Planeta prožívá telefonocén. Každoročně se teď ve světě vyrobí přes 1,2 miliardy chytrých telefonů. Spotřebuje to ohromnou spoustu energie a surovin, nemluvě o emisích, které se při tom vypustí. Další věc je, že chytré telefony neuvěřitelně rychle stárnou a v podstatě tomu nelze zabránit. V nejlepším případě jsou recyklovány na suroviny, ale spíš skončí v elektronickém odpadu někde na skládce.
Huber Flores z estonské University of Tartu a jeho kolegové měli úžasný nápad, který nabízí použitým chytrým telefonům druhou šanci. Vymysleli a pak také otestovali postup, jak udělat ze starých telefonů miniaturní, téměř kapesní datová centra, která efektivně zpracovávají a ukládají data rozmanitých zařízení v každodenním životě. Třešničkou na dortu je, že takové datové centrum lze vyrobit za zhruba 8 euro.
Datová centra tohoto typu nabízejí nepřeberné uplatnění. Jeden příklad za všechny – taková datová centra lze použít v městském prostředí, například na stanicích městské dopravy, kde mohou sbírat v reálném čase data o počtu pasažérů, což by bylo možné využít k vylepšení městské hromadné dopravy.
Flores a jeho spolupracovníci nejprve ze starých telefonů odstranili baterie a nahradili je vnějším zdrojem energie, aby omezili možnost úniku chemikálií. Poté propojili čtyři telefony dohromady ve 3D tištěné konstrukci a vytvořili funkční prototyp „telefonního“ datového centra.
Prototyp úspěšně otestovali pod vodou, kde se zúčastnil monitorování podmořského života a sčítání jednotlivých druhů. Obvykle by to vyžadovalo potápěče s videokamerou a poté na souši analýzu natočeného videa. S „telefonním“ datacentrem to bylo možné do značné míry automatizovat.
Datová centra z použitých telefonů jsou jako z nějakého postapo příběhu, plného technicky zdatných pankáčů. S využitím minimálních zdrojů lze zachránit staré telefony před skládkou a současně získat levné zařízení pro ukládání dat. Více takových nápadů!
Video: Huber Flores: "Foundations of Autonomous Pervasive Sensing"
Literatura
„Blesková“ recyklace účinně těží cenné kovy z elektronického odpadu
Autor: Stanislav Mihulka (07.10.2021)
Nanovláknový aerogel ze syrovátky velmi účinně těží zlato z e-odpadu
Autor: Stanislav Mihulka (09.03.2024)
Hledání ekologické alternativy k plastovým obalům
Autor: Dagmar Gregorová (07.06.2024)
Královská mincovna otevřela zlatý důl s použitými plošnými spoji
Autor: Stanislav Mihulka (08.08.2024)
Niektorí zosnulí by mohli darovať umelý orgán - kardiostimulátor
Autor: Matej Čiernik (15.04.2025)
Diskuze:
strasne moc odpadu
Zdeno Janeček,2025-06-12 09:50:43
aj EU podporuje opravy a ne nahrazovani.
Nech ziji kurvitka !!
kolik by co stálo peněz
František F,2025-06-11 13:56:46
Jedna z potíží - stále sledujeme, kolik by co stálo peněz. Kdežto dnešní civilizace, už dlouho, potřebuje posuzování, jak šetřit prostředí a suroviny. Peněz je dost - mnoho lidí ví, že ne. Ale atd.
Re: kolik by co stálo peněz
Martin Novák2,2025-06-11 20:19:14
Spotřeba energie a surovin je v tržním prostředí vyjádřena velice přesně - tadá překvapení - penězi.
Různé skupiny zelených pošuků ovšem dělají všechno pro to aby tržní prostředí a s ním i tuto závislost zakryli, aby nebylo vidět že to co dělají a vydávají za šetření a ochranu je ve skutečnosti naprosto ohromující plýtvání a ničení.
Re: Re: kolik by co stálo peněz
František F,2025-06-12 08:52:25
Jenže tržní prostředí má ignorovat, neznat vzdálenou budoucnost.
Zásadní zánik československého průmyslu by k tomu asi nebyl vhodným příkladem. Zanikal sice kvůli "tržnímu prostředí", ovšem kvůli jeho zavádění neosvědčenými postupy.
Ani nečekaná blízká či vzdálená budoucnost astronautických letů na Měsíc k tomu nepatří. Kdo by čekal, že po úspěších od roku 1969 pak nejméně na desítky let nebo víc nebudou pokračovat. Vždyť vzhledem ke evropské politické situaci není zrovna jasné, co bude v budoucnosti. Ve smyslu: kdo by chtěl Einsteinovy kyje?
Kdysi v 90. letech začaly "Československé spoje" (tuším tak se ta dlouholetý čs. podnik jmenoval) klást do země optické kabely. Pak ale nastoupily mobily, nastalo zděšení, co bude s investicemi. Dostavil se internet a vzdálená budoucnost neuškodila - to jen z doslechu.
Někdy se namítá, že uhlí by bylo lépe uchovávat pro chemickou výrobu, než pro přeměnu na teplo.
Re: Re: Re: kolik by co stálo peněz
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-12 10:21:42
Váš pohled je extrémně naivní. Zejména na vládnoucích a vedoucích místech je svět plný sebestředných psychopatů, kteří se nestarají o nějaký optimální užitek pro všechny, natož o vzdálenou budoucnost lidstva. K životu přistupují jako ke hře s nulovým součtem - nezajímá je, co vyprodukují nebo co zničí, chtějí jen získat maximum zdrojů a moci v poměru ke svým protivníkům. V nejvyšších patrech společnosti to sledujete každý den ve zpravodajství - ekonomické války a války o území.
Pokud se dobrovolně rozhodnete chovat se "ve prospěch vzdálené budoucnosti lidstva" (tj. snížíte svoji populaci, utlumíte průmysl a místo levné a efektivní výroby nových výrobků budete bastlit ze zbytků), povede to akorát k tomu, že Vás převálcují ti, kterým na nějaké budoucnosti lidstva nezáleží vůbec.
Re: Re: Re: kolik by co stálo peněz
Martin Novák2,2025-06-12 13:18:03
"Jenže tržní prostředí má ignorovat, neznat vzdálenou budoucnost."
Tím ovšem tvrdíte že vy, na rozdíl od "tržního prostředí", tu budoucnost znáte.
Z hlediska využití zdrojů neměly lety na Měsíc smysl nikdy, ani před 50 lety. Pokud ale jenom POKUD se podaří fúzi dotáhnout do použitelné fáze a pokud k tomu budeme potřebovat Helium3 (jsou i jiné možnosti) tak až POTOM bude mít smysl létat na měsíc pro něco jiného než "bragging rights".
Na Měsíc se létalo aby se s tím vlády mohly chlubit. Účel byl splněn a pak už nebyl důvod do toho ty stovky miliard investovat.
Zatím se vždycky ukázalo že z krátkodobého i dlouhodobého hlediska bylo nejlepší zdroje využít co nejúčelněji v daném čase k rozvoji. Na co by nám dnes byla ušetřená ložiska pazourku? O co lepší je to v Ghaně která si své zdroje do teď šetřila než v Británii která je vesele spotřebovávala?
To je úžasné!
Karol Kos jr.,2025-06-11 13:11:05
Se jim jako napotvoru sešly 4 úplně stejné mobily...
Komerční alternativa co by obsloužila třeba sběr dat se jmenuje například Raspberry Pi Zero, dokonce to dokáže obsloužit i satelit. Nebo jiný SBC, za pár $$$, škálovatelný podle potřeby výkonu.
cena/výkon nesrovnatelně jinde než prezentovaný HW bastl na spojení několika mobilů a vývoj nějakého univerzálního systému co by se dal nahrát do široké škály vyhozených typů.
Protože udávaná cena $8 je tak možná za HW, a je k tomu podle mě potřeba přičíst tisk speciální kastle pro každý typ, plus vývoj systému pro každý typ. Podle mého názoru jenom vyndání samotné baterie stojí víc, než samotné nové zero.
Re: To je úžasné!
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-12 11:03:10
Celkem běžně by se mohly čtyři i více stejných telefonů sejít ve společnostech, kde svým zaměstnancům půjčují služebáky. Pak by z nich firma mohla zbastlit pár "datacenter" a pořádně to rozmáznout v PR, aby bylo vidět, jak je zelená. Že by ty mobily šlo s větším ziskem prodat do bazaru a místo "datacenter" použít Raspberry, nikoho zajímat nebude ;)
Re: Re: To je úžasné!
Karol Kos jr.,2025-06-12 12:47:43
To mi nedává vůbec žádný smysl, jenom hodinová mzda IT pracovníka při zprovoznění bude větší než cena nějakého sbc. Plus nulová spolehlivost, bezpečnost, zabezpečení komunikace, náklady na integraci do firemních systémů a tak dál. Celkově to je k ničemu, má to smysl pouze jako akademický projekt rozvíjející kreativitu a schopnosti studentů.
Re: To je úžasné!
F M,2025-06-12 11:38:37
Systém který se dá nahrát je třeba Linux (už teď, ale omezeně). Pokud by se to rozšířilo tak by zde asi problém nebyl.
Stejně tak kastle, pokud se bude jednat o 10milionů kusů+ ročně tak nebude problém neco relativně levného vyrobit (pokud to nebude povinné, regulované státem).
Výkon toho bastlu bude naopak úplně jinde než toho nulového množství malin. Popravdě bude mnohanásobný i od té její nejdražší eko-bio verze. Tedy u pár let starých ne úplně nejslabších mobilních telefonů. Problém může být u rozšíření paměti (disku), pokud bude bastl jednoduchý a jediný vstup se využije k napájení, ale to by se také dalo vyřešit.
S čím souhlasím a přijde mi to podstatné, je srovnání reálné ceny nákladů právě s těmi malinami, na opravdu nenáročný problém stačí i to zero za pár set Kč, spoustu dalších pokryjí ty lepší verze (to už ovšem jsou slušné tisíce, případně +disk). Takže mi tam v reálu zbývá právě jen to využití toho vysokého výkonu mobilních telefonů (střední třída+), hypoteticky v budoucnu AI, ale tam ovšem nevím s jakými a jak drahými řešeními to bude srovnáváno.
Směrodatná mi přijde ta reálná cena a jednoduchost práce (+sjednocené prostředí) s hotovým strojem. Reálná cena bude nejvíce záležet na množství práce, jak níže rozepisuje pan Hruška s tím, že nejvíce bude rozhodovat ta na konkrétním kuse.
Koukám těch 8 euro - "Ukazujeme, jak lze obejít hardwarové funkce, aby se umožnila přeprogramovatelnost za cenu přibližně 8 EUR." Takže to je zřejmě jen za instalaci softwaru.
Je tam jen abstrakt a sousta naoko ekologických řečí vlastní práce by mohla být zajímavá https://ieeexplore.ieee.org/document/10925535
Re: Re: To je úžasné!
Karol Kos jr.,2025-06-12 12:55:55
Linux se dá nahrát jen do několika málo zařízení. Android je pro každý typ mobilu modifikovaný. Systém, který by sdružoval několik mobilů do clusteru víceméně neexistuje. Každý mobil je jiný, používá jiné procesory, komponenty. Výrobci ve valné většině neposkytují žádné informace a snaží se blokovat přístup k jejich knowhow.
Vývoj profesionálního clusterového OS bude stát miliony dolarů. S komunitou nejde počítat, pro normálního uživatele tenhle projekt nemá žádnou cenu.
Než tohle, by mi dávalo větší smysl použít starý mobil jako základ nějakého (sebevražedného) dronu.
Jimmy Hilton,2025-06-11 10:09:09
Když už se obtěžují s odstraněním baterie, proč neodstranit i displej a pak už je jen krok od toho použít jen desku a rámeček prodat do sběrných surovin. Smetí kolem motherboardu taky není potřeba a dá se recyklovat. Ale to už jsme asi moc blízko skutečné recyklaci, která není tak zázračná.
Smart senzor
Milan Štětina,2025-06-11 09:41:11
Uváděné příklady jsou spíše smart senzor než datacentrum. V tomto použití to je možná přijatelné, ale v oprqavdových datacentrech vyměňují počítače každých 4 až 5 let za nové, protože nové modely mají nižší spotřebu a nákupní cena se několikrát vrátí v platbách za elektřinu.
Re: Smart senzor
Ludvík Urban,2025-06-11 11:57:09
:-)
Ó jé, to jsou úsměvné představy.
Nové modely nemají nižší spotřebu, nicméně mají "nižší spotřebu na jednotku početního výkonu".
V reálu každé datacentrum/serverovna neustále bojují s rostoucí spotřebou, ztrátou redundance, potřebou posilit jističe/ups/trafa.
Re: Smart senzor
Pavel Kaňkovský,2025-06-11 12:10:55
Názor, že nové servery budou mít nižší spotřebu, jsem už slyšel v době, kdy obvyklá spotřeba byla něco jako 200 W na U a v racku byly jednotky kW. Dneska lze běžně dosáhnout přes 1 kW na U a příkon celého racku může být třeba 50 kW (pokud máte v DC infrastrukturu, která do toho dokáže jedné strany dodávat dost elektřiny a z druhé strany zase odvádět teplo). :)
Ten výrok o výhodnosti výměnu hardwaru by asi mohl platit, kdyby se to přepočetlo na výpočetní výkon a započetly se náklady na podporu, která bývá za rozumnou cenu obvykle jen cca 5 let.
Výzkumníci "vynalezli" bastlení
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-11 09:31:22
Potíž je, že bastlení ekonomicky vychází, jen dokud ho považujete za hobby a účtujete si 0 € za hodinu. Pokud účetní náklady na technika budou plácnu 40 €/hod, vyskočí to datové centrum z 8 € na úplně jinou částku.
Mimochodem před pár lety jsem zaslechl, že na internetových tržištích se prodávají čipy vytěžené z použité elektroniky. Přičemž někdy je prodejce poctivě prezentuje jako použité, jindy předstírá, že jsou nepoužité. Řekl bych, že pokud z použité elektroniky lze využít něco kromě surovin, trh si většinou najde cestu sám.
Re: Výzkumníci "vynalezli" bastlení
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-11 09:57:34
Ještě dodám, že základní úvaha článku je chybná. Článek tvrdí: "V nejlepším případě jsou recyklovány na suroviny, ale spíš skončí v elektronickém odpadu někde na skládce."
- Takže pokud se lidi neobtěžují ty mobily třídit a házejí je na skládku, je jedno, že by si z nich nějaký bastlíř mohl něco vyrobit. Nebo by ty mobily musel někdo musel vykupovat za motivující cenu, ale tu by bylo nutné připočíst k těm 8 €.
Re: Re: Výzkumníci "vynalezli" bastlení
Franta Vejvoda,2025-06-11 10:37:34
Neřekl bych, že úplně vynalezli bastlení, ani neobjevili znovu Ameriku. Jenom se pokusili uplatnit nerudovskou otázku.
I kdyby to mělo fungovat, jako chytrý senzor, třeba pod solárním panýlkem, mělo by to větší smysl, než skládkování. Podobně jsem svého času provozoval starý Samsung, jako wi-fi kameru u ptačího krmítka.
V každé prdýlce stojí na návsi červený kontejner, nikdo nikoho nenutí něco vykupovat, jen být trochu odpovědný. Ale problém rentability celého projektu u nás v Čechách zahrnuje i lobby recyklačních firem, ty by to zadarmo asi nepouštěly a na bohulibý příkaz shora bychom nejspíš čekali do alelujá.
No, a jen tak na okraj, být chtít v budoucnu, třeba za dvě sta let, hrdým majitelem nějakého pozemku, skoupil bych ty dnešní skládky. Bude to zlatý surovinový důl!
Re: Re: Re: Výzkumníci "vynalezli" bastlení
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-11 11:03:05
1. Že mobily končí spíše na skládce tvrdí článek, ne já. A pokud jsou lidé líní je donést do červeného kontejneru, budou líní, i když se z nich budou vyrábět udělátka.
2. Recyklační firmy ty mobily rády přeprodají, pokud za ně dostanou víc, než je cena druhotné suroviny
3. Nerudovská otázka není potřeba, když systém recyklace funguje. Pokud mají podnikatelský záměr, jak staré mobily využít lépe, je to super. Ale toto je jen na zeleno natřený univerzitný výzkum, ne podnikatelský záměr.
4. Bastlení je bezva. Ale v průmyslovém měřítku se ve většině případů nevyplatí.
Re: Re: Re: Re: Výzkumníci "vynalezli" bastlení
Franta Vejvoda,2025-06-11 11:30:51
Jako na zeleleno natřené to vnímat můžete, ale bylo by smutné, vnímat tak jakýkoliv pokus o nové využití staré věci, nota bene z univerzitní půdy. Tyhle tendence jsou ve společnosti, poděkujme pošukům typu "haudárjů", bohužel čím dál citelnější. Asi tomu rozumím.
Zároveň mám jistý vhled do způsobu "fungování" recyklace v kotlince, jisté zkušenosti z municipality a zároveň vzdělání chemika. Tam se to natírá jinou barvou, na růžovo. Ale čísla sedí, byznys frčí.
Re: Re: Re: Re: Re: Výzkumníci "vynalezli" bastlení
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-11 12:15:12
O recyklaci si iluze nedělám. A například dlouhodobě zastávám názor, že nejekologičtější "recyklace" plastů je v cementárně, pokud je cementárna daleko, tak ve spalovně a pokud je i ta daleko, tak zakopání pod zem (většinu hmotnosti plastu tvoří uhlík, uložením pod zem se zabrání vzniku CO2). Materiálové využití má smysl jen u velkých a čistých kusů plastů, kde nejsou nadměrné náklady na dotřiďování, takže hlavně plastu produkovaného v průmyslu, z domácností jedině PETek. Snaha o materiálové využití toho zbytku vede v lepším případě k převážení vzduchu přes půl světa a v horším případě k vysypání do přírody mimo území EU.
Co se ale týče elektroodpadu tam je situace jiná. Dokonce ho některé sběrny ještě nedávno vykupovaly za slušné peníze. Nevím, jak je to aktuálně, protože se výrobci neustále snaží snižovat cenných kovů ve svých zařízeních, čímž zároveň klesá cena těch zařízení ve sběrně. Ale že by to po vytřídění končilo na skládce nebo ve spalovně, silně pochybuji.
Nikdo alternativnímu využití starých mobilů nebrání, ale já jim vyčítám, že lžou o skutečných nákladech, které rozhodně nebudou 8 € za "datacentrum", protože je nezbytné započíst všechny náklady, nejen ty, které se jim hodí. Tedy zejména mzdové + systém sběru použitých mobilů (v červeném kontejneru mobily snadno přijdou k úhoně). Ty mobily bylo potřeba roztřídit podle typů a potom prověřit zda daný kus netrpí nějakou poruchou. S tím se můžete zdržovat, když to máte jako hobby, ale ne když si tím na sebe musíte vydělat a dostanete pár € za "datacentrum" tvořené čtyřmi mobily.
Re: Výzkumníci "vynalezli" bastlení
Matej Lesný,2025-06-11 10:36:40
vitahovanie čipov funguje už dlhšiu dobu, aj naša firma viužíva tuto možnost - niekedy zákazník potrebuje opraviť 20rokov starý výrobok a keď inak dostupné potrebné súčiastky nie su, tak toto je jediná možnosť ako výrobok zachrániť.
Re: Výzkumníci "vynalezli" bastlení
F M,2025-06-12 12:26:16
"Ukazujeme, jak lze obejít hardwarové funkce, aby se umožnila přeprogramovatelnost za cenu přibližně 8 EUR." Takže ta cena není ani v tom článku cena za zařízení. Pardon, že to opakuji. Bude tam zdroj, šasi s rozvody možná disk (kapacita úložišť není nic moc; ten bude relativně dost pomalý), možná jeden z přístrojů bude zajišťovat bezdrátovou komunikaci s vnějškem ta by mohla být teoreticky lepší. Možná mezi sebou, jeden ven?
Tvrdit, že se zde recykluje celý mobil je od autorů v řetězci silně zavádějící. V podstatě se využije jen malinká část, většina se neúčastní display, kastle a asi i dost elektroniky, prostě tam jsou jako nedílná součást (zbytečně předimenzovaná). Foťák mikrofon reproduktor a další senzory se tuším zatím také nepočítají (i když teoreticky by to asi šlo). Energetická úspornost celku bude také otázka, bonusově to může být mnohem horší než jen součet, pokud nebudou řešeny úsporné režimy (i ty obešlé změnou software).
A co lithium?
Využívání čipů, viz ten příspěvek níže, spousta strojů/zařízení v hodnotě milionů až miliardy (možná i výš), je závislá na hardware který už se nevyrábí déle než 10 let, nejde jen o chipy (docela by mě zajímaly starší JE). Ale to se netýká masových mobilních telefonů, přesně v duchu tohoto vlákna, je tam spousta součástek (procesor, paměti oboje atd) které by se daly velmi dobře využít, jenže to množství práce a technologií které je k tomu třeba je neúměrné. Na množství a zlevnění se toho dá svést mnoho, jenže v těchto objemech to skončí v množství továren, robotů, chemikálií, energie a logistiky, s nejistou výsledku (zmetkovitosti, životnost), kdy pokud se to spočítá celé nejspíše (téměř jistě) i ekologicky vyjde lépe to klasické drcení (drtí se?).
Jak se tu píše hodnotné věci si trh najde, v tom bych podobný článek podpořil, může ukázat cestu/inspirovat, vytvořit software který se dá využít šířeji. Jenže problém je v případné regulaci a povinnostech, nejen v těch budoucích, ale i stávajících (minulých), kdy jsou ty různé hodnoty již zdeformovány.
Vysloužilé mobilní telefony se využívají i dnes, jako přehrávač multimédií (jen trochu použitelný mobil má větší výkon než většina televizí a narozdíl od nich skrze VLC přehraje prakticky cokoli), WiFi dokrytí/malý prostor, malý NAS, jen to spoustě lidí nestojí za to/neví/neumí. Ale právě nevím jak to vyjde s energií pokud se to nevypíná, myšleno i trafo (24/7).
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
