Magnetické póly Země by se mohly překlopit. Co by následovalo?  
Planetární magnetický štít poskytuje skvělou ochranu před kosmickým zářením. Jak ale ukazují fosilní horniny, není příliš stabilní. Co se s magnetickým polem Země stane v blízké budoucnosti? A jak se to projeví na pozemském životu a lidské civilizaci?
Magnetické pole Země. Kredit: ESA/ATG medialab.
Magnetické pole Země. Kredit: ESA/ATG medialab.

Naše planeta má úžasný magnetický štít, který nás všechny chrání před naprostou většinou nebezpečného záření vesmíru. Tenhle štít sice vydržel miliardy let, není ale úplně stabilní. Jeho síla kolísá v průběhu věků a čas od času se přepóluje, tj. severní magnetický pól si vymění místo s jižním magnetickým pólem.


Kdyby magnetické pole Země selhalo, tak to bude mít své následky, přinejmenším teoreticky. Nejprve by to odnesly komunikační satelity na vysokých oběžných drahách. Pak by došlo na astronauty Mezinárodní vesmírné stanice, kteří by si nemohli zavolat na Zemi. A nakonec by kosmické záření nejspíš začalo bombardovat zemský povrch.

 

Nicolas Thouveny. Kredit: CEREGE.
Nicolas Thouveny. Kredit: CEREGE.

Podobné úvahy se objevují poměrně často. Problém je v tom, že mechanismu planetárního magnetického štítu stále úplně nerozumíme. Magnetické pole Země generují komplikované procesy, které se odehrávají hluboko v nitru planety. A také pochopitelně nevíme, co se přesně děje, když dochází k přepólování magnetického pole Země, ani jak je taková událost nebezpečná pro pozemský život. Není divu, že se objevují publikace, které v této záležitosti šíří optimismus a neočekávají přepólování v nejbližších tisíciletích, a stejně urputně je střídají publikace, které věští brzké přepólování s možnou apokalypsou.

 

Změny magnetického pole Země za posledních 5 milionů let. Kredit: United States Geological Survey.
Změny magnetického pole Země za posledních 5 milionů let. Kredit: United States Geological Survey.

Do tábora pesimistů patří i Nicolas Thouveny z centra European Centre for Research and Teaching of Environmental Geosciences (CEREGE) ve francouzském Aix-en-Provence. Podle něj magnetické pole Země v posledních tisících let slábne takovým tempem, že se za pár set let může odehrát krize, během které by se naše magnetické pole mohlo překlopit. Thouveny s dalšími odborníky vede projekt EDIFICE (Changes in the geomagnetic dipole (Earth Dipole Field Intensity from Cosmogenic Elements)), který se zabývá historií magnetického pole Země.


Jak je možné studovat magnetické pole Země v průběhu historie? Šťastnou souhrou okolností je Země plná hornin se železem. A v nich magnetické pole naší planety doslova zkamení. Z různě starých hornin pak můžeme vyčíst, jak tehdy magnetické pole Země vypadalo. Díky výzkumu tohoto paleomagnetismu víme, že se magnetické pole planety překlopilo 183 -krát za posledních 83 milionů let. To jsou přitom epizody výrazného a trvalého přepólování zemského magnetického pole, mezi nimiž dochází k celé řadě krátkých epizod dočasného přepólování.


K nejmladšímu z „velkých“ překlopení magnetického pole, kterému se říká událost Brunhes–Matuyama, došlo asi před 780 tisíci lety. Samotné překlopení bylo zřejmě dost rychlé a trvalo asi několik desítek až 200 let. K nejmladšímu „dočasnému“ přepólování ale došlo v mnohem bližší minulosti, před pouhými 41 tisíci let, tedy v průběhu zatím nejmladší doby ledové. Byla to událost Laschamp, která trvala asi jen 440 let, a samotné přepólování probíhalo asi 250 let. Podobných událostí se od přepólování Brunhes–Matuyama odehrálo asi 15.


Podle Thouvenyho může magnetické pole Země během příštích staletí zeslábnout až k nule. A pak by se mohlo i překlopit. Zeslábnutí magnetického pole je přitom podle Thouvenyho pro lidskou civilizaci mnohem zásadnější. Možné důsledky je ale těžké odhadnout, protože s takovou situací zatím nemáme zkušenost. Na druhou stranu, máme k dispozici fosilní záznam, který nám ukazuje, co se dělo na Zemi v době překlápění planetárního magnetického pole.


Fosilní záznam sice nikdy nebude úplně kompletní a stoprocentně spolehlivý, v tomto případě z něj ale jasně vyplývá – že se během přepólování vlastně nic moc neděje. Organismy masově nevymírají, prostředí se dramaticky nemění, k žádné apokalypse nedochází. Tím není řečeno, že se přepólování na Zemi nijak neprojeví, existenční drama to ale podle všeho nebude. Jestli by k tomu skutečně došlo, tak lidé asi nebudou bojovat o své životy, ale spíše o životy počítačů a telefonů.

Literatura
Phys.org 7. 12. 2018.

Datum: 11.12.2018
Tisk článku

Jádro -
 
 
cena původní: 290 Kč
cena: 258 Kč
Jádro

Související články:

Převracení zemského magnetického pole je normální     Autor: Stanislav Mihulka (02.12.2011)
Vnitřní jádro Země je mimo rytmus     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2013)
Co způsobuje převracení magnetického pole Slunce?     Autor: Stanislav Mihulka (15.08.2013)
Jak se mění zemské magnetické pole?     Autor: Dušan Majer (30.06.2014)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace