Systém AUAR využívá mikrotovárny k rychlejší a levnější stavbě domů  
Stavebnictví se topí v problémech. Řešení by mohly přinést robotické minitovárny s nízkými kapitálovými náklady, které nabízejí úspory na práci a ještě větší na dodavatelských řetězcích a logistice. Automated Architecture (AUAR) s nimi chtějí v roce 2030 stavět 75 tisíc nízkoenergetických domů ročně.
Business model systému AUAR. Kredit: AUAR.
Business model systému AUAR. Kredit: AUAR.

Stavebnictví je největším odvětvím průmyslu na Zemi. Zaměstnává 7 procent lidí v práceschopném věku, přispívá 13 procenty ke globálnímu HDP a každý týden zastaví plochu odpovídající rozloze Paříže, jak říká Mike Hanlon na platformě New Atlas. Zároveň je ale také nejméně efektivním, nejméně digitalizovaným a nejvíce znečisťujícím průmyslovým odvětvím na světě.

 

Robot z mikrotovárny. Kredit: AUAR.
Robot z mikrotovárny. Kredit: AUAR.

Stavitele po celém světě trápí problémy s digitalizací, pracovní silou i dodavatelskými řetězci. Jak se zdá, situace je už dlouho zralá na změnu. Britská společnost Automated Architecture (AUAR) přichází s technologií, pro jejíž rozjezd získala slušný kapitál. Uzavírají smlouvy se staviteli domů a kontraktory z Evropy a Severní Ameriky, kterým nabízejí technologii mikrotováren (micro-factory) s nízkými kapitálovými náklady (CapEx), s nimiž lze stavět nízkoenergetické domy za cenu obyčejných domů v libovolném měřítku.

 

Mikrotovárna na nízkoenergetické domy. Kredit: Automated Architecture (AUAR)
Mikrotovárna na nízkoenergetické domy. Kredit: Automated Architecture (AUAR)

Mikrotovárny systému AUAR jsou robotické. Nepotřebují odpočívat, nepotřebují plat, tedy kromě energie a údržby, a jsou podstatně rychlejší než lidští dělníci, kteří navíc věčně scházejí. AUAR by měl ušetřit asi 30 procent nákladů na práci a zhruba 80 procent nákladů na dodavatelské řetězce a logistiku.

 

Jak říká spolutvůrkyně konceptu a výkonná ředitelka AUAR Mollie Claypoolová, průměrný dům se skládá asi ze 7 tisíc komponent, z nichž v podstatě každá má svůj dodavatelský řetězec. Při stavění se systémem AUAR postačí výchozí materiál a několik málo dodavatelských řetězců. Podle Claypoolové AUAR reaguje na poptávku po cenově dostupných nízkoenergetických domech. Cenu pro koncové zákazníky snižují s masivním využitím robotů a umělé inteligence. Díky nim lze dosáhnout vysoké udržitelnosti za přijatelnou cenu.

Stavební firma si může pořídit mikrotovárnu za cenu od 300 tisíc dolarů plus licenční poplatky. AUAR odhadují, že taková mikrotovárna přinese asi 1,3 miliony dolarů ročně, čímž současně překonává překážky bránící širokému zavádění robotiky ve stavebním průmyslu. Mikrotovárny AUAR už ve skutečnosti fungují. První se pustily do práce v Evropě letos v březnu. AUAR chtějí mít do roku 2030 síť 40 partnerů, kteří by s mikrotovárnami stavěli 75 tisíc domů ročně. Claypoolová věří, že s AUARem změní celý trh se stavbou domů.

 

Video: Block West: Discrete Automation for Community-led Housing

 

Video: Mollie Claypool – Discrete automation | The Conference 2019

 

Literatura

New Atlas 20. 4. 2024.

Datum: 21.04.2024
Tisk článku

Související články:

Break the Grid: Vyrazí do světa autonomní 3D tiskárny s vlastním pohonem?     Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2019)
Zednický autobot Hadrian X uspěl v outdoorovém testu     Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2023)
Autonomní bagr postavil masivní 6metrovou zeď     Autor: Stanislav Mihulka (24.11.2023)



Diskuze:

Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

Jarda Ticháček,2024-04-22 20:55:44

Nějak se stalo, že znám spoustu stavařů. Někteří vz nich občas staví pro developery nájemní domy. Tam snad. Ale většinou jde o baráky stavěné na míru zákazníka. Tam se vyřadí architekt, po něm investor, pak zase architekt.
A najednou jsou tady tři různé žuly, tři vápence, východní zeď musí ladit se šeří km EM, jižní obložení s bazénem.
Jo. Asi to zlevní satelitní městečka, ale asi to zhorší kvalitu výstavby.

Odpovědět


Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

D@1imi1 Hrušk@,2024-04-22 22:43:53

Kouknul jsem na první video a ty "mikrotovárny" jsou zřejmě jen o výrobě prefabrikovaných segmentů, ze kterých se seskládá dřevostavba jako z kostek Lega. Myslím, že to je dobrý přístup, zároveň to nepovažuji za revoluci, spíš evoluci. Výslednou cenu domu to radikálně nezmění, protože z poloviny ji tvoří zasíťovaný stavební pozemek. Vybetonování základové desky mikrotovárna také nezajistí. Ale jestli se něco ušetří na pracovní síle a na logistice, proč ne? I kdyby to znamenalo úsporu třeba jen pár set tisíc z celkových nákladů 10M.

Ohledně nižší kvality - taky to může být přesně opačně, protože se omezí lidský faktor.

Na okraj k článku: Zaujalo mě tvrzení, že stavebnictví je nejméně efektivní průmyslové odvětví. To se poměřuje jak? Že na jednoho zaměstnace ve stavebnictví připadá mnohem méně vyrobených automobilů, počítačů a letadel než v jiných odvětvích?

Odpovědět


Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

Jozka Divoky,2024-04-23 12:40:44

Predpokladam, ze se spocita pocet lidi a celkovy obrat a vypadne z toho efektivita - ktera bude este horsi, protoze tam bude kopa cerne prace, proste tam temer neni zadna automatizace atd. kdyz by jste to srovnal s automobilovym prumyslem nebo vlastne cimkoliv co jste zminil zjistite, ze mnohem mene lidi produkuje mnohem vice penez.

Odpovědět


Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

D@1imi1 Hrušk@,2024-04-23 16:34:56

To je ale ekonomické, nikoliv technické kritérium. Navíc jen úzce zaměřené ekonomické kritérium. Mě by jako investora zajímalo jen jako okrajový ukazatel, mnohem důležitější je třeba marže a ta může být ve stavebnictví klidně vyšší než v jiných odvětvích.

Dále - budete mít dvě firmy, které budou z polotovaru vyrábět tažením drát - jedna firma měděný, druhá firma ocelový. Obě firmy budou mít stejný počet zaměstnanců, ale firma vyrábějící měděný drát bude mít třikrát vyšší obrat, protože měděný polotovar i výsledný produkt mají mnohem vyšší cenu. Cena je daná hlavně cenou mědi na trzích. Takže Vaše kritérium "obrat/počet lidí" se k hodnocení efektivity opravdu nehodí.

Můžete vymyslet klidně tucet kritérií, podle kterých můžete stavebnictví porovnávat s jiným průmyslem, ale vždy budete srovnávat jen to jedno konkrétní kritérium, nelze obecně tvrdit, že jedno odvětví je efektivnější než jiné, když každé sleduje úplně jiné cíle a čelí jiným problémům. Můžete třeba poukázat na to, že ve stavebnictví je nižší míra automatizace než při výrobě mobilů, což ale zároveň znamená, že je stavebnictví efektivnější, protože žádnou složitou robotizaci nepotřebuje. Na objem výsledného produktu je stavebnictví nesrovnatelně efektivnější než výroba mobilů. A šroubárna je mnohem efektivnější než automobilka, protože na výrobu jedné tuny produktu potřebuje mnohem méně lidí. Díky tomu jsou šrouby levnější než auta.

Nesrovnatelná je také životnost produktu. Automobily se vyrábějí tak, že vydrží zhruba 10-20 let, "produkty" stavebnictví vydrží řádově sto let. A životnost mobilu je zhruba 4 roky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

Ludvík Urban,2024-04-24 09:28:31

D@1imi1 Hrušk@,2024-04-23 16:34:56:
"Nesrovnatelná je také životnost produktu. Automobily se vyrábějí tak, že vydrží zhruba 10-20 let, "produkty" stavebnictví vydrží řádově sto let."

Až zase pojedu kolem právě bouraného mostu přes dálnici, vzpomenu si na tento příspěvek... ;P

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

D@1imi1 Hrušk@,2024-04-24 12:29:15

Mosty, které se bourají, mívají přes 30 let stáří. Doufám, že takhle starým autem po dálnici nejezdíte ;P

A mosty, které se nebourají, bývají i několikrát tak staré. Ale těch si nevšimnete, protože to, že most vydrží 50+ let, považujete za samozřejmost, ale když se někde něco bourá, je to něco mimořádného, co budí pozornost. Zkuste si z poctivosti spočítat věkový průměr mostů v Praze přes Vltavu místo vyzobávání extrémních příkladů.

Navíc mosty jsou okrajovou oblastí stavebnictví. Co takhle budovy? Např. u nás rozšířené paneláky? Půlka už má přes 50 let a byty v nich stojí majlant. Nic nenasvědčuje, že by byly na konci životnosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

F M,2024-04-24 13:20:18

U těch novějších montovaných, nezděných systémů mám trochu obavy o životnost v našich klimatických podmínkách. Něco jiného je nájemní bydlení na západě, kdy investor "nakoupí" domy/byty a za 30-40 let v nich vystřídá 10 nájemníků vzhledem k opotřebení ze sestupných socioekonomických skupin, potom to zhrne (případně zanikne a zdekuje se), nebo vznikne ghetto a něco jiného u nás kdy ten zděný dům člověk staví i pro další generace. Pravda je, že je obrovský tlak i u nás na to to změnit i přes to prodražování výstavby a bydlení předpisy (tipuji přes 50% a roste a poroste).
Jestli jsem pochopil tento koncept, tak má smysl až tak na úrovni výstavby menšího sídliště/satelitu?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

D@1imi1 Hrušk@,2024-04-24 15:08:52

Starší zděné domy vydrží 100 let zcela bez problémů, ale nejsou odizolované od zemní vlhkosti. Dřív to bylo jedno, protože se v nich trvale žilo, topilo v kamnech a v létě větralo, ale dnešním standardům bydlení už to moc neodpovídá. Kamna zajišťovala přirozenou ventilaci - vzduch, který kamna nasávají a který potom odchází komínem, se nahrazuje čerstvým, suchým vzduchem z venčí. Dovnitř se dostává spárami kolem oknen a dveří. Dnes protlačované vytápění pomocí tepelných čerpadel tuhle přirozenou obmněnu vzduchu nezajistí, musí se tudíž větrat cíleně (o to víc se protopí). Nebo člověk musí použít tepelný výměník, což je ale zase další investice navíc. Pokud rudozelení zakážou topit v kamnech, bude asi opravdu jednodušší ty starší neodizolované domky a chalupy zbourat a postavit nové. (Aspoň se pak při výrobě betonu uvolní další CO2 do atmosféry, aby rostliny lépe rostly :-P)

Dřevostavby by mohly vydržet také dlouho, ale nesmí být nikde vlhké, jinak je sežere hniloba (netěsnící potrubí je průšvih). A četl jsem v jednom článku, že ve Francii začínají mít díky oteplování problémy s termity. Vymýtit prý moc nejdou, protože přelézají mezi budovami.

Ve mně vzbuzují důvěru jen klasické zděné domky (ne z porobetonu a pokud možno odizolované), takže bych jim zákazníkem spíše nebyl. Ale spoustě lidí dřevostavby vyhovují, tak pro ně ty mikrotovárny dávají smysl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

Jirka Naxera,2024-04-24 15:23:53

Az tak to pravda neni, problem je (opet) setreni, a nektere zelene predpisy. Jednou (pred Covidem) jsem si hledal definici pasivniho domu - mate tam nejake pozadavky na tepelnou izolaci, bla bla. Tak jsem si cvicne zkusil vymyslet poctive udelanej domek, z tlusteho ytongu.
Vsechno sedelo, zdi na papire dejchaly, rosny bod ve zdi vychazel taky dobre i s pradlem v pokoji, az na jedu drobnost - v definici pasivniho domu je, ze _musi_ byt hermeticky uzavreny.

Takze ne, ze udelate dostatecne kvalitni izolaci a nechate zdi dychat, ale aby vyhovej eurodemenci, tak ho musite pod***at tim, ze ho zabalite do igelitu (pardon, do parozabrany) se vsemi nevyhodami, ktere popisujete.

Na stranu druhou, pokud tolik nesetrite za kazdou cenu, tak nemusite zabit polystyrenem ani stary dum, mineralni vata je prodysna moznost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

D@1imi1 Hrušk@,2024-04-24 16:12:46

Ad parozábrana: ta se přece naopak dává zevnitř tuším hned pod sádrokarton, aby v zimě vlhkost z místostí nepronikala do dřevěné konstrukce. Vlhkost v porézním materiálu prostupuje ve směru z teplejších míst do studenějších míst. Ale zatímco v místnosti má vzduch třeba 24°C a 60% relativní vlhkost vzduchu, tak na okraji konstrukce už by byla teplota třeba 0°C, tedy pod rosným bodem při stejné absolutní vlhkosti vzduchu.

Prodyšnost zdí se IMHO přeceňuje. Pokud je zdivo zcela odizolované od zemní vlhkosti, není dýchání zdí potřeba. Zvláště, pokud jsou zdi zvenčí obalené tlustou vrstvou izolace. Známý si při zateplování staršího řadového domku mezi zdivo a polystyren umístil teplotní čidla. V zimě mají uvnitř kolem 24°C a na vnější straně zdiva teplota neklesne pod 18°C. To znamená, že se za normálních okolností nedostane pod rosný bod. Vlhkost se musí ven dostávat hlavně větráním ve všech případech, ale u budov bez hydroizolace je to trvalá naprostá nezbytnost, jinak vše smrdí zatuchlinou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

Jirka Naxera,2024-04-26 03:44:08

ad parozabrana - ja ji nekritizuju kvuli izolacnim vlastnostem a rosnemu bodu (jak by rekl klasik, kvuli tomu tam je). Ja ji kritizuji kvuli snizeni kvality zivota uvnitr diky tomu - kdy bud musite pouzivat aktivni odvlhceni, nebo velmi pravidelne vetrat (vsak tech povzdechu nove zateplenych na vlhkost se muzeme na forech docist dnes a denne).
Coz presne dychajici cihlova stena resi, vcetne moznosti si "beztrestne" v pokoji povesit pradlo na ususeni (pokud teda ma pro paru dostatecnou prostupnost, aby k tomu rosnemu bodu nedoslo).

(ono u toho polystyrenu se uz znamemu "povedlo", ze sice jak pisete, zevnitr tam mel teplo, ale krasne se mu kondenzovalo v nem.)

A ... sadros mi z pochopitelnych duvodu nesmi do baraku, snad krome stropu ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

D@1imi1 Hrušk@,2024-04-26 10:09:36

Ad kritika na fórech - tam by chtělo se zaměřit na konkrétní případy. Někdy ani ti lidé nezmíní podstatné detaily. Jedna věc je výměna oken, kde ta stará dřevěná měla "mikroventilaci" v designu. Na což je řešením používat mikroventilaci u plasťáků. Druhá věc je naplácat polystyren na zdivo bez kvalitní hydroizolace. A třetí věc je vyměnit spalovací kotel či kamna za tepelné čerpadlo, čímž se ta výměna vzduchu v domě také omezí.

Každopádně souhlasím s Vámi, že předělávat staré domky podle nějakých úřednických pravidel o bezemisních domech je špatně. Nejvíc kvůli té vlhkosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

F M,2024-04-26 12:10:01

Přihodím počet užitých obyvatelhodin, zeleň a další zdroje vlhkosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

F M,2024-04-24 23:07:29

Tohle mi taky vadí, neřeší se skutečná spotřeba, ale stranická legitimace budovy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

F M,2024-04-24 19:27:35

Právě ty dřevodomky, ale i ty z výztuží vyplněných pěnou a podobné, jak nebudou úplně nové jakákoli škvírka a hned to bude vlhnout plesnivět organické materiály hnít a určitě se to časem pohne. Myslím ty delší doby 15+ let a víc spíš 25, nebo první vichřice z nečekané strany. Firmy které to postavily již nebudou a větší oprava bude znamenat rozebrat a slepit znovu s velkou částí nákladů z ceny nového nad základovou deskou. Prefabrikáty z tohoto článku sem budou spadat, proto předpokládám ten řetězec co píši výš. To je tak trochu bolest tržní ekonomiky, když umožníte vyrábět levně něco kvalitního co vydrží dlouho jde HDP do kytek a ještě se lidi blbě negativně motivuje když nejsou tlačeni kupovat neustále nové ...iny.
Popravdě jsem ta videa neviděl jen jsem nakoukl vypadá to na slušnou marketingovou akci, v tom prvním ta stavba vystupuje spíš jako luxusní zahradní nábytek do suchých krajů. Předpokládám skládání nějakých prefabrikátů a potřebu vzniku nových řetězců výrobců polotovarů? Té ruční práce mi tam přijde víc než při běžné stavbě (v tom prvním), jen míň přímo na staveništi. Malá možnost použití jiných dílů, než vyvinutých přímo tyto továrny. Není tam ta podstatná cenová úleva vytvořena levným materiálem? Navíc ta lepidla a ostatní chemie viditelná i ta v použitém polotovaru. Jak rozvody?
Víc bych ocenil toho robota co tu byl minule který tu hrubou poskládal sám z palet a lepidel mohl by v těch cihlách zrovna udělat drážky, před ním opravdu pár lidí s vylepšenou technikou výkopy a desku, za ním klidně prefabrikovaná vazba a řemeslníci, pokud to bude standardizované a připravené a dostatek zakázek na jednom místě, tak za rok by mělo pár desítek lidí postavené celé satelitní městečko. Pak by mělo smysl i vymyslet/kupovat robota na pokládání dlažeb, chodníků atd. Tedy pokud již nejsou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

Jirka Naxera,2024-04-24 15:14:37

<rejp>No hlavne bych rad videl, jak 100 let v realnych podminkach vydrzi drevostavba "s nejmene 100letou zivotnosti", a pokud ano, za jakych nakladu, prepoctenych vuci porizovaci cene?
</rejp>

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

Jozka Divoky,2024-04-24 13:42:44

tak asi vsechno jinak - spatne jsem pochopil pojem efektivita:

https://www.clockan.cz/efektivita-prace-vs-produktivita-prace/#:~:text=Efektivita%20pr%C3%A1ce%20je%20kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%BDm%20faktorem,v%20porovn%C3%A1n%C3%AD%20se%20zam%C4%9Bstnancem%20druh%C3%BDm.

takze efektivita ve stavebnictvi bude opravdu nizka, protoze rozdily mezi pracovniky jsou velke.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

D@1imi1 Hrušk@,2024-04-24 14:01:22

Budu se opakovat: nemůžete srovnávat efektivitu dvou odvětví, které mají jiné cíle a čelí jiným problémům.

Zde je citace z Vašeho odkazu:
"Efektivita práce představuje míru, jakou je dosahováno STANOVENÝCH CÍLŮ s co nejnižšími ztrátami zdrojů."

Jelikož automobilový průmysl má jiné cíle než stavebnictví, nelze srovnávat jejich efektivitu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

Jozka Divoky,2024-04-25 08:11:12

No ja bych spis pouzil jinou cast:

Efektivita se měří jako čas, který daná činnost zabere jednomu zaměstnanci v porovnání se zaměstnancem druhým.

Jinak receno nenajde se pracovnik co by dany ukol udelal rychleji - takze pokud ten dany ukol nejde udelat rychleji tak je dany proces efektivni.

a dale pak: "Firma, která klade důraz na efektivitu, často dosahuje vyšší úrovně kvality ve vykonaných úkolech" - o kvalite ve stavebnictvi se nebudeme bavit, ze ne?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

D@1imi1 Hrušk@,2024-04-25 11:01:19

Klidně použijte tu Vaši část, je to prakticky totéž :-)
"nenajde se pracovnik co by DANÝ ukol udelal rychleji"

Pracovníci ve stavebnictví plní úplně jiné úkoly než pracovníci v automobilovém průmyslu.

Že je stavebnictví méně efektivní, je nějaký Váš logikou neuchopitelný dojem, ale srovnávat efektivitu dvou odvětví, která mají jiné cíle, prostě nelze :-)

Taky můžeme vést diskusi, jestli je lepší traktor John Deer nebo sporťák BMW (oboje se stejnou cenou). Na okruhu je lepší BMW, na poli je lepší traktor a na silnici závisí na tom, jestli je potřeba táhnout valník :P

"O kvalitě ve stavebnictví se bavit nebudeme..." - co to je zase za emoční narážku? :-)
Nemusíme, teď se bavíme o efektivitě, ale klidně bavme i o kvalitě. Musíte ale napřed stanovit její kritérium. Pokud je kritériem životnost produktu, jednoznačně vede stavebnictví. Pokud je kritériem preciznost, tak produkty automotive mají mnohem nižší rozměrové tolerance.
Zkuste třeba porovnat kvalitu Trojského mostu a Škody Octavie 3. generace. Způsob si zvolte sám ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

Jozka Divoky,2024-04-26 08:30:18

Vidim ze diskutovat nechcete ale jen si stale dokola melete svou - preji Vam hezky den a snad nenarazite na kopii sebe...

jen doplnim po koupi noveho domu jsem reklamoval spatne odvedenou praci nejmene u 20ti pripadu, kdyz si koupim nove auto myslite ze za 1. rok budu 20x v servise? (a to si myslim ze dum byl postaven pomerne kvalitne)?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázkou je, na jaký segment trhu to bude cíleno.

D@1imi1 Hrušk@,2024-04-26 09:36:36

Nechci diskutovat? Celou dobu s Vámi diskutuji. Stejně tak můžu tvrdit, že diskutovat nechcete Vy. Co nechci, je přitakávat nepravdivému tvrzení z článku, které jste ani Vy nebyl schopný logicky obhájit.

K reklamovanému domu - souhlasím, že v autoprůmyslu se výstupní kontrole věnuje mnohem větší úsilí než ve stavebnictví.
Zároveň mi nejspíš dáte za pravdu, že když ten dům budete prodávat po deseti letech používání, bude v lepším stavu a s větší zbytkovou hodnotou než automobil po 10 letech používání.
Stále jde o poměřování naprosto cizorodých odvětví.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz