Prakticky každý člověk zažije smutek a truchlení, když odejde někdo blízký. Není snadné se smířit s tím, že se s dotyčným už nikdy nesetká. Alespoň tomu tak doposud bylo. Jenomže nadešla doba umělých inteligencí a stávají se věci, které bychom dříve považovali za zázrak. Týká se to i truchlení po zemřelých.
Umělé inteligence mohou vytvořit vcelku přesvědčivé „ghostboty,“ duchy zemřelých, kteří se chovají tak podobně jejich předobrazům, jak je jenom možné při rekonstrukci osobnosti podle dochovaných materiálů, tedy především videí, fotografií a dalších typů záznamů. Pro truchlící je to jistě pozoruhodná zkušenost, setkat se, alespoň do jisté míry, s někým, kdo zemřel.
Jak ale varuje odborník na psychoterapii Nigel Mulligan z irské Dublin City University na platformě The Conversation, to, co vypadá jako zázrak, by mohlo přinést pozůstalým více škody než užitku. Mulligan mluví o vyvolávání zmatení, stresu, depresí, paranoie a v některých případech i psychózy. Sám přitom umělé inteligence šmahem neodsuzuje a zkoumá je z hlediska využití při léčbě duševních potíží. Ghostboti ale podle něj nejsou úplně nejlepší nápad.
Ohromující pokrok v generativních inteligencích a deep fake technologiích přinesl možnost vytvořit interaktivní virtuální reprezentace osob na základně dostupných materiálů, včetně osob, co již zemřely.
Ghostboti mohou být poměrně přesvědčiví, což je podle Mulligana součástí problémů. Připouští, že by mohli krátkodobě pomoci lidem sraženým žalem ze ztráty bezprostředně po úmrtí blízké osoby, zvláště pokud šlo o náhlý skon. Pak už ale začnou převažovat rizika a problémy.
Mulligan je přesvědčený, že ghostboti mohou v delším časovém horizontu narušovat truchlení po zemřelém, s možnými devastujícími následky. Už nějakou dobu víme, že téma smrti je pro lidský mozek velmi delikátní věc, se kterou zachází nesmírně opatrně. Zatím tomu příliš nerozumíme, ale vypadá to, že máme v hlavě řadu pojistek, brzd a bezpečnostních opatření, abychom nezešíleli hledíce z očí do očí vlastní smrtelnosti a rozkladu, který nevyhnutelně přijde.
Smiřování s úmrtím blízké osoby a postupné zapomínání je toho součástí. Truchlení je dlouhý a náročný proces, často bolestný. Ghostboti mohou prohlubovat nepříjemné aspekty tohoto procesu, od úzkosti až k halucinacím. Další věc, na kterou Mulligan upozorňuje, je, že generativní inteligence občas žvaní hodně toxické věci. U avatara blízkého zemřelého lze očekávat, že by to mohlo být nebezpečné. Avatar by například mohl chtít, aby pozůstalý pomstil jeho smrt nebo něco podobného.
V této souvislosti si nelze nevzpomenout na nejrůznější středověká opatření, někdy i poměrně drastická, jimiž se lidé ze všech sil snažili zabránit mrtvým v návratu mezi živé. Nejspíš věděli, proč to dělají. Smrt je jedno z témat, kde bychom měli inteligence držet na krátkém řetězu.
Video: Miss Your Dead Family Members? AI Can Help You Talk to Them
Video: Taiwanese entertainer replicates dead daughter with AI
Literatura
Vědci poprvé sledovali tsunami smrti v mozku umírajících
Autor: Stanislav Mihulka (09.03.2018)
Lidský mozek stíní sám sebe před existenciálním strachem ze smrti
Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2019)
Nová umělá inteligence předpovídá smrt. A její tvůrci nevědí jak
Autor: Stanislav Mihulka (13.11.2019)
Diskuze:
Solaris
D@1imi1 Hrušk@,2024-03-18 12:44:39
Téma článku bylo jedním z hlavních motivů ve sci-fi románu Solaris z roku 1961. Četl jsem jen recenzi, ale byla zajímavá. Skupina výzkumníků pobývá na dlouhodobé misi na orbitě planety obývané zvláštní entitou, která jim mimo jiných svých projevů z neznámých důvodů generuje realistické imitace jejich zesnulých blízkých, zrekonstruovaných na základě uložených vzpomínek. Dopady na ty výzkumníky jsou poměrně negativní.
Re: Solaris
Martin Prokš,2024-03-18 13:12:04
Dobrý den,
Odkaz na Lemův Solaris není zrovna nejvhodnější, protože tam šlo primárně o něco trošku jiného. Mimozemská inteligence na planetě chtěla komunikovat s výzkumníky na orbitě a tak stvořila to, co nejsnáze těm lidem odečetla z vědomí a snažila se skrze tyto fantomy (už si nepamatuji jak jim tam říkali) najít cestu k těm lidem a zahájit s nimi komunikaci. Ale nejsinější otisky ve vědomí jsou často traumata, nejčastěji ze vztahů, mrtvé děti, potlačované deviace... Plus další věci jako že ti fantomové nevydržely bez svého cíle, nebo když jeden fantom zemřel/byl zničen/ tak byl nahrazen novým... Nechtěná noční můra.
Téma článku je zpracované v jiných povídkách. Už leta nečtu Ikarii (nebo jak se to dnes jmenuje), ale vybavuji si několik povídek na toto téma z různých stran. Stejně jako si vybavuji animovaný seriál Ghost In The Shell - SAC, který mnoho znervózňujících aspektů možných dopadů na společnost ať již umělé inteligence, nebo propojování člověka s elektronikou a vůbec rozmazávání hranice mezi člověkem a s strojem, hodně řeší.
Jestli se něco jako ten "ghost-bot" zavede, tak člověk nemusí být psycholog aby chápal, že to bude mít dalekosáhlé důsledky na lidskou psychyku. Člověk zasažený ztrátou blízkého o to snadněji podlehne klamu a snadněji skočí po náhražce, na kterou si vytvoří závislost. Ale jak velké procento populace, jak se k tomu bude stavět potom většinová společnost (třeba status ghost-bota, a jiné problémy), to je ve hvězdách.
Re: Re: Solaris
Eva M,2024-03-18 13:29:49
dobry den, ono se to ani nemusi tvarit jako zemrely blizky, aby to nadelalo problemy....
...mimochodem neverim, ze se "to" vyviji zcela samo, do vyvoje a komunikace neni zasahovano a ziskane informace nejsou nejak pouzivany - pokuseni je prilis lakave....
Re: Re: Solaris
Jiří Veselý,2024-03-18 14:07:46
Velmi dobře je toto téma zpracováno v seriálu Červený trpaslík. Arnold Jidáš Rimmer je důkazem, že něco takového přináší jen problémy! :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
