Boeing vyvíjí autonomní stíhačku. Vzdušný boj už nikdy nebude stejný  
Za pár let by s pilotovanými stíhacími letouny mohly létat skupiny velkých bojových dronů. Boeing investoval v Austrálii a připravuje tam stíhačku Boeing Airpower Teaming System, která nemusí brát ohledy na lidské piloty.
Autonomní stíhačka Boeingu. Kredit: Boeing.
Autonomní stíhačka Boeingu. Kredit: Boeing.

Americká společnost Boeing, která je jedním z největších výrobců letadel, největším americkým exportérem, a také jedním z největších zbrojních dodavatelů světa, právě oznámila, že vyvíjí pozoruhodný autonomní tryskový stíhací letoun. Není přitom určený jen pro americké letectvo a Boeing ho plánuje prodávat po světě. Na Mezinárodní letecké show v Austrálii, která právě probíhá na letišti Avalon Airport poblíž Melbourne, předvedli maketu připravovaného stroje v životní velikosti.

 

Robotičtí a lidští piloti bok po boku. Kredit: Boeing.
Robotičtí a lidští piloti bok po boku. Kredit: Boeing.

Vývoj by neměl být nijak závratně dlouhý. Sofistikovaná bezpilotní stíhačka, které v Boeingu přezdívají Loyal Wingman, nebo více oficiálně Boeing Airpower Teaming System, by měla poprvé vzlétnout někdy v roce 2020. Podle Boeingu bude možné design autonomního letounu upravovat podle požadavků zákazníků. Boeing ale zároveň tvrdí, že asi nejlépe se takový letoun uplatní na dlouhých misích s podstatným prvkem průzkumu, které by byly pro lidské piloty velice náročné.

 

Boeing nesdělil, jakou by měl autonomní stíhací dron dosahovat maximální rychlost. Je ale jasné, že bezpilotní stroj má velkou výhodu v tom, že nemusí brát ohled na lidského pilota, což se projevuje jak na jeho konstrukci, tak i na jeho výkonech. Proto by autonomní stíhačka přinejmenším teoreticky mohla létat a manévrovat rychleji a divočeji než soudobé stíhačky s lidskou posádkou. To by otevřelo dveře pro doposud nevídané typy misí pro stíhací bojové letouny. Jak podotýká Shane Arnott, vedoucí výzkumu v Boeingu, s autonomním řízením mohou tvůrci letounů počítat s většími riziky, než jaké by si mohli dovolit u stroje s lidskou posádkou.

 

Kdy asi vzlétne první z nich? Kredit: Boeing.
Kdy asi vzlétne první z nich? Kredit: Boeing.

Společnost Boeing je dvorním dodavatelem amerických ozbrojených sil. Přesto ale Boeing plánuje dodávat své nové autonomní stíhací letouny zákazníkům po celém světě. U. S. Air Force už projevili záměry, že by zřídili smíšené letky, v nichž by stroje s lidskými posádkami doplňovaly právě autonomní letouny. S pilotovanými letouny jako F/A-18E/F Super Hornet by mohlo létat 6 až 8 autonomních stíhacích dronů, jako je Loyal Wingman. Ostatní země, s nimiž Boeing bude obchodovat, by ale samozřejmě mohly využívat Boeing Airpower Teaming System nějakým odlišným způsobem.

 

Kristin Robertson z divize Boeing Autonomous Systems poukazuje na to, že autonomní stíhačku vyvíjejí nikoliv jako nějaké přesně definované řešení, ale naopak jako velmi přizpůsobivý design, který je možný dál vybavit rozmanitým nákladem, senzory či dalším vybavením pro různorodé typy misí. Nový bojový dron prý rozhodně nebude specifický produkt, šitý na míru jedinému způsobu využití.


Vývoj autonomního stíhacího letounu Boeingu probíhá v Austrálii. Podle Boeingu by měl stát jen zlomek ceny srovnatelného bojového letounu s lidským pilotem. Stroj by měl být dlouhý asi 11,6 metru a jeho dolet by měl dosahovat asi 3 700 kilometrů. Projekt Boeing Airpower Teaming System zároveň představuje první bojový letoun za dlouhá desetiletí, jehož vývoj probíhá v Austrálii. Rovněž jde o největší investici Boeingu do bezpilotních technologií mimo území Spojených států.


Letoun Boeing Airpower Teaming System má pohon odvozený od komerčně dostupného tryskového motoru. Ke vzletu a přistání používá standardní letiště. Také může být upravený do verze pro letadlové lodi. Pokud veškeré testy dopadnou úspěšně, tak by se autonomní stíhačky Boeingu měly vyrábět v Austrálii. V závislosti na dobrých prodejích by ale výrobní linky pro tyto stroje mohly vyrůst i v dalších zemích. 

Video:  Boeing Airpower Teaming System - Designed in Australia


Literatura
Reuters 27. 2. 2019, TechSpot 27. 2. 2019.

Datum: 28.02.2019
Tisk článku

The NASA Archives. 60 Years in Space - Piers Bizony, Andrew Chaikin, Roger Launius
 
 
cena původní: 3290 Kč
cena: 2928 Kč
The NASA Archives. 60 Years in Space
Piers Bizony, Andrew Chaikin, Roger Launius
Související články:

První let evropského bojového dronu nEUROn     Autor: Stanislav Mihulka (02.12.2012)
Odtajněn první let britského dronu Taranis     Autor: Stanislav Mihulka (17.02.2014)
Robotický tankobijec THeMIS by mohl proměnit pozemní bitvy     Autor: Stanislav Mihulka (20.06.2018)
Hejno bojových dronů US Army uspělo proti těžké elektronické obraně     Autor: Stanislav Mihulka (24.11.2018)



Diskuze:

Můj laický rozum naznačuje,

Jaroslav Lepka,2019-03-01 13:15:53

že konstrukce která se nemusí ohlížet na limity přežití svého pilota, je z vojenského pohledu přínosem. Buď dokáže protiúder protivníka vymanévrovat nebo naopak pohltit a vytvořit tak "okno" k průniku ostatních. V každém případě tak vytváří další level v potenciálním konfliktu s méně sofistikovaným soupeřem. De facto podobný průběh, jako měl nedávný případ v Sýrii.

Odpovědět

Autonomní

Xmichal Hanko,2019-02-28 14:32:08

Podle mě, je-li ten letoun autonomní, bude schopen zcela SAMOSTATNÉHO letu a plnění úkolů. Dálkově ovládané drony máme přece už dávno. A samostatným se nemíní doletět sám k cíli, přitom manévrovat a nakonec zasáhnout cíl - to přece uměly už střely s plochou dráhou letu v 80. letech. Tohle bude určitě zahrnovat i autonomní vyhodnocování hrozeb, autonomní boj s případnými útočníky apod. Nedávno tu btw byl článek o tom, jak si umělá inteligence výborně vedla právě v takovém simulovaném souboji, a jak lidské soupeře převyšovala. Řekl bych, že Boeing tuhle myšlenku posunuje do praxe...

Odpovědět

Celé řešení má jen malou chybičku

lada Školník,2019-02-28 09:28:18

sestřelit takové letadlo nedá moc práce, pokud nebude nezávislé na dálkovém ovládání a bude moci po nějakou dobu samo se ovládat a plnit stanovenou misi,tak pak bude jen stačit odrušit signál dálkového řízení a dron tak jednoduše vyřadit z činosti. Popřípadě převzít jeho ovládání a takto převzaté letadlo použít proti nepříteli.
Jen nechápu proč se neustále zbrojí, když velkému celosvětovému válčení dávno odzvonilo.
Ano asi je to potřeba kvůli lokálním konfliktům typu Sýrie, Jemen a Ukrajina.

Odpovědět


Re: Celé řešení má jen malou chybičku

Martin Zdražil,2019-02-28 09:46:20

Odrušit ho asi bude možné, minimálně je to v technicky realizovatelné. Ale převzít řízení je nesmyls. Byli by hloupí, kdyby komunikace neprobíhala na nějakém ověřeném zakryptovaném kanále.

Odpovědět


Re: Re: Celé řešení má jen malou chybičku

Jan Rychlik,2019-02-28 10:03:08

Nehledě na to, že dron může mít protokol pro narušení komunikace a podle něho se zachovat, například odmítnout veškeré další instrukce na standardním kanále a pokud neproběhne comm-recovery, autonomně přistát na některém z předdefinovaných míst, nebo v krajním případě provést autodestrukci.

Odpovědět


Re: Re: Celé řešení má jen malou chybičku

Andrej M.,2019-03-19 11:02:43

no pokiaľ viem tak sa to tuším Iranu už dávnejšie podarilo - prevzali kontrolu nad americkým dronom a pristáli u seba - takže nič nieje neprekonanteľné. Nápad: Možno len zablokovali GPS signál a dron núdzovo pristál - neviem, ale všetko je možné, Pri kompletnom rádiovom zarušení snímačov dronu/lietadla odkázaného iba na elektroniku, je bez vonkajších snímačov úplne bezbranné. Nechcem nikoho propagovať - ale to je niečo čo majú Rusi na slušnej úrovni - pôvodne som tomu neveril avšak nikto to nevyvrátil - myslím tým vypnutie el. systémov na americkej lodi v Čiernom mori. Sám som voči takýmto správam skeptický, avšak tuto asi nešlo o hoax. Za takej situácie sú elektronické hračky bezcenné. Samozrejme všetko je teória, pokiaľ sa nepreverí v praxi - úprimne však dúfam, že k tomu nedôje.

Zdroje:https://en.wikipedia.org/wiki/Iran%E2%80%93U.S._RQ-170_incident
https://www.defence24.com/electronic-warfare-russian-response-to-the-natos-advantage-analysis

Odpovědět


Re: Celé řešení má jen malou chybičku

Stanislav Ošmera,2019-02-28 16:01:16

jezisi odbornik co? O vojenskou techniku se vlastne vubec nezajimam, ale je jasny ze
1. kazde trochu autonomni letadlo bude mit program pro situaci kdy se mu nedostavaji pokyny (treba jen jednoduche "vsechno prerus a let domu"
2. ovladani bude samozrejme probihat na zabezpecenem kanale a dost pravdepodobne na nekolika ruznych a jeste ty prikazy bude porovnavat s nejakou knihovnou pripustnych prikazu.
3. podle toho ze planuji ze budou delat doprovod lidske letce, tak muze prijimat treba rozkazy jen na nejake kratkovlne frekvenci, takze z dalky to neovlivni.
4. kdyz by nepritel ciste jen zahltil spektrum, tak jednak mohou rychle preladovat na jine frekvence (zahltit kompletni spektrum je nemozne), pak take mohou mit treba vizualni komunikaci ktera se rusi uz temer nemozne a jako posledni moznost muze droid fungovat jen jako hloupej wingman a jen a pouze v prpade ztraty jakekoliv komunikace kopirovat chovani sveho velitele.
Samozrejme ze na vsechno se da najit protizbran, ale rozhodne to nebude "sestrelit takove letadlo neda moc prace"
Tady nemame podrobne informace, takze klidne cilem nemusi byt kompletni autonomie stroje, ale jen velke zlevneni a zjednoduseni (dneska je moderni letadlo sakra draha zbran pro jakoukoliv zemi a ruzna podpora zivotnich funkci pro pilota je pro konstrukci letadla znacna zatez. Treba me napada moznost ze budou letat v roji a vsechnu moderni avioniku bude mit jen kazde pate letadlo, ostatni ho budou chranit a plnit jeho prikazy (budou to vicemene hloupe stihacky). Tohle vypada jako slabe misto ze sestreli jen vedouciho a odstrihnou tim vsechny, ale pri dobrem SW muze hrat roli vedouciho klidne jedno z tech hloupich letadel- moznosti je mnoho.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace