Parlamentní politické systémy jsou v ekonomice lepší, než ty prezidentské  
Parlament je na první pohled žvanírna, kde se politici jen hádají do roztrhání těla. Ale zdání klame. Dlouhé a komplikované rozhodování je důsledkem vyvažování moci. Pokud lidé podlehnou pokušení a pořídí si systém s vůdčí osobností, ověnčenou velkou mocí, tak to odnesou zhoršením ekonomiky.
V Britské dolní sněmovně teď mají horko. Kredit: UK governemnt.
V Britské dolní sněmovně teď mají horko. Kredit: UK governemnt.

V těchto dnech můžeme ve Velké Británii sledovat politickou koliku. Nešťastná země se zmítá v nejistotě a obavách z děsivých hospodářských důsledků Brexitu a zároveň je pro smích celému světu. Britský parlament horečnatě jedná ve snaze s Brexitem nějak pohnout, přetlačuje s vládou, ale šťastné řešení stále není na pořadu dne. Hodiny přitom neúprosně tikají a na obzoru se už šklebí tvrdý Brexit bez dohody, který by všem brexitářům skutečně ukázal, zač je toho loket.

 

Gulcin Ozkan. Kredit: University of York.
Gulcin Ozkan. Kredit: University of York.

V Británii je teď všudypřítomný chaos, zmatek a zoufalství. Politický systém vypadá jako paralyzovaný. Prvotní příčinou toho všeho šílenství bylo neuvážené slíbení a poté i vyhlášení referenda o Brexitu premiérem Davidem Cameronem, který tak učinil z vnitrostranických důvodů a všechno prohrál.

 

Podle Gulcin Ozkan z Univerzity of York a jejího kolegy Richarda McManuse z Canterbury Christ Church University to všechno ve skutečnosti ukazuje, že britský parlamentní systém funguje. Mechanismy kontroly a vyvažování pracují a snaží se dělat to nejlepší, co je v dané situaci možné. Na první pohled to zrovna nevypadá, že by si parlamentní systém zasloužil ovace. Podle nedávného výzkumu Ozkanové a McManuse má ale parlamentní systém v dlouhodobém výhledu výhodu a zásadně se podílí na výkonu ekonomiky dané země.

 

Richard McManus. Kredit: R. McManus.
Richard McManus. Kredit: R. McManus.

Klíčovým faktorem, který zvýhodňuje parlamentní systémy před prezidentskými, je důsledné oddělení složek politické moci, které vyplývá z vyvažování jednotlivých součástí politického systému. Pokud to samozřejmě v praxi funguje, jak by mělo. Výkonnou moc v zemi s parlamentem vytváří parlamentní většina, a na této většině také závisí její přežití. Odborníci už dlouho mluví o tom, že parlamentní systémy mají oproti prezidentským blíže ke stabilní demokracii. Jak teď krásně můžeme pozorovat třeba v USA, prezidentské systémy často přinášejí kolize moci prezidenta a parlamentu, kteří se snaží urvat co nejvíce faktické moci pro sebe.

 

Prezidentský politický systém má svá úskalí. Kredit: Loadmaster / Wikimedia Commons.
Prezidentský politický systém má svá úskalí. Kredit: Loadmaster / Wikimedia Commons.

Ozkan a McManus teď přinášejí významný argument na podporu převahy parlamentních systémů – jsou lepší v ekonomice. Badatelé zpracovali rozsáhlý soubor makroekonomických dat, který zahrnuje celkem 119 zemí světa v letech 1950 až 2015. Výsledky jejich výzkumu ukazují, že parlamentní režimy jsou skutečně ekonomicky lepší, než systémy prezidentské. V průměru mají parlamentní režimy o 1,2 bodu vyšší ekonomický růst, jejich inflace je méně proměnlivá a o 6 procent nižší, a příjmová nerovnost je až o 20 procent nižší.

 

Parlamentní systémy přinášejí více demokracie, širší svobodu médií, pevnější vládu práva a robustnější mantinely pro exekutivu. Všechny tyto faktory přitom souvisejí s vyšším výkonem ekonomiky. Parlamentní systémy znamenají širší zastoupení veřejnosti a její větší podíl na rozhodování. Rovněž jsou stabilnější při přechodu z jedné vlády na druhou. V prezidentském systému bývají změny vlády dramatičtější, kvůli často dost rozdílným osobnostem prezidentů.

Někdy se to semele parlament ne parlament...
Někdy se to semele parlament ne parlament...


Pokud jde o Spojené státy, tak je pravda, že jsou největší ekonomikou světa a zároveň jde o zemi s výrazně prezidentským uspořádáním. Ozkan s McManusem jsou přesvědčeni, že relativně dobré ekonomické výsledky Spojeným státům zajišťuje ústava, která kvalitně vyvažuje a odděluje moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Tento systém brzd a rovnováh vyrovnává problémy působené prezidenty.

 

Pro normálního člověka může být dost stresující, když je svědkem dlouhých politických debat a sporů v parlamentu či v médiích, ať už jde o Brexit či jiná horká témata dnešní doby. V návalu vzteku by si ale dotyčný měl uvědomit, že právě takové věčné dohady jsou projevem vyvažování moci, které je nutné jak pro stabilitu demokracie, tak i ekonomiky. Pokud někomu schází rázné politické vedení nebo alespoň snadná shoda politických stran, tak by se měl zamyslet, zavřít oči, zhluboka dýchat, a představit si, jak mizerně se kdy žilo lidem, kteří neodolali pokušení a pustili si do čela státu někoho s velkou mocí.

Literatura

The Conversation 11. 2. 2019.

Datum: 15.02.2019
Tisk článku

Moudrost vlků - Radingerová Elli H.
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 279 Kč
Moudrost vlků
Radingerová Elli H.
Související články:

Skynet se ujímá vlády, přinejmenším na globálních finančních trzích     Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2013)
Rýsuje se hrozivá uhlíková bublina. Mohla by vymazat biliony z ekonomiky     Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2018)
Bez předsudků: Sekulární země mohou čekat ekonomický růst     Autor: Stanislav Mihulka (20.07.2018)



Diskuze:

Volebny system

Richard Malaschitz,2019-02-18 09:36:49

Dolezite je aby bol vacsinovy system (Britania, Australia, Novy Zeland, India, Francuzsko) a nie pomerny a uz vobec nie jednoduchy pomerny system, kde mozu kandidovat iba politicke strany (Rusko, Cesko, Slovensko, Irak, ...) a cela politika sa potom odohrava v kuloaroch politickych stran.

Ludia maju tendenciu podcenovat volebny system v demokracii.

Odpovědět

Pavol Hudák,2019-02-16 08:35:07

A co maju v Cine, ze tak rychlo rastu?

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2019-02-17 08:26:57

Dobrá poznámka.
Z vědy známe, že korelace neimplikuje kauzalitu, a tohle je klasický případ.
https://link.springer.com/article/10.1007/s11127-018-0552-2

Odpovědět

Myslím že je to přesně opačně.

Pavel Ryšavý,2019-02-15 09:36:59

V parlamentním systému totiž není skutečně tak dobře oddělena moc výkonná od moci zákonodárné, kdy z jedněch voleb vychází jak moc výkonná tak moc zákonodárná (což je mimochodem i náš problém). Presidentský systém umožňuje zemi někam směřovat a protivahou je zde parlament, který tvoří mantinely. Parlamentní demokratické systémy se navíc již několikrat zvrhly v diktaturu, právě kvůli špatrnému oddělení moci výkonné od moci zákonodárné (Německo, ČSSR po válce). Pokud by jak moc výkonná tak moc zákonodárná byla skutečně svébytná, pak by se to dělo mnohem hůře viz 230 let demokraticky stabilního systému v USA. To že někdo má pocit že Trump je špatný prezident a proto to dělá špatně... Já si spíš myslím pravý opak a on je řešením právě pro generaci městských liberálů, kteří se cešloživotně odtrhli od reality a on je právě tou brzdou. Proto tito liberálové tak prskají.

Odpovědět


Re: Myslím že je to přesně opačně.

Leopold Kyslinger,2019-02-15 15:56:59

Jenom technickou poznámku. Často uváděný příklad „jak se demokratické systémy zvrhli v diktaturu“ je obludnou kachnou. Když v Německu zvolili A. Hitlera, tak už tam 6 let nebyla demokracie! Vládl Hindenbug a Kamarila. O demokratické ČSR v roce 1946 by se daly také vést dlouhé diskuse. Rozhodně se dá říct, že tu byly velmi nestandardní poměry.

Odpovědět


Re: Re: Myslím že je to přesně opačně.

Luboš Brejcha,2019-02-15 19:47:23

Pane Kyslingere, proč si myslíte, že jen vaše představa o demokracii je ta správná? Podle toho co píšete, vůbec nevíte co demokracie je. Doporučuji uvažovat racionálně a nepředpokládat, že se svět točí okolo vás. Slovo "demokracie" nemá ustálený význam a často ho lidé používají jako synonymum pro nejrůznější slova podobně jako zvolání Allāhu Akbar.

Odpovědět


Re: Re: Myslím že je to přesně opačně.

Pavel Ryšavý,2019-02-16 18:33:58

Jak vidíte, ústavní pořádek vedl osud Německa až do rukou Hitlera. Do toho se počítá vše, tedy i období před jeho nástupem. Ohledně naší situace, kdyby byla oddělena moc výkonná od moci zákonodárné a byl zde skutečný prezidentský systém, pak by puč tak jak proběhl v únoru 1948 vůbec nebyl možný, protože prezident si jmenuje svoji vládu a parlamentu mu pouze schvaluje každého ministra jednotlivě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Myslím že je to přesně opačně.

Milan Krnic,2019-02-17 08:26:38

To se tak řekne, zatímco v naší realitě vedly z nástupu Hitlera k moci kauzální okolnosti, kterých je neuchopitelně mnoho, a jediné správné zobecnění je, že měl zkrátka štěstí.
Neboli ústavní pořádek není žádná od kauzalit oddělená entita.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace