Nová čínská ponorka dosáhla dna Mariánského příkopu  
Hlubokomořská ponorka Fendouzhe pronikla v oblasti Challenger Deep Mariánského příkopu do hloubky 10 909 metrů pod hladinou moře. Což je nový čínský rekord. Motivací čínských aktivit v Pacifiku je zřejmě především těžba surovin v hlubokomořském prostředí.
Čínská hlubokomořská ponorka Fendouzhe. Kredit: CGTN / Youtube.
Čínská hlubokomořská ponorka Fendouzhe. Kredit: CGTN / Youtube.

Na samotném dně nejhlubšího příkopu na Zemi už lidé byli. Ale bylo jich tam zatím jenom pár. A hlubiny Mariánského příkopy jsou stále natolik extrémní místem, že jeho návštěvy stojí za pozornost, rozhodně větší nežli mají třeba lidé na Mount Everestu. Takže uznání patří i čínské ponorce „Fendouzhe“ s lidskou posádkou, která se dostala na dno Mariánského příkopu.

 

Challenger Deep v Mariánském příkopu. Kredit: wallace / Wikimedia Commons.
Challenger Deep v Mariánském příkopu. Kredit: wallace / Wikimedia Commons.

Jak uvedl čínský státní propagandistický kanál CCTV, Fendouzhe dosáhla dna v hloubce větší než 10 kilometrů a se třemi badateli na palubě. Mariánský příkop je vlastně asi 2 550 kilometrů dlouhé a cca 70 kilometrů široké tektonické údolí ve tvaru gigantického půlměsíce, které se táhne v Pacifiku, východně od souostroví Mariany, u ostrova Guam. V nejhlubší části, zvané Challenger Deep, dosahuje hloubky 10 994 metrů.

 

První lidští průzkumníci se tam vydali na krátké výpravy v šedesátých letech. Pak tam byl až režisér James Cameroon, který se potopil na dno Mariánského příkopu sám v roce 2012. Cameroon tehdy popsal Mariánský příkop jako pusté a cizozemské prostředí.

 

Victor Vescovo, držitel rekordu v hloubce ponoru. Kredit: Vlvescovo / Wikimedia Commons.
Victor Vescovo, držitel rekordu v hloubce ponoru. Kredit: Vlvescovo / Wikimedia Commons.

Čínská ponorka Fendouzhe podnikla v poslední době více podobných ponorů. Před pár dny ustanovili nový čínský rekord v hloubce ponoru s lidskou posádkou. Ten teď činí 10 909 metrů pod hladinou moře. Také poprvé v historii přenášeli ponor v Challenger Deep živě. Držitelem světového rekordu je momentálně Američan Victor Vescovo, který se v loňském roce (2019) v Challenger Deep dostal do hloubky 10 928 metrů.

 

Na dně Mariánského příkopu panuje drtivý tlak, který vytváří velká masa vody nad ním. Více než tisícinásobně přesahuje běžný atmosférický tlak u hladiny moře. Přesto místní temné vody kypí životem, jehož vzorky tam teď ponorka Fendouzhe odebírá svými robotickými pažemi.

 

Součástí aktivit čínské ponorky je i výzkum hlubokomořských materiálů. Číňané se moc netají snahou o hlubokomořskou těžbu. Nedávno otevřeli výzkumné a výcvikové centrum pro hlubokomořské operace, jako je právě těžba na dně oceánu. Testy hlubokomořské ponorky Fendouzhe budou i nadále pokračovat. Pokud se její konstrukce osvědčí, tak by se měla stát základem pro vývoj nových typů hlubokomořských ponorek.

 

Video: China's Deep-Sea Manned Submersible "Fendouzhe" Surfaces from Water

 

 

 

Literatura

Physorg 20. 11. 2020.

Datum: 23.11.2020
Tisk článku

Související články:

Americká armáda vyvíjí GM mikroby pro detekci ponorek     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2018)
Tajuplnou ruskou jadernou ponorku zachvátil požár     Autor: Stanislav Mihulka (05.07.2019)
Royal Navy vyvíjí 30metrovou robotickou ponorku     Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2020)



Diskuze:

USA?

Jiří Gutman,2020-11-23 21:15:27

Odpovědět

Čína

Tomáš Novák,2020-11-23 16:34:36

...cpe se na Měsíc, do Himálají, do Mariánského příkopu, co přijde příště? :-(

Odpovědět

Význam?

Michal Vašut,2020-11-23 16:30:06

By mě zajímalo jaký to má praktický význam? Je tam tma jak v pytli, je to potenciálně nebezpečné, ... Navíc pro výzkum jako takový by v pohodě stačily nějaké na dálku ovládané drony.

Odpovědět


Re: Význam?

Jan Novák9,2020-11-23 17:26:16

V první řadě propaganda.
A pak:
Kovy a jiné suroviny. Většina zemského povrchu je průměrně 3km pod hladinou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Konkrece

Těžit kovy ze dna oceánu je rozhodně levnější a bezpečnější než je těžit z asteroidu.

Vůbec bych se nedivil kdyby se Čína pokusila ložiska "osídlit" a vyhlásit je za své území.

Trump prohrál takže teď už není na světě síla která by Číně byla schopná odporovat.

Odpovědět


Re: Re: Význam?

Michal Vašut,2020-11-23 21:53:05

Ok, jako propaganda dobré beru. I to s tou kolonizací za účelem nároku na suroviny. Nicméně to nic nemění na tom to, že tu čínskou vlaječku tam může zapichnout dron.

Odpovědět


Re: Re: Re: Význam?

Jan Novák9,2020-11-24 12:51:55

Vlaječku tam může zapíchnout dron, ale existuje něco jako mezinárodní právo. Jinak už by byl měsíc rozdělený.

Odpovědět


Re: Re: Význam?

Ctibor Jablonický,2020-11-24 06:23:33

Těžit rudy ze dna moře - třeba mangan nebo železo - sice je levnější než z asteroidu, ale pořád je to méně výhodné než z povrchového dolu. Aby se to vyplatilo, musely by podmořské konkrece obsahovat více než 35% těžené rudy, což nemají. Uvádí se 5 - 10%, vyjímečně max. 30%.

Odpovědět


Re: Re: Re: Význam?

Jan Novák9,2020-11-24 13:37:14

Pokud očekáváte válku (byť třeba jen obchodní) se zbytkem světa těžko můžete předpokládat že dodávky rudy z Austrálie zůstanou stejné...

Do těžby z asteroidů se investují už teď miliardy, Čína je zkrátka pragmatičtější.

V 200 mílovém pásmu už se těží, v mezinárodních vodách je to řízeno.

Čína by se tomu mohla vyhnout tím že by to prostě ignorovala jako normálně, nebo tím že by vytvořila na ložisku "osídlení" a vyhlásila ho čínským územím s vlastním 200mílovým pásmem. Umělý ostrov za stejným účelem už má :-))

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz