Otec má vajíčka  
Japonští vědci nechali narůst samičí pohlavní buňky ve varlatech myšáků.

Určení pohlaví u savců je na první pohled dost jednoduchá záležitost. Má je na starosti dvojice pohlavních chromozomů – samičí X a samčí Y. Když se sejdou v dědičné informaci savce dva chromozomy X, pak se vyvine samice tvořící ve svých pohlavních žlázách vajíčka.

Masaru Okabe

Když se spojí jeden samičí chromozom X s jedním chromozomem Y, narodí se samec produkující ve varlatech spermie. Za všechno může gen SRY, který se nachází jen na chromozomu Y. Pokud se vyskytne v dědičné informaci (u samců s pohlavními chromozomy XY), vyvíjejí se pohlavní žlázy ve varle. Pokud chybí (u samic s pohlavními chromozomy XX), ubírá se vývoj pohlavních žláz k vaječníkům.
Ale co se stane, když se ocitnou buňky s pohlavními chromozomy XX ve vznikající pohlavní žláze  těla vybaveného chromozomy XY? Vědci předpokládali, že signál genu SRY se prosadí i v této konstelaci a samičí buňky se promění ve spermie. Ale šedé jsou všechny teorie a žití strom se věčně zelená. Experiment japonských vědců usvědčil teoretické předpoklady z omylu.

Vajíčko sice patří do vaječníku, ale vyvinout se může i ve varlatech.

Tým vedený Masaru Okabem „složil“ dohromady samčí a samičí embrya tak, aby organismus vzniklého jedince obsahoval jak samičí tak i samčí buňky. Podařilo se jim dosáhnout situace, kdy samčí zárodek „hostil“ ve vznikajících varlatech samičí buňky s pohlavními chromozomy XX. Některé z těchto buněk poslechly volání genu SRY a začaly se měnit ve spermie. Některé však byly k hlasu genu SRY hluché a „trvaly si na svém“ – začaly se vyvíjet ve vajíčka. Když je vědci odebrali myšákům z varlat, zjistili, že tyto pohlavní buňky lze oplodnit spermií. Bohužel, vzniklá embrya se nevyvíjela. Vznik vajíček zřejmě umožňuje fakt, že se vyvíjejí v jakési „kapse“ z dalších buněk. Ty je zřejmě izolují a chrání před povely genu SRY z okolních buněk.
Podobné experimenty s obdobnými výsledky  prováděla už před 25 roky anglická bioložka Ann McLarenová, ale vzhledem k tehdejší úrovni molekulární biologie nebyla  s to dokázat, že ve varlatech samců našla skutečná vajíčka. Okabe už tyhle možnosti měl. Přesto jsou výsledky jeho studie zveřejněné v prestižním PNAS, označovány za překvapivé.
Okabe si od výsledků svého výzkumu slibuje objasnění poruch vývoje u lidí s nenormálním počtem pohlavních chromozomů. Například konstelace XXY (tedy jeden X chromozom navíc) vyvolává u postižených mužů tzv. Klinefelterův syndrom,  při němž ve varlatech mizí pohlavní buňky.

Pramen: PNAS

Datum: 03.03.2005 06:16
Tisk článku

Vesmír Obrazový průvodce - Kubala Petr, Jiříček Michal
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 334 Kč
Vesmír Obrazový průvodce
Kubala Petr, Jiříček Michal
Související články:

Šest v jednom aneb návod na výrobu chimerických primátů     Autor: Josef Pazdera (06.01.2012)
"Mezidruhoví" hlodavci vytvoření z embryonálních kmenových buněk     Autor: Josef Pazdera (20.10.2007)
Mikrochimérisumus chrání před diabetem     Autor: Jaroslav Petr (25.01.2007)
Transkripčně indukovaný chimérismus aneb ve dvou se to lépe táhne     Autor: Jaroslav Petr (11.01.2006)
Bakteriom - podivný případ z říše hmyzu     Autor: Josef Pazdera (28.03.2004)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace