Zkamenělý tyranosauří bobek  
…aneb Pár vět o „královském“ koprolitu

Fosilizovaný trus (koprolit) obřího pozdně křídového teropoda, objevený v sedimentech souvrství Frenchman na území kanadské provincie Saskatchewan. Téměř s jistotou se jedná o koprolit, jehož původcem byl proslulý teropod druhu Tyrannosaurus rex. Kredit: United States Geological Survey, Wikipedie (volné dílo)
Fosilizovaný trus (koprolit) obřího pozdně křídového teropoda, objevený v sedimentech souvrství Frenchman na území kanadské provincie Saskatchewan. Téměř s jistotou se jedná o koprolit, jehož původcem byl proslulý teropod druhu Tyrannosaurus rex. Kredit: United States Geological Survey, Wikipedie (volné dílo)

Zkamenělý trus pravěkých živočichů ve formě koprolitů je znám již od dob Williama Bucklanda, autora popisu prvního vědecky rozeznaného dinosaura (jurského teropoda megalosaura), tedy od 20. let 19. století.[1] Koprolity druhohorního stáří již byly mnohokrát přisuzovány býložravým nebo masožravým dinosaurům, dlouho ale nebylo jisté, zda jejich původci byli skutečně zástupci skupiny Dinosauria. Koprolity do velikosti 20 krát 10 cm (délka versus šířka) totiž mohly docela dobře patřit i větším druhům krokodýlů nebo ryb a ani rozbor jejich složení v této věci neudělal jasno.[2] Prvním prokazatelným koprolitem, tedy zkamenělým „bobkem“ dinosaura se tak stal až objev z kanadské provincie Saskatchewan, který byl popsán v periodiku Nature americkou paleontoložkou Karen Chinovou a jejími kolegy v roce 1998.[3] Že se nejedná o koprolit ledajaký, to prozrazuje už název odborného článku, který v překladu zní „teropodí koprolit královských rozměrů“. Slovo „král“ přitom nebylo zvoleno náhodou, odkazuje totiž skutečně ke „králi všech dravých dinosaurů“, obřímu teropodovi druhu Tyrannosaurus rex. Zkamenělý trus z Kanady totiž téměř s jistotou patří právě slavnému tyranosaurovi! Určitě vás napadne, že takovou skutečnost je těžké prokázat – jak to vědci mohli zjistit? Odpověď je prostá a fosilní doklady přesvědčivé. Pro toto přiřazení totiž svědčí hned tři argumenty – velikost koprolitu, jeho geostratigrafie (geologické stáří a příslušnost k souvrství) a konečně i jeho složení a obsah. Objekt s katalogovým označením SMNH P2609.1 byl objeven ve fluviálních sedimentech souvrství Frenchman na jihozápadě Saskatchewanu ve vrstvě bentonitického jílovce. Bylo objeveno více kousků původní hmoty o celkové hmotnosti 7,1 kg a objemu zhruba 2,4 litru. Původní koprolit však byl nepochybně mohutnější, protože stlačení, vysoušení a tlení hmotu někdejšího „čerstvého“ trusu pravděpodobně výrazně zmenšilo.

 

Expozici Muzea přírodní historie v Los Angeles doplňují hned tři jedinci druhu T. rex v různých stadiích ontogeneze. Koprolit z Kanady patřil nepochybně dospělému nebo přinejmenším odrostlému subadultnímu jedinci. Dinosaurus, který se stal jeho kořistí, vážil zhruba od 200 do 750 kilogramů. Kredit: Maarten Heerlien; Wikipedie (CC BY 2.0)
Expozici Muzea přírodní historie v Los Angeles doplňují hned tři jedinci druhu T. rex v různých stadiích ontogeneze. Koprolit z Kanady patřil nepochybně dospělému nebo přinejmenším odrostlému subadultnímu jedinci. Dinosaurus, který se stal jeho kořistí, vážil zhruba od 200 do 750 kilogramů. Kredit: Maarten Heerlien; Wikipedie (CC BY 2.0)

I tak má ale koprolit délku 44 centimetrů, výšku 13 cm a šířku 16 cm. Je tak přibližně dvakrát větší než všechny do té doby objevené druhohorní koprolity. Hustota materiálu činí 2,94 g.ml-1 a jeho součástí jsou i makroskopické (pouhým okem viditelné) tmavě hnědé částice původní kostní hmoty o průměru 2 až 34 milimetrů. Fosilie byla podrobena detailní analýze za pomoci mikroskopů, rentgenové analýzy a dalších vědeckých metod. Vysoký obsah fosforu i distribuce kostních fragmentů ve vzorku dokládají, že se skutečně jedná o koprolit dravého živočicha, velikost fragmentů navíc naznačuje, že původcem koprolitu bylo dravé zvíře kolosálních rozměrů. Tomu ostatně nasvědčuje i velikost samotného koprolitu. A tak již stačí ověřit přítomnost velkých teropodů v ekosystémech souvrství Frenchman, které přibližně časově odpovídá geologické formaci Hell Creek (geologický věk pozdní maastricht, asi před 68 až 66 miliony let). Toto souvrství bylo definováno v roce 1942 a mocnost jeho sedimentů, sestávající hlavně z pískovců, jílovců a slepenců, činí až 113 metrů.[4] V současnosti jediným známým velkým teropodem s tělesnou hmotností zhruba nad 100 kilogramů (původce koprolitu však musel být ještě mnohem větší) je právě druh T. rex. Deinonychosaurní teropodi podobní druhům Dromaeosaurus, Saurornitholestes nebo Troodon ani zde žijící druhy krokodýlů, želv nebo ryb rozhodně původci tohoto koprolitu být nemohli. Jedinou možností je jiný velký tyranosauridní teropod, žádné fosilie takového dinosaura však v souvrství Frenchman objeveny nebyly, a je značně pravděpodobné, že se zde jiný druh velkého teropoda nevyskytoval. Zajímavé také je, že asi 30 až 50 % objemu koprolitu tvoří částečně natrávená kostní hmota, která byla v průběhu výzkumu podrobena histologickému rozboru.

Nejpravděpodobnějším původcem kostních fragmentů v koprolitu bylo mládě rohatého dinosaura rodu Triceratops (kostra v expozici Carnegie Museum of Natural History na fotografii) nebo mládě kachnozobého dinosaura rodu Edmontosaurus. Kredit: Daderot, Wikipedie (volné dílo)
Nejpravděpodobnějším původcem kostních fragmentů v koprolitu bylo mládě rohatého dinosaura rodu Triceratops (kostra v expozici Carnegie Museum of Natural History na fotografii) nebo mládě kachnozobého dinosaura rodu Edmontosaurus. Kredit: Daderot, Wikipedie (volné dílo)

 

Nepřítomnost druhotných osteonů v kortikální kostní hmotě nasvědčuje možnosti, že se mohlo jednat o ulovená mláďata jiných dinosaurů. Absence linií zastaveného růstu (LAG) zase naznačují, že se jednalo o ptakopánvé dinosaury, pravděpodobně edmontosaury nebo triceratopse (kteří jsou zastoupeni nejpočetněji; další možností jsou rohatí torosauři, parksosauridní thescelosauři nebo dosud neidentifikovaný druh ankylosaurida).[5] Některé fragmenty odpovídají stavbě kostí končetin nebo lebečního límce ceratopsidů. Pokud pocházely některé z objevených fragmentů z diafýz dlouhých kostí dolních končetin, dá se přibližně odhadnout i velikost jejich původce – v případě dvounohého (bipedního) dinosaura asi na 200 kg, v případně po čtyřech se pohybujícího (kvadrupedního) asi na 750 kg. Fragmentární povaha fosilií také naznačuje, že dravec kostní hmotu drtil svými zuby a musel mít tedy robustní dentici a velmi silný čelistní stisk. Na základě všech těchto indicií lze s vysokou mírou jistoty prohlásit, že kanadský koprolit je skutečně zkamenělým pozůstatkem defekace druhu Tyrannosaurus rex. Výsledným zjištěním je, že původce koprolitu byl obřím dravým teropodem, který ulovil živý exemplář subadultního exempláře ptakopánvého dinosaura (nejspíš rod Edmontosaurusnebo Triceratops), případně objevil jeho čerstvou mršinu. Tu pak požíral za použití kolosální síly svého čelistního stisku[6] a drtil kosti, jejichž části spolu s masem kořisti polykal. Jeho trávicí systém nestrávil kostní hmotu zcela a tak v koprolitu (který v původním stavu mohl být dlouhý přes půl metru a mít objem kolem 5 litrů) stále nacházíme kosterní úlomky jeho dávného oběda. Tento objev pomohl upřesnit představu o potravních návycích tyranosaurů a ukázal směr, kterým by se výzkum dinosaurů a jejich koprolitů mohl ubírat v budoucnu…


Napsáno pro Dinosaurusblog a Osel.cz

 

Short Summary in English: A large coprolite (fossilized dung) was described in 1998 from the Frenchman Formation of Saskatchewan, Canada. 44 cm long specimen was attributed to the famous species Tyrannosaurus rex based on its size, geological and temporal context and its chemical and histological composition.

 


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Coprolite

http://discovermagazine.com/1996/jun/whatthedinosaurs786

https://www.sciencenewsforstudents.org/article/dino-sized-poop

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/tyrannosaurus-scat-96841015/

 

[1] Buckland, W. (1824). „Notice on the Megalosaurus or great Fossil Lizard of Stonesfield“. Transactions of the Geological Society of London. 2. 1 (2): 390–396. doi: 10.1144/transgslb.1.2.390

[2] Chin, K. & Kirkland, J. I. (1998). Probable herbivore coprolites from the Upper Jurassic Mygatt-Moore Quarry, Western Colorado. Modern Geology 23: 249–276.

[3] Chin, Karen; Tokaryk, Timothy T.; Erickson, Gregory M.; Calk, Lewis C. (1998). „A king-sized theropod coprolite“. Nature. 393 (6686): 680–682. doi: 10.1038/31461

[4] Furnival, G. M. (1942). Preliminary Map, Cypress Lake, Saskatchewan; Geological Survey of Canada, Paper 42-5, contains Preliminary Map 42-5, Cypress Lake, West of Third Meridian, Saskatchewan. (Měřítko: 1 palec ke 2 mílím).

[5] Campione, N. E. and Evans, D. C. (2011). „Cranial Growth and Variation in Edmontosaurs (Dinosauria: Hadrosauridae): Implications for Latest Cretaceous Megaherbivore Diversity in North America.PLoS ONE, 6(9): e25186. doi: 10.1371/journal.pone.0025186

[6] Bates, K. T.; Falkingham, P. L. (2012). „Estimating maximum bite performance in Tyrannosaurus rex using multi-body dynamics“. Biological Letters. 8 (4): 660–664. doi: 10.1098/rsbl.2012.0056

Datum: 21.01.2019
Tisk článku

Budoucnost mysli - Kaku Michio
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 339 Kč
Budoucnost mysli
Kaku Michio

Diskuze:

Možná

Hynek Pikart,2019-01-21 18:17:39

Chtělo by to změnu názvu článku. Bobek je vždy něco malého....
Co třeba Tyranosauří zkamenělý bob.
Diky za clanek.

Odpovědět

Defekace obřích tyranosauridů

Tomáš Novák,2019-01-21 14:54:03

Bylo by zajímavé to sledovat - z hlediska objemu i hmotnosti to musel být velmi výrazný trus :-) Navíc padal asi z dvoumetrové výšky. No nechtěl bych stát pod jeho řitním otvorem (resp. kloakou) :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace