přepólování dipólu je dominantní slabší kvadrupólový moment). "
Mars je takřka bez magnetismu a bez atmosféry. Dlouhodobě sluneční vítr bez ochrany silného magnetického pole Země ( částice, hlavně protony) by odfoukl atmosféru včetně ozonosféry. Nestalo se tak v minulosti a zřejmě se tak nestane ani znovu při přepólování, píše i článek.
Kosmické záření poškozuje DNA, takže nebezpečím na Marsu a dokonce při letu v kosmu je značné.
Výpadek celosvětových sítí (telefony, internet, možná i transformátory rozvodných sítí) by vedl ke kolapsu zásobování nejen zbožím, ale i vodou, elektřinou a plynem. Plynem nelze topit bez elektronického řízení spotřebičů. Bez topení se se stanou domy trvale neobyvatelné kvůli zamrzlé vodě. Civilizace je nesmírně zranitelná. Před 75 lety za války stačilo k přežití na vesnici v zimě mít dřevo na topení, vodu, mouku a pár hospodářských zvířat.
Řeší se brexit, terorismus, migrace a není vytvořena žádná rezerva pro přírodní katastrofy. Dnes je katastrofou 5 cm sněhu na D1 na Vysočině.

Odpovědět


Re: Re: Planeta Zeme a jeji souputnici

Jan Novák9,2018-12-12 19:46:42

Pokles má trvat několik desítek let, země nemá vypínač mag. pole. I když by asi došlo k nějakým dočasným výpadkům, sítě se přizpůsobí. Momentálně je daleko nebezpečnější lidská blbost. Např. co se výpadků týká tak největší nebezpečí jsou jednoznačně obnovitelné zdroje, spolu s omezováním kapacity spolehlivých zdrojů.

Odpovědět


Re: Re: Planeta Zeme a jeji souputnici

Alexandr Kostka,2018-12-12 21:04:44

Před 75 lety byla radikálně jiná situace. Jednak bylo podstatně méne lidí, a dvak byli řekněme zvyklí žít. Bez televize, bez internetu. Sedlák možná nevěděl, co je to počítač, ale dovedl v nejhorším případě vytáhnout zarezlý pluh, památku po dědečkovi a zapžádnout do něj vola. A na pole přitáhl na kárce hnůj a pilně ho tam rozházel. Armáda sice většinu prasat sebrala, ale nechala na chov. Dneska? bez traktoru ani ránu a traktor bude kaput. Prasata? Jaká, chovy byly úmyslně zlikvidovány, aby byl náš stát závislý na dovozu. A pokud někde přežil prasečák, tak hlady šílící lidé nebudou myslet na chov za rok, ale sežerou je hned. A k tomu pěstování. Čehokoliv. Tedhy si prostě nechal zásobu dobře vypadajících semen a znovu je zasel. Dnes máte hybridy, udělat to nemůžete. První generace vyroste dobře a dá fajn úrodu, ale nedá kvalitní setbu pro další. A že by v podmínkách hroutící se civilizace, když se budou lidi chytat na maso zvládal někdo hybridizovat novou setbu? Těžko, spíš někdo pokusné pole zapálí a na trosce ústavu si opeče kýtu z profesora biologie. A další věc: co s těmi miliony lidí, kteří neumí naprosto nic užitečného? Živí je kancelářská práce, nebo internet. Pro mouku chodí do supermarketu. Vždy´t by tu pšenici na poli ani nepoznali, natož aby jí dovedli semlít a udělat chleba. Ale jedna věc je jistá. Reskce nerda na okamžik, kdy jednak zjistí, že jakožto bývalý youtubec má možná nuly a jedničky v bance, ale jelikož banka neexistuje tak nemá nic a nikdo mu nedá najíst, bude násilná. Vzpomene si, jak hrával dooma a pak v telce zíral na lost a pokusí se loupit.

PS: a další maličkost: veškeré chemické provozy jsou absolutně závislé na elektronice. Včetně výroben prášků. Kolik lidí je na lécích absolutně závislých? Kolik z nich bez léků řekněme do měsíce zemře, a kolik dalších bude schopno vykonávat jen nejlehčí práci? A další: Armáda a policie, které nevelí zákonná vláda se pěkně rychle zvrhne v ozbrojený gang. Velmi mocný gang, jelikož budou mít pod palcem zbraně, vycvičené chlapy, jídlo, palivo, stroje.. Jako jediní. Kam to vede se stačí podívat na Lybii, Sýrii, Jugoslávii, Ukrajinu a podobně. A teď to zkombinujde se situací, že civilní komunikace neexistuje, zásobování neexistuje, 99% aut nejede, pro zbytek není benzín a tak podobně. Ne, nebyl by to návrat středověku, část znalostí by zůstala. Ale vize otrokářských městských států, kde si výše postavení vojáci vydržují harémy a kde má několik set nejsilnějších dokonce k dispozici po pár jaderných hlavicích? Nechtěl bych se toho dožít.

Odpovědět


Re: Re: Re: Planeta Zeme a jeji souputnici

Novák Jiří,2018-12-12 22:18:51

A bude traktor kaput? Překopat traktor (ale i auto, nebo dokonce motocykl) na dřevoplyn se za 2. sv. války zvládlo poměrně briskně. A že by kosmické záření znemožnilo funkci zapalování se mi nějak nezdá. Otázka je, jestli na to dojde. Myslím že ne, že se prostě nahrne víc "lidských zdrojů" ze stávajících bullshit jobs do zemědělství. Manažéři nafasují motyky a půjdou do zemáků. To bude pohled :-)
Důležitá taky bude obrana. Po letošním horkém a suchém létě kdy zelenina zdražila, se polní pych dost rozmohl. Paradoxně poblíž soukromých políček zastavují především audiny a podobná sorta automobilů a vylézají z nich kancelářské pipiny na lup hrášku a rajčat. Zatím je sranda pozorovat, jak se v podpatkách boří mezi hroudy, ale do budoucna by to mohlo přerůst v reálný problém.
Jinak osvědčené "životní pojištění" je odjakživa plná králíkárna. Už nebudou příkopy vysekávat silničáři ale o trávu se ještě rádi porvou králíkáři. Resp. youtubeři pachtující u zemědělců.

Nakonec ani nějaký ten ostrovní systém na bázi solár/vítr/bioplyn by nemél mít problém. Co se taky naindukuje na nějakých pár metrech vedení? Ostatně - kde potřebujete elektřinu? Ve špitále. A kde ještě? No prakticky nikde...

Kdo je chytrej, ten má (nebo si opravuje) domek na dědině a k tomu kus pozemku. No a ten ajťák a youtuber se prostě stanou tažnou silou za podíl na úrodě.

S těma trvale udržitelnýma odrůdama nemáte pravdu, sehnat se dají. Např. tady: http://gengel.cz/ Hybridní odrůdy mají vyšší výnosy pouze za ideálních podmínek. Za podmínek řekněme "bojových" budou mít vyšší výnosy právě ty osvědčené historické odrůdy. Mluvím z praxe, pěstuju si v malém měřítku obojí. A nejlepší je poptat se sousedů. Tam občas objevíte přímo perly nebývalé chuti a úrodnosti :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Planeta Zeme a jeji souputnici

Alexandr Kostka,2018-12-13 09:03:45

Nejde ani tak o palivo. Dnešní moderní traktor je narvaný elektronikou. Motor s variabilním vstřikováním a časováním ventilů bez elektroniky neuřídíte. A ano, dnes umíme vyrobit i odolnou, která by zvýšenou radiační zátěž ustála. Jenže dnes, na výrobních linkách, které jí neustojí. jediné co půjde nastartovat (pokud bude palivo) budou stroje typu starý zetor, v3s, nebo Avia (tedy klasická Avia, ne Daewoo šunt co nic nevydrží). Ale kolik jich je? I pokud by se našlo pár lidí s vizí a náhodou je někdo poslechl, kolik potravin by se s takovými stroji dalo vypěstovat?

PS: hlavně tohle jsou střednědobé plány, řádově měsíce až jednotky let PO. Ovšem je otázkou, kolik lidí by zařvalo do měsíce či dvou PO. Osobně bych tipl, že městských možná víc jak půlka. Kdyby k ěnčemu takovému došlo te´d, kolik lidí by prostě jen tak umrzlo?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Planeta Zeme a jeji souputnici

Jan Novák9,2018-12-13 14:25:53

Co vám není jasné na větě: "desítky až stovky let". Kolik z těch traktorů nacpaných elektronikou bude fungovat za padesát let? Vědci ví poměrně přesně co udělat s elektonikou aby byla odolná proti slunečnímu větru, každá družice to potřebuje. Já osobně si myslím že dnešní elektronika by měla minimální nebo vůbec žádné problémy, atmosféra by sluneční vítr dostatečně zeslabila. Možná mobily by měly menší dosah. Vy tady strašíte jako s rokem 2000, a víte jak to dopadlo. Vyberte si nějaký pravděpodobnější scénář, jako třeba že se těch 50% afričanů kteří se chtějí odstěhovat do Evropy opravdu rozhodne to udělat a EU je pustí. To dělá přes 600 milionů. Podle dokumentů EU má ČR kapacitu přijmout 58,5 milionu uprchlíků.

Dokument EU:
https://www.scribd.com/document/392399772/Eu-Com-Final-Report-Relocation-of-Refugees

Named as the centre-left’s candidate for the next EU Commission President, Frans Timmermans announced he would crush conservative governments in Europe, insisting that the continent uniting with Africa is “a matter of destiny”.

https://www.breitbart.com/europe/2018/12/11/diverse-timmermans-nominated-eu-chief/

Scary Christmas and a Happy New Fear :-))

Odpovědět


Re: Re: Re: Planeta Zeme a jeji souputnici

Jiří Kocurek,2018-12-13 12:15:59

Před 75 lety byla radikálně jiná situace. Jednak bylo podstatně méne lidí, a dvak byli řekněme zvyklí žít. Bez televize, bez internetu. Sedlák možná nevěděl, co je to počítač, ale dovedl v nejhorším případě vytáhnout zarezlý pluh, památku po dědečkovi a zapžádnout do něj vola.

S dovolením: Před 75 lety žilo v ČR 10,3 milionu lidí. Tedy asi o 1% méně než dnes. Zadruhé: Sedlák by nenechal pluh zreznout. Sedlák totiž potřeboval pluh každoročně, na jaro i na podzim. Netahal památeční po dědečkovi, měl vlastní. A i chudý sedlák míval pluhy dva. A když neměl koně, naptal si. Takže sice píšete dlouhý příspěvek, ale pane Kostko, píšete nesmysly.
A ohledně zbraní: Ano, pokud civilistům seberete zbraně, tak může nastat totéž, co provedli Rudí Khmérové. Jenže i Rudým Khmérům došly náboje a tak ten Kalašnikov nakonec používali jako klacek.

Odpovědět


Re: Re: Planeta Zeme a jeji souputnici

Jiri Naxera,2018-12-14 00:43:05

Pardon, ale k tomu topení plynem.
Třeba přímotop Gamat má dva "elektronické" prvky - jedním je piezozapalovač (po vyndání sklíčka jde nahradit sirkou), druhým je termočlánek v pojistce která zavře plyn když chcípne plamen - i bez toho je možné topit. (navíc oboje by přežilo i EMP puls z jaderné exploze).
Horší by to bylo na regulačkách, i když i tam věřím že by šla nouzově nahradit citlivá elektronika lidskou obsluhou. (a co do výpadku proudu, už si nepamatuju jestli tam kolem nebejvá kogeneračka, ta by výpadek elektřiny pořešila na libovolně dlouho)

Horší jsou jak píšete trafačky, ale ty nejsou ani tolik citlivé na kosmické záření, jako na stejnosměrné proudy indukované v zemi/ve vedení při sluněčních erupcích (ale teď si nejsem jistý - není na to potřeba interakce plazmatu s mag. polem?).
Tam dobře mířená erupce by mohla způsobit větší škody než válka. Bez elektriky nepojedou pumpy, za pár hodin až dní dojde nafta v diesel agregátech, co to v létě udělá s potravinami radši nemyslet.

Odpovědět


Re: Re: Planeta Zeme a jeji souputnici

Oldřich K.,2018-12-14 02:01:05

Proč by nešlo topit plynem bez elektřiny?
Plynový bojler, sporák, Gamatky, Wafky, ji nepotřebují.
Problém by byl spíše v nefunkčnosti oběhového čerpadla, v případě nuceného oběhu, pokud by vůbec fungovala těžba a distribuce plynu.
Problém bych viděl spíše ve svícení, které by bez elektřiny těžko nahrazovalo.

Taky dříve spolu bydleli 3 generace, tím pádem mnohem méně domů - vytápěného prostoru. Ani tak by z dlouhodobého hlediska dřevo nestačilo.
Dnes musí mít každý mladý hogofogo vlastní bydlení. Neměli každý den teplou sprchu ani splachovací záchod. Tak i spotřeba vody byla mnohem menší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Planeta Zeme a jeji souputnici

Florian Stanislav,2018-12-14 21:37:10

Většina rodinných domů a bloků má plynový kotel, který bez elektřiny ani nehne. A štíhlé dvacítky( měděné trubičky), teplo bez čerpadla nedodají. Leda nějaký čas živé dvacítky. Distribuce plynu by měla být poháněna kompresory založenými na spalování zemního plynu, ale bez čidel a velínů to stejně nepoběží. Kolaps bank a kas všeho druhu bez elektřiny a elektroniky je jistý, čili nebude ani čím platit. Nemluvím o železniční dopravě s elektrickou trakcí, signalizací a zabezpečením, která by zablokovala železnice obecně. V létě by byl trh potravin bez chlazení za pár dní na konci sil.
K výpadku elektřiny myslím v Itálii asi na týden v dost velké oblasti stačilo pár stromů přes vedení vysokého napětí v Alpách.
Absence elektrického svícení není problém. Za 9 měsíců po výpadku elektřiny v New Yorku byl populační boom.

Odpovědět

Nic moc

Jan Novák9,2018-12-11 22:16:55

V nejhorším by počítače musely být stíněné a data a telefon po optice...
To se dá přežít.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace