Netopýr mandžuský. Kredit: Manuel Ruedi, CC BY-NC 4.0.

Blábolení o laboratořích v souvislosti s původem pandemického koronaviru by bylo úsměvným folklórem, pokud by, bohužel, ve svém důsledku nesabotovalo životně důležitý laboratorní výzkum virů a monitorování jejich výskytu v krajině. Když si budou lidé na rozhodujících postech myslet, že covid-19 upekli šílenci v bílých pláštích, bude podle toho vypadat (ne)financování vědy a riziko příští pandemie, už tak nemalé, dál poroste. Nesmyslný strach z vědy zabíjí.

Michael Letko. Kredit: Washington State University.

Názorné varování v tomto směru nabídl výzkumný tým, který vedl Michael Letko z Washington State University v Pullmanu. Dělali přesně to, čeho se tak bojí konspirátoři. Odvážně šli po koronavirech, pracovali s nimi, četli jejich sekvence. Jen díky tomu vystopovali koronaviry ze skupiny merbekovirů, které, pokud správně rozumějí jejich sekvencím, jsou možná jen jedinou mutaci od snadného šíření mezi lidmi a bezprostředního rizika pandemie.

Merbekoviry představují pozoruhodnou linii betakoronavirů, která kromě koronavirů ježků a netopýrů zahrnuje i obávaného pouštního zabijáka MERS-CoV, jehož infekce u lidí je podle současných údajů smrtelná téměř ve 35 procentech případů. Naštěstí je MERS-CoV velice neschopný, pokud jde o šíření mezi lidmi.

MERS-CoV. Kredit: Wikimedia Commons, National Institute of Allergy and Infectious Diseases, NIH.

Pokud víme, merbekoviry kromě MERS-CoV jako celek nejsou pro lidi příliš velkou hrozbou. Nicméně, Letko a jeho kolegové zjistili, že koronaviry typu HKU5, by se docela snadno mohly stát dalším problémem v rámci merbekovirů. Vyskytují v netopýrech v Asii, Evropě i Africe. V současné době se jejich spike protein, kterým se koronaviry kotví u hostitelské buňky, váže jen k ACE2 receptoru buněk netopýrů.

Když Letko a spol. prostudovali asijské koronaviry ze skupiny HKU5, které hostí netopýr mandžuský (Pipistrellus abramus), ukázalo, že stačí jen velmi málo, třeba i jediná mutace, a jejich protein spike se začne lepit na lidské ACE2 receptory. Dělat takový výzkum je náročné. Vědcům v tomto případě pomohla inteligence AlphaFold 3, která modelovala vazbu proteinu spike na receptory ACE2. Dříve to trvalo měsíce výzkumu, AlphaFold 3 to zvládne za pár minut.

Pokud by konspirační přeludy zcela zablokovaly výzkum virů, nevěděli bychom to. V případě špatných scénářů by zase najednou začali umírat lidi. Koronaviry se mění přímo před očima, do značné míry náhodně, jejich genomy jsou spíš jako řeka. Mohou se vyvíjet jinak, než směrem k devastující pandemii mezi lidmi, ale také nemusejí. Riziko je to reálné. Stoprocentně je lepší být v obraze a mít trochu náskok.

Video: Michael Letko - Assessing the zoonotic risk of coronaviruses with functional viromics

Video: WSU researchers study COVID-like virus in Russian bats

Literatura

Washington State University 4. 6. 2025.

Nature Communications 16: 4932.