Držte kočky raději doma: Pro jejich zdraví i pro svoje  
Když kočky chodí ven, tak mají mnohem větší šanci chytit nějakou infekci. A řada kočičích patogenů může nakazit i člověka. Čím dál od rovníku domácí kočka žije, tím více ji taková infekce hrozí.

Venkovní nebo domácí? Kredit: CC0 Public Domain.
Venkovní nebo domácí? Kredit: CC0 Public Domain.
Kočky jsou komplikovaná stvoření. A jejich majitelé často řeší dilema, zda své mazlíky pouštět ven anebo nikoliv. Odpověď na to není snadná, ve hře je celá řada faktorů. Odborníci na zdraví koček, a také jejich lidských společníků, mají ale podle všeho poměrně jasno.


Kayleigh Chalkowski z americké Auburn University v Alabamě a její spolupracovníci zjistili, že domácí kočky, kterým jejich majitelé dovolují chodit ven, jsou ve skutečnosti asi třikrát častěji nakaženy patogeny nebo parazity, nežli kočky, které se ven prakticky nikdy nepodívají. Vědci analyzovali dřívější studie na toto téma, a také se zaměřili na 19 různých patogenů koček, podle údajů z více než tuctu zemí. Jejich studii uveřejnil časopis Biology Letters.

Kayleigh Chalkowski. Kredit: Auburn University.
Kayleigh Chalkowski. Kredit: Auburn University.

Čím více jsou domácí kočky nemocné, tím větší je podle všeho šance, že se kočičí infekcí nakazí i člověk. A u řady infekcí koček to je skutečně možné. Pro badatele a jistě i majitele koček je pozoruhodný vztah mezi infekcemi koček a zeměpisnou šířkou. Lidé si většinou myslí, že více nemocí a parazitů číhá v tropech. Tropy jsou bohatší životem a mělo by tam být i více infekcí. Jenomže u koček to neplatí. Chalkowski a spol. přišli na to, že čím dále žijí domácí kočky od rovníku, tím větší je šance, že se venku nakazí nějakou infekcí. Podle badatelů je to tak, že s každým stupněm zeměpisné šířky narůstá pravděpodobnost infekce kočky o 4 procenta.


Chalkowski upozorňuje na to, že jako první potvrdili chození ven jako vysoce rizikový faktor pro infekci u koček, na základě údajů z různých zemí a geografických oblastí, a také pro celou řadu různých patogenů, s různým typem přenosu a zdroje nákazy. Výsledky jsou přitom velmi podobné pro prakticky všechny studované infekce, včetně škrkavky kočičí a toxoplazmy, což jsou v obou případech infekce, které se mohou přenést na člověka.

Auburn University.
Auburn University.

Zdá se, že bez ohledu na to, kde ve světě žijete, je pro zdraví koček i jejich lidských majitelů lepší, když kočky nechodí ven. Riziko infekcí je v takovém případě daleko nižší, jak pro kočky, tak i pro lidi. A nejde jen o nemoci. Když kočky žijí domácím stylem života, tak je to zároveň mnohem lepší i pro mnoho živočichů v okolí domu. Kočky jsou sice rozkošné, ale vzhledem ke své šikovnosti a mocnému loveckému pudu představují smrtelné nebezpečí pro vše živé, co si troufnou lovit. Svým životem si před kočkami nemohou být jistí nejen hlodavci a hmyzožravci, ale i ptáci, ještěrky, hadi, ryby nebo větší hmyz.

Literatura
Phys.org 17. 4. 2019, Biology Letters online 17. 4. 2019.

Datum: 23.04.2019
Tisk článku

Lev v obýváku: Jak si nás domácí kočky.. - Tuckerová Abigail
 
 
cena původní: 259 Kč
cena: 207 Kč
Lev v obýváku: Jak si nás domácí kočky..
Tuckerová Abigail
Související články:

Psi a kočky jako přenašeči H5N1?     Autor: Jaroslav Petr (16.02.2006)
Domácí kočky žadoní dětským pláčem     Autor: Stanislav Mihulka (15.07.2009)
Světélkující GM kočky s odolností proti kočičímu AIDS     Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2011)
Domácí kočky v USA pobijí miliardy ptáků i savců ročně     Autor: Stanislav Mihulka (30.01.2013)
Neuvěřitelná toxoplazma: Tenhle parazit z vás udělá podnikatele     Autor: Stanislav Mihulka (28.07.2018)



Diskuze:

Připomíná

Mojmir Kosco,2019-04-24 07:28:18

My to doporučení k hygienické sterilitě vedoucí k většímu množství alergií.

Odpovědět

Sluníčkářství?

Vojta Ondříček,2019-04-23 21:18:21

Volně žijící ptáčkové a savečkové, jsou loveni chráněnými druhy dravců. Z něčeho ti dravečkové (i kormoráni, vydry apod.) přece žít musejí. Ovšem mnohokrát víc volně žijících ptáčků a savečků, jako i ampfibií, rybiček a hmyzečku skape přímo na jedy používvané na polích za příčinou uživení explodující populace lidí a nepřímo na vyhubení jejich potravy (hmyzu) jedy.

Kočky máme v domě odjakživa a když něco uloví, příjdou se s tím pochlubit a demonstrativně to zbaští v domě na schodech, nebo v kuchyni. V případě myší zůstane jako nestavitelný zbytek jen měchýřek žluči. Ročně odchytí odhadem tak dva-tři tucty myší. Akorát jednou jedinkrát nám kocour přines straku a vypustil ji v obýváku. Museli jsme otevřít okna aby se o ně neutloukla. Jinak o žádném chyceném ptáčkovi nic nevím. Současné kočky nosí z nočních lovů domů žížaly, v létě pak sarančata, sem-tam kudlanku pobožnou, můru a pod. Ježci se u nás vyskytují a kočky je znají a ví, že s nimi není žádná zábava a tak je ignorují.

Odpovědět


Re: Sluníčkářství?

Novák Jiří,2019-04-24 07:14:26

Dojmy pěkné, leč statistika hovoří jinak. Strana 4. http://www.csop.cz/docs/up/knd_2016_podzim.pdf

Odpovědět


Re: Re: Sluníčkářství?

Alexandr Kostka,2019-04-24 14:44:52

Dost nechutný alibismus. Za všechno můžou kočky, proto za to rozhodně nemůže člověk.. Kočky asi vyhání zvířata z jejich přirozených lokalit tím, že je rozorají traktory. To kočky lijí na hmyzáky tuny pesticidů, načež ptáci a další nemají co žrát. Kočky masakrují srnčata a zajíčky sekačkami. Kočky vysázely smrkové monokultury, ve kterých se daří akorát kůrovci.. Kočky vysušily bahniska, otočily koryta řek. To kočky mají před vilkami anglické trávníky, zalévané chemií, aby v nich náhodou nšco nežilo. Kočky kladou otrávené návnady na dravce. Kočky vymlátily vlky, medvědy a všechny ostatní kočky, kromě sebe samých.. Kočky odebírají vodu z podhorských toků na umělé zuasněřování. Kočky solí silnice tak, že se na jaře čerstvě probuzenými řekami prožene vlna vody tak slané, že to vyhubí co se hýbe. Kočky do stejných řek v létě hází organický materiál, načež je spotřebován veškerý kyslík a vše co se narodilo od jara je opět zlikvidováno. Kočky provozují doly, ze kterých když uteče odpadní voda, tak vyhubí celou řeku až k ústí, včetně lidiček. Kočky staví vatrné elektrárny, pod kterými následně sedí a čekají na ubité ptáky, padající rovnou do tlamy.. Ano, je potřeba něco udělat, ale ne s kočkami. Problém jsou lidé. Lidé, kteří už nemají pro své chování ani tu výmluvu, že potřebují prostor na pěstování potravy. V dnešním "civilizovaném" světě je základním zdravotním problémem nadbytek a přežírání! Jedni se vyžerou tak, že z toho mají cukrovku nebo infarkt a druzí při pohledu na ně vypěstují bulimii.

Odpovědět


Re: Re: Re: Sluníčkářství?

Novák Jiří,2019-04-24 17:00:51

Nikdo netvrdí, že za ty věci co jste vyjmenoval, můžou kočky. Může za ně samozřejmě člověk. Jenže člověk může ještě za jednu věc a to je likvidace drobných živočichů prostřednictvím koček. Kočka za to nemůže, ta se řídí instinktem. Jenže člověk by měl mít dost rozumu na to, aby kočku buďto nechoval, nebo nepouštěl ven, nebo aspoň kompenzoval kočkou způsobené ztráty např. stavbou úkrytů pro zvířata, hnízdních budek, přikrmováním a podobně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Sluníčkářství?

Alexandr Kostka,2019-04-24 18:46:17

Dost koček žije bezprizorně. Ano, máte pravdu, i za ně člověk může, protože buď někomu utekly, nebo je hodný páníček vyhodil. Ale stále trvám na tom, že v moři průšvihů jsou kočky až poslední kapka někde v koutě. A vámi navrhované budky a přikrmování je také jen kapička. Pokud se radikálně nezmění přístup k hospodaření a používání (nadužívání) chemie, nemůže to pomoci. Ostatně nejde o blbé ptáky nebo zajíce, pokud se radikálně nezmění přístup k hospodaření, vyschneme. Celá Evropa se změní v Saharu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Sluníčkářství?

Novák Jiří,2019-04-24 18:58:06

Mně to povídejte... Ochránci přírody říkali už někdy před třiceti lety, co přesně se má dít s vodou, půdou a ovzduším, aby tyhle průsery nenastaly. A taky říkali, co se stane, pokud tahle náprava nenastane.
A co udělali zemědělci? Vykašlali se na to a pokračovali dál jak byli zvyklí ze socialismu. Tak tady máme následky. Už mě ani nebaví opakovat "my jsme vám to říkali". Ovšem fňukat je třeba na zcela jiných hrobech.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sluníčkářství?

Alexandr Kostka,2019-04-26 18:19:08

Varovali. Jenže skutečných ochránců přírody je strašně málo a mediální pozornost na sebe upoutávají ekoterroristé, jako třeba greenpeace. Když běhá deset chlápků po lese a věší ptačí budky, nikoho to nezajímá. Když 200 výtržníků prostříhá plot, porve se s ochrankou a obsadí důl nebo elektrárnu, je to ve večerních zprávách všech kanálů.

PS: ono to zdaleka není "pokračovat jak za socialismu", problém je celosvětový a rozvinul se právě až koncem "socíku". Který ať byl jaký byl, tak nutil JZD dodržovat alespoň nějaké zásady. Jsko třeba střídat plodiny nebo tu a tam dělat zelené hnojení. Dnes má "zemědělec" půdu pronajatou na pár let, tak prostě jede na maximum a je mu naprosto jedno, že až mu skončí nájem vrátí poušť. Seje se klidně stále totéž, úbytek živin dožene hnojivo a škůdce zlikviduje pesticid a plevel herbicid.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sluníčkářství?

Novák Jiří,2019-04-26 20:15:32

Tak proto taky mluvím o ochráncích přírody a ne o ekologických aktivistech. Slučování pojmů "ekolog", "ochránce přírody" a "ekologický aktivista" jenom poukazuje na to, že dotyčný nemá v problematice jasno. Můžou za to primárně media, která podobně slučovala pojmy "podnikatel" a "podvodník". Tupá závistivá chátra na to tenkrát slyšela. Dneska zase jednodušší lidé slyší na očerňování ochranářů a všelijaké mýty s tím spojené.

ad P.S.: nadužívání pesticidů a herbicidů bylo pro socialistické zemědělství právě dost typické. Když se - například - stříkalo proti blýskáčkovi, tak se stříkalo na celém území, ať už byl blýskáček přítomen, nebo nebyl. Není divu, že to co nám likviduje zásoby podzemní vody (likviduje ve smyslu pitná/ep)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sluníčkářství?

Novák Jiří,2019-04-26 20:17:36

Není divu, že to co nám likviduje zásoby podzemní vody (likviduje ve smyslu pitná/nepitná) jsou právě rezidua dnes už dávno zakázaných látek z dob socialismu. Ostatně - poslechněte si někdy Cílka, nebo někoho jiného, kdo tomu rozumí. Dal by mi v tomhle jistě za pravdu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sluníčkářství?

Alexandr Kostka,2019-04-27 08:03:51

Ale minimálně něco očividně dělali správně. Kdy jste naposled viděl motýla? Kolik cvrká cvrčků? Kolik sedávalo na drátech vlaštovek? A když jsme u toho, nějak si nevzpomínám, kdy jsem naposledy viděl sýkorku. Mám pocit, že vloni to nebylo ani jednou.


PS: a nějak jim kůrovec nesežral kolik milionů metrů dřeva.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sluníčkářství?

Novák Jiří,2019-04-27 16:37:55

Tyhle vámi jmenované živočichy potkávám pravidelně, byť v menších množstvích. A to jsem z Hané. Oblkopují mě lány intenzivně obhospodařované půdy. Průšvih u těchto živočichů je v tom, že jim ubývají vhodné biotopy. Tzn. i kdyby zemědělci zcela vysadili pesticidy, tak pořád ještě budou chybět nejrůznější louky (motýli, cvrčci), v chlívech nebudou hospodářská zvířata, tj. ani hmyz, tj. ani vlaštovky. A drobní pěvci jako např. ty sýkorky se neudrží na moderní zahrádce typu "rozptylová loučka", kde je uprostřed sterilní anglický trávník, okolo tůjky a chybí tomu jenom nápis "odpočívej v pokoji".
Vlastním sad, kde pro samý plevel (= planě rostoucí květiny) není pořádně vidět tráva, kde jsou nové stromky nasázené vedle těch starých a postupně dožívajících, kde hnije z jedné strany hnojiště a z druhé kompost a kde to seču jen párkrát do roka, vesměs kosou. Takže zvířena tam žije pestrá, včetně ježků, ještěrek, ve stodole těch vlaštovek, dokonce netopýra černého tam mívám. Ale kdo to dneska chce mít a má takhle?


P.S.: Kůrovec jim nesežral, ale taky tehdy nebylo 5 let po sobě zničující sucho, jako to máme teď. Jinak tyhle kůrovcové kalamity provázejí pěstování smrků od té doby, co Marii Terezii napadlo, že by se měly smrkové plantáže pěstovat. Kamarád má přes 200 let starou roubenku, což je dendrochronologicky doloženo, a taky je celá z kůrovčáků.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sluníčkářství?

Alexandr Kostka,2019-04-30 20:34:46

PS: ono je otázkou, do jaké míry současné "hospodaření" to sucho podpořilo nebo přímo vyvolalo.

A jinač ohledně zahrady, já to míval stejné, dokud byla chalupa. Pamatuji, jak v noci otvírám dveře a nešlo to. Něco se tam vzpříčilo. Tak přivřu, znovu otevřu a ono tomu vyrostl čumáček, zírala na mě očička a ježek odešel :)

Odpovědět

I doma je nebezpečno

Ladislav Písařík,2019-04-23 13:06:27

může se stát, že šlápnete na hrábě.

Odpovědět

To platí bych řekl obecně

Ivo Brabec,2019-04-23 08:53:20

To platí i pro člověka, seďme doma a nic se nám nestane. Jen po nějaké době zjistíme, že námi hryže deprese a troufnu si tvrdit, že ta je mnohem horší než nějaký ten parazit, a to máme jen jeden život oproti kočkám.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace