Zachrání 15 tun hnijících divočáků australskou přírodu?  
Extrémní situace vyžadují extrémní řešení. A odvahu. Austrálie letos shoří více, nežli bývá v jejich letních požárech běžné. Unikátní australská příroda dostane pořádně zabrat. A přestože to zní šíleně, pomoc jim skutečně nabízejí hnijící divočáci. Tohle je věda o masové zkáze!
Simulace masového úhynu. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.
Simulace masového úhynu. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.

Je to tak bizarní, že se člověku neodbytně vynořují úvodní scény z Princezny Mononoke, kdy šokovaný Ashitaka, poslední princ etnika Emiši, náhle čelí démonovi v podobě hnijícího divočáka, je raněn a utrží nebezpečnou kletbu. Ve skutečném světě ale mohou hnijící divočáci sehrát překvapivě kladnou roli.

 

V současné době nelze přehlédnout, že hoří Austrálie. Hoří sice každým rokem v létě, ale letos je to podle všeho nefalšovaná apokalypsa extrémních rozměrů. Plameny polykají lidské životy a mizí v nich miliony a miliony místních živočichů, včetně křehké a unikátní původní australské fauny. Podle nových odhadů už požáry zahubily asi miliardu živočichů a veliké množství jich popálily.

 

Jak ale upozorňují odborníci, při podobných katastrofách není jedinou příčinou smrti spálení, po němž z nešťastné oběti zbude jen popel. Mnohá zvířata unikají z plamenů a kouře, aby vzápětí zahynula v zamotaná v plotech nebo přejetá na silnicích. Další spousty australských zvířat v současné době umírají, protože se nemají kde ukrýt, nemají co jíst ani pít anebo je skosí nemoci, následky poranění nebo prostě šok z čiré hrůzy. Výsledkem toho bude, nebo už vlastně je, australská krajina posetá mrtvolami. Může se z toho příroda v Austrálii rozumně vzpamatovat?

 

Věda o masové zkáze. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.
Věda o masové zkáze. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.

Odpověď na tuhle otázku a také rady, jak by měli v Austrálii postupovat, by mohlo nabídnout 15 tun hnijících divočáků. Jde o pozoruhodnou oběť ve jménu vědy, která si nezadá s magií. Vědci amerických Mississippi State University a University of Florida na jaře 2019 spustili unikátní terénní experiment v Oklahomě, jehož cílem je studovat ekologické důsledky masového úhynu zvířat (anglicky roztomile ecological consequences of mass mortality events, čili MME). Experiment očividně začal dříve, nežli Austrálie letos vzplála, ale jeho výsledky se budou v Austrálii hodit. Jde o doposud nejrozsáhlejší experiment této výzkumné skupiny.

 

Badatelé nejprve pečlivě prostudovali ekosystém na místě experimentu. Odebrali tam vzorky všeho možného, od rostlin až po půdní mikroorganismy. Pak jim profesionální lovci opatřili zmíněných 15 tun zabitých divočáků. Mrtvé divočáky umístili v terénu a nechali je tam hnít. Prozatím pozorovali krátkodobé důsledky masového uhynutí a hnijících mrtvol na ekosystém. Místo experimentu ale hodlají sledovat po několik následujících let.

 

„Řeka muších larev“ z předešlého experimentu. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.
„Řeka muších larev“ z předešlého experimentu. Kredit: Brandon Barton, Mississippi State University.

 

Proč takový experiment? Podle vědců je výzkum masových úhynů velmi obtížný. K takovým událostem sice ve světě dochází častěji a častěji, ale bývá to na vzdálených místech, mnohdy obtížně dostupných. Ještě horší ale je, že pak odborníci nemají k dispozici data z místa katastrofy před samotným úhynem. Proto museli takovou děsivou věc simulovat.

 

Experiment s 15 tunami hnijících divočáků sice neběží ani rok, už teď ale přinesl zajímavé výsledky. Ukazuje se, že pro omezení negativních důsledků hromadné zkázy mnoha zvířat jsou klíčové zdravé a fungující populace mrchožroutů. Když totiž zlikvidují podstatnou část těl před jejich shnitím, tak tím zamezují otrávení půdy toxickými produkty hnití i namnožení nebezpečných bakterií. První doporučení tohoto extrémního experimentu tedy zní: Až v Austrálii uhasíte hlavní požáry, udělejte všechno, co bude ve vašich silách, pro psy dingo, orly, varany a další místní mrchožrouty.

 

Video: Decomposing wild boar carcasses

 

 

Video: The impact of Australia's bushfires on wildlife

 

Literatura

Conversation 10. 1. 2020, Futurism 10. 10. 2020.

Datum: 12.01.2020
Tisk článku

Související články:

Kmenové buňky lze získávat z mrtvol     Autor: Josef Pazdera (18.06.2012)
Prokletí zombie fosilií nutí paleontology experimentovat s mrtvolami     Autor: (24.03.2018)
Detekovali bychom zombie virus při apokalypse živých mrtvých?     Autor: Stanislav Mihulka (12.08.2018)



Diskuze:

Krtecek Krtecek,2020-01-14 08:47:45

No nevím. Etika tohohle experimentu nic moc.

Podzimní bílá mlha válí se na mechu
myslivci vstali už ráno
zajíci zalezli a nechce se jim z pelechu
neboť se chtějí dožít Vánoc

Vzduchem zní famfára
tram-ta-rá ra-ra-ra
po poli kráčejí střelci
já se svou kytarou
zpívám písničku prastarou
o tom že malí budou velcí

Zajíci naposledy potřásli si tlapkama
a potom oblékli dresy
začíná specielní slalom mezi brokama
na trati pole-louky-lesy

Vzduchem zní famfára
tram-ta-rá ra-ra-ra
po poli kráčejí střelci
já se svou kytarou
zpívám písničku prastarou
o tom že malí budou velcí

Už volá vrchní zajíc Pravda vítězí !
nohy jsou naše hlavní zbraně
až to tu skončí sraz je v sedm večer na mezi
a teď zajíci hurá na ně !

Vzduchem zní famfára
tram-ta-rá ra-ra-ra
po poli kráčejí střelci
já se svou kytarou
zpívám písničku prastarou
o tom že malí budou velcí

Odpovědět

taky tomu moc nerozumím

Ondřej Dočkal,2020-01-12 21:59:44

Cit. "jehož cílem je studovat ekologické důsledky masového úhynu zvířat"

- ekologické důsledky chápu já i (hlavně?) jako důsledky v ekosystému, kde uhyne (masově) část zvířat, které v tom ekosystému mají (měly) nějakou funkci (spásači, predátoři, opylovači,...). Takový masový úhyn pak má důsledky hlavně tím, že dojde ke zpřetrhání vazeb v tom ekosystému (nejsou opylovači, nejsou destruenti, nejsou predátoři,...), což nutně vede ke změnám v podobě společenstev a následně i ekosystému jako takového.

Samozřejmě hnití a rozklad pár tun masa není nic nepodstatného, ale z ekosystémového hlediska mi to na první pohled přijde jako méně podstatné než to, o čem píši výše. Ale to je asi o úhlu pohledu.

Zde se píše:

"Badatelé nejprve pečlivě prostudovali ekosystém na místě experimentu. Odebrali tam vzorky všeho možného, od rostlin až po půdní mikroorganismy. Pak jim profesionální lovci opatřili zmíněných 15 tun zabitých divočáků. Mrtvé divočáky umístili v terénu a nechali je tam hnít. Prozatím pozorovali krátkodobé důsledky masového uhynutí a hnijících mrtvol na ekosystém. Místo experimentu ale hodlají sledovat po několik následujících let."

Takže ti lovci dovezli prasata ví Bůh odkud a umístili je do (nějak) fungujícího ekosystému, nebo to byla prasata z místa výzkumu?

Tipoval bych, že místa výzkumu to nebylo, protože 15 000 kg prasat znamená cca 150 ks...tady je to o možných populačních hustotách a přepočtu na plochu ... což nevím, tak můžu jen tipovat..

Cit. "Experiment s 15 tunami hnijících divočáků sice neběží ani rok, už teď ale přinesl zajímavé výsledky. Ukazuje se, že pro omezení negativních důsledků hromadné zkázy mnoha zvířat jsou klíčové zdravé a fungující populace mrchožroutů."

- zdá se že tyhle úhyny jsou v rámci experimentu vnímány (zatím?) opravdu spíše jako rozklad masa, nikoli jako ztráta nějaké v ekosystému fungující jednotky, v případě prasete jako m.j. např. predátora drobných obratlovců a velkých bezobratlých...

Odpovědět

No nevim...

Ladislav Truska,2020-01-12 21:22:55

Vědecké experimenty, které mají jedno z jednoho řešení mi připadají zvláštní...

Odpovědět

rozdiel

Martin Smatana,2020-01-12 19:00:41

Rozdiel medzi pokusom a realitou je v tom, že pri pokuse umiestnili tých 15 ton zabitých, ale inak neporušených prasiec do neporušenej prírody, zatiaľ čo v austrálskej realite je životné prostredie zvierat na tisícoch km2 spálené až na holú zem a aj tie mŕtve zvieratá sú ohorené až zuhoľnatené.

Na druhej strane - prírodovedcom sa naskytla jedinečná možnosť pozorovať, ako bude postupovať regenerácia životného prostredia, koľko drevín zregeneruje z podzemných častí (korene, lignotuber eukalyptov) a ako bude postupovať osídľovanie lesov zvieratami z tých oblastí, kde bolo možné prežiť.

Odpovědět


Re: rozdiel

Roman Gramblička,2020-01-13 07:23:05

Jedinečná? Vždyť tam k tomu dochází každý rok, pouze letos ve větším rozsahu

Odpovědět


Re: Re: rozdiel

Vojta Ondříček,2020-01-13 09:27:02

Evoluční přírodní selekce v přímém přenosu. Survival of the Fittest pravil Herbert Spencer 1864.

Odpovědět


Re: Re: rozdiel

Jan Novák9,2020-01-13 11:09:34

Není to úplně stejné jako každý rok. Normálně se požáry šíří bez hašení takže vypálí víc území ale menším žárem a ještě je v zimě kdy je vlhko preventivně zapalovali nejdřív domorodci a pak osadníci. Takže hořlavý materiál se nehromadil. Místní rostliny jsou přizpůsobené častým požárům, dospělé jsou odolné a některá semena vyklíčí jen když projdou ohněm. Velký oheň s velkým žárem je ale zničí také.
Okolo roku 1990 začalo intenzivní hašení a prevence požárů a zároveň zelení omezili preventivní vypalování. Už před 10 lety se upozorňovalo na to že se hromadí dřevo a tráva a hrozí katastrofické požáry. Tak jako požáry v Kalifornii, velké požáry jsou výsledkem "úspěšné" prevence v podmínkách kdy je nemožné požárům trvale zabránit. Navíc v Austrálii rostlinný materiál prakticky nehnije ale uschne a hromadí se.

Otázkou je: je tato situace důsledkem hlouposti a nepochopení nebo to zelení plánovali s tím že katastrofické požáry použijí k propagandě a politickým ziskům?
V samotné Austrálii jsou hlasy že letošní požáry jsou pomstou levice za zvolení konzervativní vlády. 24 lidí zatčených za úmyslné podpálení a 180 celkem v souvislosti s požáry.

Odpovědět


Re: Re: Re: rozdiel

Pavel Heimlich,2020-01-13 15:21:49

To je ovšem propaganda vlády, která se soustředí na drancování
a rozprodej au přírodního bohatství.
(Austrálie je v pr. už dlouho, aktuální požáry jsou jen symptomem.)

https://www.theguardian.com/australia-news/2019/nov/12/is-there-really-a-green-conspiracy-to-stop-bushfire-hazard-reduction

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: rozdiel

Jan Novák9,2020-01-14 13:26:07

Od redaktora který se živí klimatickým alarmismem v levicovém plátku se nedá očekávat nic jiného. Přece nepřipustí že jeho zelení by na tom mohli mít nějaký podíl.

Odpovědět


Re: Re: rozdiel

Martin Smatana,2020-01-13 17:55:11

Samozrejme, že jedinečná. Síce tam k požiarom dochádza každý rok, aj rastlinstvo je na ne prispôsobené, ale takýto plošný rozsah požiarov a ich intenzita sú jedinečné.
Kolegyňa sa odtiaľ práve vrátila, strávila tam u rodiny sviatky. Slnko za celý čas ani nevidela, všade len dym a smog, do národných parkov sa ani nedostali, z bezpečnostných dôvodov sú zatvorené.

Pre zaujímavosť - s ďalším kolegom sme sa o požiaroch dnes rozprávali a ako mi povedal, niekomu sa podarilo nafilmovať dravé vtáky, ako úmyselne roznášajú horiace konáre, púšťajú ich do suchej trávy a zapaľujú ďalšie ohne, aby tak z trávy vyhnali ukrytú korisť,

Odpovědět


Re: Re: Re: rozdiel

Martin Grajcar,2020-01-14 14:28:39

Nebyli ti ptaci zeleni? Vubec by me to neprekvapilo.

Ale samozrejme za vsechno muze globalni oteplovani zmena klimatu klimaticka nouze. Utechou nam budiz ze pres snahy zelenych pristi rok paliva nebude tolik. Priroda to doufam nejak zvladne.

To s tema divocakama mi prijde dost debilni. Mrchozrouti jsou jiste duleziti, ale to vime. Muze mit ten pokus nejaky vysledek? Co treba srovnavaci studie?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz