Temnota na druhou: Jsou černé díry z temné energie?  
Gigantické hvězdy se možná mohou zhroutit do objektů GEODE. Jsou jako černé díry, jen nemají ve svém nitru děsivou singularitu, nýbrž temnou energii. Geody by v takovém případě fungovaly jako generátory efektu temné energie vesmíru, které jsou těsně propojené s rychlostí rozpínání vesmíru. Jedním slovem … fascinující.
Powehi jako objekt GEODE. Kredit: EHT collaboration; NASA/CXC/Villanova University.
Powehi jako objekt GEODE. Kredit: EHT collaboration; NASA/CXC/Villanova University.

Ve věci černých děr zřejmě došlo k zajímavému zvratu. Dvojice fyziků americké University of Hawaii, Manoa vystopovala a následně opravila malou chybu, která se skrývala v aplikaci Einsteinových rovnic gravitačního pole na model vývoje vesmíru. A začaly se dít pozoruhodné věci.

 

Joel Weiner. Kredit: University of Hawaii at Manoa.
Joel Weiner. Kredit: University of Hawaii at Manoa.

Vědci obvykle předpokládají, že systém kosmologické velikosti, jako je třeba náš vesmír, je netečný k detailním prvkům malých systémů, které dotyčný kosmologický systém obsahuje. Kevin Croker a Joel Weiner ve své nové studii názorně předvedli, že v našem vesmíru tento předpoklad nemusí platit pro objekty, které jsou pozůstatkem finálních explozí zhroucených gigantických hvězd.

 

Jak říká Croker, kosmologové asi tak 80 let pracovali s tím, že vesmíru jako celku je úplně jedno, co se děje v té které malé oblasti kosmického prostoru. Croker s Weinerem ale zjistili, že rovnice obecné relativity mohou propojovat vyhaslá srdce zhroucených gigantických hvězd, což jsou podle nich objekty o velikosti zhruba jako Honolulu, s „chováním“ vesmíru jako celku, tedy entity, která je zhruba tisíc-miliardkrát-miliardkrát větší, nežli Honolulu.


Croker a Weiner tvrdí, že rychlost rozpínání vesmíru může být bytostně spjatá s průměrnou hustotou výskytu pozůstatků zhroucení gigantických hvězd ve vesmírném prostoru. Zároveň jsou prý tyto objekty samy o sobě závislé na rozpínání vesmíru a ztrácejí při tom, či získávají, energii. Pokud se takový nečekaný vztah napříč měřítky velikostí ve vesmíru potvrdí, tak to bude znamenat významný posun v kosmologii, který by měl vést k celé řadě nových předpovědí ověřitelných pozorováním.

Kevin Croker. Kredit: University of Hawaii at Manoa.
Kevin Croker. Kredit: University of Hawaii at Manoa.


Jedním z důsledků této pozoruhodné studie je i to, že rychlost rozpínání vesmíru přináší informaci o tom, co se stane s umírajícími hvězdami. Lidé obvykle předpokládají, že velké hvězdy se na konci svého krátkého života zhroutí do černé díry. To ale přitom není jediná myslitelná možnost. V roce 1966 tehdy mladý fyzik z Leningradu Erast Gliner navrhl alternativní hypotézu, podle které se gigantické hvězdy mohou zhroutit do něčeho zvláštního. Dnes se těmto objektům říká GEODE (Generic Objects of Dark Energy). „Geody“ při pohledu zvnějšku vypadají jako černá díra. Ve svých vnitřnostech ale nemají singularitu, nýbrž temnou energii.


Croker s Weinerem spočítali, že pokud se určitá část nejstarších hvězd vesmíru nezhroutila do černých děr nýbrž do geod, tak by dnes tyto geody mohly být zodpovědné za vytváření efektu, který připisujeme temné energii. Autoři studie jsou také přesvědčeni, že geody mohou vysvětlit pozorování gravitační observatoře LIGO. Všichni jásají nad detekcí gravitačních vln, které měly vzniknout během srážky a splynutí dvojic černých děr ve dvojhvězdných systémech. Jistá vada na krása je ale v tom, že pozorování gravitačních vln odpovídají nečekaně hmotným černým dírám. Mohla by být temná hmota starší než samotný Velký třesk? Vycházejí asi tak 5-krát hmotnější, než jak je předpovídaly počítačové simulace.


Podle Crokera a Weinera ale LIGO vlastně pozoroval srážky a splynutí geod. Badatelé spočítali, že v době, kdy k těmto srážkám mělo dojít, vedlo rozpínání vesmíru k nárůstu hmotnosti geod. Podle jejich odhadů se hmotnost splynulých černých děr, čili vlastně geod, vejde do pozorování observatoře LIGO. Autoři zároveň varují, že to neznamená konec černých děr. Geody by je neměly nahradit, spíše jen doplnit. Velkou výhodou je, že geody bude možné ve vesmíru hledat různými realistickými metodami pozorování. 

Literatura
University of Hawaii at Manoa 9. 9. 2019.

Datum: 12.09.2019
Tisk článku

Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme? - Elgin Duane
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme?
Elgin Duane
Související články:

Jak vysvětlit zrychlování rozpínání vesmíru bez temné energie?     Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2017)
Temná energie ztrácí zábrany: Možná se mění během historie vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (31.01.2019)
Mohla by být temná hmota starší než samotný Velký třesk?     Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2019)



Diskuze:

Mám v tom temno.

Registr Užívaný,2019-09-13 02:54:00

Černé díry jsou takové skartovačky všeho na temnou hmotu, až skartují celý vesmír, včetně sebe, vše se vrátí do původního stavu kdy nebude existovat nic něž temná hmota jako stavební hmota dalšího, v pořadí už 42. vesmíru, jsem zvědav kdo se toho ujme, po současném průseru.

Odpovědět

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 02:22:17

Černá díra je opravdu součástí "temné energie". V okolí černé díry mají gravitace a temná energie shodné vektory, sčítají se. Černá díra je místním "zdrojem" temné energie, která jinak působí v opačném směru, obecně hmotu od sebe odděluje. V blízkém okolí černé díry je vektor temné energie obrácen směrem k černé díře, protože je lokální únikovou destinací pro hmotu. V okolí černé díry se gravitace a temná energie sčítají, ovšem jen na relativně krátkou vzdálenost.

Odpovědět

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 01:20:19

Černá díra je vlastně "geoda", tj. dutina v prostoru, hmota je také dutina, černá díra je hodně hmoty slité v jednu velkou dutinu. Prostor je jako ementál a hmota jsou dutiny v něm, černá díra je velká inverzní sféra v prostoru, "prostor", kde není prostor. Hmota je prázdná a je definovaná prostorem. Hmota je nedostatek prostoru, stejně jako je díra v ementálu nedostatkem ementálu. Hmota a prostor se definují navzájem. Černá díra a její horizont jsou hranice téhle dutiny v ementálu. Matematický "nález" černé díry je shoda náhod, matematicky je ten "nekonečně hustý bod" trojrozměrným objektem, tj., není to bod, ale je to sféra o určité velikosti. Takže pravdu má peto peto, který zmiňuje matematické zjednodušení. Nekonečně hustý bod existuje jen v matematické virtuální realitě. Hmota černé díry má určitý objem, není bodem. Topologicky vzato, hranice té sféry jsou totožné s hranicí prostoru. Kde začíná černá díra, končí prostor a začíná pouze hmota, která je "absencí" prostoru, dutinou.

Odpovědět


Re:

Karel Ralský,2019-09-13 21:43:15

Jsem rád že jste vyslovil názor který zde já laik už prosazuji mnoho let a navíc si myslím že obyčejná hmota je vlastně kondenzace z vypařování temné hmoty a černých děr, byť toto tvrzení zní velice odvážně, když si uvědomíte že temná hmota, normální hmota i černé díry jsou časoprostorové bubliny v prostoru který lze "propálit více než 2 slunci".A pokud to jde dovnitř(pád obyčejné hmoty v našem čase do černé díry) musí to jít i opačně, v jiné časové dimenzi, ale ve stejném prostoru.

Odpovědět


Re: Re:

Ondřej Dvořák2,2019-09-14 00:07:23

Děkuji za Vaši reakci. Vlastně jsem k tomu Hawkingovu záření poměrně skeptický, přeměnu hmoty na záření považuji za omyl. Hmota může být původce záření, ovšem nedochází k její přeměně, energie záření má původ ve změně uspořádání hmoty. Ekvivalence hmoty a energie je čistě teoretická, k faktické přeměně jednoho na druhé nedochází. Co se týče té povahy hmoty, coby absence prostoru, jde o neintuitivní představu, která pro porozumění jevu vyžaduje vytvoření "negativu" reality, kdy to, co jsme zvyknutí vnímat jako prázdné, tj. prostor, vakuum, je naopak plné, a to co vnímáme jako plné, tj. hmotu, vnímat jako prázdné. Fyzika s touto představou nechce pracovat, protože vyžaduje nepřirozené vnímání reality, vnímání obrácené naruby. Fyzika dává přednost odvozování prostoru od hmoty, a nikoliv hmoty od prostoru, a proto je tento výklad nepopulární, fyzika se mu vyhýbá.

O skryté hmotě se domnívám, že by mohla být vysvětlitelná onou relativní hmotností objektu (ať už je to atom, či galaxie) v závislosti na uspořádání jejích stavebních částic. Z daného počtu hvězd je možno sestavit různě hmotné galaxie. Tzn., skrytá hmota není hmotou v pravém slova smyslu, je "virtuální" hmotou, která přibývá a ubývá dle toho, do jaké podoby je galaxie zformovaná.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jiri Naxera,2019-09-15 06:05:55

>> Ekvivalence hmoty a energie je čistě teoretická, k faktické přeměně jednoho na druhé nedochází.
Myslím že s tím tvrzením nebudou souhlasit nejen fyzikové od urychlovačů, ale kdyby mohl protestoval by i obyčejný blesk. https://phys.org/news/2017-11-lightning-chance-antimatter.html

ad výklad: Pokud dokážete tu teorii konzistentně matematicky formulovat a bude ve shodě s pozorováním, tak se jí fyzika asi vyhýbat nebude. Ale popírat nejčastější jev v mikrosvětě, který lze navíc demonstrovat i doma (Van de Graaf, vývěva a nějaký Geiger patří mezi základní výbavu mladého muže) není moc dobrý začátek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Ondřej Dvořák2,2019-09-15 07:23:43

Přeměna hmoty na energii vychází z premisy, že snížení hmotnosti je způsobeno úbytkem hmoty a přeměnou na energii. Je to důkaz kruhem. Při rozpadu anebo fúzi se snižuje hmotnost a její úbytek je přičítán přeměně hmoty na energii. Hmota v atomu nezaniká, stavební částice jsou přítomné, jen se jeví méně hmotné. Je rozdíl mezi hmotností a hmotou. Může se říct, že dochází k přeměně hmotnosti, tj. druhotné vlastnosti hmoty na energii, nikoliv hmoty samotné. Hmotnost je schopnost hmoty zakřivovat prostor, a mění se dle uspořádání hmoty. Dobré přirovnání může být aerodynamický odpor, hmotnost, zakřivení prostoru, je druhem "statického odporu", který se snižuje a zvyšuje dle toho jak kompaktně je hmota uspořádána. Při štěpení dochází ke snížení onoho statického odporu, zakřivení prostoru, a energie, která je uvolněna není úbytek hmoty, ale energie uvolněná optimalizací uspořádání hmoty, do dvou kompaktních produktů. Čili nepřeměňuje se hmota, mění se její uspořádání, "aerodynamický koeficient", čímž se snižuje míra zakřivení prostoru a ubývá hmotnost. Gravitace je něco jako statická turbulence okolo hmoty, a dle toho jak je hmota uspořádána této turbulence přibývá anebo ubývá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Jiri Naxera,2019-09-15 13:21:14

Poněkud jste pozapoměl na e+ + e- 2gama.
Za předpokladu že nepojmenujete elmag. záření hmotou nebo elektron energií (pak by nebylo se o čem bavit), pak se hmota na energii zcela prokazatelně přeměnuje.

Jinak tomu úbytku hmoty ta energie tak jako odpovídá, je to jev rutinně používaný v urychlovači na rekonstrukci srážky (zákon zachování 4hybnosti), navíc tam lze zcela běžně sledovat přeměnu (kinetické) energie na hmotu a naopak.

Čili proměnuje se hmota.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Karel Ralský,2019-09-15 21:13:01

Vždyť mu dáváte za pravdu, jen si myslíte že mu odporujete, hmota se při srážkách proměňuje ale nevyzařuje "energii" ale jinou hmotu s menším zakřivením "času v našem prostoru" to vyvolá třeba teplo nebo i chlad, explozi či inplozi) a emisi neutrin a jiného složení hmoty třeba fotonu, kvarků, leptonů, Higsova bosonu....
PS matematiku jsem zavrhl již v 15 letech protože ta dobová ale i současná neseděla mému "selskému rozumu".
Pokud za energii považujete termodynamický zákon máte vlastně "pravdu" ale řeč nebyla o našem časoprostoru ale podstatě hmoty, a černých děr kde je úplně jiná "fyzika".

Odpovědět

Je to nějaké divné

Pavel Nedbal,2019-09-12 22:58:16

a nepřesvědčivé. Podle uznávané interpretace nemůže nic zabránit vytvoření horizontu, protože nejenže neexistuje síla, která by to dokázala, ale ani taková síla nemůže principielně existovat, pokud teorii relativity akceptujeme, totiž proto, že části nějakého tělesa padajícího pod horizont - bližší ke středu a vzdálenější od něj, prostě spolu nemohou vůbec komunikovat. ČD má hmotnost, moment setrvačnosti a možná náboj, a ta hmotnost, která tam je, nikam nemůže vylézt, to by se projevilo ve ztrátě hmotnosti a spekulovat o nějaké další dimenzi... no nevím. Stále také myslím, že koncepty "temné hmoty" a "temné energie" byly vytvořeny dost narychlo a tak nějak pro popularitu.
Koneckonců ať pro jeden či druhý názor - pozor, fyzika není matematika a obráceně.

Odpovědět


Re: Je to nějaké divné

Václav Dvořák,2019-09-13 01:25:33

Ta hmotnost ale vylézá ven i u černých děr, které se postupně vypařují, tedy aspoň ty menší za určitých podmínek... Laicky bych to chápal tak, že Geody se vypařují tím, že kolem sebe emanují resp. nafukují nový prostor a odfukují tak všechny objekty dál od sebe, kromě těch které se pohybují na kolizní dráze, kdy už gravitace převáží a pak dojde třeba k těm událostem zaznamenaným v LIGO.

Odpovědět


Re: Je to nějaké divné

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 02:56:04

Temná hmota, či raději slovníkem prof. Grygara, skrytá, může být "nenahlédnutou" relativitou hmotnosti. Známe snížení hmotnosti atomového jádra oproti součtu jeho stavebních částic, ovšem přičítáme je vazebné energii. Snížení hmotnosti může být v důsledku kompaktního uspořádání, které snižuje celkový vliv na prostor, jeho zakřivení, a tím to, co je chápáno jako hmotnost. Hmota se má tendenci uspořádávat do optimální, energeticky minimální konfigurace. To se jí při fúzování daří až po železo a nikl, a nad tuto velikost jader se snižuje úbytek hmotnosti jádra vůči součtu jeho stavebních částí. Fúze je optimalizace konfigurace až po železo, a s tím spojený úbytek hmotnosti. Fúze je optimalizace konfigurace až po železo, a štěpení je zase optimalizace konfigurace až po železo z druhého konce. V podstatě jde o stejné procesy. O optimalizaci energetického stavu.

Čím kompaktněji uložená hmota, tím nižší její vliv na zakřivení prostoru, nižší gravitační vliv a tím nižší hmotnost. Tzn., při "vážení galaxie" je potřeba vzít v potaz také její prostorové uspořádání, ne jenom absolutní množství hmoty, protože "hmotnost", tj. měřitelná přítomnost hmoty, je závislá a relativní na jejím uspořádání.

Odpovědět


Re: Re: Je to nějaké divné

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 06:08:33

Pro zjednodušení, stejně tak, jako když "rozmontujete" atom na součástky, nukleony, získáte větší celkovou hmotnost, tak kdybyste rozmontovali hvězdu na atomy, získali byste větší součtovou hmotnost. Je to teze k úvaze, "alternativa" pro existenci skryté hmoty. Ta úvaha se sama nabízí. Doplním, že jsem ke zkoumání rozdílu hmotnosti atomu a jeho stavebních prvků dospěl právě na základě této úvahy, dříve jsem se tím nezabýval, čili rozdílnost hmotnosti atomu a součtu nukleonů je z této teze předvídatelná, dá se z ní dovodit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Je to nějaké divné

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 07:08:00

Měsíc je ve své maximální vzdálenosti od Země, což znamená, že se dle této teze hmotnost soustavy Země-Měsíc zvýší na své maximum, tzn., že soustava Země-Měsíc jako celek vytváří maximální společné gravitační pole, a měla by se tudíž přiblížit Slunci, a naopak, když je Měsíc Zemi nejblíže, měla by se od Slunce vzdalovat. Eliptická dráha Měsíce by měla rozvlňovat dráhu soustavy Země-Měsíc kolem Slunce. Perigeum a apogeum by měly způsobovat minima a maxima hmotnosti soustavy Země-Měsíc a ta by se dle toho měla vzdalovat a přibližovat Slunci. Existuje nějaká měřená rozkolísanost oběžné dráhy Země v souvislosti se vzdáleností Měsíce? Při perigeu by měla soustava Země-Měsíc být celkově nejméně hmotná a tudíž by se měla od Slunce vzdalovat, a při apogeu by naopak měla být nejvíce hmotná a měla by "do Slunce" padat. Je něco takového měřeno a pozorováno? Dnes je Měsíc v apogeu, tudíž by soustava Země-Měsíc měla být "těžší", a měla by nabírat rychlost a směr Slunce.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Je to nějaké divné

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 07:25:52

Oběžná dráha Země kolem slunce by měla být takovou menší lochneskou s dvojí periodou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Je to nějaké divné

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 07:30:13

Zrychlení a pád směrem ke Slunci nastartuje utahování oběžné dráhy Měsíce, a to zase katapultuje soustavu na vzdálenější orbitu, což Měsíc znovu oddálí a celé je to v takovém cyklu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Je to nějaké divné

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 07:43:15

Touhle lochneskou https://www.youtube.com/watch?v=VA5nd_ouM9Q

Je tu někdo, kdo ji nezná?

Odpovědět

Preco by to mala byt tmava energia?

peto peto,2019-09-12 17:16:09

To, ci je alebo nie je pod horizontom udalosti singularita nevieme. Singularita je len to co nam predpovedaju rovnice v pripade, ze neexistuje ina fyzika ako ta, ktoru uz pozname. Okrem toho, ak sa nemylim, od nekonecna az po povrch "gule"/horizontu udalosti je uplne jedno ci je pod tymto povrchom singularita alebo nie...gravitacne posobenie je rovnake....
Ak som pochopil dalsie clanky spravne, tak GEODE ma o nieco vacsi priemer ako cierna diera a preto nevidim dovod, preco by to nemohla byt stale len znama hmota a nie tmava energia.
Ak tomu niekto rozumiete trochu viac skuste mi vysvetlit ;-)
Zaujamlo by ma, na zaklade coho prisli na to, ze to musi byt tmava energia z to sa nikde nepise.
Dalsia vec, ktoru som si vsimol (v angl.clankoch o GEODE), je ze rozpinanie vesmiru ma zavisiet od hustoty malych hmotnych objektov....ale samozrejme! ked ich bude vela a nevidime ich tak je to tak, a ak je jedna na galaxiu tak sa asi nic nestane :-)

Či som to pochopil cele zle? V kazdom pripade ak je ro cele tak ako pisu, tak ide konecne o zaujmavy objav.
Chcelo by to viac podrobnosti.

Odpovědět


Re: Preco by to mala byt tmava energia?

Jiri Naxera,2019-09-12 17:46:54

K té první otázce - to, co je v té studii nové je výpočet, že na tom, co je pod horizontem událostí záleží i u nás venku. Konkrétně u výpočtu FLRW metriky (která popisuje rozpínání Vesmíru) musíte započítat do zprůměrování T_uv i uvnitř kompaktních objektů (tuším že jedním ze 3 příkladů je Kerrova černá díra).

U GEODE máte (a já taky) problém v tom, jak zabránit známé hmotě ve zhroucení zvlášť u supermasivních černých děr, kde ke zhroucení a vytvoření horizontu stačí i hustota a tlaky v čistě pozemských měřítcích. Takže potřebujete nějaký mechanismus, tak tu látku udržet nad Rg.

Další co nevím (ale doufám že o víkendu se k té studii dostanu), jak si představit samotný proces kolapsu, co má být ona temná energie v centru zač, kde se tam vezme (a jakým procesem? Bude stabilní?}, co na to zákony zachování apod.

Odpovědět


Re: Re: Preco by to mala byt tmava energia?

peto peto,2019-09-12 18:00:09

To je ono....tvrdia ze sa tam vytvori? tmava energia ale mame vobec nejaku teoriu z "coho" vznika? Napr. ked sa stretnu 4 t b kvarky (len absursny priklad) ...nepocul som zatial o ziadnej zivotaschopnej teorii (nevravim, ze neexistuje)
Vdaka za objasnennie prvej casti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Preco by to mala byt tmava energia?

Jiri Naxera,2019-09-12 23:32:32

Co je temná energie nevíme. Víme že se to chová jako kosmologická konstanta v Einsteinových rovnicích (pžidává do nich lambda krát metrický tensor jako další zdroj zakřivení modulo nějaké znaménko které po paměti nedám), že je úžasně malá a zbytek jsou jen vědecké spekulace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Preco by to mala byt tmava energia?

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 01:01:41

Einsteinův největší trapas je, že si o lambdě myslel, že je jeho největší trapas.

Temná energie je hmotnost prostoru, který ze sebe hmotu vytlačuje, čímž jí dává energii k rozpínání. Prostor hmotu ze sebe vytlačuje. Otočte si model časové osy vesmíru o 90 stupňů a máte z toho sklenici se šumivou tabletou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Preco by to mala byt tmava energia?

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 01:01:41

Einsteinův největší trapas je, že si o lambdě myslel, že je jeho největší trapas.

Temná energie je hmotnost prostoru, který ze sebe hmotu vytlačuje, čímž jí dává energii k rozpínání. Prostor hmotu ze sebe vytlačuje. Otočte si model časové osy vesmíru o 90 stupňů a máte z toho sklenici se šumivou tabletou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Preco by to mala byt tmava energia?

Václav Dvořák,2019-09-13 01:32:02

Možná že jste intuitivně popsal existenci Temné energie. Pokud existuje tak se prostor chová takto, jinak není žádný důvod, aby jakýkoli objekt získal inercii bez impulsu. Ve sklenici se šumivou tabletou se částice pohybují chaoticky na všechny strany, nerozpínají se do stran od nějakého středu resp. místa, kde byla tableta...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Preco by to mala byt tmava energia?

Ondřej Dvořák2,2019-09-13 03:56:16

Zdravím, pardon, nevšiml jsem si, že jste reagoval. Ten příklad se sklenicí uvádím pro názornost. Bublinky jsou vodou vytlačovány k hladině, hmota je prostorem stejně tak vytlačována, všemi směry. Ta "sklenice" je všesměrná. A skutečná sklenice může být použita jako názorný příklad prostorové kuželové výseče vesmíru.

Odpovědět


Re: Re: Preco by to mala byt tmava energia?

peto peto,2019-09-14 16:13:04

Ak zalezi na tom co je pod horuzontom, potom ide naozaj o prelom. Doteraz sme nemohli ziskat ziadnu informaciu o hmote pod HU, ale ak teda plati co ste mi vysvetlili a na co dosli tito pani...tak mame sancu zistit ako to pod horiznotom udalosti "vyzera".
Parada :-)

Odpovědět

...

Jan Balaban,2019-09-12 15:50:50

Prečo sa temná hmota nedokáže scvrknúť do singularity, keď na ňu pôsobí gravitácia?

Odpovědět


Re: ...

Jiri Naxera,2019-09-12 16:51:30

Temná hmota (pokud je tím co si obvykle myslíme že je) singularitu vytvoří.

řeč je ale o temné energii která je odpudivá. Tu práci jsem neměl ještě čas přečíst, tak to berte jako velmi nekvalifikovaný odhad, ale jak to špatně chápu tak jde o to, že by temná energie měla zabránit hmotě ve zhroucení a vytvoření horizontu (Rint > Rg, kuk na obrázek, tomu odpovídají i trapped fotony, pro které vím že je podlední stabilní dráha tuším 1,5 nebo 2Rg (z hlavy to nedám) takže se tam "vejdou" a jsou na místě kde bych čekal že budou)

Ale koukám že mě napadá mnohem víc otázek než odpovědí (první: kde se tam ta temná energie vezme) a bez nastudování té práce včetně referencí to moc smysl nedává.

https://en.wikipedia.org/wiki/File:PossibleGEODE-Powehi-M87Galaxy.jpg

Odpovědět


Re: ...

Václav Dvořák,2019-09-13 01:40:03

Temná hmota je něco jako singularita takže se do ní nemůže zhroutit, platí tam zřejmě samostatná pravidla prostoru tvořenou temnou hmotou. S běžnou hmotou nereaguje jinak než gravitačně, takže běžnou hmotu může zhroutit do singularity, opačně to neplatí viz první věta. Samostatné prostory a pravidla.
Osobně si myslím, že to proč se Temnou hmotu nepodařilo objevit, je dáno tím, že ji tvoří pole, které energeticky leží za Standardním modelem a na to zatím nejsou dostatečně kapacitní urychlovače (pokud bychom chtěli důkaz "hrubou silou"). Tipuju, že je to otázka příštího desetiletí.

Odpovědět


Re: Re: ...

Jiri Naxera,2019-09-13 10:11:31

Pockejte, kdyby byla jako singularita, tak by byla sakra dobre pozorovatelna pritom kolik ji je.
Navic mame hypotezu kosmicke cenzury - takze (bezna realisticka) singularita == cerna dira. To uz bylo vylouceno (ne)pozorovanim gravitacniho mikrolensingu.

Pokud by slo o superextremni singularity, tak ty by hypoteticky mohly byt hole, ale mikrolensing by pres ne fungoval i tak.
Navic (Kerrova) by dost rychle prisla o moment hybnosti superradiaci a urychlovanim vseho okolo, pripade (Norstrodova (pisu to spravne?) o elektricky naboj pritahovanim opacne nabitych castic a urychlovanim stejne nabitych pryc), takze si nedovedu predstavit ze by mely dlouheho trvani v holem stavu.

O polich za SM mate nepochybne pravdu, vsechny zname castice SM (vcetne neutrin tak jak je zname) byly vylouceny jako kandidati, takze pokud uz je opravdu tvori castice = kvantova pole, tak jde o BSM fyziku.
At uz nejaky SUSY superpartner, nebo nejaky dalsi hidden sector (ktery muze byt uplne cokoli), pak tu byla hypoteza o supratekutem BE kondenzatu, axiony, ...
A nebo uplne neco jineho, treba u Verlindeho gravitace (="obnoveni" OTR z entanglementu) se podobny efekt taky vyskytuje.

Odpovědět

O čem to je?

Jiri Naxera,2019-09-12 08:44:15

Dovolím si ocitovat z abstraktu:
"Our derivation follows if we assume that the unapproximated metric and Einstein tensor
have convergent perturbation series representations on a sufficiently large Robertson–Walker coordinate patch. We find the source necessarily averages all pressures, everywhere, including the interiors of compact objects"

Celá studie je zde https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/ab32da
Dost nedostatečná stránka na Wikipedii tu https://en.wikipedia.org/wiki/Generic_Objects_of_Dark_Energy

Odpovědět

Je to uz blizsie k pravde.

Richard Pálkováč,2019-09-12 08:31:45

Blizi sa to k pravde o tmavej energii, ale este to nie je ono.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace